Poslanci bez omluvenky dostanou nižší plat*TOP 09 chtěla zvýšit poplatky ve zdravotnictví*Konec platových tabulek?*Volný trh v Česku nefunguje!*Bude Nečas pořád tak v pohodě?*Nemáme peníze na stavbu dálnic.
Neomluvený poslanec dostane nižší plat, dohodla budoucí koalice
Koalice, která nám nejspíš bude vládnout následující čtyři roky, se kupodivu i krátce po volbách snaží zabodovat u voličů. To se věru v posledních letech nestávalo často. Nicméně v tomto případě se jako pracující občan musím pozastavit nad otázkou, proč s takovým opatřením přicházejí naši mocní až dnes. Znáte snad nějaké jiné zaměstnání, kam nemusíte bez omluvy docházet a přesto dostanete plnou mzdu?
Nově by o část platu měl přijít ten poslanec, který bez omluvy nedorazí na schůzi Sněmovny. Potud pěkné, kdybychom ovšem nežili v Česku. Jak to dopadne v praxi, je patrně jasné úplně každému, kdo naše politiky nevidí poprvé: omluvenky si buď napíšou sami, nebo jim je napíše jejich kamarád či rodinný příslušník. Vlk v podobě voliče se nažere a nabude pocitu zadostiučinění, ale koza v podobě poslanců s platem bez ohledu na absence zůstane celá.
Místostarosta Kutné Hory navrhl utrácet psy v útulku
Politik v Kutné Hoře navrhuje utrácet psy v útulcích
Přiznám se, že jen málokterá zpráva mě dokázala zvednout ze židle tak, jako tato. Místostarosta Kutné Hory Václav Vančura přišel na jednání o tamním útulku pro psy s návrhem, aby byl pobyt zvířat omezen na tři měsíce. Pes, který by dosáhl tohoto limitu, by měl být utracen.
Chápu, že ne každý musí mít vztah ke psům, nicméně takto nelidský nápad může napadnout opravdu jen člověka, který to nemá v hlavě úplně v pořádku. Přiznám se, že bych rád dal panu místostarostovi okusit jeho vlastní recept a nechal ho v říjnu tohoto roku utratit.
S manželkou sponzorsky přispíváme na útulek ve Studénce, kde tohoto času dlí třináct opuštěných psů. Je to jediná charita, na kterou přispíváme. Mé důvody jsou jednoduché: psi z útulku nemohou za to, že skončili tímto způsobem. Přiznám se, že nemám takový vztah k lidem, abych přispíval na nějaké “lidské” nadace, tuplem ne na dětské domovy a podobné ústavy, v nichž leckdy dlí mnoho dětí z pozitivně diskriminovaných rodin (tj. nevím, proč bych je měl sponzorovat, když jejich rodiče povětšinou sponzoruji celý život). Z dosud vybrané částky 6 467 Kč jsme přispěli více než třetinou. Pokud byste chtěli pomoci, číslo účtu najdete na stránce městského útulku pro psy ve Studénce.
TOP 09 chce navýšit poplatky na 50 korun, Julínek je proti
Koalice má na stole návrh na zvýšení zdravotnických poplatků
Když ministr Julínek zaváděl poplatky, argumentoval jsem jejich nekoncepčností (na čemž si trvám) a tím, že toto není cesta, jak reformovat naše zdravotnictví. Bohužel stejně prostoduše, jako “holohlavý chlapec, který všechno zkazí,” uvažuje i TOP 09, jež chce tyto poplatky dále zvyšovat. Ukazuje se tak, že i budoucí vláda namísto ozdravných kroků půjde tou nejjednodušší cestou vyšších výběrů peněz z kapes občanů.
Aktuálně se hovoří o zvýšení poplatku za recept ze 30 na 50 Kč a za den strávený v nemocnici ze 60 na 100 Kč. Tímto krokem by došlo k dalšímu omezení dostupnosti lékařské péče pro sociálně slabé včetně důchodců. Své tvrzení opírám o jednoduchý fakt: má-li průměrný důchodce měsíčně 10 033 Kč, pak již nyní sotva zaplatí nájem, základní potraviny a oblečení. Při nájmu 5000 Kč by po měsíčním pobytu v nemocnici seniorovi zbyly pouhé 2000 Kč a to opravdu není dostatečné.
