Castro i Chávez se mohou učit od Johna*Prý jsem liberál :)*Poděkujme Bártovi za tmu na dálnicích*Ostrava opět nezvládla Dny NATO*Hurá! Evropská komise chce zrušit roaming!
Klaus: Hrozí nám světová vláda, zánik demokracie a nová totalita
Asi žádný z evropských státníků si nedovolí mluvit o EU tak otevřeně jako náš prezident Václav Klaus. Setkává se za to s výraznou kritikou prakticky ze všech významných politických stran, jejichž představitelé jsou přímo učebnicovými ukázkami českého řitního alpinismu. Bohužel i většina národa je už natolik otupělá, že není schopna docenit takového politika. Přitom na tom, co říká, je hodně pravdy – posuďte sami: “Prvním okruhem varovných signálů… je …vědomě konstruované rušení národního státu – jako osvědčené a ničím nenahraditelné pojistky demokracie – ve prospěch subkontinentálního, kontinetálního či dokonce globálního vládnutí.”
Stačí se podívat na základní principy, na nichž funguje současné schvalování zákonů, nařízení a nejrůznějších vyhlášek. Naši poslanci nemají leckdy jinou možnost (a bohužel ani vůli), než nařízení z Bruselu jednoduše “odmávat.” Jakékoli zablokování je tvrdě kritizováno a trestáno – jistě si vzpomenete na průběh schvalování Lisabonské smlouvy. Přestáváme být samostatným státem, jež rozhoduje o svých záležitostech a stáváme se poslušným beránkem, řízeným ze západu. O nějaké demokracii nemůže být ani řeč – nikdo se nás ani našich zastupitelů neptá na názor, pouze dostáváme pokyny, co smíme, co nesmíme a co musíme dělat. Proti tomu je i věčné přátelství se Sovětským svazem relativně vyrovnaným vztahem.
Radek John v akci aneb Jak nenápadně okrást občany
Jsem přesvědčen o tom, že Radka Johna a “jeho” stranu mnozí voliči Věcí veřejných volili jen proto, že ho znali z televizní obrazovky. Jak si jistě vzpomenete, uváděl pořad, ve kterém se poukazovalo na mnohé nešvary, leckdy i z vyšších politických kruhů a to je lidem pochopitelně sympatické. Jenže John není “pan Na vlastní oči” – jeho účinkování bylo pouze hereckou rolí, kterou očividně hrál docela věrohodně. Opravdový Radek John se coby politik stále více profiluje jako malé dítě, které hodili do bazénu v naději, že se naučí plavat. Radkovi to ale moc nejde.
Jednou z jeho mnoha perel je návrh, aby policie nemusela platit operátorům za odposlechy. Záměr je dobrý: ušetřily by se nějaké miliony korun ze státní kasy. Jenže Johnovi jako by nedocházely elementární souvislosti: archivace záznamů znamená pro operátory nemalé náklady, stejně jako vyhledávání požadovaných dat, náklady na zaměstnance, jež na tyto úkony operátor zaměstnává atd.. Pokud John prosadí zrušení plateb, stane se jediné: tyto náklady bude operátor nucen získat jinak – nejpravděpodobněji od svých zákazníků. Nakonec bychom si tedy vlastní špehování platili ze svých kapes, což je poněkud absurdní (na druhou stranu pracující si ho platí již dnes ve svých daních).
John ale nepřišel jen s blbým nápadem – on to ještě “vylepšil” svou argumentací, že “Telekomunikační firmy budou muset tento servis zahrnout do takzvané veřejné služby, kterou mají operátoři poskytovat v rámci přidělené licence,…” Jinými slovy: pokud stát něco chce, prosadí si to napříč všem námitkám i logice úpravou zákona. Samozřejmě pokud by pak operátor nespolupracoval, jednoduše by mu mohli vzít licenci. Myslím, že Fidel Castro i Hugo Chávez mohou přijet k našemu ministrovi vnitra na školení totalitních praktik.
Jimmy Hayek se na svém blogu konstatuje: “”Vláda si našla nové zdroje prostředků a nový způsob, jak vzít lidem nenápadně peníze z kapes. Daně jsou už přežitek, jsou příliš nápadné.”
Heger je pro, aby si lidé platili obyčejné plomby
Ať si lidé platí u zubařů plomby, souhlasí ministr Heger. Ušetřilo by to miliardu
Ministr zdravotnictví Leoš Heger očividně prošel Kalouskovou školou, neboť nedostatek financí zásadně neřeší hledáním úspor, nýbrž dalším navyšováním výběrů. Jak už jsem psal několikrát, tímto způsobem jednou dojdeme do stavu, kdy veškeré své vydělané peníze ještě před vyplacením odvedeme státu.
