Toto zamyšlení původně mělo být součástí pátečních Týdnovin, leč již ve středu jsem tušil, že díky plánovanému rozsahu mého názoru vyjde jako samostatný článek.
Reaguji na následující zprávy:
- Školné na VŠ bude, shodly se ODS, TOP 09 a VV
- Školné bude do 10 tisíc za semestr, shodli se vyjednavači o vládě
- Školné a půjčka: studenti se na startu do života zadluží hned dvakrát
Nuže, pojďme se podívat, co připravuje v oblasti školství koalice složená z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.
Jak to tedy bude?
V úterý se objevily první zprávy, že studenti vysokých škol budou muset za své vzdělání platit – viz například Aktuálně.cz: Školné na VŠ bude, shodly se ODS, TOP 09 a VV. Podle předběžných dohod by školné mělo stát maximálně 10 000 Kč za jeden semestr, tj. 60 000 za bakalářský titul, 100 000 za Mgr., Ing. a další pětileté obory a 120 000 za MUDr..
Zatím není jasno, jakým způsobem by se mělo platit. Ve studentských volbách tolik úspěšná TOP 09 jde nejtvrdší cestou – tedy formou průběžných plateb. Studenti by tak mohli zapomenout na prázdniny (tedy ti méně majetní určitě) a volné tři měsíce by se věnovali práci. Nic proti tomu, nicméně pokud se nepletu, minimální mzda činí 48 Kč/hod, takže i student, který by pracoval za těchto podmínek (jinými slovy za naprosto směšný plat) by si v čistém na školné během tří měsíců jednoduše nevydělal. Stranou nenechávejme ani skutečnost, že sehnat v některých regionech práci či brigádu opravdu není jednoduché (samozřejmě při pohledu z Prahy to tak nevypadá). Ani práce během studií není ideálním řešením – znám ze svého okolí mnoho případů, které paralelní zaměstnání a víkendové studium vytěžovalo vyčerpávalo natolik, že své vzdělávání nakonec vzdali. Představa, že by se například právě při nejdražším studiu – medicíny – dalo ještě pracovat, mi připadá hodně přitažená za vlasy. Samozřejmě nevylučuji, že existují i „tak náročné“ vysoké školy, že se při nich dá stíhat třeba i podnikání.
Studium není zadarmo ani dnes!
Navíc – a na to nezapomínejme – již dnes je pro mnohé studenty a jejich rodiny studium finančně náročnou záležitostí. Ono zaplatit stravu, bydlení (či kolej), učebnice, dopravu a oblečení opravdu není otázkou v řádech korun. Nepočítám cenu ušlého zisku, protože studium je (zatím) věcí dobrovolného rozhodnutí. Dá se předpokládat, že zatímco pro movitější rodiny bude placené studium potomka zanedbatelnou položkou, pro ty ze sociálně slabších mohou být další 2 000 Kč za jeden měsíc natolik zásadní položkou, že na studium nedosáhnou. Bohužel většina lidí hodnotí zmíněnou částku z pozice svého platu a neuvědomují si, že jsou regiony a pozice, kde jsou výdělky podstatně nižší.
Kdo volit TOP 09 a chtěl platit školné?
Očividně se středoškoláci, kteří ve studentských volbách házeli do urny volební lístek TOP 09, příliš nezamýšleli nad tím, kde by například vzali na školné, které tato strana hlasitě deklarovala jako součást volebního programu. Mnohým patrně stačilo to, že pan kníže srandovně mluví, usíná na zasedáních a nevyjádřil se negativně k marihuaně. Kde vzít peníze na vysokou školu? Tam, kde je většina středoškoláků (samozřejmě čest výjimkám) zvyklá: u svých rodičů. Že na to leckteří nebudou mít? Ale co by – vždyť pro své dítě by si měli od huby utrhovat!
Odložené školné? Do života s dluhem.
