Opet predem podotykam, ze komu vadi neco ve slohu, slovech, nazorech, necht necte dale a da na mysi bocni tlacitko nebo pouzije tlacitko “zpet” v browseru v kterykoli moment.
No to zase nekdo neco vymyslel. Proc Rim, kdyz silvestr je obvykle spojovan s zimou a Rim s letem. No ale budiz. Ve meste se tocilo hafo filmu, o Rimske risi se uci tolik let behem skolnich let a i v knihach je furt idealizovan. No byt tak idealni tehdy, tak rise snad nikdy nezanikne vnitrnim rozpadem. A byt tak idealni dnes, tak lidi sni o tom zit tam. Ale jaxi jsem osobne nepoznal zadneho cloveka, kdo by tvrdil “pral bych si zit v Rime”. No, ale neni nad to se podivat na vlastni pest na mesto, kdy tam nebude tolik turistu jako v lete, udela se silvestr mimo republiku a podiva na Vatikan.
Do Rima lze letecky, autem, lodi nebo pesky. Pry tam vedou vsechny cesty a je fakt, ze sit silnic v R a kolem nej je jako takova pavucina s obchvatem kolem celeho mesta a moznosti pohodlne sjizdet a najizdet na vypadovky z mesta. My jeli autem, proto o jinych zpusobech dostani se tam z prvni ruky moc nevim. Letiste je ale dosazitelne pohodlne vlakovym spojem ktery navazuje na metro ve meste a do R jezdi i autobusove spoje. Silnice jsou udrzovane a pekne, dalnice jsou taky az na par mist suprove a taky superdrahe, coz mnoha lidem evidentne nevadi (anebo to je tim, ze italu je 46 mil lidi a nejake male procento populace staci na naplneni dalnic v zemi podobne gumakove bote). Dalnice v IT smerem na jih jsou 2 hlavni a jsou na V a Z pobrezi.
Prijeli jsme 50km od R pozde vecer 29.12 a ubytovali jsme se v motelu, ktery se ukazal byt nakonec pensionem kvuli nazvu Valerie. Pekny nazev, mohl by to byt pekny motel bylo rozhodujici, protoze jich navigacka ukazovala mraky a co 1-2 km byl dalsi a dalsi cim uz od 100 km od R. Zastavime a jdeme na pruzkum ceny. Prvni porce italiano por favor, ale z ceniku na recepci, kde zrovna nikdo neni, jsem vycetl, ze jednoluzko stoji 50, dvojluzko 75, troj 90 a 4 luzkovy pokoj stoji 100 rovnych. No neni to malo a obzvlaste to znevyhodnuje samotare. Odnekud se mezitim vyrojila pani. Tak 40-45 let, stihla, barvena cernovlaska a hned neco italsky. Ja zkusil opatrne anglictinu a hola, zafungovalo, hned se prepnula do turist-friendly rezimu a potvrdila, ze camera matrimona (nebo tak nejak) je dvoumistny pokoj s 2mistnou posteli a camera di cuatro je 4-luzko. Vzala si vsechny pasy a nam dala klicky. Pokoje byly ok, jen sprchovana byla divna, hlavne proud vody byl docela maly. To si clovek pak “uziva” pulhodiny, nez vsechno smyje. Taky zde byl bidet a umyvadlo a rucniky a jednorazove sampony s prichuti zensen (sen zen?). Tak rozhazet veci a sup dolu do restaurace na veceri, prvni v IT.
Prvni dojem z restaurace byl veskrze kladny. Ovsem menu zde i pozdeji bylo skoro vzdy pouze italsky a pani vedouci se musela dost snazit, aby ze sebe vypotila, co ktera polozka je. Bylo na ni evidentni, ze na fraze, ktere nepouziva pravidelne k ubytovani hostu zvykla neni. Ale i tak byla jedina v restauracni mistnosti, kdo ze sebe umel vypotit vice nez hello a ciao, ktere nevim proc povazuji za mezinarodni.
V restauracich v IT je hlavnim rozdilem oproti restauracim v CZ asi pritomnost takoveho antipasta baru, kde jsou ala zakladni a jednoduche predkrmy formou bufetu. Zde byly vsemozne nakladane druhy zeleniny napr. cuketa, lilek, paprika, dale pogrilovana paprika, nejake eh-netusim-coto-colo ale nezkousel jsem. Ve vajicku obalovana a posmazena brokolice nebyla spatna, cuketa nejdrive nakladana a pak rychle smahnuta byly mymi favority z antipast. Taky zde byly neco jako cookie, ale z lineckeho testa s rozinkama. Vypadaly dobre, ale cookie to nebyly. Navic byly presusene a rozinky ztvrdly pecenim na sutry pomalu.
