Kalouskův geniální nápad: povodňová stovka* Státní zaměstnanci dostanou o tisíce nižší platy. Proč? Aby ministerstva měla na plyšové medvědy!* Sluneční elektrárny: největší loupež za bílého dne.* Schwarzenberg chce prodávat český zámek* Koupil jsem doménu zasrana.eu 🙂
Dva týdny zcela bez Internetu byly zajímavou zkušeností. Zjistil jsem, že si díky absenci “Sítě” docela pěkně odpočinu. Bohužel návrat do Česka mě vrátil zpět do reality: je tu pořád stejný bordel.
Po návratu mě pobavil Twitter – již mám funkční vyhledávání kontaktů, jež by mě mohly zajímat. V nabídce se mi objevila i TOP09. Můj ty Bože… :-/.
Euro za 17 korun? V centru Prahy běžná věc
Během uplynulé dovolené jsme procestovali jedenáct zemí převážně balkánského bloku. Zastavili jsme se i v nechvalně proslulé Albánii, nicméně nikde jsme se nesetkali s tím, co se děje v Česku. Jedinou výjimkou bylo ježdění po Tiraně – tamní řidiči jsou snad jediní z celé Evropy, kteří jezdí podobně debilně jako Češi. Ve všech ostatních směrech jsme ale problémy neměli a prakticky všude jsme se setkávali s velmi vstřícným přístupem k nám coby turistům.
Kdepak v Česku – tady to funguje jinak! Turista pro mnohé našince znamená “někdo, kdo se dá/má důkladně okrást.” Okrádání začíná cestou taxíkem z letiště a pokračuje třeba výměnou valut, kde směnárníci vyplatí za 100 euro třeba jen 1700 Kč. Kdyby si ale cizinec chtěl tu samou stovku koupit zpět, dal by za ní minimálně 2 400 Kč. Nemůžeme se pak divit tomu, že se Česko a potažmo Praha dostává do turistických průvodců nikoli díky svým památkám, ale s varováním, na co všechno by si cizinci měli dát pozor.
Úřady přitom tvrdí, že s danou situací nemohou nic dělat. Lžou. Například v mnohými opovrhované turistické Číně či na Kubě jsou za nezákonné jednání vůči turistům velmi přísné tresty. U nás ale máme demokracii, což znamená, že každý si může nakrást kolik potřebuje a okrást koho chce.
Lidé si zvykli na regulační poplatky, návštěv u lékaře přibylo
Potřebuje ještě někdo jasnější důkaz, že regulační poplatky nic neregulují? To bylo ze začátku nadšených ovací, že po jejich zavedení nebudeme muset u lékaře čekat! Uplynuly necelé tři roky a situace se vrací do zajetých kolejí. Pacientů v čekárnách přibylo, ve zdravotnictví je stále se prohlubující nedostatek peněz bez jakékoli snahy začít ho skutečně řešit. Možná by někoho z vládní koalice mohlo napadnout použít křivky elasticity nabídky a poptávky: pokud by se cena zvýšila, poptávka by klesla a zbylo by více peněz v kasách zdravotních pojišťoven. Že by třeba někdo nedosáhl na zdravotní péči? Nevadí! Beztak by to byl jen nějaký simulant, který ji “nadužívá.”
Nečas couvá od nápadu srazit lidem stovku na povodně z přímých daní
Nečasovi se nelíbí, aby lidé platili povodňovou daň
Kalousek je opravdu nejlepším ministrem financí všech dob. Vše řeší s jednoduchostí sobě vlastní: když je nedostatek peněz, vybere je od občanů. Jednou to tak dopracuje do stavu, kdy občané za svou práci nejen nedostanou zaplaceno, ale ještě budou muset platit státu. Vybrané peníze pak z větší části rozkrade a zbytek rozdá “potřebným.”