ODS a Věci veřejné se staví k placení o kousek racionálněji, byť také ne úplně optimálně: počítají s tzv. „odloženým školným.“ Vystudovaní vysokoškoláci by své školné spláceli z prvních platů. Věci veřejné jdou ještě o něco dále, když navrhují, aby absolvent platil až po dosažení určitého platu. Zní to jistě rozumněji, než představa vykládání zboží v supermarketu či podobně „přínosná“ brigáda. Je tu ale jeden zásadní problém: student dokončí ve 25 respektive 26 letech vysokou školu a je-li alespoň elementárně dospělý, začne řešit otázku vlastního bydlení. Pokud nemá dostatečně zámožné rodiče a není mu hloupé si v takovém věku říci o jeden, dva či tři milionky, bude si muset vzít hypotéku, kterou bude splácet minimálně do svých padesáti let. Se splátkami školného je ale poměrně pravděpodobné, s ohledem na platy začínajících absolventů, že na hypotéku jednoduše nedosáhne, neboť nebude pro banku dostatečně bonitní. Má tedy do doby, než zaplatí školné, bydlet dále u rodičů?
Vysokoškoláci, na plánování rodiny zapomeňte!
Už vůbec si raději nepředstavuji, jak takto zadlužený člověk bude moci plánovat rodinu. Zkusme si představit, že absolvent hned po nástupu dostane plat 20 000 Kč čistého, což je sice reálné maximálně tak v Praze, možná v Brně, ale určitě ne na malých městech. Koupí si garsonku za pouhý jeden milion korun (to už v Praze reálné není), což sice nebude nic moc a jen těžko si lze představit, jak lze v bytě této velikosti žít společně s manželkou a dítětem, ale řekněme, že se uskromní a na dítě zapomene. Bude-li chtít splatit své školné během tří let, bude měsíční splátka činit necelých 2 800 Kč. Spolu s hypotékou ve výši kolem 6 000 Kč to máme hned do začátku – 8 800 Kč. K tomu nájem, energie, telefon, připojení k Internetu řekněme 5000 Kč, potraviny kolem 6000 Kč a zbývá nám 200 Kč měsíčně. Kde máme oblečení a další potřeby? Nikde. A co dítě? Ani to není realizovatelné v nejbližších třech letech. Na tento fakt reaguje i Lubomír Zaorálek ve svém kritickém zamyšlení Normální je zadlužit se?.
Opravdu je toto to, co si studenti přejí? Je tohle ten důvod, proč mnozí z nich volili ODS, TOP 09 a Věci veřejné? Nebo si to jednoduše nespočítali, protože žijí v představě, že na ně čekají stovky firem s otevřenou náručí a nástupním platem 40 000 čistého?
Dva úhly pohledu na školné
Chci ale předložit ještě jeden argument, který je podle mého mínění hodný zamyšlení. Co jsem tak zaznamenal, existují dva pohledy na toto téma. Já razím ten více „sociální“ a ochotně přispívám do rozpočtu současným studentům na školné s tím, že se mi to třeba jednou vrátí. Například budu-li potřebovat lékařskou pomoc, bude mě léčit doktor, který za mnou odvedené daně vystudoval, nebo nějaký vynálezce (chemik, fyzik, …) vymyslí něco, co mi usnadní nebo třeba zachrání život. Platím také budoucí učitele svých dětí a obdivuji je za to, že si zvolili tak nelukrativní obor. Samozřejmě počítám s tím, že za mé daně vystudují například i právníci a další, kterým studium přinese nemalý finanční prospěch. Naděje, že za své peníze dám možnost studovat někomu, kdo díky tomu přinese něco mně, této zemi či dokonce celé společnosti, je pro mne dostatečným důvodem, abych souhlasil se stávajícím systémem.
Vysokoškoláci budou také platit daně!
Neměli bychom zapomínat ani na nikoli nepodstatný fakt, že absolvent vysoké školy bude mít pravděpodobně vyšší plat, než by měl bez ní a tudíž bude platit vyšší daně. Tím, alespoň podle mého mínění, svou školu zaplatí. Paradoxně se dosud nenašel nikdo, kdo by mi tento argument byl schopen vyvrátit. Zavedení školného by se tak nepřímo stalo dvojím zdaněním téhož.
