Dnes bude řeč o místopředsedovi Strany svobodných občanů Františkovi Matějkovi, který získal sice malou, ale přesto pozoruhodnou mediální pozornost. Podíváme se ale i na další věci, které přinesl uplynulý týden.
Diskuze na ČT24 nově pouze přes Facebook
Když jsem si přečetl úvod, ve kterém se říká, že: “Podoba diskusních fór pod články na webu ČT24 se od dnešního dne mění. Nově se budou moci komentování článků účastnit pouze lidé, kteří mají účet na sociální síti Facebook…,” samozřejmě jsem si hned položil otázku, co je to za debilitu. To nejhorší ale mělo teprve přijít. A také přišlo: ředitel zpravodajství Milan Fridrich změnu zdůvodňuje: “…jsme se rozhodli upřednostnit diskusi skutečných lidí, skutečných jmen a profilů před anonymními debatami.” V tomto bodě již má úroveň chápání přestávala stíhat. Facebook je snad garantem reálné identity? Jak dlouho může trvat vytvoření totálně smyšleného či falešného profilu? Minutu? Přece když nebudu chtít na webu ČT diskutovat pod svým občanským jménem, vytvořím si profil třeba pod jménem Václav Klaus či Barrack Obama. Debata tak v žádném případě nepřestane být anonymní.
Nelíbí se mi také preference jedné, byť nejsilnější, sociální sítě. Nejsilnější automaticky neznamená nejlepší, což si můžeme potvrdit v mnoha dalších oborech. Pro mne osobně to znamená konec s diskuzemi na webu České televize a to přesto, že jsem jejím koncesionářem. Facebook nemám a ČT pro mne není dostatečně pádným argumentem, proč bych si na něm měl zřizovat účet.
Chtěla-li ČT garantovat, že v diskuzích budou vystupovat reálné identity, měla zavést korespondenční ověření. Používá ho s úspěchem několik let například aukční portál Aukro.cz, nebo nedlouho Novinky.cz. Když pro nic jiného, tak třeba proto, že podvržení identity je v tomto případě obtížnější, než založení smyšleného profilu na FB. Jenže v ČT museli být papežštější, než papež.
Pro sociální dávky jsem vezl známou, bránil se řidič fabie
“É, jsme hrozně chudí, nic nemáme, dávejte dávky, které na nás odevzdali ti hloupí, co pro peníze chodí do práce!” Zhruba v tomto duchu funguje sociální stát: občan (nebo přesněji spoluobčan) vyplní formulář, do kterého uvede, že nic nemá, živoří na hranici bídy a nouze, a dostane peníze, vyplácené z kapes pracujících. V Litvínově si počíhali na ty, kteří si přijeli pro podporu autem. Možná je to zvláštní, ale prakticky ve všech zdokumentovaných případech se jednalo o příslušníky cikánské menšiny. Nepracují, nemají majetek, ale pro dávky jezdí autem – není to postavené na hlavu? Tentokrát si na některé z nich počkala policie, což se přistiženým pochopitelně nelíbilo (nebyl to nějaký projev rasismu?). Věrni názvu svého etnika cigánili – tedy vymýšleli nejrůznější výmluvy, jak je možné, že na jednu stranu využívají sociálních dávek a na stranu druhou se vozí nebo dokonce vlastní auto. Nepředpokládám ale, že by litvínovštví pokračovali v těchto snahách nějak setrvale. Jistě se brzy objeví nějaký ochránce menšin formátu Michaela Kocába, který bude požadovat zastavení podobných akcí. Nesmíme přeci zapomínat na to, že ona skupina obyvatel má jinou mentalitu, což prostě musíme akceptovat. Takže plaťme jim, ať nemusí pracovat a chodit do práce!
PS: asi není překvapením, že iDnes pod tímto článkem zrušil diskuzi. Dost na tom, že vůbec taková reportáž vznikla. Ještě to tak, aby si čtenáři vybíjeli své rozčarování a naštvanost – vždyť to je přeci rasistické!
Další litvínovští hříšníci zřejmě přijdou o dávky, jezdili si pro ně autem
Zajímavé je, že když se podíváte na fotografii v článku, uvidíte tam spoluobčany hodně podobné těm, o nichž byla řeč o odstavec výše.