Máme sice ústavou garantované bezplatné zdravotnictví, to ale v této zemi nic neznamená – podobnými dokumenty si zákonodárci pravidelně vytírají pozadí.
Hlavní otázka podle mne zní: nač si platíme povinné zdravotní pojištění, když pak u lékaře, v lékárně a v nemocnici musíme platit další peníze? Pojďme se na celý dosavadní systém vykašlat, liberalizujme trh a nechme na občanech, zda a za kolik se pojistí. Podle zvolené varianty pojištění pak bude každý vědět kdy a za co bude platit a co má “v ceně.”
Současný stav totiž potvrzuje argumenty kritiků tzv. “sociálního státu” – totiž že vzhledem k neexistenci reálné smlouvy mezi poplatníkem (pojištěncem) a státem (nepřímo pojišťovnou) neexistuje jakákoli garance toho, co za své peníze dostanete. Pak to dopadá přesně tak, jak můžeme vidět nyní: za ty samé peníze dostáváme stále méně a méně služeb.
PS: paradoxem je, že sám autor poplatků Julínek označil koaliční návrh za “primitivní zdroj peněz pro zdravotnictví.” Je zvláštní, že takto racionálně neuvažoval, když seděl v ministerském křesle.
PPS: dnes se objevila zpráva, že TOP 09 couvá od svých plánů, platby u lékaře už zvýšit nechce. No jo, asi si pánové z TOP 09 uvědomili, že se blíží komunální a senátní volby, kde by také rádi uzmuli pár pěkných místeček… Ale počkejme po volbách – to patrně zažijeme masakr.
Platové tabulky končí. Dobrým lékařům přidají, horším se mzda sníží
Zní to pěkně: lékaři ve státním sektoru by nebyli placení podle tabulek, ale podle schopností a kvality. První otázka, která mě napadla, zněla: “a proč jenom lékaři?” Pracuji ve státním sektoru již řadu let a přiznávám, že mě poměrně frustruje, že mám fixní plat bez ohledu na to, zda se snažím či nikoli, jestli se samovzdělávám a rozšiřuji své znalosti, pracuji na 100 či 110%. Samozřejmě si nestěžuji – vybral jsem si to sám a mám možnost své rozhodnutí kdykoli změnit. Ostatně mnoho šikovných a schopných kolegů již v uplynulých letech z našeho oddělení odešlo a jistě není náhodou, že skončili v soukromých firmách, kde za své schopnosti a pracovní nasazení dostali odpovídající platy.
Spíše by mě ale zajímalo, jakým způsobem by se dle tohoto návrhu rozlišoval “dobrý” a “horší” lékař. V soukromém sektoru to tak skoro jistě funguje – je zřejmé, že patrně žádná soukromá klinika, která chce mít dobré jméno, nepřijme do svého týmu lempla. Státní zdravotnická zařízení se ale již nyní potýkají s nedostatkem personálu a je celkem logické, že v zájmu samotného fungování přijmou do svých řad i ty “méně schopné” či chcete-li “horší.”
Přiznám se, že si fungování tohoto systému zatím neumím představit v praxi, ačkoli bych rád věřil tomu, že vyšší platy pro špičky v oboru by mohly přivést kvalitní lékaře. Obávám se ale spíše toho, že přidáno dostanou oblíbenci managementu a naopak s menšími platy budou muset počítat ti, kdož jsou vedení nepohodlní.
Mám pro Vás bezkonkurenční pracovní nabídku. Přijali byste?
S nabídkou, kterou jsem četl se zatajeným dechem a v duchu jsem při tom volal “Beru! Tohle okamžitě chci!” přišel František Matějka. Bohužel má jednu vadu (ta nabídka, nikoli autor): v naší zemi není za stávajících podmínek reálná. Důvod je prostý: nechává “příliš mnoho” zodpovědnosti a rozhodování na bedrech občanů, což je něco, čeho se naši politici bojí jako čert kříže. Pokud bychom totiž někdy dospěli do této fáze osobních svobod, politiky bychom už nejspíš nepotřebovali.