Výše citované navyšování plateb mimo daně přesně zapadá i do koncepce, podle níž by pacienti měli platit za obyčejné plomby. Heger navrhuje nebezpečný precedens, jdoucí naprosto proti pravicovým záměrům zpoplatnit tzv. “nadstandard.” Přeci jen amalgámová plomba je naprostým základem, rozhodně není ničím nadstandardním. Pokud půjdeme ještě dále, budeme časem platit za jakékoli ošetření lékařem.
Pak se ale skýtá otázka, proč platíme povinné zdravotní odvody? Předpokládal bych, že pokud je zdravotní pojištění povinné, pak je také jeho provozovatel povinen zajistit klientům alespoň základní lékařskou péči. V opačném případě nevidím racionální důvod, proč bychom měli nadále za každou cenu udržovat stávající systém zdravotního pojištění.
Vzniká tak kočkopes, balancující na hraně mezi “hodným strýčkem státem,” jež se za peníze pracujících postará o všechny, a komerčním systémem, kdy si pacienti platí některé provedené zákroky. Když tak sleduji postupně se rozvíjející situaci, napadá mě jediné rozumné řešení: zrušit zdravotní pojištění, nechat na občanech, zda a za kolik se pojistí, a uvolnit tento segment jako standardní pojišťovnický produkt. Pak by bylo na každém, zda bude či nebude platit pojišťovně a na jasně dané smlouvě, v níž bude vyjmenováno, nač má občan za danou měsíční částku nárok. Každému by bylo jasné, co si zaplatí sám a co za něj zaplatí pojišťovna, což by byl rozhodně lepší stav, než nynější nejistota a permanentní obavy, co zase stát přestane proplácet.
Stručně celou situaci shrnuje názor čtenáře či čtenářky vystupující na iDnesu pod nickem Lea26: “To je správná politika. Hezky plaťte zdravotní pojištění, pak zaplaťte státu 15% daň ze zdravotního pojištění co za zaměstnance odvede zaměstnavatel a pak si všechno znovu u doktora zaplaťte. Ale v téhle zemi nad tímto paradoxem bude stejně hodně lidí jásat a psát, že opravdu by se to platit mělo.”
Politický kompas
Lafi na svém blogu upozornil na zajímavý test politické orientace – tzv. “politický kompas,” který na základě dvaceti otázek zařadí respondenta do jedné ze čtyř skupin. Lafi a js skončili jako 100%-ní liberálové, já jsem dopadl takto: “Vaše skóre pro ekonomickou svobodu je 80 bodů ze sta, pro osobní svobodu pak 85 ze sta. Zdá se tedy, že jste liberál.” Jsem sám (mile) překvapen svým posunem – přeci jen to není dlouho, co jsem byl zapřísáhlým voličem levice :). Pro zajímavost: moje manželka skončila u sociálních demokratů :).
Kam patříte vy, můžete zjistit na Liberálově blogu. Pak se nezapomeňte pochlubit se svým výsledkem v diskuzi :).
Ministerstvo dopravy šetří, dálniční nájezdy jsou po tmě
Politici Věcí veřejných skutečně perlí. Tentokrát předvedl svou inteligenci (o níž jsem už od počátku neměl valné mínění) Vít Bárta na ministerstvu dopravy. Díky němu se nyní zhaslo osvětlení na některých dálničních nájezdech a kříženích. Už jsem měl možnost tento nápad otestovat v praxi – před nájezdem na svinovský kruhový objezd je již nějaký ten den tma jako v pytli. Orientační cedule by sice měly být reflexní, nicméně z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že jsou velice špatně čitelné a pokud by bloudící řidič chtěl přečíst veškerý text, musel by zpomalit na rychlost, která už je na dálnici nebezpečná. Zkuste během těch několika vteřin, po které potkávací světlomety osvětlí orientační tabuli, vyluštit která ze čtyř odboček “kruháče” vede požadovaným směrem.
Mám ale ještě lepší nápad, kterým ušetříme ještě více peněz: zhasněme úplně všechno! To by teprve byly úspory! Co na tom, že se tím vrátíme někam do středověku….
