Aféra milionového úplatku otřásla KSČM a TOP09.*Seznamy StBáků na Internetu? Zapomeňte!*Lžou policajti ohledně sražení chodců v Krnově?*BSA nabádá Čechy k udavačství.




Poslanci si odhlasovali snížení platů o čtyři procenta, zdaní se jim i náhrady


Na tohle lid uslyší: no podívejte se, paní, oni si naši poslanci sáhli na své platy! Chudáčci se připravili o celá čtyři procenta, což při základním šedesátitisícovém platu dělá asi 2 400 Kč. Pro toho, kdo počítá své příjmy v těchto řádech, je to zanedbatelná položka. Naopak pro někoho, kdo pracuje ve státním za 16 000 hrubého (ano, za tento plat jsem skutečně nastupoval v Ostravě s maturitou a dvanácti odpracovanými roky, z toho jedenácti v oboru) může být i “pouhých” 640 Kč docela citelným zásahem do domácího rozpočtu. Přitom za rekordní rozpočtový schodek nemůže “deset milionů lidí tam venku,” nýbrž v první řadě vláda Mirka Topolánka s tehdejším ministrem financí Kalouskem a poslanci, kteří podpořili rozpočet na letošní rok. Přesto se stále najde nemálo těch, kteří vidí Topolánka jako nejlepšího premiéra a o Kalouskovi tvrdí, že byl dobrým ministrem financí.


Nejsmutnější na tom celém je, že my, jakožto občané, s tím nemůžeme nic dělat. Ano, máme tady svobodné volby, ale bohužel není prakticky ani jedna strana, která by měla šance dostat se do Parlamentu (tj. hlasy pro ni by nebyly vyhozené do koše) a přitom by nabízela program, jež by nebyl založen na permanentně sílícím oškubávání poctivě pracujících voličů. Vlastně jsme na tom v tomto směru hodně podobně, jako před revolucí: rozhoduje se o nás bez nás a to nejen v otázce platů, ale například i ohledně Lisabonské smlouvy, kde se nikdo z mocných neohlíží na skutečnost, že většina národa je proti a že tento dokument zásadně omezí naší suverenitu. Dejte nám svůj hlas a pak čtyři roky neotravujte!




Politici si snížili platy méně, než slibovali. Trikem zachránili i náhrady


Je všeobecně známo, že poslanecký plat se neskládá jen ze základu, ale také nejrůznějších náhrad. Ty jsou leckdy absurdní: například pražští poslanci sice mohou jezdit zdarma hromadnou dopravou, přesto ale smějí inkasovat částky v řádu tisíců na svou přepravu. Někteří náhrady uplatňují v plné výši a takto získané peníze ve skutečnosti využívají zcela jinak – Bohuslav Sobotka (ČSSD) si je například syslil a koupil si za ně nový byt (mimochodem všimněte si, jak rychle celá kauza utichla a byla uklizena pod koberec).


Největším výsměchem je skutečnost, že občan “z deseti milionů tam venku” musí poctivě danit každou korunu, některou i několikrát – poprvé když dostane výplatu, podruhé když si kupuje zboží či službu a v ceně platí DPH případně i spotřební daň. Politik své náhrady danit nemusel a nemusí tak činit ani nyní a to přesto, že bylo původně slibováno, že součástí krizového balíčku bude právě i zdanění těchto příjmů.


Poslankyně Hana Šedivá z ČSSD například jako důvod, proč by neměly být daněny náhrady uvedla: “Kdybychom zdanili úplně vše, tak hrozilo, že by například prezident republiky musel platit daň z užívání Pražského hradu.” Nevím, zda byl Hrad převeden do soukromého vlastnictví prezidenta Klause, aby za něj musel platit nějaké daně, protože jinak si slova paní Šedivé neumím vysvětlit. Pokud to byl pokus o argument typu “to bychom museli platit daně úplně za všechno,” pak bych rád této paní připomněl, že normální prací se živící člověk opravdu platí daně ze všeho možného, včetně absurdit typu daně z nemovitosti, nebo z dědictví. Je mi ale jasné, že na občana mají politici zcela jiný metr, než sami na sebe.


iDnes mimochodem uvádí, že na dopravu mohou poslanci vyinkasovat až 34 tisíc korun měsíčně. Vezmeme-li v úvahu, že by takový poslanec jezdil do práce taxíkem, musel by najezdit 1214 km za měsíc, tj. 60 km každý všední den.




