Nerušte superhrubou mzdu!*Topolánek je hulvát*Nikoli Microsoft, ale Apple se chová monopolně!*Meteorologická válka*Koho jsem a nejsem ochoten volit?Nepostradatelný Kocáb!*Regulační poplatky jsou na nic
Konec superhrubé mzdy? Netrvá na ní už ani ODS
Jestli ODS měla někdy v minulosti dobré nápady, pak většinou pocházely z hlavy jejího bývalého stínového ministra financí Vlastimila Tlustého. Jedním z těch mála přínosných nápadů, jež po volbách v roce 2006 prosadila, je tzv. “superhrubá mzda.” Díky ní se zaměstnanci přímo z výplatní pásky dozvídají nejen to, kolik peněz na ně vynakládá zaměstnavatel, ale především jakou částkou celkem přispívají do státní kasy. Toto se samozřejmě dalo spočítat už předtím – na Internetu najdete mnoho kalkulaček pro výpočet mzdy – přesto stále existovalo dost lidí, kteří znali jen hrubou a čistou mzdu, zatímco další náklady jim zůstávaly utajené.
Je celkem pochopitelné, že poté, co se pracující lid dozvěděl čistou pravdu o tom, kolik vlastně stojí “sociální stát,” začali být mnozí nespokojení a leckdy se dokonce ptali, kam jimi odvedené peníze mizí. Právě proto některé strany v čele s ČSSD (která patří k největším “rozhazovačům” státních financí, což by ráda skryla) začaly usilovat o to, aby se “superhrubá mzda” zrušila a část nákladů na zaměstnance zůstala zrakům “obyčejných lidí” skryta. Patrně jde o aplikaci pravidla “co oči nevidí, to srdce nebolí.”
Nyní se k těmto tendencím přidala i ODS, tedy strana, kde nápad na vykazování “superhrubé mzdy” vznikl. Potvrzují se tak tendence “modrých” směřovat svou politiku doleva, do Paroubkovy náruče. Rozdíly mezi ODS a ČSSD se ostatně poměrně dlouhodobě smazávají.
ODS sice zdůvodňuje tento krok nelogičností v odvádění daní, které díky následným povolebním tanečkům nejsou ani zdaleka “rovné,” jak slibovala. Přesto ale vidím mnohem schůdnější cestu, jak se se zdaněním vypořádat a být při tom spravedlivý. V první řadě bych zavedl opravdu rovnou daň, tj. každý by odváděl stejné procento a neexistovaly by žádné “stropy” pro zaměstnance s nejvyššími příjmy. Stejně tak bych byl i pro zrušení stropů v odvodech sociálního a zdravotního pojištění. Naopak bych vypustil “nezdanitelné částky,” tj. danilo by se naprosto vše, byť by se to dotklo příjmově nejslabších vrstev. Výpočet čisté mzdy by se tak výrazně zjednodušil: každý by si mohl spočítat, že ze “superhrubé mzdy” odvede například 13% na daních a 33,5% na zdravotním a sociálním pojištění (uvedená procenta víceméně odpovídají současnému zdanění při SHM=100 000 Kč).
Otázkou samozřejmě je, zda je pro politiky přínosné, aby jejich voliči věděli, že z peněz, které vydává jejich zaměstnavatel, dostanou na ruku jen 53,5%, jak je tomu nyní. Z mého pohledu je ale taková informace nesmírně užitečná – alespoň vím, že mnohé z toho, co nám stát dává jakoby “zadarmo,” ve skutečnosti stojí docela dost peněz, o které v konečném přijdu já.
ODS definitivně potvrdila, že už prostě není pravicovou stranou
Stát není od toho, aby vytvářel pracovní místa. Zejména ne v krizi
František Matějka (SSO) začíná být jedním z nejčtivějších autorů pro přemýšlivého voliče. Jeho glosy jsou stručné, kritické a výstižné. Ve shodě se mnou tento pán například říká: “Již dlouho tvrdím, že mezi ODS a ČSSD už v podstatě není žádný rozdíl. Volební program ODS a ČSSD už se začíná pomalu lišit jen v barvě.” Po přečtení mého předchozího komentáře je asi jasné, že s tímto pánem v mnohém souhlasím.