Pořadatelé Dnů NATO v Mošnově se nepoučili, zlobí se lidé z kolon
“Organizátoři Dnů NATO, které se konaly o víkendu na letišti v Mošnově, se chlubí rekordním počtem 185 tisíc návštěvníků. Mnohým z nich však trvalo i několik hodin, než se k letišti kvůli kolapsu v dopravě vůbec dostali.” píše iDnes. A co jsem psal já před pěti lety ve článku Ostravo, Ostravo, vybodni se na akce, na které nemáš!!!? “…když na ostravsku nemají prostor s dostatečně dimenzovanou infrastrukturou, ať se na podobné podniky vybodnou! Já také nedělám ve svém bytě 4+1 koncert Anety Langerové, protože mi jaksi dochází, že by se sem asi všichni nemuseli vejít. Ostravská radnice má ale poněkud jiný přístup a asi bych se nedivil, kdyby Anetu opravdu nechali zpívat v družstevním bytě.” A po pěti letech musím opět konstatovat: chtít, aby někdo použil zdravý rozum, je v Ostravě asi příliš vysoký požadavek. Komplex třetího největšího města nedovolí zodpovědným racionálně přiznat, že k pořádání podobné akce prostě není a asi nikdy nebude potřebná infrastruktura a organizační zajištění a že by bylo lepší celou akci buď úplně zrušit, nebo ji pořádat někde, kde na to mají podmínky. Takže nejspíš i za rok se můžeme těšit na megalomanskou akci, kam desetitisíce návštěvníků přijedou po obyčejné okresce, kde v cíli nebudou mít ani kde zaparkovat.
Zaorálkovi nic vysvětlovat nebudu, není můj šéf, říká hejtman Palas
Pokud by si politik v civilizované zemi postavil dům, který zjevně neodpovídá jeho příjmům, velmi pravděpodobně by se dostal do problémů. U nás to ale funguje jinak – hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas nebude nic vysvětlovat ani svým stranickým kolegům, natož pak občanům. Mnohé sice napadne, že zdroje příjmů mohly pocházet z korupce a zvýhodňování firem, ale žijeme v zemi, kde jsou takové praktiky zcela běžné, tak proč to řešit? Není ani důvod – ostravští voliči jsou natolik otupělí, že stejně ve všech volbách vyhraje ČSSD, takže se nám i v dalších letech budou vysmívat kreatury jako je ostravský primátor Kajnar, nebo krajský hejtman Palas.
Konta X: Poslanec Cempírek jezdí do práce zadarmo. Bere za to 28 tisíc měsíčně
Poslanec Václav Cempírek (TOP09) v politice očividně umí chodit. Do práce jezdí vlakem, který má jako poslanec zadarmo (byť zrovna tento pán si alespoň sám koupil In-Gold kartu), což už je sám o sobě paradox. Aby toho nebylo málo, inkasuje ve Sněmovně 28 tisíc korun jako náhradu na dopravu. To je další paradox: prý máme krizi, státním zaměstnancům se mají snižovat platy, občané se připravují na škrty, jež se nejvíce dotknou rodin s dětmi, ale páni poslanci pobírají nehorázní částky za nic.
Systém poslaneckých náhrad je dokonalou ukázkou, podporující můj kritický pohled na úsporná opatření, která neřeší snížení výdajů, ale jen zvýšení výběrů. V případě zmíněného poslance by například sněmovna mohla koupit roční In-Gold kartu za 22 000 Kč (aby poslanci nezneužívali prebendy), Cempírek by nadále nemusel vyúčtovávat každou jednotlivou cestu a ušetřilo by se pěkných 314 tisíc každý rok. Jenže o takové úspory nemají naši mocní zájem, neboť držet u huby se má prostý lid, nikoli jeho elita.
Politici často na otázky kolem paušálně vyplácených náhrad odpovídají, že by bylo složité vyúčtovávat jednotlivě každou cestu. Zajímavé – v soukromých firmách je to běžná praxe a patrně nenajdete zaměstnavatele, který by byl ochoten proplácet něco, co zaměstnanec opravdu nevynaložil v rámci svého pracovního poměru. V nejvyšších státních kruzích to ale prostě funguje jinak. Smutné na tom je, že to platí pracující lid – tedy ten stále více a více okrádaný právě lidmi, jako je pan Cempírek a jeho kolegové.
Platy slovenských politiků budou záviset na výsledcích hospodaření státu
Za federace jsem Slovensko považoval za našeho chudšího souseda. Pravda, byl to pohled poněkud šovinistický, nicméně do jisté míry i pravdivý. To mi potvrzovaly i stovky dělníků, jež po rozpadu společného státu jezdily nočními vlaky za prací do naší země. Dnes musím uznat, že náš východní bratr nasadil neuvěřitelné tempo a zejména vládu pod taktovkou premiérky Radičové můžeme Slovákům tiše závidět. Aktuálně se totiž dočkali toho, po čem mnozí čeští voliči volají už roky: “Pokud se bude hospodářství státu dařit, mohou dostat politici a ústavní činitelé přidáno. Pokud se státu dařit nebude, půjdou všichni zodpovědní představitelé země s příjmy dolů. Rozhodla o tom slovenská pravicová vládní koalice.” Proč něco takového dávno nefunguje u nás? Jednoduše proto, že naši politici odmítají přijmout byť jen minimální zodpovědnost za svá rozhodnutí a jednání. Zatímco na Slovensku půjdou politici kvůli deficitu s platy o deset procent dolů, náš Miroslav Kalousek si klidně navrhne rozpočet se schodkem 135 miliard a nejen, že se nemusí bát o svou výplatu, ale ještě mu všichni tleskají, jaký je machr. Opravdu nerad to přiznávám, ale začínám mít pocit, že nás Slováci na mnoha frontách nejen dohnali, ale dokonce i předehnali. Tak snad alespoň neztratíme stopu….