Druhý pohled je řekněme „sobečtější,“ byť má samozřejmě i racionální prvky. Na „druhém názorovém břehu“ si pokládají otázky typu „Proč bych měl platit někomu vysokou školu? Co z toho budu mít já?“ Samozřejmě je to úhel pohledu, který má svá opodstatnění. Mnoho studentů bere vysokou školu jen jako způsob, jak si prodloužit mládí, nebo oddálit zapojení se do pracovního procesu. I to se ale dá řešit – například zpoplatněním opakovaných zkoušek a citelným školným v případě překročení doby studia.
Co mi ale na systému školného tak, jak ho navrhují koaliční strany, vadí nejvíce, je fakt, že ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o snahu vytáhnout z kapes občanů ještě více peněz. Reálně tak za stejné daňové a jiné odvody dostaneme zase o něco méně, než dosud (poprvé se tak stalo při zavedení neplacených prvních tří dnů nemoci).
Zásadní argument: Co bude s našimi daněmi?
Pozastavuji se především nad jednou zásadní otázkou: když nyní platíme daně a z těchto daní se platí školy pro vysokoškoláky, co bude s těmito penězi poté, co vysokoškoláci začnou platit školné? Slyšeli jste snad někde (kromě Svobodných, jež by zrušili daň z příjmu), co s těmito penězi naši politici zamýšlejí? Že by je snad vrátili zpět pracujícím? Ne, tomu asi nevěříte…!
Zmíněný pohled „proč bych měl platit někomu vzdělání/školu“ tak najednou dostává na frak a ukazuje se být naprosto iracionálním. Ano, sice nebudete někomu platit školu – on si ji bude platit sám – ale ty peníze, jimiž nyní přispíváte na školství, budete platit stejně! Ptal se někdo z těch, jež tak kvitují zavedení školného, jak stát míní s fakticky ušetřenou sumou naložit? Řekl to někdo z politiků? Obávám se, že nikoli. Takže místo toho, aby se příznivci radovali z faktu, že studenti budou platit své vzdělání, by se dotyční měli zamyslet nad tím, zda jim místo argumentů někdo nepověsil bulíky na nos.
Jeden malý názorný příklad
Na závěr si dovolím jeden názorný příklad, abych byl pochopen správně. Zkusme si představit, že existuje stát, kde občané z každé výplaty platí třeba 1 000 Kč na nákup automobilů. Jednou za rok se nakoupí kolem 100 000 nových aut, které se rozdělí mezi vybrané občany. Tito pak budou vozit ty ostatní, jež auto nemají, nebo nechtějí. Jednoho dne určitě přijde někdo, komu se nebude líbit, že Franta dostal auto od státu a i když ho vozí každý den do práce a z práce, měl by si na něj přeci vydělat sám. Stát tedy řekne „ano, milí občané, tak tuhle akci odpískáme“ a rozdávání aut „zdarma“ (přesněji řečeno z peněz všech) zruší. Logicky byste asi čekali, že souběžně tím odpadne i povinnost všech občanů platit státu oněch 1 000 Kč na nákup aut. Ano, dávalo by to smysl.
U nás to ale bude jinak…
Když ale celý příklad vztáhneme zpět na školství, nejspíš se dobereme k závěru, že placení školného by paralelně mělo přinést i adekvátní snížení odvodů do rozpočtu, z něhož bylo dosud vzdělání placeno. Proč se tedy nikdo nepozastavuje nad tím, že ani jedna parlamentní strana, ani jeden poslanec nic takového neslíbil? Ti, co studují (případně jejich rodiče) tedy budou platit stejně vysoké daně a k tomu ještě školné. Ti, co nestudují budou také platit stále stejně, jako dosud. Na jaké logice je tedy založena tak masová podpora školného, že dostala k moci ODS, TOP 09 a VV?
PS: jeden z vůbec nejlepších článků na toto téma napsal Jan Keller pro Britské listy – viz Deset důvodů, proč nezavádět školné.
PPS: Zajímavý pohled přináší i js v článku Školné. I on, ač patří spíše mezi podporovatele placeného školství, dochází k závěru, že: „Bohužel – školné, které vyplodí vznikající vláda, bude asi pěkný paskvil. Bude patrně fixně nařízené, bude hradit jen část nákladů a nedojde ke snížení daní odpovídajícím způsobem. Bude to tedy další socialistická náplast na již existující socialismus.“
0 komentářů