KSČM a TOP 09 vezmou milion za změnu zákona, odhalil test MF DNES


Vyzkoušel jsem politiky, co všechno udělají za milion


Hlavní aférou uplynulého týdne bylo odhalení, že některé strany jsou ochotné za milion korun hlasovat ve prospěch soukromé firmy. Oč šlo: zaměstnanec MF Dnes se vydával za majitele sítě heren, navštívil sekretariáty šesti politických stran a chtěl, aby poslanci za darovaný milion korun hlasovali proti přijetí zákona, díky němuž by musel za každý nový hrací automat odvést státu právě milion korun.


Reakce jednotlivých stran by se daly rozdělit do tří kategorií. Asi nejvíce překvapili Zelení, kteří milého falešného majitele heren vyprovodili s odkazem na svůj volební program. U této strany je nutné vyslovit pochvalu.


Druhá kategorie jsou strany, jež mají “páky,” kterak si takového dárce “proklepnout.” Těmito stranami jsou ODS a ČSSD – obě nejprve dotyčného provokatéra vyslechly, ale později se ozvaly s tím, že nemají zájem. Je otázkou, zda to bylo díky tomu, že zjistily, že žádná taková síť heren neexistuje a vytušily zradu, nebo prostě jen proto, že je pro ně taková částka zanedbatelná a nestojí jim za případné problémy. Stačí si vzpomenout v čí přítomnosti trávil toskánskou dovolenou Mirek Topolánek a v jakých řádech počítá své zisky ČEZ, kterému ODS a ČSSD hodně finančně pomohly. Možná je pro tyto politické subjekty milion jen směšným prdnutím do vody ve stylu O2.


Poslední kategorií je propadák v podání TOP09 a KSČM. Ani jedna strana neoplývá přebytkem financí, navíc pravděpodobně nejsou napojené na dobře platící lobby, jako ty dvě, jež se střídaly u koryt v uplynulých letech. Každá koruna je tedy pro ně dobrá a tudíž se k návrhu postavily všelijak, jen ne odmítavě. Místopředseda KSČM Dolejš dokonce vysvětlil, jak se dají takto přijaté peníze vyprat skrze stranické Halo noviny. Je ale více než pravděpodobné, že podobné a možná i mnohem rafinovanější praktiky používají i dvě největší strany – jen jsou ve svém počínání profesionálnější a opatrnější, takže se jim na to zatím nepřišlo.


Nebudu tady dštít síru a oheň nad tím, jak jsou politici TOP09 a KSČM úplatní, protože by to nebyl spravedlivý soud. Jedinou stranou, která z testu vyšla opravdu s čistým štítem, jsou Zelení. V případě všech ostatních jsem přesvědčen o tom, že neúspěch falešného podnikatele byl způsoben buď opatrností, nebo nezajímavostí nabízené částky.


Ostatně nejlépe to vystihuje vtip, kde se šéf ptá sekretářky: “Janičko, vyspala byste se se mnou za milion?”

Sekretářka: “No, asi ano.”
Šéf: “A za stovku?”
Sekretářka: “No dovolte? Co si to o mně myslíte? Že jsem nějaká kurva?”
Šéf: “Co si o vás mám myslet jsem zjistil už po první otázce. Teď řešíme cenu.”


V čem vidím skutečný problém nejsou tři nebo čtyři politici, jež se snažili vylepšit stranický rozpočet před blížícími volbami. Toto byla jen kapka v moři, dost možná i v oceánu peněz a různých “zajímavých nabídek,” se kterými pracují lobbisté. Právě lobbing je podstatou toho všeho. Skutečnost, že někdo může oficiálně pracovat v zájmu nějaké firmy a snažit se ovlivňovat poslance, to vše naprosto veřejně a legálně, je zarážející. Poslanci by přeci měli být těmi, kdo zastupují lid, nebo přinejmenším zájmy strany, za kterou je lid zvolil. Realita je ale taková, že poslanci jsou ovlivňováni lobbisty a bylo by naivní domnívat se, že oním “ovlivňováním” je míněna například věcná argumentace nebo fakta. Mnohem pravděpodobnější je, že lobbisté chodí za poslanci s “nejrůznějšími nabídečkami,” podobně jako podomní prodejci či obchodní zástupci.