Určitě je dobře, že se v Litvínově rozhodli zaměřit na zneužívání dávek, nicméně je to jen kapka v moři – jediné město v celé zemi. To je samozřejmě málo. Otázkou také je, proč je kontrola vlastnictví motorového vozidla prováděna tak kostrbatým způsobem. Mnohem jednodušší by bylo vytvoření jednoduchého SQL dotazu, který by z databáze příjemců dávek vytáhl ty, kteří současně vlastní auto, jež nepřiznali. Jenže to by bylo příliš jednoduché.
Navíc jsme v Česku, kde by taková věc proběhla následujícím způsobem (cituji z diskuze pod článkem): “…. tak by tam mohli vzít nějaké brigádníky, kteří by našli shody v databázích majitelů movitostí a nemovitostí a v databázi žadatelů o dávky.” “Kdyby se trochu chtělo, tak to zvládne solidní softík za pár minut….” “Ono kdyby se to předložilo nějaké vysoce postavené, ale dosud vyprahlé osobě …… tak by se nějaký ten malilinkatý celostátní softíček za pár desítek milionů nechal v zájmu hrozně naléhavé a rychlé potřeby a tedy bez výběrového řízení, někomu známému zadat.”
Jedna věc je jistá: takto vypadá “sociální stát v praxi” – jedněm jsou odebírány peníze ještě před výplatou, druzí si pro ně jezdí v autech na úřad. Opravdu se někdo diví těm, jimž se tento stav nelíbí?
Rozhovor s Františkem Matějkou
Dostáváme se ke slíbenému Františku Matějkovi, který poskytl rozhovor D-Fensovi, jednomu z nejpopulárnějších českých bloggerů. Kromě samotných odpovědí, které rozhodně stojí za přečtení, mě potěšilo i názorové sbližování “lidí, kteří čtou Matějku.” Skoro bych si dovolil tvrdit, že jmenovaný místopředseda SSO je takovou dnešní internetovou variantou někdejšího Hlasu Ameriky či Svobodné Evropy. Proč toto srovnání? Pamatuji si své předpubertální období, kdy jsem na tranzistoráku začal poslouchat Hlas Ameriky. Říkali tam zajímavé věci, které se leckdy lišily od toho, co uváděly zprávy státní stanice Hvězda. Rodiče mě tehdy upozorňovali, ať se o tom, že poslouchám toto rádio, nikde nezmiňuji. Přesto jsem našel ve třídě spolužáka, který to také dělal – totiž poslouchal “štvavou vysílačku.” Spiklenecky jsme spolu sdíleli to tajemství, že posloucháme něco, co se poslouchat nesmí.
S panem Matějkou je to podobné – sice máme větší míru svobody (za socialismu by asi svůj blog nepsal), přesto je z diskuzí pod články tohoto autora zřejmé, jak ráda by ho masa (či chcete-li “prostý lid”) zašlapala do země. Ty tendence jsou stále zřetelnější a jasnější tím, jak Matějkově blogu roste návštěvnost.
Jsem rád, že mohu společně s mnoha dalšími prohlásit “čtu Matějku” a mít zase ten pocit spiklenectví s lidmi, kteří ho čtou také. Alespoň si ve svých názorech nepřipadám tak osamocený. Pro mne osobně je to naděje, že lepší časy třeba ještě přijdou.
Složenková protiakce: Kalousek dluží osm miliard
Vyvedli mě ze sněmovny. Kalousek: „Nikdo neví, kdo je pan Matějka.“
Když jsem dal Františka Matějku do titulku, učinil jsem tak především díky jeho nápadu, kdy se rozhodl oplatit Miroslavu Kalouskovi jeho akci “složenka na úhradu státního dluhu.” Už minulý týden jsem zde zmiňoval jeho rozpočítání státního deficitu mezi poslance podle toho, kolikrát hlasovali pro schodek státních financí. Matějka se pokusil dotáhnout celou věc do konce: vytiskl složenky pro jednotlivé poslance a chtěl je shodit z galerie Sněmovny.