Zatím posledním nápadem z dílny tohoto génia je tzv. “stovka na povodně.” O tuto sumu by pracující dostávali méně a podle Kalouska by byla použita na odstraňování povodňových škod.
Nechápu hned několik věcí. Například to, proč se stát soustavně snaží prosazovat nedobrovolnou solidaritu, čímž postupně utlumuje tu dobrovolnou (jednoduchá logika: dostanu-li méně peněz “na ruku,” mohu jich také méně rozdat na bohulibé účely). Stejně tak mi nejde na rozum, proč bychom měli komukoli platit jeho škody – zpravidla způsobené tím, že si dotyčný postavil či koupil dům v zátopové oblasti. Každý má dobrovolnou možnost pojistit se a pokud tak z jakéhokoli důvodu neučiní, měl by počítat s rizikem, že o nepojištěnou věc může přijít.
Bohužel tak je tomu v současnosti se vším, do čeho strká své pařáty stát: místo prosazování osobní zodpovědnosti, kde by si každý odpovídal za svůj život, jsme stavěni do role tupých ovcí, o které se musí “někdo” postarat. Ti, kdož by se raději o sebe starali sami, nemají šanci: z područí toho “hodného státu” se nelze vymanit.
Povodňová daň
Trefně a stručně rozebral předchozí téma js. Ten konstatuje že: “Zastaralé názory, že pomáhat má ten, kdo sám chce, se podařilo téměř vymýtit. Máme moderní sociální stát… …a tak dnes pomůže povinně každý.”
Bohužel právě díky podobným nápadům našich mocných se idea sociálního státu stala podobně nesmyslnou vizí, jako před několika lety komunismus, kde každému mělo být dáno dle jeho potřeb.
Soud: Televizní poplatek musíte zaplatit i za nefunkční televizor
Česká televize si za naše koncesionářské poplatky patrně umí najmout dobré právníky. A s dobrým právníkem máte v této zemi ustláno na růžích – vyhrát můžete i vysloveně nesmyslný spor. Třeba o to, zda nefunkční televizor musí jeho majitel platit poplatek. Sama ČT na svém zpravodajském webu uvádí: “Řečeno slovy zákona, televizní přijímač je zařízení způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu.” Možná si žalovaná strana měla přizvat (a zaplatit) znalce, který by soudu vysvětlil, že nefunkční televizor skutečně není způsobilý k reprodukci televizního vysílání. Vzhledem k tomu, jak se v této zemi získávají právnické tituly, bych se ani nedivil, kdyby to soudce nevěděl.
Obyvatelé slovenského sídliště postavili mezi sebe a Romy další zeď
Když vám bude někdo chodit močit pod balkón, nebo se kolem domu budou pohybovat zfetovaná individua, těžko se můžete nějak bránit. Slováci si ale na hlavu srát nenechají, takže problém vyřešili snadno a efektivně: oddělili problémovou část obyvatel zdí. Je to pochopitelné, leč je tu jeden problém: tou “problémovou skupinou” byli Cikáni. A těm se v Evropě nesmí házet žádné klacky pod nohy, protože jsou přeci rovnocenní. Chovají se sice jinak, bývají hlučnější, mají vyšší procentuální zastoupení kriminálníků, ale pořád je to privilegovaná skupina, o níž se nesmí ani psát pravda, natož proti ní stavět zdi. V českých médiích byl tedy krok východních bratrů prezentován s patřičným ideologickým opovržením, aby občané věděli, že takové věci se prostě nedělají. Já osobně ale Slovákům fandím! 🙂
Ministerstvo lže. Škrty zdevastují mzdy, říká šéf odborů Zavadil
Státní zaměstnanci mohou přijít až o 11 tisíc korun měsíčně
Dost možná nás čeká taková malá revoluce ve státním sektoru. Zatím se bohužel nenašel nikdo, kdo by otevřeně dokázal říci, o kolik méně peněz budou mít státní zaměstnanci od následujícího roku. Takže se objevují nejrůznější spekulace, vypočítávající úplně jiné částky, než původně slibovaných a plánovaných 10%. Najednou se dozvídáme, že státní zaměstnanec s průměrným platem (tj. někde kolem 22 tisíc) bude mít o čtyři, o sedm, nebo dokonce o jedenáct tisíc méně. Pečovatelé v ústavech sociální péče by se z již tak mrzkých platů měli dostat dokonce na úroveň 7,5 tisíc, což rozhodně není motivující ohodnocení. O kolik méně budou přitom mít manažeři státních podniků, poslanci, či senátoři? Pokud si dobře pamatuji, naposledy si snížili mzdy o čtyři procenta, ale na náhrady, tvořící významnou složku platu, si nadále nesáhli.
