Bursíkovy nedomyšlené návrhy * Poslanci jsou polobozi – nemusí ani chodit do práce * Další ukázka praxe soukromých nemocnic * Langer a Krakatice? Pšššt! * Kocáb ztratil klíče a hledá koncepci.
Tyto Týdnoviny mají z důvodu mé dovolené posunutou “uzávěrku.” Vzhledem k tomu, že ve čtvrtek ani v pátek nebudu v dosahu Internetu, nebudu mít ani šanci komentovat události z těchto dvou dnů. Přesto si myslím, že v těchto Týdnovinách najdete pořádnou porci novinek a komentářů :).
Politické strany pro rodinu – co nabízejí?
Dnes začnu na blogu své dlouholeté kamarádky, která si dala tu práci a projela volební programy všech velkých politických stran, ve kterých hledala, co která nabízí pro podporu rodin s dětmi. Vznikla tak, podle mého názoru ojedinělá, “příručka voliče,” která stručně a přehledně shrnuje, s jakými vizemi šly jednotlivé politické subjekty do voleb v roce 2006. Podobných souhrnů bych uvítal více – přeci jen programy stran jsou koncipovány různě a najít to podstatné nebývá otázkou letmého pohledu. Zde máte vše na jednom místě (takřka přinesené na stříbrném podnose) a můžete si tak porovnat, jak ta která strana bude odpovídat právě vašemu názoru. V mém případě jsem samozřejmě našel největší shodu s ČSSD a KSČM.
Bezpečnost na silnicích: Konečně řešení
Ještě chvilku zůstaneme na blogu Zrcadlo, konkrétně se podíváme na naše silnice a návrhy, kterak zvýšit bezpečnost provozu. Autor navrhuje sedm nosných myšlenek, jako je zavedení pokut podle výše platu, výjezdy policie ke všem nehodám, nebo povinnou školu smyku jako součást autoškoly. Asi nejvíce souhlasím se zavedením povinné školy smyku, protože současný princip autoškol vypouští do provozu prakticky nezkušené řidiče, kteří se při napadnutí prvního sněhu v lepším případě diví, jak jejich auto reaguje, v tom horším pak skončí napasovaní někde ve stromu. Souhlas musím vyslovit i s nápadem, aby policie vyjížděla ke všem nehodám – autor správně podotýká, že k nehodě zpravidla nedojde “jen tak,” ale většinou se tak stane následkem nějakého dopravního přestupku. Současný stav tak postihuje ty, kteří prostě jen měli smůlu, že byli v nesprávnou dobu na špatném místě, kdežto zjevně pravidla porušující řidiči – viníci nehod – zůstávají bez postihu, ačkoli jejich počínání způsobilo prokazatelné následky. Neutrálně se stavím k určování výše pokut podle příjmů. První problém vidím v tom, že řada lidí, jež “žijí na vysoké noze,” přežívají “papírově” na hranici životního minima. Druhý pohled pak přináší otázku, zda to není stejné “postihování úspěchu,” jakým byla progresivní daň. Samozřejmě je tu i argument, že milionáře pokuta 50 000 nijak nerozhází, kdežto pro průměrně vydělávajícího člověka je tvrdým zásahem do rozpočtu.
Málokdy se povede, aby se na webu D-Fens objevil dobrý článek, který nenapsal sám “duchovní otec” tohoto projektu. Tentokrát se zadařilo, takže se můžete podívat na to, jak si řidiči v zahraničních zemích poradili s nenáviděnými “buzerbudkami”. Kromě různé formy pyrotechnické likvidace, nebo krádeže, najdete ve článku i zábavné způsoby, jako například obalení “buzerbudky” vánočním papírem, nebo její otočení tak, aby neviděla na silnici. Musím říci, že jsem se bavil nejen při představě některých zde popisovaných praktik, ale i nad samotným podáním autora, který se svým stylem v mnohém přiblížil dnes již legendárnímu českobudějovickému “zmrdobijci” D-Fensovi.
Bursík chce zakázat rozdávání igelitek
Bursík chce zakázat igelitky zdarma, za popelnice 1000 Kč!
Ekoterorista Bursík přišel s nápadem, kterak spasit svět! Jak už to ale u našich Zelených bývá, jeho návrhy kulhají na obě nohy a kdyby to bylo hypoteticky možné, měly by jezdit na invalidním vozíku.