Vláda dala zelenou rozpočtu – schodek 135 miliard, nižší příspěvky na stavební spoření
Tak, zatleskejme ministrovi financí za to, že opět sestavil rozpočet se schodkem, který podruhé v historii překonal i rozhazovačné vlády sociální demokracie. Rozdíl je v tom, že za vlád ČSSD alespoň někteří občané pocítili štědrost státu na vlastní kapse, příští rok se dotkne úplně všech jednoznačně negativně. Sníženy budou sociální dávky, změní se i pravidla vyplácení podpory v nezaměstnanosti, klesnou platy ve státním sektoru. Součástí plánu je i největší podvod století: 50%-ní zdanění státního příspěvku na stavební spoření. To potvrzuje slova kritiků státem řízených pojištění, kteří tomuto systému nevěří z důvodu, že neexistuje smlouva mezi státem a občanem, garantující co občan za své peníze dostane. Jediný, kdo se nebude mít hůře než dnes, jsou samozřejmě poslanci.
Jsem zvědavý především na to, zda se připravované změny dotknou těch, kteří odmítají pracovat, neboť jim dosavadní systém zajišťoval dostatečné příjmy. Osobně jsem přesvědčen o tom, že zejména u některých skupin, jež mají dokonce vlastního ochránce práv, “se” to nějak udělá, aby se neměly hůř a nedělaly kvůli tomu bordel.
Státní zakázka pro ABL vyvolala hádku ve sněmovně
Kdo je větší prospěchář: Bárta nebo Řebíček? Já myslím, že je to jedno – oba totiž zneužili své politické moci k prosazení firem, v nichž měli podíl. Za Řebíčka se tak měl dobře Viamont, za Bárty by měla státní zakázky získávat bezpečnostní firma ABL. Inu, proč se pěkně nepřiživit na státním rozpočtu, že?
Mobilní revoluce. Brusel slibuje konec roamingu
Že by konečně Brusel přišel s něčím, co schvaluji? Evropská komise chce totiž zcela zrušit roamingové ceny, takže by uživatelé platili na celém území EU stejně, jako když volají v domácí síti. Oponenti jistě budou protestovat s argumentem, že se takovým krokem naruší volný trh. Jenže trh telefonních služeb volným trhem není a to nejen u nás – připomíná spíše kartel nebo centrálně řízené hospodářství. Stačí se podívat na situaci v Česku, kdy na trhu není prakticky nikdo, kdo by přišel s “neodolatelnou nabídkou.” Víceméně u všech tří majoritních operátorů zaplatíte za stejné služby podobnou částku. Na volném trhu by zákazník mohl přejít ke konkurenci, která nabízí lepší ceny a/nebo lepší služby, nicméně porovnejte si ceníky O2, T-Mobilu a Vodafonu – zjistíte, že vysloveně “lepší” nabídku nenajdete. Volný trh prostě v tomto segmentu neexistuje, což je důvod, proč schvaluji jeho ovlivnění shora.
Upřímně nevěřím, že náklady na zahraniční volání mohou být tak vysoké, aby obhájily stávající ceny. Našim operátorům se návrh pochopitelně nelíbí, přičemž s přímo rozkošnou formulací přišla tisková mluvčí českého T-Mobile: “Do koncové ceny roamingu se promítá řada nákladů, především propojovací poplatky, náklady na zákaznické a mezioperátorské vyúčtování, síťové náklady či náklady pokrývající riziko nezaplacení účtů,…” Může mi někdo vysvětlit, proč zákazníci platí “riziko nezaplacení účtů” za jiné zákazníky? Je snad věcí operátora, aby si podobné věci smluvně ošetřil a právního oddělení, aby případné nezaplacené dluhy vymohlo! Ostatně někteří operátoři si toto umí pojistit tzv. “volací jistinou,” kterou drží na svém bankovním účtě a v případě nezaplacení tato propadne ve prospěch operátora. Nechť to tedy funguje takto, ale rozhodně nesouhlasím s tím, abych ve svém vyúčtování platil riziko, že někdo jiný nezaplatí. S tímto přístupem to prostě jinak než nařízením z Bruselu nepůjde.
0 komentářů