Pojďme si shrnout, v čem je Matějkova nabídka tak zajímavá:
- 100 000 Kč měsíčně “na ruku” – ve srovnání s dneškem, pokud za vás zaměstnavatel bude ochoten platit tuto částku, vy dostanete jen 53 464 Kč čistého. Zbytek zabaví stát.
- Daň z příjmu byste si odváděli sami – zde je dobré připomenout, že Svobodní, jejichž je Matějka místopředsedou, chtějí tuto daň ne nepodobnou výpalnému zrušit. Za ušetřené peníze byste mohli nakoupit více zboží nebo služeb, díky čemuž byste odvedli více peněz na DPH.
- Sami byste si spořili na důchod a bylo by jen na vás, jak velkou částku byste si odkládali na dobu, kdy již nebudete chtít pracovat a jak komfortní seniorský život si tedy užijete.
- To samé se zdravotním pojištěním: žádné nesmyslné a bezkoncepční poplatky. Sami se rozhodněte, kterou pojišťovnu a pojistný plán si vyberete a podle toho buď budete doplácet více, málo, nebo vůbec.
- Žádná pevná pracovní doba, ale musíte mít hotovou svou práci. Pokud není co dělat, nemuseli byste sedět v zaměstnání a rýpat se v nose. Naopak pokud nebudete stíhat, tak prostě zůstanete déle.
- Zkrácená výpovědní doba.
- Zodpovědnost za své zajištění v případě ztráty zaměstnání nesete sami a je jen na vás, zda si budete rezervu ukládat do polštáře, nebo se pojistíte. Žádné povinné sociální odvody, z nichž vy nedostanete nic a prožerou je ti, kteří nikdy do “společné kasy” nepřispěli.
Na otázku autora: “Tak co, šli byste do toho?” jednoznačně odpovídám: Ano, šel bych do toho! A hned! Škoda, že takové poměry zůstanou nejspíš navždy jen ve fázi krásného snu o spravedlnosti, osobní zodpovědnosti a svobodě.
Jurásková: Vracím se do nemocnice. Nabídka, ať zůstanu ve vládě, nepřišla
Sliboval jsem, že se k práci ministryně Juráskové nebudu vyjadřovat, neboť se s ní znám z jednoho z mých předchozích zaměstnání, nicméně tentokrát si neodpustím alespoň malý komentář. Podle mne je škoda, že nebude pokračovat v započaté práci. Byla to dobrá ministryně, neřku-li přímo nejlepší, jakou jsme měli. Z velké části je to i tím, že za svou kariéru prošla všemi stupni řízení, počínaje řadovou sestrou, přes vrchní sestru, vedoucí, náměstkyni, až po ředitelku nemocnice. Po celou dobu si také doplňovala vzdělání. Jako ministryně dobře znala problémy, se kterými se resort zdravotnictví potýkal a na rozdíl od svých předchůdců – lékařů – myslela i na často opomíjený střední zdravotnický personál. Na dobu jejího ministrování budu vzpomínat jako na jedno z mála období, kdy zdravotnictví řídil rozumně uvažující člověk.
Nečas odmítl ochranku, chce být civilní a chodit pěšky
Novopečený premiér Petr Nečas odmítl ochranku i vládní limuzínu. Prý chce zůstat “civilní,” čímž se markantně odlišuje od svých předchůdců, zejména pak od Jiřího Paroubka a Mirka Topolánka. Jsem zvědavý, jak dlouho mu tento přístup vydrží. Zkušenosti ukazují, že podobně “lidový postoj” nemívá u našich politiků dlouhého trvání. Stačí si vzpomenout na prezidenta Havla, který po revoluci jezdil po Pražském hradě na koloběžce a dával novinářům rozhovory ve vytahaném svetru, jsa opřený o kontejner. Užívali jsme si tehdy pocit, že konečně máme “tam nahoře” “jednoho z nás.” Po Gustávu Husákovi to byla opravdu veliká změna. Netrvalo ale dlouho a z Havla se stala klasická politická figurka, stále více a více odtržená od života běžného občana. Můžeme jen doufat, že Nečas bude jiný. Moc tomu ale nevěřím.