Objednali jsme si nejake maso a “pasta ragu” (to co se v CZ nazyva bolonske spagety, ale s masem a ne osmahlou mletou smesi z makra, tuk do 60%), ja si vzal jedinou rybu v menu. Vedouci se omlouvala ze ryby nejsou no. A ta moje byla nic moc, chutnala jak jedno velke neobalovane rybi file. Asi to meli z Makro-Italiano. Ale zbytek jidla byl dobry chutove i vzhledove. Po jidle si ostatni jeste dali tiramisu a coko-dezert s kavou, ja jen caj (pytlikovy fuj, za 2.10 ojro se mohli premoct a pouzit lepsi). No, celkova summa byla velka, 22 eur za veceri za cloveka malo hladoveho je docela dost, ale zazitek si nekdy musis koupit. Po veceri jsme ulehli spat, at rano vstanem brzo a jsme na 8-9 rano u apartmanu, kde nam meli predat klicky a udelat papirovani.
Den 1, pizza, ubytovani, metro
No den zacal vesele. Snidane, jez mela byt od 7 rano byla v realite takova, ze jedna ospala italka v 7:15 teprve zapinala svetlo v baru, na kterem byly v misce ruzne jednorazove blbinky jako nutella, med, marmelada. V misce vedle bylo neco co vypadalo jako croissantiky a neco polite cokoladou. Oboje se ukazalo byt jen z drozdoveho testa s nejakym sladkym pseudocokoladovym sajrajtem uvnitr. Pecivo zadne, jen nejake suchary v baleni po 3 ks, vaha kazdeho tak 20g. A k tomu vsechno rostiratelne sladke – no, ani caj/kava to nezachranili nakonec a snidane nejen znechutila, ale prebila chut k jidlu az do pozdniho obeda vsem. V 7:45 jsme vyrazili, dle navigacky to bylo do cile necelych 50 km, po dalnici bychom tam byli do 8:30. Jenze v prubehu cesty se v jednom z mnoha tunelu ztraci signal a za par km nas svadi nekam doprava, ven z dalnice. No co, navigacka snad vi co dela, treba nejaka kratsi cesta. Vyhodi nas z dalnice pres mytnou branu a hodi na vlakove nadrazi, kde je slepa ulice. Asi mame presednout na vlak. Tak to otacime a jedem z5. Ovsem vyjezd je jen na opacnou stranu dalnice a nejblizsi otoceni mozne az u naseho “motorestu”. Takze se potupne vracime 20 km, otacime se tam (a opet pres mytnou branu) a jedem z5 do R, tentokrat s jistotou ze pojedem az do R rovne, at si GPS rika co chce. Takze se ritime do Rima s myslenkou, ze majitel apartmanu na nas uz ceka a prijizdime v 9:15. Ja jakozto “jazykove nadany”, rozumej “my se s temi tupymi italy bavit nechceme, at to vyridi nekdo jiny” snazim po telefonu zjistit, kde je majitel s klicema zatimco banda hleda misto na zaparkovani, protoze na tech uzouckych ulicich bych nezaparkoval ani fiat. A velke, aneb pro italy cokoli vetsiho nez je fiat punto nebo opel corsa auto, se zde fakt blbe parkuje a caste odrene karoserie, narazniky a zrcatka jsou toho dukazem. Takze se nasla podzemni garaz a ja mezitim zjistil, ze nas pan majitel se zrejme vzbudil zvonenim telefonu a otravene neco mele svou 20 slovickovovou anglictinou, ze jsme meli prijet az v 10 a ze tam v 10 nekdo bude aj s klicema. No, dlouha kuřpauza, v pul 11 nejaky mlady prijizdi manik na skutru, vezme baleni rolek zachod. papiru a jde dovnitr. My s nadeji ze hura, to bude on a ono nic. Tak pokracujem ve vykecavani, zavolam majiteli jeste jednou, ze jo jo, ze uz tam bude. A hele, mlady manik, co predtim tahal rolky vyleze po 20 minutach a jde nam otevrit. No. 10:30, hodka koureni, tezka pohoda.
Zavadi nas dovnitr. 3 pokoje, v kazdem sprcha s wc a bidet (asi ten bidet tu je vsude v koupelnach). Zima tu je ale snad vetsi nez venku. Ukazuje kde je co, rika at na nic nesahame v prostoru ve zdi u digestore, ze tam jsou plynove rozvody. Poukazuju na nizkou teplotu a vyple topeni. On ze nevi, bo pry maji novy system. A co my s tim jako. Tak at to zapne. Nekam vola, klabosi a pak neco steluje ve skrince u dveri a ze uz to pujde. No, topeni je za 5 minut co byli venku na cigu teplejsi, tak dodela papiry, zaplatime 650 eur (nejak 100+ byla zaloha) a on vypadne. Chvili zvatlame, pak zkontorluji topeni – furt nejake vlazne misto horkeho. Aha. Otocim kohoutkem na max (topeni je siroke tak 30-40 cm a je spis do vysky, tak 60-70 cm, to cele pri 15 cm hloubce, cili dost prtave). S takovym by se vytopil maximalne zachod. A v pokoji komfortnich pro eskymaky 10 stupnu. Jdu ke skrince, kde byl pred chvili on. Ha, patent-system. 2 1mm velke kolecka vedle sebe, na jednom hodiny, na druhem popojizditka. Ma smulu chlapec ze tento system jsem uz jednou resil a vim ze staci pojezdit popojizditkama. Tak nastavim topeni na topit 16 hodin denne s pauzama co 2 hodiny na pulhodky a s klidnym svedomim, ze 250 eur na den za byt aspon budem v teple jdeme hledat pizzu. No jsme v Italii, ale asi nepotahnem do apartmanu s sebou testoviny nebo lasagne na obed. Aspon banda muze v klidu vybalit apod.