Co pan Martin “silou, Kačenko, silou!” Bursík vymyslel? Ne, nečekejte, že by se zasazoval například o snížení emisí továren, jako jsou Nové Hutě v Ostravě, které dusí celé město a jeho široké okolí. Stejně tak nepřišel ani s návrhem na uzavírání tepelných elektráren v severních Čechách, jak nám kdysi slibovali, když se otevíral Temelín. ČEZ bude raději exportovat ekologickou elektřinu do Německa, zatímco Čechům bude pěkně smrdět elektrárnami, spalujícími uhlí. Předseda Zelených si jako největšího viníka ekologického znečištění vybral igelitové tašky. Podle jeho představ by je obchody neměly dávat zdarma, čímž určitě spasíme poškozenou přírodu. Není těžké najít způsob, jak tento nesmysl obejít: obchody, které nyní nabízejí tašky zdarma, je budou prodávat za desetník, což se ztratí při finálním zaokrouhlení účtu a tím pádem budou i nadále grátis.
Dalším nápadem tohoto mozku je klasické zdražení odvozu domovního odpadu a to až do výše 1000 Kč (nyní je limit 500 Kč/osoba/rok). Plán je následující: 250 Kč by činil paušál a 0-750 Kč by občan platil podle toho, kolik odpadků by se z jeho popelnice vozilo a jak třídí. To jako budou mít popeláři váhu, na které zváží množství odváženého odpadu a notýsek, kam si to budou zapisovat? Kdo bude kontrolovat, zda nešvindlují a jestli mají váhu, odpovídající normám? Jak poznají, zda občan třídí, nebo netřídí? Budou snad probírat popelnici a podle nějaké kvóty určovat, zda třídíte dostatečně, nebo nedostatečně? To budou mít, chlapci jedni oranžoví, najednou pravomocí!
První, nad čím mi zůstává rozum stát, je skutečnost, že naše země patří mezi jedny z nejlepších právě ve třídění odpadků. Přesto – až na vzácné výjimky – neexistuje město, které by k tomuto nějakým způsobem motivovalo. Vzpomínám si, že když se poprvé začalo mluvit o třídění odpadu, mluvilo se také o tom, že na sídlištích budou u každého vchodu do domu plastové popelnice na sklo, plasty a papír, aby se občan nemusel táhnout se čtyřmi pytli ke kontejnerům. Ve skutečnosti nic takového nikde není a “dobrovolní ekologové” jsou tak nuceni vláčet sbírku pytlů desítky i stovky metrů daleko.
Neméně paradoxní je stávající stav, kdy obec na tříděný odpad doplácí. Kdeže jsou doby, kdy jste za starý papír dostali ve sběrně surovin několik desetníků za kilo! Obce dnes údajně doplácejí za to, že jim papír, nebo plasty vůbec někdo přijme! Přitom tento je následně prodá dál (tj. další zisk za to samé “zboží”) ke druhotnému zpracování! Jaký smysl pak vlastně má třídění odpadků, když pro obec vyjde levněji odvézt veškerý odpad jako “komunální” na skládku, nebo do spalovny? Proč Bursík vymýšlí podporu třídění odpadu, když na tom obec reálně prodělá?
Třetí otázkou, kterou jsem si položil, je jak budou “tarifikováni” obyvatelé sídlišť. Na řekněme sedm popelnic připadá kolem tří stovek lidí. Jak k tomu přijde třeba pan Novák, který bude poctivě třídit a tahat čtyři pytle, když polovina jeho baráku třídit nebude? Dostane pak vyšší sazbu jen proto, že v jakémsi výpočtu vyjde, že v té či oné ulici se málo třídí? Jaké asi pak bude mít vztahy ke svým ekologicky nesmýšlejícím spoluobyvatelům? Pokud města nepostaví k popelnicím zaměstnance, který si bude zapisovat, co kdo přinesl a do které popelnice to vhodil, neexistuje způsob, jak toto spravedlivě vyřešit. Co je jisté, že ať budete na takovém sídlišti třídit sebevíce, budete platit stejně, jako ostatní! I proto považuji návrh ministra Bursíka za postavený na hlavu (pravda, Bursík mi připadá postavený na hlavu celý…).