To se mu ale nepodařilo, neb byl zadržen ochrankou. Matějka sám to komentuje: “O akci věděli jen čtyři lidé v ČR. Přesto si troufnu tvrdit, že ochranná služba šla najisto. Jak se to dozvěděli, může být v době odposlechů na každém rohu jistě jen spekulací.” V našem státě bych se opravdu nedivil ničemu….
Nakonec tedy provokatér zvolil jinou formu – složenky poslancům poslal přes sněmovní podatelnu. Nedělám si ale iluze, že by kdokoli z nich bral takovou akci vážně, natož aby se alespoň zamyslel nad tím, že má prokazatelný podíl na státním dluhu.
Jako největší a nejarogantnější ignorant se projevil Miroslav Kalousek, který reagoval slovy: “Naše složenky byly rozeslány celostátně známou politickou stranou a podepsány velice známými jmény. Málokdo už ale ví, kdo jsou Svobodní, a už vůbec nikdo neví, kdo je pan Matějka.” Chtěl bych mu odpovědět: vážený pane, každý v téhle zemi ví, kdo je Miroslav Kalousek. Ti chytřejší si pamatují, jak se chtěl udržet u koryta i za tu cenu, že by spolupracoval s levicí a zradil své voliče. Ti zásadovější mu to nezapomenou. Matějka sice není takovou mediální celebritou, jako Vy, rozhodně je ale charakternějším člověkem, který nad sebou nemusí – na rozdíl od Vás – každé ráno zvracet. Doufám, že jednoho dne o Svobodných uslyšíte a slibuji, že o to budu usilovat svou volbou v následujících volbách.
Čtu Matějku…
Já také, js-i, já také :). Doufejme, že nás s podobnou “diagnózou” bude víc. Soudě dle rostoucí návštěvnosti blogu pana Matějky, se možná jednou opravdu dočkáme lepších časů.
js konstatuje to, nad čím přemýšlím už dlouho: “Je smutné, že k tomu, abych častěji souhlasně zakýval hlavou, mi nestačí nějaké běžné médium, ale je nutné sahat výhradně k soukromým blogům.” Ano, je smutné vědět, že v údajné demokracii zde nemáme noviny, nebo alespoň internetový server, který by přinášel názorově orientované články, nepropagující ČSSD, ODS, či TOP 09. Žil jsem v představě, že demokracie je právě o tom, že vedle sebe existuje více názorových proudů, které jsou prezentovány občanům, aby měli možnost volby. Čekal bych to přinejmenším od státních médií, jejichž provoz si platíme. Taková Česká televize se přímo ukázkově zaměřuje na menšiny – najdete v ní pořady pro cikány, homosexuály a pro kdovíjaké menšiny. Pořady pro občany, kterým se nelíbí současný stav této země, ale ve vysílání nenajdete. To se dříve dočkáme nějaké “Minuty z tržnice” či “Půlhodinky pro Vietnamce.” Děkujme tedy alespoň za ty blogy, kde si můžeme přečíst něco, co je nám názorově blízké.
Hlasy malým stranám levici nezastaví, říká Nečas
“Bububu, když budeš zlobit, přijde komunista, odvleče Tě do perníkové chaloupky, tam Tě upeče a sežere!” Tak alespoň na mne působí snahy o diskreditaci KSČM skrze někdejší komunisty z předrevolučních let. Naštěstí strašidlo komunismu nefunguje na všechny a jeho síla postupně padá.
Novopečený předseda ODS se rozhodl přejít na vyšší level a voliče už nestraší jen komunisty, ale obecně celou levicí stylem “Bububu, když nás nebudete volit, vyhraje zlá, ošklivá, nepěkná levice!” Budiž mu to přáno – byť jeho strana sama o sobě už také nějaký ten pátek spadá spíše do levé části politického spektra. Nečas jde ale ještě dále: rozhodl se brojit proti malým stranám a varoval voliče, že volbou malých stran umožní levici zisk více křesel v Parlamentu. Samozřejmě je to jednodušší, než se zamyslet nad tím, proč pravice a konkrétně přímo ODS o ta křesla přišla (či přijde). Nebude to náhodou tím, že v uplynulých letech podnikla skrze své politiky celou řadu kroků, prokazatelně zamířených proti občanům a tím pádem i jejich voličům? Ne, tak charakterní, aby tuto skutečnost uznal, žádný ODSák nikdy nebyl, není a nebude.