Doufám, že připravovaná opatření otevřou státním zaměstnancům oči a že se konečně zvednou ze židlí a vyjádří svůj nesouhlas. Stejně tak doufám, že si uvědomí, které strany s takovými kroky přišly a v příštích (doufám že předčasných) volbách jim nikdo nedá hlas.
Mytí auta dvakrát denně, kalendáře za statisíce. Tak plýtvá ministerstvo
Když stát nemá na platy, ale rozhazuje za plyšové medvědy
Aby bylo státním zaměstnanců jasno, proč musí jít s platy dolů, máme tu jednu ukázku z toho, jak fungovalo ministerstvo dopravy za minulých vlád. Posuďte sami, jak naši mocní investovali naše daně:
- za bonbony, které v obchodě stojí 14 korun, ministerstvo zaplatilo 50. (Asi se nakupovali od nějakého kamaráda, který “udělal cenu.”)
- Pořizovaly se stovky plyšových medvídků s šálou ministerstva. (No jistě, co by bylo ministerstvo dopravy bez plyšových medvědů?! Každá státní návštěva musela odjet s plyšákem!)
- Jedno umytí automobilu ministra dopravy stojí 500 korun, myje se osmatřicetkrát za měsíc – tedy i dvakrát denně. (Tady by mě ani nepřekvapilo, kdyby se to dělo za ministrování Topolánkova kamaráda Řebíčka. Možná si pan ministr zakládal na čistě umytém služebním voze. Spíše se ale domnívám, že auto na mytí vůbec nebylo a kdosi si ony pětistovky inkasoval do vlastní peněženky).
- Hitem je zalití jediné kytky: měsíčně přijde na 460 korun. (Vidíte a policistům v některých okresech vypínají teplou vodu, aby se neplýtvalo. Kytičky na ministerstvu jsou nesporně větší prioritou. Každopádně tento “džob” bych bral – klidně by mi stačilo jedno patro s patnácti květinami a zaléváním jednou týdně. 28 tisíc za cca. hodinu práce, to není špatná taxa! Tolik neměl ani Paroubek….).
- Ohromen zůstal majitel malířské firmy Josef Jedlička, když mu MF DNES sdělila, že za vymalování chodby ministerstvo zaplatilo 197 tisíc korun. Jedlička si spočítal, že jeho firma by za tuto cenu vymalovala asi 5 500 metrů čtverečních. To je sto třicet metrů dlouhý, dvacet metrů široký a deset metrů vysoký tunel. (Ano, to je výstižné – opravdu moc pěkný tunel z peněz daňových poplatníků).
Sluneční elektrárny zdraží elektřinu až o 15 procent
Nikdo nám nedal možnost volby, zda chceme odebírat elektřinu “ekologickou” či nikoli. Naopak někdo v době vlády ČSSD patrně dobře loboval, když solární elektrárny dostaly tak královské příspěvky. Kdo ví, jakou odměnu za to tehdy zodpovědní činovníci dostali. Tím, kdo bude bit, je ale občan, jež se postupně dozvídá, jak brutální nárůst cen elektřiny ho čeká, aniž by to mohl jakkoli ovlivnit – třeba přechodem ke konkurenci. Stali jsme se obětmi a stát, ač to sám celé způsobil, se najednou staví do role “my vám nemůžeme nijak pomoc.”