Nemusíme chodit daleko – stačí se podívat na obchodní zástupce farmaceutických firem, kteří mají za úkol přesvědčit lékaře k tomu, aby předepisovali lék právě od jejich zaměstnavatele. Ono přesvědčování už dávno neprobíhá v odborné rovině, nýbrž tu dostane pan doktor vybavení ordinace, jinde třeba zájezd maskovaný jako odbornou konferenci, jindy mu firma za určitý objem předepsaných farmak daruje notebook atd.. V případě lobbistů a poslanců to nebude jiné.




Filip je pro odvolání zkorumpovaných místopředsedů KSČM


Problém Šustr jsme vyřešili razantně, brání TOP 09 Kalousek


Filip chce odejít z čela KSČM, pokud ve vedení zůstane Dolejš


Filip trvá na odvolání Dolejše a Miloty


Dolejš, Milota a Stodůlka přišli kvůli loterijní korupci o funkce


Poté, co MF Dnes přišla se svým odhalením, nastala ta správná politická vřava. TOP09 zareagovala promptně vyloučením Ladislava Šustra, což ostatně bylo jediné možné řešení, pokud nechtěla ztratit sympatie voličů, které v uplynulých týdnech díky vydatné propagandě médií získala.


Příkladně zareagoval předseda KSČM Vojtěch Filip, na kterém bylo od prvních okamžiků vidět, že mu jeho kolegové přidělali pár vrásek na čele. Nejprve oznámil, že požaduje okamžité odvolání hříšníků, následně pak dokonce dal v plac své křeslo předsedy, pokud by Dolejš s Milotou neodstoupili. Osobně hodnotím tento přístup velice pozitivně, zejména podívám-li se na to, jak na nejrůznější kauzy, ukazující například mafiánské způsoby vydírání v ODS, absolutně nereagoval Mirek Topolánek. Filip je očividně jiný “kalibr” a přinejmenším mohu konstatovat, že mu není jedno, jakou pověst má jeho strana na veřejnosti.


Samozřejmě mi není lhostejné, že se strana, o níž uvažuji jako o svém kandidátovi do voleb, nechala nachytat na vábení provokatéra. Dívám se ale širší optikou a uvědomuji si, že i ty ostatní jsou podobně koupitelné – je jen otázkou jak a za co. Nemíním se s tím smiřovat a proto pro mne byla důležitá reakce dotčených, kterou v případě TOP09 i KSČM musím hodnotit jako dostatečnou. Když nic jiného, snad bude výsledkem tohoto testu alespoň fakt, že nyní budou páni politici opatrnější a neskočí po nabídce každého, kdo jim přinese kufřík s penězi.




Šotoušství – náročná záliba milovníků vlaků a železnic


Trošku odlehčíme téma. Šotoušství je záliba, které jsem ještě nedávno také docela slušně podléhal. Jedná se o focení vlaků, v mém případě přesněji řečeno těch, které jezdí v podzemí, tedy metra. Dnes jen nostalgicky vzpomínám na to, jak jsme s manželkou a se dvěma přáteli “šotouši” naháněli autem přetah souprav metra z Prahy do Plzně (pro zájemce možno viděti zde). Bylo to svým způsobem dobrodružství a parta, která se kolem metra pohybovala, byla opravdu výborná – ostatně nejedno přátelství trvá dodnes, ačkoli se podobných akcí již neúčastním, protože v Ostravě metro není.


Za ty nejvíce vydařené považuji fotky z vykolejení soupravy metra na testovací trati u depa Zličín či snímky prototypu vozu metra Škoda 6Mt, ke kterému jsem se dostal prakticky na dosah. Jo, to byly časy…




Chcete rakovinu? Přestěhujte se do Ostravy


Když už jsem se dostal k Ostravě, tak rovnou odpovím na častou otázku “A jak se tam v té Ostravě máte?” Máme se asi takto: “Obyvatelé Ostravy mají kvůli znečištěnému ovzduší vyšší riziko rakoviny než lidé v jiných částech republiky včetně “špinavé” Prahy.”


