Asi je zbytečné chodit s dřívím do lesa a přidávat svou trošku do mlýna ohledně skandálů kolem Bárty a VV. Pravda, související řada otázek zůstane nevyjasněna. Zázračné prozření poslance Škárky a poslankyně Kočí. Nemalé částky vydávané panem Bártou jak korupčně, tak zhola pro nic a zhola za nic. Jediné srozumitelné vysvětlení, finanční výpomoci nejbližším spolupracovníkům, musíme odmítnout. V našich poměrech, v naší současné společnosti a při naší morálce, si nebudeme přeci hrát na potrhlé blázny či kamarády.
Nemusíme se zamýšlet nad tím, proč voliči dali hlasy VV, přestože bylo všeobecně známo, že Bárta byl vlastníkem detektivní agentury a že ABL sponzoruje stranu VV. Nemusíme přemýšlet o neřešení aféry ProMoPro a překrytí zájmu o její řešení, zájmem o dění ve VV. Raději se nikterak nezamýšlejme nad tím, že nebýt obálek, nebylo by ani daného rozkolu ve VV, ani související ztráty loajality. Zapomeňme na ProMoPro, zapomeňme na žádost bývalého ministra obrany o úplatek, žádost předloženou bývalému velvyslanci USA. Zapomeňme na Kalouska a jeho spolupracovníky v souvislosti s jejich „kamarádstvím“ se zbrojařskými magnáty. Zapomeňme na mnoho jiných dalších záležitostí zasluhujících možná ještě větší pozornosti než je nynější pozornost upíraná na Bártu, na VV a ABL. Zapomeňme na očistný audit o Čunkovi, placený knížetem a nechme spát jeho neprozřetelná slova o čistém stole.
Za tím vším co je již výše uvedeno stojí za skutečnou pozornost to, v čem se shodují koaliční partneři bezezbytku a jednoznačně. To, co halasně propagují a co omílají kolem dokola jak kolovrátek. REFORMA.
Reforma – koaliční zaklínadlo. Reforma, něco co chtějí a musí koaliční partneři rukou jednotnou a nerozdílnou dotáhnouti až do konce. Za každou cenu. Za cenu sebeobětování pro blaho národa, pro blaho lidu, občanů a voličů. Pro blaho mladé generace, pro blaho příštích generací.
REFORMA. Nejnehoráznější lež, největší podvod od doby započetí tunelování velkou privatizační revolucí.
Význam zaklínacího slova „reforma“ je: změna, náprava, zlepšení, přetvoření.
Význam slova reforma ve vládním provedení v oblasti veřejných financí, pod taktovkou ministra Kalouska je možná změna. A sice změna k horšímu a ještě hrošímu. Nějaké přetváření či přetvoření pod taktovkou jednoho a téhož ministra financí, očekávat nelze. Od ledna 2007 do dnešního dne, s výjimkou jednoho roku Eduarda Janoty, „reformuje“ veřejné finance ministr financí Kalousek a veřejné finance jsou na tom čím dál hůř. Kalouskovo pojetí pojmu reforma spočívá nikoli v přetváření ale ve škrtech, ve škrtech a znovu ve škrtech, s výslednou „nápravou“ v podobě nárůstu státního dluhu o cca 650 miliard. Předvolební zasílání složenek, dohromady s kydy o šetrnosti a rozpočtové zodpovědnosti, lze považovat za suverénní kralování v imaginární prvoligové soutěži o mistra nebetyčné drzosti.
Reforma. Koho vůbec ještě může tahle svatá povinnost vládní koalice oslovit jinak, než zpěněnou žlučí? Zatím z toho co je nám známo je tomu tak, že reforma není o tom, jak čelit korupci a zamezit veletokům financí od státu k soukromým subjektům. Ani jeden protikorupční skutečně účinný zákon nevyšel. Příliš mnoho indicií ukazuje, že reforma je pouhopouze o tom, jak ještě více vydundat finance ze státních prostředků ve prospěch soukromých subjektů. Jak ještě více vydundat peníze od nižších a středně příjmových vrstev. Jak ještě více snížit právní nároky a ochranu zaměstnanců. Všechno včetně zkušeností nasvědčuje tomu, že o ničem jiném tahle slavná reforma být nemá. Není o zavedení pořádku a práva. Není o nastolení jednoznačně definované zodpovědnosti soudců za chybně vynášené rozsudky, které jsou (a často nejsou) v následném řízení opravovány. A tohle všechno by nám nemělo být lhostejné, i když míra cynismu, kterou mnozí oplýváme, pod tlakem okolností v sebezáchovném procesu stále narůstá.
A jestliže svatý úkol reformní zvítězí nad nesmiřitelnými postoji stran vládní koalice, a ony se v zájmu nedotknutelné reformy usmíří, nezbyde nám všem ostatním než vyjít hromadně do ulic a svrhnout tuto vládu, nebo tahle svatá reforma odsoudí naše děti k nevolnictví.
Luděk Prokop
11. 4. 2011
0 komentářů