Za absence poslanců kraťme plat, navrhne Vlček
Přijdou za neomluvené absence poslanci o peníze?
Co se stane, když bez omluvy nepřijdete do práce? Nejspíš dostanete tzv. “áčko” (tj. neomluvenou absenci), nedostanete odpovídající část platu a při opakování absencí vás zaměstnavatel vyhodí. Je to celkem logické – přeci jen, když nechodíte do zaměstnání, proč byste za to měli dostávat peníze?
Zkuste si ale představit, co se v tom samém případě stane poslanci. Ani to snad raději nechtějte vědět, nebo se naštvete! Dobře, povím vám to: nestane se mu vůbec nic! Stejně tak, když pan poslanec onemocní, není perzekvován na platě, jako řadový občan, kterému v době nemoci klesne plat na naprosto směšnou částku. Poslanci dostávají plnou výši platu bez ohledu na to, zda pracují, leží doma s chřipkou, nebo vůbec nechodí do práce. Paráda, že? Rovnější mezi rovnými.
Poslanec a předseda Sněmovny Vlček (ČSSD) teď přišel s návrhem, aby absentující poslanci byli postihováni snížením tzv. “nezdanitelných náhrad.” Ty tvoří podstatnou část poslaneckého platu (a řadový občan si o takových prebendách může nechat leda tak zdát). Jeho návrh je sice mírný – například se hovoří o absenci vyšší, než 30% (zkuste si třetinu měsíce “jen tak” nechodit do práce!) a snížení by se nijak nedotklo základního platu. Přesto se k tomuto nápadu ostatní politici staví chladně. Poslanci samozřejmě hledají nějaké “ale” a “kdyby,” aby si na své královské platy nemuseli sahat.
Nemůžeme se pak divit, že naši zákonodárci žijí zcela odtržení mimo realitu. Zabývají se pak otázkami, jak a kde odrbat běžné občany, protože si neumí představit, jak se žije jen s mateřskou, z důchodu, nebo s průměrným platem “normálního člověka.”
Občas se bavím představou, jaké by to bylo, kdybych o svém platě mohl rozhodovat sám, jako právě poslanci. Na pravidelné poradě oddělení bychom si pak společně odhlasovali, kolik budeme brát a za jakých podmínek nám zaměstnavatel může “sáhnout” na peníze. Jenže nejsem poslanec, ale normální, poctivou prací se živící občan, takže si o něčem takovém mohu jen nechat zdát.
Most bude bez dětského neurologa. Krajská zdravotní s ním ukončila spolupráci
Máme tady další ukázku na téma “co se také může stát v soukromém zdravotnickém zařízení.” Nemocnici v Mostě provozuje akciová společnost Krajská zdravotní. Jako dětská neuroložka tam pracovala jakási Alena Dernerová, která si dovolila kritizovat svého zaměstnavatele. Její kritika se týkala neprůhledné zakázky na nákup přístrojů a protežování některých dodavatelů, což je ve zdravotnictví velmi časté bez ohledu na to, zda se jedná o státní sektor, nebo soukromou nemocnici (alespoň to dokazuje, že soukromý vlastník nemusí apriori hospodařit lépe, než stát). V čem je tento případ klasický pro soukromá zdravotnická zařízení, je skutečnost, že provozovateli primárně nejde o zajišťování péče o pacienty. Doktorku Dernerovou vyhodili i přesto, že se jedná o jedinou dětskou neuroložku na Mostecku. Co na tom, že rodiče dětí s neurologickými problémy teď budou muset i s ratolestmi dojíždět do sousedních okresů? Alespoň se porozhlédnou po republice a poznají nové kraje…. Pacient je přeci až na posledním místě!