Nejsmutnější na tom celém je, že celá řada zdejších obyvatel volila Stranu zelených. Nevím, zda tak činili ve víře, že se třeba najde někdo, kdo se bude zabývat neutěšeným stavem zdejší ekologie, faktem ale je, že v uplynulých letech se to na Ostravsku moc nezlepšilo. Nejsou výjimečná rána, kdy vyjdete z domu, nadechnete se a cítíte zápach chlóru, nebo jindy nasládlý puch, který se doslova “lepí na patro.” Vidět Ostravu bez šedo-žlutého oparu je prakticky nereálné. Subjektivně musím konstatovat, že když přijedu do Prahy a nadechnu se, mám pocit, jako bych byl v lázních. Návštěva Luhačovic je pak doslova kyslíkovou bombou.


Teď mi poraďte, co mohu jako občan, který by rád žil v čistším prostředí, udělat. Sám se totiž nemohu zbavit dojmu těžké beznaděje, hraničící skoro až se smířením nad osudem :(.




Penc narazil se seznamy StB. Porušuje zákon


Pencovu estébáckou databázi zastavila obava z milionové pokuty


To bylo slávy, když se díky aktivistovi Stanislavu Pencovi na Internetu objevily databáze osob, spolupracujících s StB, případně těch, o něž se komunistická tajná policie zajímala. Měl jsem alespoň na několik okamžiků pocit, že žijeme v zemi, kde se můžeme dozvědět alespoň část pravdy o naší minulosti. Ale nežijeme – v uplynulém týdnu nastal utrum. Dnes se na webu www.svazky.cz dočtete následující sdělení: “V úterý 29.9.2009 poskytovatel webhostingu pro tyto stránky podlehl nátlaku inspektora Úřadu na ochranu osobních údajů Ing. Miloše Šnytra a zastavil provoz vyhledávání v databázi EZO.”


Chtěl bych se pozastavit nad jednou věcí: proč poskytovatel hostingu reagoval na ÚOOÚ? Obsah webové prezentace byl čistě věcí pana Pence a pokud byl jeho web v rozporu se zákonem, mělo toto být řešeno soudně a přímo s ním. Poskytovatel hostingu, kterým je ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o. měl pochopitelně spolupracovat s policií, pokud by se případem zabývala, ale podle mého laického názoru nemusel reagovat na výzvu ÚOOÚ. Za vystavení databáze je zodpovědný pan Penc, nikoli ČESKÝ WEBHOSTING. Sám sebe se ptám, zda nejde o další ukázku českého přizdisráčství, kdy raději uděláme cenzuru, aby nebyl problém, než abychom šli bojovat za pravdu do soudního sporu. Každopádně jsem přesvědčen o tom, že pozastavení databáze svazky.cz bylo provedeno v nesouladu s právním řádem, přesněji řečeno nad jeho rámec. No, alespoň vím, u koho nikdy nehostovat, že :).




Smrtící policejní jízda. Je oficiální verze pravdivá?


“Nikdy nikomu nevěř” – to byl oblíbený slogan Daniela Dočekala, kdysi guru ze Světa Namodro, nyní Pooh.cz. Věřit policajtům je podobně naivní, jako věřit politikům.


Co se vlastně stalo? V Krnově zachytila Fabie s radarem BMW, které překročilo povolenou rychlost. Bohužel nikde se nedozvíme o kolik byl 50 km/h limit překročen a zda řidič BMW nebyl pasován do role piráta silnic jen proto, že si to nočním městem kalil šedesátkou. Každopádně parta ostrých hochů Policie ČR nelenila a po vzoru televizního seriálu Kobra 11 vyrazila do akce. Přiznám se, že první, nad čím jsem se pozastavil, byla naivita policistů – to opravdu chtěli rozhrkanou Fabií dohnat a předehnat BMW? Když to označuji jako naivitu, je to z mé strany hodně velký eufemismus.


