Dnešní paraziti a někdejší studenti vysokých škol*Proč by zdravý člověk nemohl prodat svou ledvinu?*Konec lékařského tajemství – o vaší diagnóze bude vědět i bába na úřadě*Zakáže Heger orální sex?*Opět se vrací Velký bratr.
Hloupá a dětinská otázka, setřel Klaus na přednášce zvědavého studenta
Na téma školného a Václava Klause, označujícího studenty jako parazity, jsem se docela vydatně rozepsal v diskuzi pod minulými Týdnovinami. V názoru na otázku studenta České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze a následnou Klausovu odpověď jsem se, poměrně výjimečně, neshodl jak s Klausem, tak ani s js-em.
Studentova otázka: “Vážený pane prezidente, chci se zeptat, kolik jste za svých studií platil školné?”
Klausova odpověď: “Na ten dotaz samozřejmě rád odpovím, ale považuji to za dost nedůstojnou otázku, protože jsem předpokládal, že se bavíme vážně. A protože dobře víte, anebo jste si to mohli dopočítat, že jsem na vysoké škole studoval v letech 1958 až 1963, žádné školné tehdy samozřejmě neexistovalo. Takže myšlenka, že bych šel zaplatit panu školníkovi nebo panu vrátnému školné, je dětinská a hloupá. Musím to tak ostře říci, nezlobte se.”
Navážu nyní svými (mírně zkrácenými a upravenými) argumenty ze zmíněné diskuze: Ano, souhlasil bych s tím, kdyby například Klaus či Dobeš říkali něco ve stylu “školné je dobré protože XY.” Ale způsob, kdy hází špínu na lidi, jež studují stejným způsobem, jako oni (a systém to, stejně jako tehdy, legálně umožňuje), mi připadá silně pokrytecký. Pak se pan prezident nemůže divit, že se ho někdo potměšile zeptá, jak studoval on.
A mimochodem – jsou-li Klaus s Dobešem tak přesvědčení o školném, kdo jim brání ho dodatečně – třeba formou symbolického daru univerzitě – doplatit? K tomu je, přes jejich údajné přesvědčení, asi nikdo nepřemluví, že?
Jak jsem říkal: ano, se školným budu souhlasit, pokud nepůjde o další “regulační poplatek.” A o ten jedině ve stávajícím návrhu jde. Ostatně: Klaus a Dobeš kritizují parazitování na pracujících, nicméně můžeme si být jisti, že i když na nás studenti již parazitovat nebudou, my budeme platit pořád stejné daně. Čili Dobešův srdceryvný příběh o tom, jak chudá prodavačka dnes platí školu budoucímu bohatému právníkovi, přičemž po zavedení školného tato nespravedlnost padne, je sprostá, bohapustá lež. Ta prodavačka fakt, že si student platí školu sám (nebo se alespoň bude podílet na financování svého studia) nijak nepozná. Proto je, podle mého mínění, celý stávající návrh školného špatný.
Zadlužený elektrikář nabídl na internetu ledvinu. Jde po něm policie
Začnu citací Jakuba Hájka, který na Twitteru napsal výstižně a stručně: “Je smutný, že někdo čeká na životně důležitý orgán a někdo jiný ve fin. tísni by ten svůj prodal, ale z „etických důvodů“ mají oba smůlu.”
Na to navážu aktuální zprávou, podle které: “Statisícové dluhy donutily elektrikáře Petra S. z Ústecka k zoufalému řešení, které ho však dostalo do ještě větších potíží. Rozhodl se totiž na internetu prodat svoji ledvinu. Obchodování s orgány je však nelegální, a tak muže navíc začala vyšetřovat policie.”
Nemohu se nezeptat: kde je svoboda, za kterou lidé v roce 1989 zvonili klíči? Když chce někdo darovat ledvinu, je to v pořádku. Jakmile by za to ale chtěl peníze, v pořádku to není – ba co více: je to nelegální. Proč? Není snad ledvina součástí našeho těla a tedy i naším majetkem? Máme právo ji darovat, můžeme si ji zničit nezdravým způsobem života, ale nesmíme ji prodat – to přeci není logické!
Přitom, přesně jak psal Jakub, kdyby v tomto směru neexistovala tato nesmyslná regulace, dost možná by mělo více lidí, čekajících na nové orgány, šanci na život. Stejně tak: když je někdo ve finanční tísni, proč může prodat dům, byt, auto, postel, sám sebe na sex, ale nesmí situaci řešit prodejem ledviny?
Další deníky samozřejmě hned následující den přišly se strašidelnými příběhy o tom, jak by zlí exekutoři, vymahači či lichváři připravovali nebohé občany o jejich orgány, pokud by se ocitli v platební neschopnosti. Nemohu se nezeptat, čemu by to vadilo? Pokud někdo má volební právo a může tak částečně rozhodovat o životech nás všech, proč by nemohl rozhodovat sám o sobě? Vždyť pokud by ten, kdo si chce půjčit peníze, odmítl smlouvu s takovou podmínkou, nikdo by ho k podpisu nemohl nutit. A že by se našli blbci, kteří by nečetli a podepsali? Za blbost se platí, nebo ne? Vlastně ne – v Česku máme systém, který ty blbé chrání, aby jim nikdo neubližoval. Proto blbci vždy zůstanou blbí, neboť je nikdo a nic nenutí se změnit. Smutné je, že ta ochrana blbých je na úkor svobody všech. Ach jo….