O Krakatici policisté na veřejnosti mluvit nesmí, rozhodl Langer
Langer nezbaví detektiva mlčenlivosti kvůli Krakatici
Ministr vnitra Ivan “Íčko” Langer se na svém postu chová jako diktátor, kterému by mohl závidět snad i Fidel Castro. Že se jeho jméno objevilo ve spisu “Krakatice,” neboť v roce 2000 lobboval za firmu pánů Sekyry a Kyselého v kauze prodeje IPS, se už nějaký ten pátek ví. Stejně tak se ví, že v pozadí celé akce byl František “Kmotr” Mrázek. Propojení politiky a mafie kritizoval policista Kubice ve své zprávě, se kterou “překvapivě” přišel těsně před volbami, na což do jisté míry právem dojela ČSSD. Bývalý protikorupční policista Karel Tichý, který se celou kauzou “Krakatice” zabýval, nyní požádal ministra vnitra, aby mohl promluvit o vyšetřování Mrázka, Pitra a Krejčíře. Ministru Langerovi by se samozřejmě provětrání zatuchlých praktik nemuselo hodit do krámu, navíc se blíží volby do Europarlamentu, takže se nechal slyšet, že policista nemůže požádat o zbavení mlčenlivosti. To tak, aby se na veřejnost dostalo, s kým je spojená stávající politická garnitura a jaké konexe udržoval například právě ministr vnitra Langer! Budeme si hrát na to, že tady žádná korupce není.
Co dodat? Asi jen mé klasické konstatování, že ať tady bude vládnout kdokoli, vždy tu bude vládnout mafie.
PS: Zajímavé také je, že se z inkriminovaného spisu ztratilo údajně 1600 stran. Nemohu si pomoci, ale nápadně mi to připomíná dobu těsně po revoluci, kdy StB spálila celou řadu svých spisů, díky čemuž se pak následné lustrace staly prakticky zcela zbytečnou procedurou. No jo, vracíme se tam, kde jsme byli před dvaceti lety a dost možná, že je to ještě horší, protože rozhodně vidím jako menší zlo napojení KSČ na Sovětský svaz, než napojení současné politiky na mafii.
Kočka získal další státní zakázku. U ministra Langera
“Podnikatel Jan Kočka, bratr zabitého Václava Kočky mladšího, se dostal už k druhé státní zakázce. Po ministerstvu zemědělství pracuje i pro ministerstvo vnitra.” Tak začíná článek na Aktuálně.cz. Nemohu si ještě jednou nevzpomenout na policistu Kubiceho a jeho projev, v němž kritizoval prorůstání politiky a mafie. Jedním z jmen, které zmínil, byl Václav Kočka starší. Stejně tak nezapomenu na velice chabou argumentaci Jiřího Paroubka ve stylu “Vy neznáte pana Kočku? To je hodný člověk – dělá Matějskou pouť pro děti!”
V souvislosti s výše uvedeným zákazem mluvení o Krakatici nepředpokládám, že by se objevil další Kubice, který by nám pěkně pověděl, jak je to s mafií a politikou dnes. Tohle si Ivan Langer podchytil opravdu dobře. My, běžní občané, se tedy můžeme jen divit, jak je možné, že před volbami v roce 2006 tak kriticky prezentovaná rodina Kočkových, stále spolupracuje se státem.
Kuriozitou je, že současný premiér Topolánek řekl před třemi lety na adresu Jiřího Paroubka: “Já musím říct, že vaše kontakty s hlavami pražského podsvětí mi připadají dostatečně vážné… Pan Korpljakov třeba,” přičemž Andrej Korpljakov figuroval ve stejné firmě, jako právě zmíněný Jan Kočka. Tentokrát asi Topolánek Langera, ani svou stranu, za pokračování úspěšně započaté spolupráce s mafií kritizovat nebude.
Kocáb se do bytu v Janově nejspíš nenastěhuje, ztratil klíče
Pravidelní čtenáři jistě v posledních Týdnovinách zachytili, že ministr Kocáb není právě mým šálkem kávy. Považuji ho za nekompetentního a je pro mne typickou ukázkou člověka, kterého vyhodíte oknem a on vleze dveřmi. Tak dlouho se cpal do politiky, až se tam nacpal. Krátce na to začal čelit nepříjemným zážitkům – hned dva starostové mu, jako obhájci menšin, nabídli bydlení s nepřizpůsobivými spoluobčany. Kocáb se nejprve vymluvil, že nemá čas, pak otočil a vymyslel si podmínky, za kterých to zkusí. Pravda je ale taková, že to nejspíš nezkusí, protože čas má do konce března a to má údajně Kocáb plný program. Redaktoři MF Dnes si chtěli vyzkoušet bydlení v jednom z bytů, ke kterému ministr dostal klíče. Co čert nechtěl, klíče nedostali. Ne snad, že by ministerstvo bylo proti, ale jednoduše proto, že je Kocáb zabordelil. Ukazuje to, jak vážně to “Majkl” se svým slibem myslel – nebo se snad chtěl do bytu vlámat? 🙂
Primátorka Chomutova: Zrušte Kocábovo ministerstvo
Vida, tak i v řadách ODS se najdou lidé, které mohu hodnotit vysloveně pozitivně. Jednou z mála je primátorka Chomutova Ivana Řápková. Ta nejprve překvapila a poněkud vykolejila čerstvého ministra pro lidská práva a menšiny nabídkou pobytu v jednom z bytů v problémové (rozuměj nepřizpůsobivými občany osídlené) části města. Kocáb se div nezakoktal, Chomutovu se vyhýbal, jako čert kříži a poměrně dlouho nebyl schopen reagovat na tuto nabídku, která by ukázala, že jeho řeči nejsou jen prázdnými kecy.