Pro Nečase je prostě nepochopitelné a nepřijatelné, že chápavější občané pochopili, že chtějí-li dosáhnout nějaké změny, určitě se jí nedočkají s dosavadními parlamentními stranami. Volba “menšího zla” není dobrou volbou, což jsme si mohli opakovaně vyzkoušet. Chceme-li změnit situaci v naší zemi, volme ty, kteří nejlépe odpovídají našemu přesvědčení. Možná to nevyjde hned napoprvé, ale příště už se to třeba podaří!
Závěrečná otázka pro Petra Nečase: pane, opravdu si myslíte, že jsou voliči tak tupí, že si nevšimli, že Vaše strana nikdy nesplnila to, co slíbila před volbami?
Schwarzenberg: Kalouskův nápad se složenkami je vtipný a správný
Věřím tomu, že panu Schwarzenbergovi připadá marketingová kampaň založená na “Hele, jak jsme vás zadlužili – a splácet to budete vy!” vtipná. Ostatně nemám o tomto člověku valného mínění, což se navíc snoubí s mým přesvědčením, že hloupým lidem postačí k zábavě hloupý humor.
Mně, občanovi této země a poctivému plátci daní, nápad se složenkami vtipný nepřipadá a už vůbec se mi nelíbí, že do rozhodnutí o rozpočtu nemají voliči šanci promluvit, ale vzniklý dluh je předhazován jim.
Hříšní řidiči budou moci zaplatit pokutu kartou od 1. června
Na jednu stranu vidím možnost zaplatit pokutu platební kartou jako celkem dobrý nápad. Na stranu druhou si ale nemohu nevybavit svého osobního bankéře, který mě varoval před používáním karty v bezdrátových čtečkách. Vysvětloval to tehdy tak, že může dojít k odposlechnutí komunikace a následnému zneužití zcizených údajů. Nevím, jak vy, ale já bych do platby kartou v tomto případě tedy nešel.
Odpovědnost politika? A co takhle odpovědnost voliče za politika…
Protože Matějky není nikdy dost, přidávám ještě jedno téma, které je často rozebíráno. Otázka zní, zda by volič měl nést svůj díl zodpovědnosti za chování jím zvolených politiků. Tedy například voliči ČSSD, ODS, KDU-ČSL by měli mít podíl na státním dluhu, vzniklém během vlád zmíněných stran.
Myšlenka sama o sobě není špatná – mnoho voličů by jistě přistupovalo k výběru svého kandidáta zodpovědněji, než stylem “Modrá je dobrá, pyčo!” či “Máňo, jdeme volit Paroubka, protože dával na náměstí pivo za dvě kačky!”
Bohužel ale musím Matějkův nápad odmítnout, neboť vychází ze zidealizovaného předpokladu, ve kterém poslanec dělá to, co slíbil a proč ho jeho voliči zvolili. Realita je ale úplně někde mimo: politické sliby jsou z větší části zahozeny den po volbách, zbytek je pošlapán a pokroucen během volebního období a z realizovaných slibů zbývá jen velmi nepatrné torzo. Poslanci mnohdy dělají něco zcela jiného, než proč byli zvoleni, včetně toho, že své voliče zradí, jako například přeběhlíci Wolf, Snítilý, Melčák, Pohanka, nebo Kalousek. Protože neexistují páky na to, aby volič mohl s neposlušným poslancem zatočit i během jeho volebního období, není možné aplikovat myšlenku, že by měl být zodpovědný za jeho kroky a rozhodnutí.
Můžete namítat, že volič je zodpovědný i tím, jak spolehlivé lidi si vybere. Ano, ale kdo skutečně zná více než dva-tři lidi z kandidátek? Navíc nezapomeňme na to, že většina českých politiků jsou profesionální lháři, které nebývá jednoduché prokouknout.
Nápad pana Matějky tedy ve své podstatě není špatný, leč v praxi by byl aplikovatelný jen tehdy, pokud by politické strany dělaly jen a pouze to, co slíbily před volbami ve svém programu.