V dalších bodech pak kritizuje volební program ODS. “Modří” například slíbili vytvoření 170 tisíc pracovních míst. Jako by zapomněli na skutečnost, že pracovní místa vytváří (nebo by měl vytvářet, pokud bychom měli normálně fungující ekonomiku) trh na základě poptávky. Čím chce ale strana “modrého ptáka” tuto poptávku vyvolat? To už jaksi její kandidáti neřeší. Ostatně jde přeci jen o slib a ty by se, jak potvrdil sociální demokrat Škromach, neměly brát vážně.
Nebudu tu komentovat celé Matějkovy články – doporučuji je přečíst a zamyslet se nad nimi. Přidám jen citaci, třeba jako návnadu a důvod, proč byste tak měli učinit: “První část volebního programu je jen rádoby líbivým textem, ale není ani náznakem prací skutečně pravicové strany. Pokud je skutečně pravicový volič soudný a rozumný, pak to dobře ví. Jenže ODS pod vedením Mirka Topolánka už dávno nejde o pravicové voliče.”
Každopádně konstatuji, že právě pan Matějka je pro mne jedním z důvodů, proč stále seriózněji uvažuji o SSO coby své volbě v nadcházejících parlamentních volbách. Smutné je, že média upřednostňují jiné politické subjekty a šance na to, aby se do Parlamentu dostala alespoň jedna skupinka rozumných lidí, je minimální.
Kriminalistům při vyšetřování útoku v kolonii Bedřiška vykradli auto
V ostravské cikánské kolonii vletěla do jednoho z domů zápalná lahev. Média samozřejmě spustila klasickou hysterickou kampaň s již tradičním podkresem – totiž že se jednalo o rasově motivovaný útok, podobný tomu ve Vítkově. Národ je prostě nutné udržovat v přesvědčení, že chudáky cikánské spoluobčany neustále kdosi terorizuje. Jen jaksi bokem se zmínily i další vyšetřovací verze – například sousedská msta (otázkou je, zda útok cikána proti cikánovi je rasově motivovaný), či senátorkou Lianou Janáčkovou zmíněná a médii hlasitě odsouzená možnost, že celou kauzu vyvolali sami napadení, aby mohli později požádat o azyl ve Velké Británii.
Zatímco o zápalné lahvi v obýváku rodinného domku se mluvilo všude, jen menšina médií zveřejnila informaci o tom, že během vyšetřování kdosi z místních vykradl pánům policistům auto. Ti totiž zapomněli na sedačce tašku od notebooku a “náhodný kolemjdoucí” při představě, jak výpočetní techniku zpeněží, neudržel své choutky na uzdě a rozbil okénko policejního vozu. Je jasné, že taková informace se do propagandy vzájemné rovnosti a integrace jaksi nehodí. V Bedřišce přeci žijí jen samí slušní, spořádaní lidé, které většinová společnost ohrožuje na zdraví, životech a majetku. Policejní auto beztak vykradl nějaký extrémista…. Je prostě neuvěřitelné, co si ti neonacisté dneska dovolí.
Jurásková chce zvýšení plateb za děti a důchodce
Bohužel i nestranická ministryně zdravotnictví Dana Jurásková chce řešit problémy zdravotnictví tou nejméně rozumnou cestou. Namísto hledání úspor přišla s návrhem na zvýšení plateb za tzv. “státní pojištěnce,” tedy děti, důchodce a nezaměstnané, za které platí stát (přesněji řečeno my všichni). Opět tedy místo hledání příčiny pouze řeší její důsledky. Je to stejné, jako když z potápějící se lodi odčerpáváte vodu místo toho, abyste zalepili díru, kterou teče dovnitř. Přitom prostoru pro úspory je poměrně dost a to bez toho, aby taková opatření dopadla na pacienty. Jenže to by se muselo sáhnout na režijní náklady, jako jsou například smluvní platy, odměny a další prebendy managementu zdravotnických zařízení. A do toho se jaksi nikomu nechce.
Kladně ale hodnotím práci této ministryně v oblasti léků. Díky revizi cen by se měly ušetřit až dvě miliardy korun, což není zanedbatelná částka. V konečném důsledku to znamená snížení cen i pro pacienty, což je jistě pozitivní krok. Alespoň za něco můžeme Danu Juráskovou, na rozdíl od jejích předchůdců, pochválit.