Paní primátorka je odvážná žena a sám jsem velice zvědav, zda jí ODS po těchto vystoupeních dá šanci v příštích volbách. Přeci jen, co jsem tak zachytil, tato strana všechny schopnější členy odsouvá na vedlejší koleje (např. Vlastimil Tlustý je pěknou ukázkou). Zatím posledním odvážným krokem této dámy je výzva ministru Kocábovi, ať buď do konce března předloží smysluplnou koncepci řešení otázky menšin, nebo ať ministerstvo zruší a ušetřené peníze dá radnicím. Požadavky na koncepci nejsou nikterak nízké – měla by například obsahovat “jasné kroky, jak donutit nepřizpůsobivé, aby si plnili své povinnosti a dodržovali zákon,” což je, alespoň soudě dle dosavadních zkušeností, úkol takřka nadlidský. “Nepřizpůsobiví” jsou totiž zvyklí, že je s nimi jednáno v rukavičkách a že například nemusí platit za některé věci, za které většina platí, jinak by například skončila na ulici. Kdyby někdo přišel s tím, že odteď bude pořádek a budou se dodržovat zákony a opravdu by to vymáhal, jistě bychom se rychle ocitli u štrasburského soudu, protože by to “nepřizpůsobiví” vnímali jako “rasýzmus.”
No, jsem zvědavý, zda Kocáb s nějakou koncepcí přijde. Co ho ale tak pozoruji, nemám z něj dojem, že by byl schopen něčeho jiného, než prázdných řečí a procházení se po sídlištích za patřičné účasti médií. Možná měl zůstat raději s cizí ženou v cizím pokoji.
Rath bloguje: Jak snadné bylo udělat z Kubka sexistu
Samozřejmě nemohu vynechat miláčka našich čtenářů – tedy středočeského hejtmana Davida Ratha. Ten po několika měsících probudil svůj blog na Aktuálně.cz, aby popsal práci novinářů některých pravicových plátků, jakými jsou Mladá fronta a Lidové noviny. Rath má s tímto způsobem vedení mediální štvanice bohaté zkušenosti, neboť (nejen) tato dvě zmíněná média se s oblibou chytají čehokoli, kde se do něj mohou pustit. Rath k tomu říká: “Novináři vytrhnou málo významnou větu (skutek) z kontextu, případně kontext vhodně upraví vypuštěním slov či celých vět, čímž zcela změní celý význam vyřčeného.”
Je pěkné, že máme díky současné vládě zakázané zveřejňování odposlechů, protože není žádoucí, aby se plebs dozvídal, s kým vším ještě Ivan “Íčko” Langer, kromě Františka “Kmotra” Mrázka, spolupracoval. Smutnější ale je, že neexistuje páka, která by zabránila bulváru zveřejňovat pomluvy a lži a dalším médiím překrucovat fakta a pořádat mediální honitby na nepohodlné lidi. Média v naší zemi podstatným způsobem utvářejí názor lidu, což dokazuje i údajný vývoj preferencí v otázkách radaru v Brdech, nebo Lisabonské smlouvy. Duchem mdlejší čtenáři prostě podléhají mediální masáži, stojící na tezi, že opakovaná lež se stává pravdou.
Stále přemýšlím nad tím, jaké noviny bych měl číst, coby levicový volič a nenalézám :(. Škoda té mezery na trhu, neboť pravicové plátky mě pomalu ale jistě přestávají bavit.
0 komentářů