ODS-DSO opět v akci, tentokrát se jim naklánějí podpěry dálničního mostu. * Squateři jsou nevděčníci, místo bytů chtějí vilu. * Sejmul chodkyni, která šla na červenou, přesto byl obviněn. * Poslanecké náhrady nikdo vracet nebude. * Klaus dal STOP šrotovnému.
Nejdražší úsek dálnice D1 nevydržel ani půl roku a už se musí opravovat
Boule na dálnici snad zmizí. Kdo to zaplatí?
Dálnice se vlní, oprava spolkne 20 milionů!
V Ostravě se konečně (po roce!) začalo něco dělat s rozvlněnou dálnici D47 (budoucí pokračování D1 z Brna). Tu stavěla firma ODS-DSO (ano, tatáž, které spadl ve Studénce most před jedoucí vlak) za naprosto luxusní sazbu 1 miliardy Kč za 1 km. Už ta cena je sama o sobě zajímavá: firma ji sice zdůvodňuje náročností stavby, ale když si představíte, že by pouhý jeden metr komunikace stál milión….
Nedlouho po uvedení do provozu se v jednom místě začaly objevovat boule. Zprvu byly jen nepatrné, nicméně postupně rostly a rostly, až jízda po nich začala znamenat docela slušný hardcore. To už se kvalitou dálnice začaly zabývat i televizní zpravodajci. Řešení bylo jednoduché: na místo se nainstalovala značka, omezující rychlost na 80 km/h (na dálnici!!), následně ODS-DSO provedla vyfrézování.
Vlny na dálnici ale byly jen doprovodným jevem. Ve skutečnosti se pod vozovkou děly mnohem zajímavější věci. Dodavatel totiž použil nevhodný podklad (podle dobře informovaného zdroje se mělo jednat o šamotové cihly, které v podloží natáhly vodu a nabobtnaly), díky čemuž došlo nejen k vytvoření vln, ale také k dalšímu pnutí, způsobujícímu naklánění podpor nedalekých mostů. Prostě kvalitně odvedená práce, na kterou jsme si u této firmy už od Studénky zvykli.
Teď ale to nejlepší: dálnici prokazatelně špatně postavila firma ODS-DSO, která ale odmítá zodpovědnost a chce, ať opravu tohoto zmetku zaplatí Ředitelství silnic a dálnic. V naší zemi je ale možné vše, takže bych se nakonec nedivil, kdyby si tito “odborníci” vyřvali, že se jimi vytvořený zmetek opraví za státní peníze.
Squateři se díky Kocábovi stěhují z periferie do centra Prahy
Strana zelených před Bursíkem připomínala spíše partičku vyhulenců, nežli seriózní politické uskupení. Díky ministru Kocábovi se očividně hodlá vrátit ke kořenům.
Už minulý týden jsem kritizoval postup, kdy nelegální nájemníci vily Milada dostali skrze kamaráda pana ministra bydlení v centru Prahy. Squateři najednou jako by zapomněli na své zásady, proklamující opovrhování konzumní společností a nabídku přijali. Kdo by nechtěl bydlet v centru za symbolickou jednu korunu, že? Za tu cenu klidně i na periferii.
Následně se ale ukázalo, že jádro pudla je nejspíš někde jinde: Kocábův kamarád Svinka totiž chce dotyčnou nemovitost rekonstruovat a rád by se zbavil tří nájemníků, jež se nechtějí vystěhovat. Nastěhování individuí, která dokázala udělat ve squatu a jeho okolí bordel, za který by se nemusela stydět ani cikánská vesnice, je ideální metodou, jak se těch nepohodlných starousedlíků zbavit.
Nemohu se nezamyslet nad tím, proč se Kocáb tak angažuje v této kauze. Proč se raději nezabývá pomocí postiženým povodněmi, nebo situací mnoha stovek mladých rodin, žijících v dluzích, do kterých spadly, aby měly alespoň základní střechu nad hlavou? Proč v téhle zemi dostanou bydlení v centru jakási individua jen proto, že umí hlasitě křičet a vrcholem jejich schopností je vylezení na komín a připoutání se řetězem?
Primátorka Řápková, známá kritička pana ministra, opět na základě aktuálního dění požaduje zrušení ministerstva. Možná by nebylo marné žádat zrušení celé politické garnitury, skládající se buď z kamarádíčků ex-prezidenta Havla, ex-premiéra Topolánka, nebo dalších lidí, napojených na přinejmenším podezřelé existence, které by kdekoli jinde bez rozpaků nazývali mafií.
Squatterka: Miladu nic nenahradí, tři byty nic neřeší
Ano, dejte těmto lemplům pomocnou ruku, určitě se vám neodmění vděkem. Nelegální nájemníci si zvykli na velký barák a tak jim bydlení ve třech bytech nepřipadá dost dobré. Raději by zase nějakou vilku, kde by mohli pořádat své “kulturní akce.” Když je ministr Kocáb takový lidumil, který by se pro druhé rozdal, proč si je nenastěhuje k sobě? Že by snad proto, aby ho neobtěžovali svým hlukem a nepořádkem?
