Ježděním v Řecku jsem se už jednou zabýval a to ve druhém díle Jak se jezdí v Evropě. Tehdy se ale jednalo jen o letmou zkušenost, kdežto dnes se s vámi podělím o postřehy, které jsem na řeckých silnicích nasbíral za tři týdny své letošní dovolené.
Řekové obecně jezdí dosti uvolněněji, než jsme zvyklí u nás. Příčinu vidím v tom, že policie zbytečně nebuzeruje a nečíhá za každým druhým stromem. U větších měst (konkrétně jsem zažil Soluň/Thessaloniki) je nutné počítat s tím, že zdejší řidiči při přejíždění z pruhu do pruhu často nepoužívají blinkry a celkově provoz na víceproudých silnicích působí trošku chaoticky.
Zajímavé je dávání blinkru při odbočování – v tom jsou řečtí řidiči takřka mistři. Aby včas upozornili za sebou jedoucí vozidla, pustí ukazatel směru klidně i 250 metrů před odbočkou. Výjimkou není ani “předzvěst” v podobě blikání všemi blinkry (aneb “pozor, chystám manévr”) a teprve následné blikání na příslušnou stranu. Viděl jsem dokonce auto, které na čtyřproudé silnici blikalo periodicky stylem 1x “trojúhelník” – 1x směr odbočení. Netuším, zda to byla “ruční práce,” nebo jestli šlo o nějakou speciální místní úpravu. Každopádně toto počínání hodnotím především proto, že se v Řecku jezdí poměrně svižně a nějaké náhlé zpomalení bez předchozího varování by mohlo ostatním přivodit komplikace.
Rychlost v obci je oficiálně 50 km/h. Pokud ji ale budete dodržovat, počítejte s tím, že vás předjede všechno, včetně náklaďáků a skútrů. V menších městech se reálně jezdí kolem 70-80 km/h, v těch větších pak pomaleji. Na “buzerbudky” jsme nenarazili – tedy pominu-li fakt, že jsme za ně zpočátku považovali mini-kapličky, jež místní nevím proč staví právě poblíž silnic.
Co je naopak posvátné, je dvojitá plná čára. Přes tu vás předjede jen namachrovaný boreček, kterému tatínek půjčil auto bez střechy. Takových je ale – alespoň na Chalkidikách – minimum; rozhodně méně, než u nás.
Jak jsem napsal výše, řečtí řidiči jezdí uvolněněji, což se projevuje například tak, že nemají potřebu za každou cenu předjíždět. Zatímco v Česku, když dojede osobní auto náklaďák, jeho řidič začne obvykle vyvádět, jako pominutý a předjede ho za každou cenu, bez ohledu na cokoli, včetně bezpečnosti. Řekům nevadí jet 80 km/h či pomaleji, v klidu se zařadí, udržují odstup, nelepí se na kufr, ani nedělají nervózní manévry. Nečiní jim problém jet třeba dva kilometry za pomalu jedoucím mopedem – prostě pokud situace neumožňuje bezpečné předjetí, počkají.
Na co jsem si musel zvykat, je skutečnost, že zde není zvykem troubit. Ani když vyrobíte opravdu excelentní botu, nebudete s největší pravděpodobností vytroubeni. To samé se ale očekává i od vás. Celkově jsem získal dojem, že akustická houkačka slouží v Řecku víc, než na cokoli jiného, jako forma pozdravu.
V tomto jsem se musel nejvíce držet na křižovatkách, kde Řek, když si usmyslí, že to z vedlejší stihne, tak to prostě zkusí. Měl jsem pocit, jako by vedlejší byla brána nikoli jako “nesmíš omezit,” ale jen jako “nesmíš ohrozit.” Tak, abyste museli intenzivně brzdit, vám do cesty patrně nikdo nevjede, ale raději preventivně počítejte se občasným sundáváním nohy z plynu. U nás bych takového řidiče počastoval troubením, kdežto v Řecku je to prostě běžný manévr.
Nepočítejte s nějak velkou galantností a vstřícností od ostatních účastníků provozu, jako je tomu například v Německu. V Řecku je nutné jezdit trošku ostřeji a drzeji. Pokud ale stojíte na vedlejší a je evidentní, že budete mít problém se zařadit, obvykle vás někdo pustí. Příliš ohledů ale nečekejte.
Zajímavé jsou semafory – ty mívají “předzvěst” v podobě dvou oranžových světel, jež se rozblikají v okamžiku, kdy je pravděpodobné, že na křižovatku přijedete na červenou. Toto hodnotím jako další příspěvek bezpečnosti. Naopak se mi nelíbilo, že po červené nenásleduje oranžová, ale rovnou zelená. Odpadají tak užitečné cca. dvě vteřiny, během nichž můžete v klidu zařadit rychlost a připravit se na rozjezd. Pokud na semaforu zaspíte, můžete počítat s tím, že vás někdo popožene klaksonem.
Kuriozitou, na kterou narazíte poměrně často, je řazení aut na semaforech. Pokud má křižovatka jeden pruh rovně a jeden doprava, velice často se do pravého zařadí auto, jež ale bude pokračovat rovně. Jeho řidič po rozsvícení zelené prudce akceleruje, aby se dostal před první vozidlo ve správném pruhu. Není to nic nebezpečného, jen je potřeba si to hlídat.
Celkově vzato hodnotím ježdění po Řecku kladně. Ve srovnání s Českem je pohodovější, méně stresující a ne tak nervyrvoucí. Sám jsem si velice rychle zvykl, takže jsem obcemi projížděl stejným stylem, jako místní a nelámal si hlavu s drobnostmi, na kterých naši policajti tak rádi bazírují. Příjemné bylo, že jsem si coby řidič nepřipadal jako v policejním státě.
Povolené rychlosti: obec 50 km/h (nedodržuje se), mimo obec 90 km/h (většinou se dodržuje, někteří jezdí i lehce “pod”), dálnice 120 km/h (dodržuje asi polovina řidičů).
0 komentářů