Česko má údajně jedny z nejnižších daní, tvrdí Eurostat
Eurostat je jednou z ukázek zbytečnosti a nesmyslnosti některých úřadů na úrovni EU. Tentokrát přišel s tvrzením, že v naší zemi jsou, s výjimkou Bulharska, nejnižší daně z příjmu fyzických osob. Jak Eurostat na tuto hloupost přišel? Jednoduše: nezapočítal veškeré povinné odvody – zcela například vynechal zdravotní a sociální pojištění, ani nezohlednil z jakého základu se daňové sazby počítají.
Jaká je realita? Podle analytika RB Aleše Michla máme zdanění mezd nad průměrem Evropské unie. Inu statistika a realita mohou být dvě zcela zjevně nesouvisející věci.
Sněmovnu čeká kuřácké tango. Koalice pomýšlí na úplný zákaz
Někdy si v tomto státě připadám opravdu jako u idiotů. Pravda, většinou mě tento pocit na chvilku přechází v momentě, kdy zaperlí naši slovenští bratři, soutěžící patrně v absurdnosti vládních nařízení a opatření.
Ochrana nekuřáků je samozřejmě bohulibá záležitost. Co si budeme povídat: někteří kuřáci jsou skutečně bezohlední a svým zlozvykem obtěžují okolí. Nezbývá tedy nic jiného, než stanovovat mantinely zákonem. Na co se bohužel zapomíná, je zdravý rozum. Jedním z důkazů budiž opětovný návrh na zákaz kouření v restauracích. Nevidím jediný důvod, proč by v tomto směru měl jakkoli zasahovat stát. Restaurace je výsostným územím svého majitele a ten by měl rozhodovat o tom, co se v jeho podniku bude a nebude smět. Rozhodne-li se pro nekuřáckou klientelu, musí to kuřáci respektovat, ale stejně by tomu mělo být i naopak. Bohužel často narazíte i na militantní nekuřáky, dožadující se, abyste přestali kouřit v kuřáckém podniku, protože jim to vadí. Moje odpověď je jednoduchá: pokud jim to vadí, nechť ráčí chodit do nekuřácké restaurace. Ostatně kuřáci také nechodí do nekuřáckých restaurací a nestěžují si, že tam nemohou holdovat své závislosti.
Je více než pravděpodobné, že zákaz kouření by přinesl významný pokles hostů. Nejeden kuřák prostě považuje cigaretu k pivu za naprostou nezbytnost a měl-li by být v tomto směru nějak omezován, raději si koupí “lahváče” a užije si ho doma i s cigaretou.
Myslím, že dosavadní systém s nálepkami, díky kterým zákazník ještě před vstupem do podniku pozná, zda se tam kouří či nikoli, je naprosto dostačující.
PS: situaci kolem zákazu kouření komentoval na svém blogu i Lafi ve článku Blíží se diktatura nekuřáků?
Banky z nás dřou kůži, od léta ještě zdražují
Jedna z klasických ukázek, že volný trh u nás jednoduše nefunguje (a asi nikdy fungovat nebude). Bankovní sektor je doslova přesycený a ústavů nejrůznějších forem je jako much. Logický vývoj, odpovídající ekonomickým učebnicím, by přinesl konkurenci prostřednictvím snižování cen, neřku-li přímo cenové války. U nás je ale všechno jinak: od léta hned několik bank zvedá své ceny. Přitom “na západě” je zcela běžné, že klient bance neplatí žádné poplatky a banka vydělává (zjednodušeně řečeno a samozřejmě kromě dalších způsobů) na rozdílech mezi úrokem u vkladů a půjček.
Věřit, že v Česku bude fungovat konkurence, se bohužel i na tomto příkladu ukazuje jako naivní. Tak to tady opravdu nechodí.