Policie obvinila řidiče za smrt na přechodu
Tohle je také výborný fór! O chodcích na přechodech jsem tu psal v tom smyslu, že by neměli mít přednost. V Ostravě obvinili řidiče, který srazil na přechodu chodkyni. Ta si tam vesele štrádovala, patrně přesvědčená o své absolutní přednosti. Dojela přitom na svou absolutní blbost – z vozovky se po srážce s autem totiž už nezvedla a zraněním podlehla. Říkáte si, jaké prase byl onen řidič, který nebohou sejmul? Ne, nebylo to prase – řidič jel na zelenou, chodkyně suverénně přecházela na červenou. Přesto byl obviněn právě řidič!
Já opravdu nevím, ale obvinění mi v tomto případě připadá silně nesmyslné, když šofér neporušil žádné pravidlo, ani zákon. Když se nějaká imbecilní osoba rozhodne přecházet přesto, že semafor ukazuje STŮJ, pak je to na její riziko a veškeré následky má na svém triku. Dokonce si myslím, že dotyčný řidič by mohl po pozůstalých požadovat náhradu škody, kterou mu milá dáma skoro jistě způsobila na vozidle.
Před časem jsem se zamýšlel nad tím, jak riskantně si počínají chodci na přechodech. Část z nich dokonce žije v přesvědčení, že mají přednost i před tramvají a že když skočí metr před desetitunový náklaďák, tak ten prostě musí zastavit, protože to říká zákon. Jsou tu ale zákony, které mají absolutní platnost – zákony fyzikální. Mnoho z těch arogantních chodců už vyléčily, část dokonce definitivně.
Častým nešvarem je také přecházení mimo přechody, ačkoli je přechod v dohledu. Řidič tak sleduje dění na přechodu a kde se vzal, tu se vzal, najednou je ve vozovce chodec, který prostě chce přejít o kousek vedle. V tomto směru bych navrhoval ustanovit, že v případech, kdy bude chodec sražen 10 metrů před/za vyznačeným přechodem, je vina na jeho straně.
Situace, kdy srazíte chodce, jdoucího drze na červenou a hrozí vám za to až dva roky vězení, je prostě postavená na hlavu. Nejen, že jsme asi jedinou zemí, kde nám zákon přikazuje věštit (předvídat), ale patrně budeme i světovým unikátem, kde si chodci mohou přecházet kde je napadne a bez ohledu na to, co ukazuje semafor.
Politici nemusí podle zákona vracet náhrady
Opět věc, kterou jsme tu řešili už minulý týden. Zkuste si představit, že byste si například nechali od zaměstnavatele proplatit jízdenku na vlak, protože jste jeli na služební cestu. Následně by se ukázalo, že jste vůbec nikam nejeli a váleli jste se ten den doma. Měl by zaměstnavatel právo po vás požadovat navrácení vyinkasované částky? Jistě, že měl! Minimálně by se argumentovalo bezdůvodným obohacením. Navíc v tomto případě existuje jednoduchá kontrola: ukaž jízdenku, ano, tady máš peníze.
Jak je to ale u politiků? Samozřejmě jinak, než u “řadových občanů.” Politik nemusí dokládat, že například za náhradu na bydlení si zaplatil nájem a že náhradu na cestovní výlohy projezdil v té a té výši. Politik si prostě na nějaký formulář vyplní kolik peněz požaduje, podepíše a pak už jen inkasuje. Kontrolní mechanismy nejsou v podstatě žádné – to tak, aby naše mocné ještě někdo hlídal.
Když pak na jednoho z mnoha praskne, že syslil náhrady tak vehementně, že si z nich nakonec pořídil byt, krátce se tím budou zabývat média a pak se zase vše vrátí do starých kolejí. Žádné “Ale pane Sobotka, Vy jste nám tady napsal, že jste projezdil 30 tisíc a přitom jste si je doma ukládal do matrace!” se konat nebude.
Jeden z mých kamarádů přišel se zajímavou myšlenkou: totiž že jediný politik, který nedělá politiku pro peníze, je Karel Schwarzenberg, protože ten to opravdu nepotřebuje. Nemám přehled o tom, zda a jaké náhrady tento pán čerpá, každopádně dovolím si tvrdit, že pro zbývající platí, že politika je v první řadě o korytech.
Udělám z radaru téma kampaně, oznámil Paroubek Putinovi
Jak u blbých na dvorečku. Začínám mít dojem, že Jiří Paroubek má své voliče za idioty. Netvrdím, že se v mnoha procentech případů nemýlí – ostatně nadšené reakce na nominaci Kateřiny Brožové jsme mohli vidět nedávno a byly dosti vypovídající. Přijít ale s tím, že ČSSD půjde proti radaru, to už nelze označit ani jako populismus, nýbrž (když budu hodně mírný) jako dělání si legrace z občanů.