Opět urážlivé výroky Topolánka
Co říci k urážlivým komentářům Mirka Topolánka na adresu homosexuálů a židů? Primitiv zůstane primitivem. Topolánek nikdy nepatřil k elitě tohoto národa, stejně jako jeho sok Paroubek. Alespoň nyní můžeme vidět, jací lidé jsou v čele české politiky. Bohužel ODSce patrně takový předseda vyhovuje, neboť ho ani po tomto extempore neodvolala. Pokud ještě “modrým” zbyl alespoň jeden volič používající rozum, jsem přesvědčen o tom, že by měl nad svým hlasem pro tuto stranu hodně zauvažovat. Nechce se mi věřit tomu, že jsou v tomto národě lidé, jež by jako premiéra chtěli člověka s tak hloupým způsobem projevu.
Ještě nepřezouvejte. Policisté loví řidiče na letních gumách, v 15 stupních
Co si mám myslet o policistech, kteří při teplotách +15C lovili na dálničním odpočívadle řidiče, kteří neměli zimní pneumatiky? Že jde o obyčejnou buzeraci a zneužívání moci proti rozumu. Zimní gumy jsou přitom účinné do teplot +7C a při vyšších teplotách se nadměrně opotřebovávají. Je navýsost logické, že řidič, který si je nechce ničit, jednoduše přezuje na letní.
Bohužel čekat od policistů zdravý rozum jaksi nelze. Stejně tak nemůžeme čekat, že budou na našich silnicích trestat vážné dopravní přestupky, jako je jízda na červenou či předjíždění na plné čáře. K odhalení takového porušení zákona by totiž museli vykázat nějakou činnost – například sledovat provoz. Jistě je pro ně mnohem jednodušší posadit se s trojnožkou do křoví, nebo obcházet parkoviště a kontrolovat, zda je na pneumatice vločka či nikoli.
Vzpomněl jsem si při této příležitosti na vynikající D-Fensův článek C15a story. Před rokem a půl jsem se tomuto textu v duchu smál. Dnes už se nesměji, protože vím, že realita je zmíněné povídce velice blízko.
Komunisté ve vládě – máme se bát?
Ekonom Pavel Kohout se zamýšlí nad potenciální možností, že by se v naší zemi mohli po letošních volbách dostat do vlády komunisté. Jiří Paroubek sice nyní tvrdí, že bude souhlasit maximálně s jejich tichou podporou, nicméně, jak jsme již byli poučeni, neměli bychom brát vše vyřčené tak vážně.
Kohoutovo zamyšlení má jistě něco do sebe – a nemusí jít jen o komunisty, ale i o sociální demokracii, která má v plánu mnohé z toho, co předváděla levicová francouzská vláda v osmdesátých letech. Jak skončila některá opatření, která jako by vypadla z programu ČSSD? Zmiňme například: “Během své vlády energicky utráceli, znárodňovali, zvyšovali minimální mzdy, přidávali dovolenou a snižovali pracovní dobu, zdaňovali bohaté („daň ze solidarity“) a posilovali práva pracujících.” Výsledek se ani zdaleka neblíží jistotám a prosperitě: “vzrostla nezaměstnanost a státní dluh. Frank naopak klesl díky třem devalvacím během krátké doby. Bohatí se zčásti přesunuli do Švýcarska, Lucemburska nebo Británie.”
Bohužel právě tato cesta nás nejspíše čeká v nadcházejících čtyřech letech. Pavel Kohout přitom správně podotýká: “Nebojme se komunistů. Bojme se lidské hlouposti.” Ano, komunistů se opravdu nebojím, naopak je považuji za alternativu pro ty, kteří chtějí volit levici, ale nechtějí dát hlas Jiřímu Paroubkovi. Bojím se toho, že voliči slyší na plané sliby, které po volbách skončí v odpadkových koších naprosto stejně, jako Modré knihy či smlouva s voliči ODS.
Apple bude rozhodovat o prohlížeči Opera pro iPhony
Jsem opravdu zvědavý, jak dopadne pokus norské softwarové společnosti Opera Software o prosazení jejich prohlížeče do online obchodu AppStore pro iPhony. Zatímco Microsoft byl Evropskou komisí donucen naprosto proti zdravému rozumu a principům svobodného trhu, aby nabízel v rámci svého marketingově i obchodně úspěšného operačního systému programy konkurence, Apple má zatím volné ruce. Pokud bychom ale měli všem měřit stejným metrem, měl by iPhone nabízet kromě výchozího Safari i alternativy mobilních prohlížečů a to zcela automaticky, tedy nikoli jen ve svém AppStore.