Komentář k příspěvku Den daňové svobody
Dovolím si ocitovat komentář, který pod svůj článek vložil js. Hodně se mi líbí, jak dokázal stručně a přitom výstižně popsat povolební situaci v naší zemi. Otázka zní, zda ještě někdo vidí světlo na konci tunelu. Já odpovídám, že o něčem takovém si mohly nechat zdát předchozí generace. Teď žijeme podle hesla poslední zhasíná.
“Lid teď zvolil „pravici“ a má za to, že se stala nějaká změna.
Tato „pravice“ bude pokračovat v levicové politice, byť asi tolik nezvedne daně těm „nejbohatším“ (s příjmy od 30.000 měsíčně brutto).
Za necelé 4 roky si lid řekne, že to s tou pravicí nebylo takové terno a usoudí, že bude lepší volit ještě víc nalevo (analogie s hořícím barákem, kdy nenajdu problém v tom, že jsem hasil málo, ale mylně v tom, že jsem vůbec hasil).
Pak bude následovat vláda ČSSD, dost možná se vrátí i Paroubek.
Na světlo na konci tunelu bude naděje v roce 2018, a ze setrvačnosti dost možná až v roce 2022.
Anebo taky nikdy, neboť nevěřím že dojde k nějakému zvratu v podpoře množení se hloupých a neschopných…”
Finance povede Kalousek, John vnitro a Vondra obranu
Co dodat? No, to jsme to zase vyhráli :(.
Opatření budoucí koalice vám možná sníží nemocenskou
Z ukázek, jak státu platíme stále více a dostáváme čím dál tím méně, asi jen tak nevybřednu – zde máte další. Ačkoli si platíme (a náš zaměstnavatel za nás též) zdravotní a sociální pojištění, přišli jsme nejprve o proplácení prvních tří dnů nemoci. Následně se objevilo další opatření: první dva týdny nejdou z kapsy státu, ale vašeho zaměstnavatele. Nyní se má tato doba prodloužit o další týden, aniž by se přitom snížily odvody do státní kasy (tedy klasické: plaťte státu stejně, ale doplácejte si více a více). Zaměstnavatel, který předtím platil “jen” zdravotní pojištění a později zdravotní plus nemocenskou práce neschopným zaměstnancům po dobu dvou týdnů, by nyní měl platit ještě o týden déle. Je to tradiční postup, jak nezvyšovat daně a přitom postupně navyšovat celkovou finanční zátěž pro firmy.
Háček je z pohledu zaměstnance v tom, že zatímco stát proplácí všechny dny nemoci včetně víkendů a svátků, čímž alespoň částečně kompenzuje nižší příjem z nemocenské, zaměstnavatel platí jen dny pracovní. V důsledku to znamená, že v době nemoci dostaneme opět o něco méně než dosud. Nakonec abychom se báli onemocnět, protože by to znamenalo umřít hlady.
Ministr dopravy varuje, že nebude na stavbu dálnic
Nějak přestávám chápat, proč platíme za dálniční známky, které tento rok podražily o dalších 20%, a kamiony a nově i dodávky musí platit mýto. Situace s výstavbou dálnic je přitom čím dál tím napjatější. Nemohu si pomoci, ale v tomto směru to paradoxně lépe fungovalo za socialismu, kdy uživatelé dálniční sítě neplatili žádné poplatky a výstavba byla financována ze státních prostředků.
Mimochodem na webu České televize se můžete podívat, jak kvalitní dálnice se dnes staví: do tunelu u Klimkovic (nedaleko Ostravy) teče voda. Proč? Jednoduše proto, že při jeho projektování počítali jen “se stálou hladinu vody na sledovaný dlouhodobý průměr.” Patrně na Ředitelství silnic a dálnic nikdy neslyšeli o deštivých obdobích, jež občas zasahují území naší republiky.
Na závěr mám pro vás odkaz na pěkný oddechový – dovolil bych si použít přímo obrat “zážitkový” – web: Rozhlédněte se po Praze z jedné ze stovky věží a věžiček.
0 komentářů