Lékaři upozorňují magistrát na pacienty, kteří by neměli řídit
“Pražský magistrát od počátku roku obdržel téměř 300 lékařských oznámení upozorňujících na pacienty, kteří by mohli být nezpůsobilí k řízení vozu. Konečné rozhodnutí zatím padlo v polovině nahlášených případů – zhruba 50 Pražanů si vyslechlo verdikt, že za volant již usednout nesmí, zbylých 100 pak řídit může jen za určitých podmínek. Desítky oznámení hlásí i další krajská města.”
Není na té zprávě něco divného? Respektive: ono už přestalo platit “lékařské tajemství?” Kam jsme to došli, že nějaký úředník dostane na stůl údaje o našem zdravotním stavu?
Toto hrubé porušení soukromí je, jako pokaždé, samozřejmě činěno pod rouškou jen těch nejlepších úmyslů. Jistě si pamatujete na událost, kdy údajný epileptik během záchvatu rozjezdil dvě děti na přechodu pro chodce. Takže epileptiky zakázat! A pěkně nahlásit úřadům, hajzly jedny – soukromí, nesoukromí, tajemství, netajemství.
Už se těším, až se budou třeba na webové stránky ministerstva zdravotnictví veřejně vystavovat seznamy impotentů. Vždyť to bude pro dobro všech, aby ženy věděly, s kým nemá smysl ztrácet čas snahou o založení rodiny.
Zákaz kouření zřejmě brzy zahrne i elektronické cigarety
“Zákaz elektronických cigaret tam, kde se nesmí kouřit ani ty tabákové, zvažuje ministerstvo zdravotnictví. U novinky, která je na českém trhu od roku 2007 a loni se začala prodávat ve velkém, totiž nejsou pravidla jasná a každý podnik si je vykládá po svém.”
Ano, tak je to správné, tak to má být! Toho bohdá nebude, aby si každý podnik sám stanovoval pravidla pro své klienty! K čemu bychom tu pak měli ministerstva, kdyby si každý dělal, co chce?
Tentokrát jsou na hranici elektronické cigarety, vyznačující se v první řadě tím, že uživatelé jejich používáním neobtěžují okolí. Tento fakt mohu potvrdit – sám jsem přešel z klasických cigaret na elektronické, mám manželku nekuřačku, které nikterak nevadí, že se své závislosti oddávám v uzavřené místnosti. Ostatně jedním z těch podniků, který si “nejasná pravidla vykládá po svém,” je Letiště Praha, jehož tisková mluvčí uvedla: “Tyto elektronické cigarety neomezují ostatní cestující” (a proto je dovolené je používat v prostorech letiště).
Dokonce i silně zkostnatělé České dráhy elektronické cigarety dovolují – a to je vážně co říci, protože od jisté doby není v jejich vlacích ani jediné kuřácké kupé!
A teď pozor, přichází ministerstvo, které “zvažuje, že v novém protikuřáckém zákoně vůči elektronickým cigaretám přitvrdí a výslovně je zahrne do nové definice kouření.” Že by elektronická cigareta přeci jen mohla nějakým způsobem vadit okolí? Ne, v tom to není – problém je údajně v tom, že “nikotinové náplně neprocházejí žádnou kontrolou.” Pořád nechápu, proč by tento fakt, i kdyby byl nakrásně pravdivý, zařadit elektronické kuřáky mezi smradlavé kuřáky?!
Naštěstí tu máme hlavního hygienika pana Víta, který vysvětlil: “Jsou zprávy z americké Food and Drug Administration, že byly nalezeny určité nepříznivé látky v kouři, který z toho vychází.” Čili uživatelé elektronických cigaret natolik škodí svému okolí, že musí být vyhnáni mezi kuřáky prokazatelně škodlivých klasických cigaret? Zajímavé….
Ale což: ministerstva, vláda a politici jsou tu přeci od toho, aby si každý svobodně nedělal, co ho napadne, natožpak, aby si někdo něco vykládal po svém.
Ministerstvo zdravotnictví je proti inhalátorům nikotinu. Zakážou příště inzulín?
Jiří X. Doležal překvapil nebývale střízlivým pohledem, který prezentoval ve svém komentáři pro časopis Reflex. Pravda, nesouhlasím s ním v tvrzení, že elektronická cigareta je lék “kterým lze skutečně efektivně léčit těžkou závislost na kouření tabáku.” Reálně je “e-cígo” pouze substitutem klasické cigarety a závislost samotnou nijak neřeší. Ostatně k tomu, po skandalizujícím perexu, dochází i Doležal: “Substituční léčba je u těžkých závislostí většinou jedinou cestou, jak nemocného stabilizovat a ukončit jeho permanentní autodestrukci. Jde o to, že nemocný užívá látku, na níž je závislý, v čisté podobě a nerizikovou formou.”