Podle analytiků ale bude situace naprosto odlišná od té, do které se dostal Microsoft. Předpokládá se, že “by se Apple mohl pokusit Operu zastavit, neboť bude chtít udržet postavení svého Safari jako jediného prohlížeče na iPhonech.” Přichází tedy otázka: pokud Microsoft zneužíval monopol tím, že do svého systému zaintegroval Internet Explorer, nezneužívá náhodou Apple svůj monopol na iPhonech?
Jako jeden z argumentů, proč by měly operační systémy Windows poskytovat možnost volby prohlížeče formou tzv. “ballot screenu,” použila Opera Software tvrzení, že Internet Explorer je zastaralý, lidově řečeno Microsoft na něj kašle a konkurence se mezitím posunula mnohem dál. Když se podívám na Safari, musím konstatovat, že kritizovaný prohlížeč od Microsoftu je proti němu parádním kouskem softwaru (což nic nemění na tom, že Firefox, Opera či Chrome jsou nejen subjektivně mnohem lepší).
Záměrně jsem ale v této stati použil pokroucenou logiku v duchu regulací EU. Můj názor je totiž přesně opačný. Nesouhlasím s nařízením Evropské komise, stejně jako s tvrzením, že Microsoft zneužívá svého postavení. Svou pozici na trhu si tato firma vybudovala sama díky tomu, že nabídla produkt, o který měly (a mají) zájem masy (což ovšem nikterak nesouvisí s jeho kvalitou). Mělo by být výhradně věcí výrobce, jaké funkce do svého produktu zahrne a jaké přenechá coby doinstalovatelné konkurenci.
Situace Applu je ale odlišná: zatímco MS žádným způsobem nebránil uživatelům, aby si instalovali alternativní browsery, v případě Applu a jeho iPhonu je to přesně naopak. Pokud Apple nepřidá například Operu do svého AppStore, běžný uživatel nemá šanci ji do telefonu nainstalovat. To je už důvod k zamyšlení, zda v tomto případě čistě náhodou nejde o zneužití prakticky monopolního postavení na trhu.
Mezi meteorology to vře. Vyčítají si i umělé navyšení počtu blesků
Čeští meteorologové se hádají, kdo lépe předpovídá počasí
Předpovídají počasí, teď se pustili jeden do druhého
Ani jsem netušil, že máme dvě společnosti, jež prodávají médiím informace o počasí. Pokud jste na tom stejně, pak vězte, že předpovědi pocházejí ze dvou zdrojů: tím prvním je státní Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), tím druhým soukromá firma Meteopress. Přesto jsme s manželkou byli schopni rozlišit předpovědi, které budou spíše odpovídat realitě.
Budu konkrétní: když jsem například manželce předčítal prognózu počasí, rovnou jsem automaticky upozorňoval, pokud tato vzešla z úst (pera, klávesnice, hlavy, …) Dagmar Honsové. V takovém případě totiž bylo poměrně reálné, že ve skutečnosti bude počasí odlišné, leckdy i zcela v rozporu s předpovědí. Soukromě jsme předpovědím z Meteopressu přezdívali “Bludy Dagmar Honsové” a dokonce jsme měli v plánu poznamenávat si prognózy a srovnávat je s následným skutečným stavem.
Náš názor na svou osobu paní Dagmara potvrdila i v pořadu Uvolněte se, prosím!, kde se nechala slyšet, jak je nadšená, když přijde nějaký “meteorologický jev.” Konstatuji, že po shlédnutí odkazovaného pořadu, jsme usoudili, že dotyčná je přinejmenším “hodně mimo” a snese srovnání snad jen s Kateřinou Jacques.
Ostatně abych se vrátil k původní myšlence: situace u nás doma vypadá zhruba následovně:
Já: “Píšou, že bude hezky, teplo, …!!”
Manželka: “Jo? A kdo to říká?”
Já: “Aha, Dáša.” (jak vidíte, Dagmar Honsová už u nás zdomácněla :-P)
Manželka: “Takže bude hnusně a zima.”
Většinou je pak opravdu přesně opačně, než “Dáša” předpovídala.
Náš pohled na kvalitu a relevanci poskytovaných informací potvrzuje i čtenář Novinek Miroslav Kubišta: “Je tady nebudu nikomu dávat sympatie. Jen řeknu jakou mám zkušenost.. Jel jsem v polovině ledna do Alp a připravoval jsem se na počasí, které tam je. No a meteopress neustále každou hodinu udával jiné informace a rozmezí takové, že by to tiplo takto i dítě. Dokonce na dvou pc to ukazovalo dvakrát jiné hodnoty a ČHMÚ mělo stálou předpověď na několik dní dopředu, tak jsem si říkal to ani snad nepůjde.. No nic vyjeli jsme a počasí celý týden bylo takové jako předpovědělo ČHMÚ. Takže mé stanovisko je jasné. Meteopress je takový bulvár mezi seriózními novinami.”