Naskýtá se otázka, k čemu vlastně ten stát potřebujeme. Kdo z vás od něj naposledy něco dostal? Nikdo? A kdo mu za poslední měsíce a roky odvedl statisíce či dokonce miliony korun? Asi každý, kdo pracuje. Výsledek? Všechno je dražší, všude chybí peníze a občan musí platit vylobované projekty. Nebylo by lepší, kdyby každý mohl o svých penězích rozhodovat sám? Ten, kdo by chtěl elektřinu ze solárních panelů, by si připlatil, kdo by nechtěl, vybral by si dodavatele dle libosti. Výběr by jistě měl, protože by trh nereguloval stát. Jenže do tohoto stavu to politici nikdy dojít nenechají.
Schwarzenberg hledá cestu k úsporám, chce prodat zámek Štiřín
Schwarzenberg, prodávající český zámek, mi připadá stejně podezřelý, jako John, zveřejňující svůj svazek z archivu StB až za dva týdny. Možná by se měl pan kníže zabývat svým majetkem, protože na politiku zjevně nemá buňky, když chce finanční problémy státní kasy řešit nekonečným doléváním dalších a dalších peněz. Co by asi udělal, až by se dvě miliardy za Štiřín rozebraly? A že by to jistě netrvalo dlouho…! Co třeba prodat Pražský Hrad, pane kníže?
Slovensko dává Evropské komisi lekci slušného chování
Zatímco my jsme měli coby premiéra chlapa jako horu – tedy Mirka Topolánka – na Slovensku je v čele vlády žena. Česko se pod taktovkou Topolánka proměnilo v poslušnou ovečku EU, zatímco Slovensko začíná nastupovat cestu sebevědomé země, jejíž poslanci nebudou zvedat ruce tak, jak chtějí v Bruselu. Už díky tomu došlo k přestřelce, když Slováci jako jediní odmítli finanční pomoc Řecku. Ministerská předsedkyně Radičová je ale očividně opravdový “chlap s gulama,” neboť na západ vzkázala, že kritika z pst Olli Rehna je nemístným vměšováním se do národních zájmů členského státu a urážkou slovenských poslanců, navíc od nevoleného úředníka. Co myslíte, dočkáme se i my někdy premiéra či premiérky, který bude opravdu hájit zájmy naší země? Nebo je Václav Klaus posledním z mocných, kdo vidí, kam naše země směřuje?
Česku hrozí pokuta od EU kvůli erozi zemědělské půdy
Co je, sakra, EU do naší zemědělské půdy?! Když ji necháme erodovat, je to snad náš problém, nebo už ne? A i kdyby nebyl: jakým právem chce za takové počínání Evropská unie udělovat pokuty? Logika je asi taková, jako kdybych sousedovi udělil pokutu za to, že letos nezasadil rajčata.
Koupil jsem minulý týden výstižnou doménu zasrana.eu. Zatím neběží, nemá obsah, ale jak se tak dívám, nebude to trvat dlouho a toho obsahu budu mít více než dost…. Prostě zasraná EU :).
Život je hledání
Na závěr si dovolím jednu reklamu, která běží v České televizi. Zatímco Seznam propadl úplně (jeho “přechytralé děti” mě opravdu nepřesvědčily o výhodách tohoto vyhledávače) a Centru se marketing v televizi také moc nepovedl (Bóbika znal sice každý, ale skoro nikdo nevěděl jakou značku prezentuje), Google přišel s naprosto jednoduchou reklamou, která má příběh a ukazuje hned několik věcí, jež můžete s pomocí tohoto vyhledávače najít. Konečně někdo, kdo umí udělat reklamu na internetovou službu, ze které je jasné, co vlastně nabízí!
0 komentářů