22 věcí, bez kterých “nemohl” existovat web v roce 1998
“Pokud uživatelé zavzpomínají na dobu před 12 lety, vybaví se jim spousta hrůzných “vylepšení,” která prostě nesměla chybět na tehdejších webových stránkách. Pojďme se tedy s trochou nostalgie podívat na to, jakými “zážitky” nás zásobovali tehdejší webmasteři.” Tak začíná můj článek na Intervalu, který bych chtěl doporučit vaší pozornosti. Myslím, že zejména ti, jež jsou na Internetu delší dobu, rádi zavzpomínají 🙂
Odhalila skandál na právech v Plzni. Za to má předsedkyně komise skončit
Praktická ukázka toho, že označení “modrá mafie” pro ODS má své reálné kořeny. Vladimíra Dvořáková jako první upozornila na podivnosti ve vydávání titulů na plzeňských právech. V nezkorumpované zemi by ji buď povýšili, nebo by dostala alespoň nějakou odměnu. Jsme ale v Česku a protože se podezřelé tituly týkají i některých členů ODS v čele s kmotrem starostou Jančíkem a primátorkou Řápkovou, považuje tato strana za nezbytné zasáhnout. V naprosté shodě s praktikami někdejších komunistů tedy ODS usiluje o to, aby paní Dvořáková nebyla znovu zvolena do své funkce. Za socialismu to bylo v podstatě stejné: kdo poukázal na nějakou nesrovnalost, šel obvykle pracovat do kotelny.
O tom, jak rozlezlá a nebezpečná je “modrá chobotnice,” svědčí i následující: “O odklizení Dvořákové se potichu pokusili dva ministři a náměstek za ODS. Všichni mají vazby na lidi kolem Kindla – tedy ty, kteří mají důvod se Dvořákové mstít.”
Začínám být přesvědčený o tom, že situace v naší zemi se po revoluci změnila – bohužel nikoli k lepšímu. Zatímco dříve seděli na rozhodujících postech soudruzi, zvolení za jedinou možnou stranu, dnes si sice “demokraticky” volíme několik desítek páprdů, ovšem skutečný chod této země řídí skupinka mocných, která není pro veřejnost vidět. Nedělám si iluze o tom, že podobné zákulisní řízení funguje jak v případě vlády ODS, tak bude fungovat i za vlády ČSSD.
Asi opravdu platí to, co mi poslal jeden můj kamarád v e-mailu: Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali.
Poslanci den před volbami? Jistě, vždyť slíbili protlačit biopaliva
Stručně: prezident Klaus vetoval minulý týden zákon, který kromě dalších věcí zvyšoval podíl biosložky v palivech. František Matějka minulý čtvrtek předpověděl: “Vůbec bych se ovšem nedivil, kdyby někomu ve sněmovně hodně záleželo na tom, aby svolal i mimořádnou schůzi.”
A světe, div se: měl pravdu! Poslanci, kteří jsou jinak líní jako lemry, nestíhají skutečně důležité zákony, nebo vůbec nechodí do práce, považují zmíněný zákon za natolik důležitý, že opravdu svolali mimořádnou schůzi. Copak je za jejich náhlou aktivitou? Že by kapříci? Ne, nedomnívám se – jsem o tom skálopevně přesvědčen.
Matějka celou aféru uzavírá slovy: “Poslední den mandátu poslanců bude tedy nakonec pro nás všechny ještě zatraceně drahý. Skutečné ekologické zájmy a zájem o peněženky řidičů je vedlejší. A Andrej Babiš? Ten jistě otevírá nějaké dobré drahé víno a těší se. Nebo možná už ani ne. Vždyť vznik zákonů u nás jen pro vybrané je přece normální…”
Teenageři za smrt tučňáka v košické zoo nemůžou, ukázalo vyšetřování
V Košicích patrně zřídili koncentrační tábor pro nepohodlné tučňáky…. 🙁
Stát chce snížit příspěvky na stavební spoření, pokladna je bez peněz
Už je to tady! Zrovna včera jsem se našeho externího autora Luďka Prokopa v diskuzi pod článkem ptal, kde a jak má garantované podmínky státního pojištění, důchodu a dalších věcí, na které povinně odvádí daně resp. “pojistné.” Když poprvé s tímto argumentem přišel v diskuzi js, nesouhlasil jsem – stát pro mne byl “něčím,” co z mého pohledu bylo garancí samo o sobě.