Dokonce i naše meteostanice dostala přezdívku “elektronická Dáša,” ovšem od své předlohy se liší tím, že její předpovědi v cca. 2/3 případů opravdu vycházejí.
Nyní média vytáhla na světlo válku mezi meteorology. “Náměstek ředitele ČHMÚ Radim Tolasz se v otevřeném dopise obrátil na média i veřejnost s tím, že Meteopress podle něj vydává zkreslené informace.” Tolasz dále tvrdí, že Meteopress se tímto způsobem snaží získat mediální pozornost. Otázkou je, zda ve skutečnosti nestojí za podivnými předpověďmi něčí neschopnost. Například mediálně zviditelňovaná Honsová není ve skutečnosti meteoroložkou, ač ji tak média s oblibou titulují – podle životopisu vystudovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze v oboru zemědělský inženýr. Její disertační práce se týkala “obhospodařování travních porostů.” To, ať chci nebo ne, s meteorologií zrovna nesouvisí. Pokud je v Meteopressu takových lidí více, pak se nemůžeme divit, že jejich předpovědi vypadají tak, jak vypadají.
Na druhou stranu zatímco soukromý Meteopress zaměstnává desítky lidí, státní ČHMÚ potřebuje 800 zaměstnanců. Jeho náklady přitom stojí daňové poplatníky 350 milionů Kč. Krystaličtější ukázku rozdílu mezi soukromým a státním sektorem si snad ani nelze představit. Rozdíl je podle mne způsoben tím, že Meteopress se musí živit sám – prodejem informací (byť leckdy pochybné kvality a informační hodnoty), proto má jen tolik zaměstnanců, kolik je schopen zaplatit. Proti tomu státní podnik nemusí uvažovat o tom, zda ho jeho práce uživí – peníze od státu má jisté bez ohledu na cokoli. Pravdou je, že se ČHMÚ nezabývá jen předpověďmi, ale i vědeckou činností a výzkumem. Otázkou ale zůstává, zda jsou to dobře investované peníze. Pokud nic jiného kauza “války meteorologů” nepřinese, tak alespoň jednu věc jsme se dozvěděli: stát vyhazuje nehorázné peníze. Kdo jste to nevěděl, přihlaste se!
Do voleb jde celkem 27 stran a hnutí
Do parlamentních voleb, které se budou konat 28. a 29. května, podalo nakonec přihlášku sedmadvacet stran a uskupení. Samozřejmě se na volby těším, byť to podle všeho nevypadá s naší budoucností zrovna dobře. V tuto chvíli se snažím udělat si jasno, koho budu a koho určitě nebudu volit.
Koho jsem ochoten volit?
(v tomto prozatímním pořadí)
- SSO (jednoznačně mají nejrozumnější názory, program i kandidáty).
- KSČM (kdybych měl chuť “hodit to” levici, byli by to komunisté. Mínusem ale je, že by se patrně spojili s ČSSD).
- Dělnická strana sociální spravedlnosti (víceméně z principu, protože ji zakázali a také proto, že jako jediná otevřeně mluví o otázkách nadržování minoritám).
Koho nejsem ochoten volit?
(opět v tomto pořadí)
- ODS
- Strana zelených
- ČSSD
- Moravané
- KDU-ČSL
- TOP09
- Strana práv občanů – zemanovci
- Suverenita
Kocáb zatím demisi nepodá, bojí se větší destabilizace politické situace
Kdo by to byl řekl, že je ministr Kocáb tak důležitou personou současné vlády, že? Řadový občan by leckdy mohl nabýt dojmu, že je ministr pro lidská práva i jeho úřad naprosto zbytečný, leč zjevně by se mýlil. Kocáb je prostě důležitým elementem, bez kterého by se destabilizovala politická situace. Ještě, že si to uvědomuje on sám, když to tak nejsou schopni vnímat ostatní. Jen si to představte: kdyby podal demisi, nastala by anarchie….
Ach jo, domýšlivé lidi, přesvědčené o své vlastní nepostradatelnosti a nenahraditelnosti, opravdu nemám rád.