Je pravdou, že pravice při jednání o radaru v Brdech prokázala krystalicky čistý řitní alpinismus, kdy jsem měl chvílemi pocit, že radar bude postaven i v případě, kdy Američané usoudí, že jej nepotřebují. Je tu ale jeden zásadní fakt, na který by Paroubek před volbami rád zapomenul – totiž skutečnost, že jednání o tomto vojenském objektu zahájila právě ČSSD v době, kdy byl Paroubek předsedou vlády. Neméně důležitá je i skutečnost, že veřejnost o tomto nebyla v té době informována, čili se jednalo o ukázkové “o nás bez nás.”
Nevole národa proti zahraničním vojenským posádkám je celkem logická – v mnoha lidech je zakořeněna přes čtyřicet let. Protože pro “oranžové” jsou alfou a omegou nejrůznější průzkumy, není překvapením, že se v této otázce postavili na stranu většiny. Neměli bychom ale zapomínat na to, že ti, kteří se nyní staví do role hrdinů, ochránců národa a bojovníků, jsou ve skutečnosti ti samí, jež radar za našimi zády začali domlouvat.
Paroubek nemá ve zvyku říci “ano, udělali jsme chybu a poučíme se z ní,” nýbrž tu chybu umně zahalí mlhou a následně takřka demonstrativně začne proti té chybě bojovat, spoléhaje se na to, že třeba voliči mezitím zapomenou. Ne všichni ale mají tak chabou paměť, jak by si předseda ČSSD přál.
Klaus vetoval šrotovné. Krize není rýma, vzkazuje mu Paroubek
Klaus vetoval šrotovné i další protikrizová opatření z pera ČSSD
Mám poslední dobou dojem, že jediným politikem, který si zachoval zdravý rozum a jeho mysl není zastřena euro/ameriko-vlezdoprdelismem, je Václav Klaus. Ten se ve svém posledním prezidentském období doslova odvázal a ukázal, že prezident nemusí být jen hloupým maňáskem v rukách vlády, jak tomu bylo v letech 1975-2003.
Téma šrotovného je v době krize jedním z nejomílanějších. ČSSD zdůvodňuje jeho zavedení podporou automobilového průmyslu, praxe ale ukázala, že – snad až na dvě výjimky (Německo a Polsko) – nepřineslo toto opatření výraznější efekt. Existují hned dvě roviny, ve kterých se šrotovné jeví jako nelogické a nespravedlivé. Tou první je, že podporuje jen jedno průmyslové odvětví, zatímco třeba skláři, výrobci nábytku, nebo elektra s podporou svého podnikání počítat nemohou. Neméně nespravedlivá je i sama logika této formy dotace – proč by měl někdo dostat peníze, vybrané z daní nás všech, jen za to (či jen proto), že si koupil nové auto? Proč třeba nemůže dostat přídavek od státu maminka, která si koupí nový kočárek, nebo rodina, jež vymění starý počítač za nový?
Prezident Klaus tedy zákon umožňující vyplácení šrotovného zamítl a ukázal tak Sněmovně, že není jen loutkou, tupě připojující svůj podpis pod všechno, co mu dají pod ruku. Svůj krok zdůvodnil tím, že daný zákon je diskriminační a nesystémový, což víceméně podporuje výše uvedenou argumentaci. V tiskovém prohlášení pak zaznělo toto: “Upřednostňuje průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství a v rámci něj dává přednost krátkodobým zájmům několika silných podniků automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem, které nemají tak silné lobbyistické zázemí.“ S tím nelze, než souhlasit.
Jiří Paroubek na to zareagoval svým typickým “traktoristicko-buldozerovským” způsobem, když prezidentovi vzkázal, že krize není rýma a že se má vrátit zpátky do reality. Příště by třeba po vzoru jednoho z Topolánkových hulvátů mohl vyhrožovat hozením sítě na hlavu státu.
Google Chrome OS – nový operační systém v roce 2010
Že by se do roka naplnily mé vize, které jsem načrtnul ve článku Google OS aneb Jak si představuji ideální systém?
Každopádně výtečně se do spekulací médií kolem Chrome OS, které bych se neváhal nazvat hromadnou mediální onanií, trefil Arthur Dent ve svém fejetonku Bukový piliny.
Výbuch v pražské restauraci, čtyři zranění
Pražskou restaurací otřásl výbuch, zranil čtyři lidi
V pražské restauraci vybuchl kufřík s bombou!
Tahle událost mě hodně překvapila, především proto, že při svých cestách do Prahy restauraci U Českého lva vždy minimálně jednou navštěvuji. Jsem docela zvědavý, co ukáže vyšetřování. Osobně tipuji, že člověk, který přinesl kufřík s výbušninou, se nakonec ukáže jako psychopat, který se tímto snažil pomstít společnosti. Každopádně tady abych se bál už i jít na pivo.
0 komentářů