Pak jsem se ale zamyslel: vždyť právě stát (resp. poslanci) bez ohledu na občany změnil a značně znevýhodnul podmínky vyplácení nemocenské. Platíme sice stejně, jako dříve, možná více, ale pokud onemocníme, nedostaneme první tři dny ani korunu a dny následující jen směšnou částku. Stejně tak to byl stát (resp. vláda ODS), kdo jednoho dne rozhodl, že povinné zdravotní pojištění nestačí a budeme muset připlácet formou regulačních poplatků. Opět se nikdo neptal, zda občané souhlasí se změnou nikdy a nikde nesepsaných podmínek.
Další ukázkou, že na “garantování čehokoli státem” nemůžeme spoléhat, je současná snaha ministerstva pro místní rozvoj, které chce omezit státní podporu bydlení, kromě jiného i snížením příspěvku na stavební spoření. Pak se ale ptám: k čemu je takové spoření bez podpory státu? Kde a jak je realizována podpora bydlení, slibovaná před každými volbami?
V takovém případě bude lepší stavební spoření v jeho stávající formě zcela zrušit. Bez státního příspěvku postrádá smysl.
Na stranu druhou: pokud by měla tato forma zhodnocení peněz pokračovat, je nezbytné zajistit, aby finance šlo použít jen na bydlení a věci s tím související. Nevidím totiž jiný důvod, proč by stát měl dotovat někomu tak výhodný úrok – k tomu stavební spoření prostě sloužit nesmí.
Můžete se na mě kdykoli obrátit, řekl Paroubek na schůzce Topolánkovi
Vidíte, jak vypadá naše politická scéna? Paroubek se sešel s Topolánkem a div si, kluci jedni, nepadli do náručí! Je skoro jisté, že zvěsti o další připravované zradě na voliče v podobě koalice ČSSD+ODS, nejsou mimo mísu. Pokud by k tomu došlo, tak by vlastně voliči ODS umožnili dostat se k moci oranžovým a naopak ti, co vhodí do urny volební lístek ČSSD, umožní dostat se ke korytům ODS. Otázkou je, zda je průměrný volič schopen takovou informaci zpracovat ještě před volbami a následně se rozhodnout, zda je to právě to, čeho chce svým hlasem dosáhnout.
Osobně jsem přesvědčen o tom, že ODS a ČSSD jsou již natolik názorově a programově blízko, že je vlastně jedno, která z nich vyhraje. Pokud chceme změnu, měli bychom vybírat z ostatních kandidátů. Především je ale důležité, jak řekl včera v Hyde Parku Petr Mach (Svobodní), nevolit menší zlo, protože to pořád bude zlo, ale volit podle svého přesvědčení. Zkuste se nad tím zamyslet, než to půjdete hodit Jirkovi a Mirkovi.
Nezletilého chlapce téměř ubili mladí Romové
Co myslíte, dostanou se cikáni, kteří málem umlátili třináctiletého kluka, k soudu? Nepřekvapuje mě, že cikáni útočili v přesile, ani to, že byli starší – pro ně je taková forma útoku běžná. Ostatně ne náhodou vznikl vtípek: “É, kolik Ti je?” “Třicet, proč?” “Nás je taky třicet, dáme bitku!”
Vraťme se ale k otázkám: když už se oni dva výtečníci dostanou před soud, s jakým trestem vyváznou? Se standardní podmínkou? A budou naše média tak hysterická, jako v případě malé Natálie z Vítkova? Budou zprávy podkreslené tklivou hudbou? Dočkáme se přímých přenosů z domácnosti napadeného a online zpravodajství ze soudní síně? Zapomeňte! Oběť útoku totiž měla bílou barvu pleti a to tady, v této Kocábem pochroumané zemi, nikoho nezajímá. Kdyby byl napadeným cikán, bylo by to přesně naopak…. To je, přátelé, ukázka pozitivní diskriminace v praxi!
0 komentářů