Autor také bojuje s prezentací “problému,” který má vést k zařazení elektronických cigaret mezi ty klasické: “Důvodem snad má být vyšší riziko předávkování nikotinem při užívání inhalátoru, ale na jasné zdůvodnění od mluvčího Ministerstva zdravotnictví zatím čekáme.”
Hřebíček na hlavičku trefila v diskuzi pod článkem Jana Košová: “Je to vše o penězích. Dočetla jsem se, že kvůli mému přechodu k elektronice naše kasa přichází o 1458 Kč měsíčně na daních, budu déle žít a to se nehodí.” K tomu zbývá dodat snad jen známé: “A vo-vo-vo tom to je!”
Ostatně pojďme si vsadit, kdy stát uvalí na elektronické cigarety a náplně spotřební daň. Můj tip je, že nejpozději do roka a do dne.
Hovadina, blázni… Heger brzy zakáže i orální sex, rozčílil se Kubera
Mám pocit, že každý, kdo vstoupí do vrcholové politiky, se postupně stane exemplárním zmrdem. Neznám mnoho výjimek z tohoto nepsaného pravidla, nicméně jedním z těch, kdo si dokázal i v senátní lavici udržet zdravý rozum, je podle mne Jaroslav Kubera. Kromě toho je navíc proslulý svou otevřenou, necenzurovanou mluvou, což potvrdil i svým komentářem k úvahám ministerstva zdravotnictví o vytěsnění elektronických cigaret z nekuřáckých prostor. “To je tak velká hovadina, ale tak velká, že už zbývá jenom krok a zařadíme mezi zakázané orální sex.” komentoval Kubera. Následně poměrně přesně vystihl stav českého lidu: “Máme tu spoustu příznivců různých zákazů, když se jich zrovna netýkají. Kdo nemá trávník, chce zakázat sekání trávy. Kdo negriluje, tak honem zakázat grilování. Kdo nemá auto, říká: udělejte park místo parkoviště. A to je pořád dokola, než to dopadne na toho či onoho vymahače zákazů.”
Postupně se během úterý a středy objevily další argumenty: nikdo prý neví, co přesně je v náplních do elektronických cigaret (tzv. “e-liquidech”) a nakolik jsou chemicky čisté. Proto například v Německu “e-cíga” úplně zakázali. Nechápu. Pokud nepotvrdili, že ty náplně jsou mnohem škodlivější, než legální a státem podporované tabákové výrobky, proč je zakazovali? Argument, že “nikdo neví, co v tom je,” mi připadá postavený na hlavu. Nikdo neví, co je v melounu, a přesto stát melouny nezakázal.
Navíc: alkohol prokazatelně škodí organismu, zakázaný ale není. Tabák škodí organismu – cigarety jsou ale zcela legálně na pultech trafik. Škodlivost E-liquidů nikdo neprokázal – a přesto se uvažuje o zákazu?
Chtěl bych říci našim moudrým politikům: jsem dospělý člověk, kouřím elektronické cigarety, a jsem si vědom, že mi mohou (přinejmenším kvůli nikotinu) uškodit. Předpokládám to, přesto jsem se rozhodl v tomto pokračovat. Nevidím byť jen jediný důvod, proč by mi stát měl v tomto bránit – je to moje zdraví, můj život a nikdo, kromě mne samotného, by mi do těchto věcí neměl mluvit.
Poslanci chtějí, aby operátoři znovu uchovávali provozní údaje o klientech
Comeback Velkého bratra je tu! Dalo se to čekat: “Sněmovna ve středu v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o elektronických komunikacích a trestního řádu, která ukládá operátorům, aby půl roku uchovávali provozní a lokalizační údaje o svých klientech. Jde o informace telefonních operátorů nebo poskytovatelů internetového připojení o tom, kdo, odkud, s kým a jak dlouho komunikoval.”
Ano, tak je to správně, tak to má být!
Ostatně představte si, že by jeden ze čtenářů těchto Týdnovin byl pedofil, který v neděli odtáhne nějakou další holčičku do lesíku v Tróji. Když budou všichni pod dohledem, tak se dá dokázat, že dne toho a toho, v tolik a tolik hodin byl přibližně v těch a těch místech. Policajti dostanou tento údaj prakticky bez práce – stačí, když požádají operátora o data ze základnových stanic. Operátor tato data ochotně shromáždí a následně poskytne – vždyť je to pro dobro nás všech!
Přeci kdo nedělá nic špatného, ten se nemusí permanentního sledování bát, řekl by prostý lid. A to je právě “tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to lid si to žádá, my s tím souhlasíme, s tím lidem. My plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě.”
0 komentářů