Regionální nemocnice mají málo peněz – možná omezí operace
Jako blbec si teď musí (no dobře, nemusí, ale měl by) připadat každý, kdo zbaštil Julínkovi a ODS bajky o tom, kterak zavedení regulačních poplatků přinese více peněz do zdravotnictví, které se budou moci investovat do léčby těžce nemocných pacientů. Jak je u našich politiků zvykem, byla to opět lež – někteří jí věří dodnes, ti chytřejší to pochopili hned na začátku.
Kdyby bylo více peněz, jistě by regionální nemocnice nemusely řešit, že z důvodu údajného nedostatku financí budou muset odkládat neurgentní operace. Jeden z lékařů v reportáži dokonce hovořil o posouvání termínů až na příští rok, což je tedy skutečně silná káva.
Vůbec si neumím představit, jak by to vypadalo, kdyby zdravotní systém fungoval na komerční bázi. Dnes se dělají prioritně zákroky, které zachraňují zdraví či život pacienta. V případě komerčního přístupu by se primárně dělaly ty, za které zdravotnické zařízení dostane více peněz. Samozřejmě si uvědomuji, že dnešní zdravotní systém už dávno není o pacientech a jejich nemocech, ale o penězích. Ideály Hippokratovy přísahy jsou jen jakousi básničkou, kterou musí budoucí lékaři odříkat, aby dostali diplom.
Závěr je zřejmý: poplatky našemu zdravotnictví evidentně nepomohly a jako takové je možné je zrušit. Chceme-li vyřešit krizi, budeme muset hledat jinde – především v možnostech úspor na výdajích, jež přímo nesouvisí s léčením pacientů (tj. za management, administrativu, režijní náklady atd.). Další možností je poskytování nadstandardní péče – ovšem nikoli způsobem “máš více peněz, dostaneš lepší umělý kloub,” nýbrž nabídkou přídavných (řekněme třeba “hotelových”) služeb pacientům. Možností je poměrně dost, počínaje nadstandardními pokoji a konče například možností výběru jídla z minutkového menu. Zájem ze strany pacientů je – přinejmenším v naší nemocnici jsou nadstandardní pokoje na porodnicko-gynekologickém oddělení rezervovány na dlouhé měsíce dopředu (a to se platí, tuším, 500 Kč/den a nenabízejí zase tak moc: soukromí, připojení k Internetu a televizi). Poměrně velká část pacientů je ochotna platit za příjemnější prostředí, v němž se budou léčit a za další služby navíc. Bohužel ze strany nemocnic často není zájem poskytnout více než postel a stravu.
Dalším příkladem dobrého nápadu budiž projekt spuštěný pod záštitou dnešní ministryně zdravotnictví Dany Juráskové, který realizovala ještě jako náměstkyně pro ošetřovatelskou péči v pražské Thomayerově nemocnici. Jde o Individuální program péče a závodně preventivní péče pro firmy. Bohužel nemám aktuální informace o tom, jak se tento projekt rozvíjí a funguje v současnosti, nicméně vím, že hned po spuštění se našlo poměrně dost zájemců, kteří byli ochotni platit za individuální přístup, či za to, že nebudou muset čekat na vyšetření. Sám za sebe říkám, že pokud bych byl stálým pacientem, měl bych také o tento druh služeb zájem. Jistě nejde o jediný dobrý nápad, jak pomoci nemocničnímu rozpočtu. Chce to jen chtít a něco pro to dělat.
Chceme zrušit letní čas, tvrdí lidovci
No, že bych kvůli tomuto nápadu volil lidovce, to opravdu ne. Každopádně pravdou je, že blížící se přechod na letní čas mě vůbec netěší. Bohužel patřím mezi tu skupinku lidí, které tento nesmysl vždy “rozhodí” a trvá mi v průměru dva týdny, než se s novým časem srovnám. Vzhledem k tomu, že vstávám ve 4:45, budu se od tohoto pondělí probouzet de facto ve 3:45. Asi si umíte představit, jaké nadšení to ve mně vyvolává. Bohužel představa, že chodím i o hodinu dříve spát, mi nepomáhá – beztak dříve neusnu. Letní čas tedy považuji za nesmysl bez jakéhokoli reálného a racionálního podkladu. Kdyby ho EU zrušila, měl bych z toho nefalšovanou radost. Nevěřím ale tomu, že by Evropská unie podpořila takto rozumný nápad, jakým návrh na zrušení letního času beze sporu je.
0 komentářů