Výsledek pronásledovací akce je tristní – neoznačené auto, které tedy ani nemělo na boku populární nápis “pomáhat a chránit,” pomohlo jednomu člověku do nemocnice a druhému do márnice. Chodci byli na přechodu a měli tudíž přednost. Policie pochopitelně tvrdí, že Fabie jela tzv. “pod majákem,” což jí sice nezaručuje absolutní přednost, ale je tu zjevná snaha přenést alespoň část viny na chodce.


Realita je taková, že oním “majákem” byl modrý přenosný rotační maják, který má jen zlomek světelného výkonu klasické rampy. Otázkou je, zda toto zařízení vůbec umí houkat – podle mnoha názorů neumí, podle svědků pak policisté před nárazem do chodců použili klasickou akustickou houkačku.


Na serveru D-FENS ale přišli čtenáři se zajímavým postřehem, na který následně upozornil i Týden: totiž jak je možné, že při nárazu ve vysoké rychlosti, během něhož chodci zdemolovali čelní sklo, poškodili A sloupek a došlo dokonce ke zvlnění střechy, nedošlo k odtržení majáku?


Teorii o tom, že policisté maják na střechu umístili až po srážce, potvrzují i slova zaměstnance internetové firmy e-majaky.cz on-line deníku TÝDEN.CZ řekl, že by magnetové majáky měly snést rychlost do 200 kilometrů za hodinu. “Nárazem ve vysoké rychlosti si už ale vůbec jistý nejsem.To by podle mně nevydržel.”” 


Pokud je tato teorie pravdivá, pak by měl řidič BMW opravdu důvod před policisty ujíždět. Začne-li někoho pronásledovat neoznačená Fabia, byl by to opravdu velký pitomec, aby zastavoval. Jeho úprk tak dost možná s dobrým právníkem půjde uhrát i na odvracení domnělého nebezpečí.


Realita je taková, že i kdyby páni policajti neblikali, nehoukali a s nebohou Fabií honili BMW stovkou přes obydlenou část města, nejspíš se jim nic nestane. Tipuji, že celá zpráva skončí s konstatováním, že vozidlo bylo řádně označeno a policisté konali jen svou povinnost, tudíž se vlastně nic nestalo. Že magnetem připevněný maják vydržel prudké brzdění, náraz a patrně i přelet chodce, což je s největší pravděpodobností nereálné, nebude ani nikdo vyšetřovat.




Výzva firmám: Udávejte konkurenci s pirátským softwarem


Udejte konkurenci, ať za software platí, radí protipirátská organizace


Tohle je ideální výzva pro Čechy. Ve státě, kde skoro každý žaluje na každého a kde StB měla tisíce dobrovolných spolupracovníků, se jistě najde nemálo těch, jež uslyší na novou kampaň BSA. Stejně tak mnozí propuštění zaměstnanci s chutí využijí nabídky alespoň na rozloučenou své bývalé firmě pěkně zatopit.


Nebudu teď řešit, jaký má BSA vlastně mandát k tomu, aby soustavně takto otravovala lidem život, stejně jako nemíním rozebírat její minulost, v níž je i vyhnutí se zaplacení soudně stanovené pokuty. Chci se zamyslet nad tím, jaké praktiky toto sdružení používá. Jednou pošlou podnikatelům černý pytel, podruhé straší, potřetí vybízejí k donášení na konkurenci.


Čistě prakticky vzato: rozumím tomu, že podnikatel s legálním softwarem musí jeho pořizovací hodnotu promítnout do svých cen a tudíž bude nejspíš dražší, než ten, kdo software krade. Stejně tak zastávám názor, že za kvalitní práci – tedy i software – by se mělo platit, což dokládá moje sbírka her od SIMBINu :). Pokud nechcete žhavou novinku, dá se například slušný simulátor sehnat doslova za pár stovek. Dokonce i Microsoft už přizpůsobil svou cenovou politiku MS Office 2007 pro domácnosti tak, že vlastně ani nemá smysl něco krást, crackovat a následně doufat, že s dalšími záplatami nebude cracknutý kancelářský balík odhalen a zablokován. Snad jen v oblasti operačních systémů by se ty ceny daly ještě směrovat dolů :).


