Tvrzení o panu Topolánkovi, že neustále lže, nemůže být zcela pravdivým tvrzením. A sice již proto, že tento muž je schopen postavit vedle sebe tvrzení vzájemně se vyvracející, tvrzení zcela opačná. Jedno z těchto tvrzení mělo by být tudíž pravdivým. V neustálém omílání různorodých a různých tvrzení a klišé, se pak ztrácí podstata skutečné pravdy.
Topolánkem tisíckrát opakovaný blábol o poškození ČR, nebo blábol o velké ostudě ČR, protože padla jeho vláda, má zřejmě vyvolat dojem, že strůjcem poškození ČR a ostudy není on, Topolánek. Že strůjcem ostudy není počínání jeho vlády, provázené zpočátku nejasností a nelogičností radikální změny postojů chudáků Melčáka, Pohanky a později i Snítilého. Že strůjcem ostudy není aféra se sledováním dcery neposlušné poslankyně, zastrašování, eskapády Topolánkova místopředsedy vlády Čunka a s tím související, pro právní stát nepřijatelné justiční přehmaty, přesuny a změny. Že strůjcem ostudy nejsou provalené snahy jeho Dalíka o cenzuru. Nikoli. Evidentní snahou tisíckrát opakovaného blábolu je vyvolat dojem, že za poškozením ČR a její ostudou stojí výhradně Paroubek a ČSSD, aneb jej s jeho vládou odvolali, v době, kdy velice úspěšně řídil půl miliardy lidí v EU. Skutečnost, že k tomu byla nezbytná výpomoc z řad jeho koalice, ta mu, stejně jako mnohé jiné, zde zmíněné i nezmíněné, totálně uniká.
V čem konkrétně spočívá poškození ČR, v čem konkrétně bude řídit půl miliardy lidí v EU hůře vláda Fišerova, to nám Topolánek prozrazovat nemíní a nebude. Je to stejně tajemné, jako v čem konkrétně spočívá tak často omílaná úspěšnost Topolánkova předsednictví. Předpokládám, že papouškováním slov o poškození a ostudě ČR, vedle papouškování o úspěšnosti jeho předsedování, nemyslí zoranou misi kolem dodávek plynu, kdy připustil dopsání ukrajinského dodatku a tím i znehodnocení chatrné smlouvy. Že nemyslí zneužití zdánlivé úspěšnosti plynové mise, k vrcholně trapnému oddálení problému “Čunek” až na sto dvacáté osmé místo. A předpokládám, že na mysli neměl ani svá srdnatá slova o cestě do pekel nastavené prezidentem USA, slova následně trapně zapíraná, jeho vysoce pravdomluvným ministrem.
Vyvrcholením ukázky Topolánkova mistrovství v řízení půl miliardy lidí v EU, jsou jasně a zřetelně vyslovené věty o tom, že lisabonská smlouva je mrtvá. Ne, že by to byl jeho vynález. Před ním to již řekl jeho prezident Klaus. Topolánek to asi jen někde zaslechl, zalíbilo se mu to a tak to jen v již notoricky známém zmatení mysli zopakoval, i když nemusel. Nezbylo než opětovně přejít k vykrucování a odvádění řeči, které se mu nesčíslněkrát osvědčilo a osvědčuje.
Zlatým hřebem Topolánkovi bezostyšnosti a drzosti jsou jeho úvahy vedené v tom smyslu, že si ty vajíčka ČSSD zorganizovala sama. Samozřejmě, že s vajíčkovými útoky nemá absolutně nic společného ani Topolánek, ani Dalík, ani ODS, ba ani mladí odesáci či jejich odnože. Tomu můžeme skálopevně věřit, stejně jako tomu, že slova o cestě do pekel, či slova o mrtvé lisabonské smlouvě, nikdy Topolánkem vyslovena nebyla. Tomu můžeme věřit, stejně jako tomu, že výše uvedená zmínka o Melčákovi, Pohankovi a Snítilém, zmínka o aféře se sledováním dcery neposlušné poslankyně, zmínka o nepřijatelných justičních přehmatech, přesunech a změnách souvisejících s Čunkem, že nic z toho nemá absolutně nic společného ani s Topolánkem, ani s Dalíkem, ba ani s ODS.
Jsem zvědav, skutečně jsem velice zvědav, jak to s námi u nás v ČR doopravdy je. Dvojí volby tohoto roku nám hodně napoví. Napoví o tom, zda našemu národnímu naturelu se doopravdy zamlouvají vajíčkové praktiky, praktiky zapírání, lhaní, nátlaků přes utajené prohřešky, nátlaku přes dcery, zda se mu zamlouvá zneužívání státního zastupitelství, vztyčené ukazováčky a rádoby hrdinské drzosti. Zda se našemu národnímu naturelu zamlouvají alespoň natolik, jako se zamlouvají většině hromadných sdělovacích prostředků.
Luděk Prokop, 31. 5. 2009.
0 komentářů