Hned u vchodovych dveri je letacek roznaskove sluzby, ale s tema mam spatne zkusenosti a uzil bych to az v pripade krajni nouze. Zvlaste zarazejici je kdyz je napsano “dovoz zdarma”, to clovek pak muze cekat zvyseni vsech cen o 20-50%. Ale stejne tu pizzu najdem v blizkem okoli a bude cerstva. Projdem vedle obchudku s napisem Pizza, kebab. No co, zkusime ne? Vejdem dovnitr, nikde nikdo, pod sklem lezi tak hodinu stare kousky. No, kvalita o nicem, ale zaujala mne forma.
Pizza byla takovy oval s formou stadionu. Tzn. obdelnik se zaoblenyma 2 stranama. Mozna to nekomu prijde o nicem, ale mne to fakt prekvapilo bo jsem byl navykly ze pizza=kruhova forma. Zde jsem pozdeji taky nasel i pizzu formy ctverce, ktera je popularnejsi. Prodava se bud formou cena za celou (pro kruhove a nektere ovalne pizzy) anebo na gramy (ctvercovita). Ceny za ovalne jsou od 2.50 eur za margaritu do 8.50 se vsim moznym haraburdim, ze to uz neni ani pizza ale vysypany supermarket na teste. Hranate byly 5.50 za kg (margarita) a az 12.50E za kg se vsim moznym. Dale se pizza deli na 2 obecne skupiny – Pizza Blanca a Pizza Rossa. No, trvalo nam skoro 5 minut vysvetlovani, at nam vysvetli srozumitelne cim se lisi, nez chlapika vzadu, asi majitele/kuchare napadlo co vlastne chceme a prisel ukazat prstem, ze Blanco znamena ze na testo se narva mozzarella a na ni se pak praska vsechno ostatni zatimco Rosso je ze na testo se rve protlak (anebo jak se to moderne eufemisticky nazyva “tomaty”) a na nej ostatni aneb to co mame zde v CZ pod pojmem pizza.
Nu coz, zde nic brat nebudu. Jelikoz zde neni rychle otaceni zbozi, nechodi sem moc lidi a tudiz bude kvalita nic moc tak jdeme dal. No, chodime nejak 20 minut, bo nikdo samozrejme anglicky ee, coz je standart snad ve vsech zemich mj. pod 30 stupni zem. sirky, ale nasli jsme jednu pizzerku nakonec, kde byl prave ten suprovy chlapik co pekl, manzelka co prodavala a holka tak 80 cm vysoka a 5 let stara co furt pobihala, jednou rukou jedla pizzu a v druhe drzela PSP a parila lol. No, vzali jsme nekolik pizza ronde (aneb kulata) a pak po par kousku od tech hranatych druhu pizzy. No, ze vsech pizz nejlepsi byla pizza blanca mozzarella e tomatos. Byla proste vynikajici a v CZ takova neni. No tak to neseme bande v byte a pripraveni na zmet nadavek hladovych krku, ze kde se toulame tak dlouho, ale nic se nedeje. Hm, i byt jsme si nespletli. Ale prozradil je docela rychle stul – prosciutt, panini, syry a ze pry byli v minimarketu pobliz. No, lip pro nas bo by nas zabili, ze jsme pizzu shaneli hodinu.
Nacpali se vsichni maximalne. Zel mne osobne prislo quattro formaggi v CZ lepsi stejne jako prosciutto, ale byla tady verze prosciutto crudo aneb ne ze sunky, ale z prosciutto tvrdeho/suseneho (ne toho jaxe do nej strikackama rvou fosfaty a sr.. aby to bylo obrovske, barevne a chutne a nasalo to mraky vody) a chutove to bylo zajimave. Fakt plusem je ze na pizzy nervou eidam, ale pokud syr, tak mozzarellu a pokud rajcata, tak s chuti a ne spanelske/maroko/apod a testo je propecene a nechutna jak testo z mikrovlnky . To je zase reci o jidle.. No ale faktem je, ze po najezeni se nekteri “unavili”, do toho nekonecne kuřpauzy. Pulka se odebrala spat a druha se projit ven a neco videt jako prvni. No, ja zustal spat 🙂 Kdo brzo vstava, ten brzo spat chodi a ma vecny hlad a zaludecni vredy je to co jsem vypozoroval. A tento den jsem vstal brzo, mel dobry obed.. netreba to hrotit, Rim nikam neutece.
Pokračování zítra…
0 komentářů