V případě firmy se navíc dá pořízení software zahrnout do nákladů, takže tam už vůbec nevidím důvod, proč cokoli používat nelegálně. Bohužel je jakýmsi zvykem, že sekretářka musí psát ve Wordu a používat Outlook, což stojí nějakou tu tisícovku, přitom je zde celá řada alternativ, včetně stále se rozvíjejícího a relativně kompatibilního Linuxu. Používání produktů Microsoftu je v některých případech zbytečným kanónem na vrabce.


Vraťme se ale zpět k BSA. Tato organizace hraje na nejnižší typicky české vlastnosti, jako jsou závist, udavačství či radost z toho, že někomu způsobíte problém. Můžeme toto sdružení odsuzovat, ale zamysleme se také nad tím, že kdyby tento způsob kampaně nefungoval, nebyl by nejspíš používán. Je to tedy svědectví o tristním stavu české společnosti.




Podívejte se, proč senátoři znovu dali Lisabonskou smlouvu k soudu


Užitečný článek pro ty, které důkladná a neobjektivní mediální masáž přesvědčila o tom, že Lisabonská smlouva by měla být co nejrychleji přijata. Bohužel jedním z mála politiků, kteří se nebojí nahlas vyslovovat svůj nesouhlas, je Václav Klaus, který se vlastně už nemá čeho bát, neboť na rozdíl od ostatních odmítajících se nemusí bát o své křeslo.


Na Lisabonské smlouvě je perfektně vidět, jak politici z výšky kašlou na názory občanů této země: ačkoli je podle opakovaných průzkumů většina lidí proti, zejména ČSSD, ale i ODS intenzivně prosazují co nejrychlejší ratifikaci tohoto dokumentu. Přesně ve stylu jednoho nejmenovaného autobazaru: “Honem, honem, tady to podepište, přečíst si to můžete doma.” Rozdíl je v tom, že v případě onoho autobazaru je potrestán jedinec za to, že nevěnoval dostatečnou pozornost pročtení podmínek, kdežto v případě Lisabonu budeme potrestáni my všichni, aniž bychom s tím souhlasili.




O toleranci


Moc pěkné zamyšlení nad tolerancí a netolerancí přinesl na svém blogu js. Ztotožňuji se prakticky se vším, co autor v tomto postu napsal, zejména pak ale s částí: “Jsem netolerantní, když se mi nelíbí, že z mých nemalých daní je bohatě financována návštěva šéfa jisté sekty u nás a domnívám se, že by se na to měli složit výhradně členové sekty sami.”


Ano, to jsou momenty, kdy vidím, že státní rozhodování o našich penězích je špatné. Zajímalo by mě, kdo schválil financování návštěvy pana Ratzingera ze státních resp. městských peněz – tipuji Miroslava “debila” Kalouska.




Otočka zpět (aneb co jsem psal před rokem)


Policie zjišťuje, proč hejtman napsal na plakáty: Makejte gadžové


Na tuto zprávu jsem si vzpomněl nedávno, když soud vynesl rozsudek, ve kterém tvrdí, že snaha o vypíchnutí očí násadou od lopaty za současného pokřikování “Zabiju tě, ty bílá svině. Žádnej bílej se nebude roztahovat na našem teritoriu,” ještě nenaplňuje definici rasismu. Přitom když před rokem tehdejší hejtman Jiří Šulc (ODS) použil ve své kampani nápis, který vyfotografoval na litvínovském sídlišti, aktivní policie se ihned začala zabývat tím, zda se nejedná o rasismus. Přitom na nápisu “Makejte, gadžové, ať se máme líp!” nebylo nic proti Cikánům a podle všeho je autorem někdo z této komunity. Jednalo se jen o vystihnutí pohledu mnoha těch, kteří celý život nepracují a pouze vyčerpávají již tak notně zdecimovaný sociální systém. Protože to ale publikoval občan bílé pleti, musela policie projevit zájem, zda se náhodou nejedná o diskriminaci. Úžasné, opravdu!

Kategorie: Týdnoviny

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *