Velká recenze: Emgeton Meizu M9: Se srdcem Nexusu

Když se v polovině roku 2010 začaly objevovat první zmínky o telefonu Meizu M9, mluvilo se o něm jako o mobilu s takřka královskou až pohádkovou výbavou. V Číně se začal prodávat v lednu a bezmála o rok později se toto zařízení objevilo také na českém trhu. Stále jde o solidní mobil, nicméně konkurence během té doby utíkala mílovými kroky.

Rychlá navigace

• Obsah balení
• Vzhled a dílenské zpracování
• Hardware a displej
• Technologie
• Testy výkonu (benchmarky)
• Herní výkon
• Připojení k počítači
• Možnosti připojení
• GPS
• Baterie a výdrž telefonu
• První spuštění
• Uživatelské prostředí
• Klávesnice
• Kontakty a telefonování
• Fotoaparát a natáčení videa
• Multimédia
• Softwarová výbava
• Kdy, kde a za kolik?
• Resumé

Obsah balení

Emgeton Meizu M9 dorazil do redakce v decentní bílé krabičce, na jejímž vrchním dílu se skvěl pouze šedo-stříbrný nápis Meizu M9. Nikde nenajdete informaci o tom, že se jedná o značku Emgeton, a překvapivě na krabičce není ani obrázek telefonu.

Emgeton Meizu M9 dorazil v nenápadné bílé krabičce. Ve druhé byla zabalena nabíječka.

Po odkrytí vrchní části na vás vykoukne samotný telefon, uložený v kartónovém lůžku, který na první pohled zaujme nápadnou podobností se Samsungem Galaxy S II či Galaxy Ace.

Pod lůžkem se skrývají ještě dvě krabičky. V první je baterie a USB kabel, ve druhé pak sada návodů, v našem případě v čínštině, což naznačuje, že jsme testovali předprodukční kousek.

Překvapením, a to hned třikrát, byla nabíječka s výstupem 5 V/1,2 A. Poprvé proto, že byla zaslána v samostatné krabičce. Podruhé tím, že pro připojení do sítě není použita evropská vidlice – tu získáte až po připojení redukce. Jako třetí v řadě nás zaskočila skutečnost, že k nabíjení a připojení k počítači není použit standardní microUSB, nýbrž dříve používaný miniUSB konektor. V případě, že nabíječku zapomenete doma, budete na výletech a cestách hledat případného “kompatibilního dobrodince” o něco obtížněji než s telefonem s microUSB. Volbu miniUSB tedy příliš nechápeme – z funkčního hlediska jsou oba konektory identické.

Baterie typu Li-Pol je model BC1300 a disponuje kapacitou 1370 mAh. To je, s ohledem na úhlopříčku displeje a slibovaný výkon, lehce podprůměrná hodnota – LG Optimus One s menší úhlopříčkou a menším výkonem disponoval 1500mAh akumulátorem, a přesto nepatřil mezi telefony s výjimečnou výdrží.

V balení jsme nenašli sluchátka.

Příjemným překvapením je 8GB paměťová microSDHC karta značky SanDisk, která je již nainstalovaná v telefonu. Stejnou jsme viděli například u HTC EVO 3D.

Součástí balení je také semišová utěrka na čištění displeje. Maličkost, která určitě potěší.

Emgeton Meizu M9 s kompletním příslušenstvím včetně nabíječky

Vzhled a dílenské zpracování

Výrobce se již ve své tiskové zprávě netajil faktem, že celý telefon je vyroben z plastů. Těm také z velké části vděčí za nízkou hmotnost, která činí pouhých 123 gramů. Zařízení s rozměry 59 x 113 x 11 mm, zaoblenými rohy a jednoduchým a čistým designem výborně padne i do drobnější ruky, k čemuž přispívají nejen rozměry a minimální tloušťka, ale také provedení zadního krytu. Pro ještě lepší pocit v dlani bychom ale ocenili například pogumování či vroubkování zad, neboť tvrdý, byť matný, plast svou strukturou až příliš připomíná Vodafone 845, má tendenci klouzat a zachytávat otisky prstů. Obecně se dá říci, že 3,54palcová úhlopříčka je dobrým kompromisem mezi velikostí a ovladatelností – počítat tedy můžete s dobrou dosažitelností rohů při držení v jedné ruce.

Celé zařízení je v černé barvě, která je také jediným provedením, v němž můžete tento telefon sehnat.

Dominantou přední strany, která je celá krytá sklem, je displej, lehce vystupující z těla telefonu. Rámeček po stranách je jen cca čtyři milimetry široký, ani nahoře a dole se místem rozhodně neplýtvalo.

Dominantou přední strany, která je celá krytá sklem, je displej

Vystupující skleněná plocha je zkosená, takže při držení v dlani nebudete nepříjemný pocit, že třímáte skleněné prkénko. Na druhou stranu toto provedení není praktické při položení telefonu rubem vzhůru – displej není chráněn rámečkem a hrozí jeho poškrábání.

Tlačítka pod displejem jako by vypadla z oka těm, která známe z Galaxy S II. Liší se jen ve dvou věcech: jejich funkce je viditelná i bez aktivního podsvětlení (tj. ani v případě zhasnutého telefonu nepůsobí čelní stranal dojmem jednolité černé plochy) a mají “přehozené” pořadí, takže vlevo je klávesa Zpět, vpravo pak Menu, na což si možná budete muset chvilku zvykat. Zatímco krajní klávesy jsou senzorové, prostřední tlačítko Domů je mechanické a při dvojím stisku vyvolá seznam posledních spuštěných programů (přetažením ikony ze seznamu k dolní hraně obrazovky aplikaci ukončíte). Právě tvar tohoto tlačítka nejvíce asociuje podobnost s Galaxy S II. Senzorová tlačítka reagují na stisk velmi jemnou vibrací, stisk mechanického zaznamenáte jak hmatem, tak sluchem.

Tlačítka pod displejem jako by vypadla z oka těm, která známe z Galaxy S II.

Tlačítko Domů při dvojím stisku vyvolá seznam posledních spuštěných programů.

Displej je odolný, nepodvoluje se ani drsnějším stiskům, a jeho podsvětlení může řídit senzor okolního světla, nicméně nezdálo se nám, že by fungoval právě efektivně, takže jsme leckdy raději úroveň nastavovali ručně. Překvapila nás také možnost nastavit úroveň podsvětlení tlačítek a to zcela nezávisle na míře podsvětlení displeje.

Telefon se dá probudit buď standardně tlačítkem pro vypnutí/zapnutí, nebo hardwarovým tlačítkem Menu, což shledáváme jako praktické řešení. Mnozí výrobci dovolují aktivovat zařízení pouze tlačítkem na horní hraně, což zejména při větší úhlopříčce není právě pohodlné.

Nad displejem najdeme, kromě čínského loga, skládajícího se ze dvou čínských znaků “Mei” a “Zu,” pouze štěrbinu reproduktoru. Překvapila nás absence čelní kamery, která bývá v telefonech této cenové relace obvyklá. Senzory přiblížení výrobce ukryl tak dobře, že jsme je ani při pohledu zblízka neodhalili. Pravděpodobně budou schovány ve štěrbině reproduktoru.

Na horní hraně najdeme při pohledu zepředu zleva 3,5mm audio konektor pro připojení sluchátek, štěrbinu pro oddělení zadního krytu a tlačítko pro zapnutí/vypnutí displeje respektive telefonu. Delším podržením tohoto tlačítka dostanete nabídku vypnutí a restartu, a kromě toho také možnost vypnutí/zapnutí zvuku, vibrací, režimu Letadlo, připojení k mobilní síti a otáčení displeje. Již v tomto místě začíná být zřejmé, že výrobce použil vlastní upravenou ROMku.

Na horní hraně najdeme 3,5mm audio konektor, štěrbinu pro oddělení zadního krytu a tlačítko pro zapnutí/vypnutí displeje respektive telefonu.

Delším podržením tlačítka pro zapnutí dostanete nabídku vypnutí a restartu, a kromě toho také možnost vypnutí/zapnutí některých funkcí

Na levé straně telefonu se nachází kolébkové tlačítko pro nastavení hlasitosti a v dolní části hlasitý reproduktor, pravá strana je pak prostá jakýchkoli ovládacích prvků, pouze zcela dole je druhý hlasitý reproduktor. Při držení na výšku tak telefon poskytne stereofonní zvuk.

Dolní hrana obsahuje miniUSB konektor k nabíjení a připojení k počítači USB kabelem, a štěrbinu mikrofonu.

Dolní hrana obsahuje miniUSB konektor a štěrbinu mikrofonu.

Na zadní straně je, kromě nápisu “Meizu M9,” k vidění pouze optika fotoaparátu. Výrobce musíme pochválit především za to, že čočka je zapuštěna pod okolní povrch a při položení telefonu tak prakticky vůbec nehrozí její poškrábání. To je slabinou modelů Samsung Galaxy S II, HTC EVO 3D, ale i mnohých dalších, kde každým odložením zařízení dochází k postupné degradaci optiky fotoaparátu.

Na zadní straně je, kromě nápisu Meizu M9, k vidění pouze optika fotoaparátu.

Meizu M9 sice nedisponuje samostatným hardwarovým tlačítkem spouště, nicméně aplikace Kamera vtipně využívá tlačítek pro nastavení hlasitosti. Konkrétně tlačítkem pro snížení hlasitosti můžete přepínat mezi fotoaparátem a kamerou, druhá strana téhož tlačítka pak slouží jako mechanická spoušť. Jednoduché, přirozené, praktické a levné, přesto je na mnoha telefonech uživatel nucen výhradně k použití virtuální spouště na displeji. Překvapením je absence přisvětlovací diody. Ne, že by snímky pořízené s “LED bleskem” dosahovaly vysoké kvality, ale diodu lze využít i k jiným účelům – například místo baterky, či jako alternativu k chybějící indikační/notifikační LED. Emgeton, jako jeden z mála, nabízí možnost nastavit tzv. “upozornění blikáním,” kdy události avizuje blikáním podsvětlení tlačítek Zpět a Menu. Sice není možné například měnit barvu, jako na Galaxy Nexusu a dalších telefonech, i tak jde ale o příjemné zvýšení komfortu, díky kterému nepřehlédnete zmeškanou událost.

Blikání kláves může alternovat chybějící indikační LED.

U zadní strany musíme, kromě ne právě brilantního dílenského zpracování, zkritizovat ještě povrzávání, které se projevovalo při hrubějším stisku především v levém horním rohu telefonu. Zadní kryt by si prostě zasloužil trochu více pozornosti.

Sejmutí zadního krytu je otázkou okamžiku – stačí jemné zapáčení v horní části telefonu a celá zadní strana je pryč. Pod ní se, kromě prostoru pro baterii, objeví ještě sloty pro SIM a paměťovou kartu. Zatímco paměťovou kartu lze vyjmout bez vyndávání akumulátoru, v případě SIM je baterku nutné vyndat. Správná orientace obou karet je vylisována na těle telefonu. Vyjmutí SIM pak lehce komplikuje hrana, která brání jejímu samovolnému posunu.

Pod zadní stranou jsou, kromě prostoru pro baterii, sloty pro SIM a paměťovou kartu.

Dílenské zpracování je tedy poněkud rozporuplné. Na jednu stranu můžeme ocenit oblázkovité zaoblení všech hran, takže telefon netlačí do dlaně ani prstů. Slabinou je zadní kryt, který je jen mírně povrchově upraven, jedná se o tvrdý plast, který v určitých místech povrzává. Pokud by Emgeton přišel například s pogumováním a pevnějším uchycením, byť třeba za cenu obtížnější demontáže zadního krytu, určitě by to zvedlo první dojem z celého telefonu o několik desítek procent.

Hardware a displej

Srdcem telefonu je 1GHz procesor Samsung S5PC110 ARM Cortex-A8 s integrovaným grafickým jádrem Power VR SGX 540 (podporuje DirectX 10.1 a OpenGL 2.1). Stejný procesor mimochodem najdete také v Samsungu Galaxy S první generace nebo v telefonu Google Nexus S. Procesor podporuje instrukční sadu ARMv7, což v praxi znamená, že telefon plně podporuje technologii Flash. CPU sekunduje 512 MB operační paměti, což lze dnes považovat za standard střední třídy. Stejná je také velikost interní paměti – 512 MB, z níž je pro aplikace dostupné něco přes 300 MB, bude pravděpodobně průměrnému uživateli stačit. Užitnou hodnotu navíc zvyšuje Android 2.3.5, dovolující instalovat aplikace na paměťovou kartu.

Hardwarová výbava je příslibem solidního výkonu, což se v praxi potvrdilo. Telefon se nezadýchává, nedrhne, vše běží plynule, pouze při paralelní instalaci více aplikací a ve webovém prohlížeči jsme občas zaznamenali slabší odezvu.

Hlavní devizou tohoto telefonu je displej s úhlopříčkou 3,54 palce, nabízející velice slušné rozlišení QVGA, tedy 640 x 960 pixelů, čemuž odpovídá jemnost 326 ppi. Údajně by se mělo jednat o TFT panel Sharp ASV vyráběný technologií PenTile, nicméně tento fakt nemůžeme věrohodně potvrdit. Stejné rozlišení a velikost obrazovky má například iPhone, jehož displej Retina je považován za špičku v jemnosti. Povrch je krytý sklem, údajně by se mělo jednat o Gorilla Glass se zvýšenou odolností proti mechanickému poškození, nicméně na oficiálních stránkách Gorilla Glass tento produkt uveden není.

Vysoké rozlišení na této velikosti displeje je zárukou hladkého vykreslování, což z praxe můžeme potvrdit – je to téměř nemožné vidět jednotlivé pixely a surfování po internetu je radost, protože písmo je skutečně hladké, pěkně prokreslené, i nejmenší texty jsou dobře čitelné a rastr ani při blízkém pohledu nepozorovatelný. Barvy jsou živé, ne ale přehnaně “divoké,” obraz celkově působí příjemným dojmem. Pozorovací úhly hodnotíme jako velmi dobré, neboť k degradaci obrazu dochází až při velkém odklonu od kolmice na rovinu displeje.

Bohužel za jasného slunečného dne jsme z pohledu na displej nadšeni nebyli – obraz byl velmi špatně čitelný, navíc se nám nezdálo, že by fungovalo automatické podsvětlení. Z hlediska čitelnosti na sluníčku patří Meizu M9 spíše k průměru až podprůměru.

Ke snímání doteků je použita kapacitní technologie, přičemž telefon je schopen zaznamenat současně až deset doteků současně.

S pomocí senzoru polohy obsah obrazovky reaguje na otočení telefonu, reakce je rychlá – obvykle se celý proces odehraje do sekundy. Otáčení je možné do obou stran, nikoli ale o 180 stupňů (“hlavou dolů”). Otáčení nepodporuje domovská obrazovka a některé další systémové obrazovky – například nastavení, kontakty, textové zprávy apod., což je poněkud škoda.

O deaktivaci displeje během hovoru se stará senzor přiblížení.

Technologie

Emgeton Meizu M9 je schopen pracovat v sítích GSM 850, 900, 1800, 1900 a UMTS 2100. Z hlediska datových přenosů můžete počítat s podporou GSM, GPRS, EDGE, WCDMA, HSDPA 7,2 Mbps a HSUPA 5,6 Mbps. S datovými přenosy v Ostravě jsme neměli žádné problémy – telefon držel spojení stejně dobře, jako většina dosud testovaných kousků.

Hardwarové parametry:

• Procesor: 1 GHz Samsung S5PC110, grafika Power VR SGX 540
• OS: Android 2.3.5 (Gingerbread) s nadstavbou Meizu Mobile (pravděpodobně derivát MIUI)
• Interní paměť: 512 MB (uživatelsky dostupných 335 MB)
• Paměť RAM: 512 MB
• Velikost telefonu: 59,8 x 113 x 11 mm
• Hmotnost telefonu s baterií: 123 gramů
• Displej: úhlopříčka 3,54 palce, TFT, dotykový, kapacitní, s rozlišením 640 x 960 px, 16 milionů barev
• GPS: ano
• Wi-Fi: 802.11b/g/n
• Bluetooth: 2.2 (+EDR Stereo)
• Konektory: 3,5 mm stereo audio jack, miniUSB
• Fotoaparát: 5 Mpx (2592 x 1944 px), autofokus, bez přisvětlovací LED diody
• Natáčení videa: v rozlišení až 1280 x 720, 30 fps
• Přední kamera: není
• Baterie: Li–Pol, 1 370 mAh

Testy výkonu (benchmarky)

Metodika všech následujících testů byla stejná: v každém benchmarku provádíme deset měření. Následně se nejlepší a nejhorší výsledek škrtá, ze zbylých osmi se počítá průměr.

Linpack single

• Samsung Galaxy S II – 51,72 MFLOPS
• HTC EVO 3D – 44,76 MFLOPS
• LG Optimus 2X – 36,44 MFLOPS
• Emgeton Meizu M9 – 14,40 MFLOPS
• Emgeton Consul One – 13,50 MFLOPS
• LG Optimus Black – 12,78 MFLOPS
• Vodafone 945 – 9,835
• Vodafone 858 – 3,636
• Huawei U8100 – 2,588
• Vodafone 845 – 2,272

Linpack double

• Samsung Galaxy S II – 85,56 MFLOPS
• Emgeton Meizu M9 – 12,68 MFLOPS
• Emgeton Consul One – 7,74 MFLOPS

Zde je vhodné podotknout, že Emgeton Meizu M9 nemá dvě jádra, takže výsledek tohoto testu je de facto nesmyslný.

Neocore

• Optimus 2X – 74,5 fps
• HTC EVO 3D – 59,5 fps
• Samsung Galaxy S II – 59,2 fps
• Emgeton Meizu M9 – 47,5 fps
• Optimus Black: 45,0 fps
• Emgeton Consul One – 42,8 fps
• Prestigio MultiTab PMP3084B: 1,4 fps
• mivvy Midroid A2: 1,9 fps

NenaMark 1

• Samsung Galaxy S II – 59,8
• Emgeton Consul One – 41,9
• Emgeton Meizu M9 – 30,5

NenaMark 2

• Samsung Galaxy S II -38,9 fps
• HTC EVO 3D – 25,3 fps
• Emgeton Consul One – 24,1 fps
• Emgeton Meizu M9 – test nebylo možné spustit.

SmartBench 2011 Productivity index

• Samsung Galaxy S II – 3969
• HTC EVO 3D – 1628
• Optimus Black – 834
• Emgeton Meizu M9 – 684
• Emgeton Consul One – 652
• Prestigio MultiTab PMP3084B: 132

SmartBench 2011 Games index

• Optimus 2X – 2627
• Samsung Galaxy S II – 2204
• Emgeton Meizu M9 – 1974
• HTC EVO 3D – 1870
• Optimus Black –1847
• Emgeton Consul One – 712
• Prestigio MultiTab PMP3084B: 163

Quadrant Standard

• Samsung Galaxy S II – 3326
• Emgeton Meizu M9 – 1368
• Emgeton Consul One – test nebylo možné spustit

Antutu Benchmark

• Samsung Galaxy S II – 5598
• Emgeton Meizu M9 – 2454
• Emgeton Consul One – 2172

Během testů nás zaujalo, že se telefon prakticky vůbec nepřehříval – zadní kryt byl po několika hodinách “mučení” jen mírně teplý.

Herní výkon

Výsledky benchmarků naznačily, že Emgeton Meizu M9 sice nebude “trhačem rekordů,” nicméně jeho herní výkon by měl být dostačující. Zkusili jsme tedy nainstalovat a vyzkoušet následující tituly:

• Air Control Lite – hra běžela plynule, při zapnutém hardwarovém vykreslování se počet snímků pohyboval kolem padesáti za sekundu a jen výjimečně, zpravidla při navrhování trasy, padal ke 40 fps.
• Angry Birds – hra nastartovala o osm vteřin později než na Samsungu Galaxy S II. Veškeré animace byly plynulé, hra dobře hratelná, citlivost a přesnost displeje dobrá.
• Apparatus – pohyb v obraze i veškeré animace byly bez zadrhnutí.
• Flick Golf – načítání úrovní sice bylo asi o sekundu či dvě pomalejší ve srovnání s SGS2, nicméně plynulost hry i hratelnost byla dobrá. Je ale pravdou, že tento typ hry je určen spíše pro větší displeje.
• Flight Control – start hry je asi o tři až čtyři sekundy pomalejší ve srovnání s SGS2. Při označování letadel jsme občas měli problémy se trefit, nicméně celkově se dá říci, že hra byla hratelná bez vážnějších výhrad.
• TETRIS – start hry byl sice o cca 4 sekundy pomalejší než na SGS2, nicméně hra byla zcela plynulá a dobře ovladatelná. Pouze při posunu padajících kostiček do stran jsme měli menší problémy s přesným umístěním.

Emgeton Meizu M9 tedy jistě poslouží nejen pro práci, ale také pro zábavu. Herní tituly zvládl bez ztráty květinky a s dostatečnou výkonnostní rezervou.

Připojení k počítači

Jak již bylo řečeno, a tak trochu i kritizováno, k připojení telefonu k počítači slouží konektor typu miniUSB. Ten sice není vysloveně exotický, ale oficiálním standardem je konektor typu microUSB.

Telefon lze připojit jak v režimu, kdy je s ním možné pracovat s pomocí dalších aplikací (například přes ADB), tak jako klasické USB úložiště, kdy se vůči systému chová jako vyměnitelný disk. V tomto módu můžete přistupovat k souborům na paměťové kartě stejně, jako například k flash disku, tedy mazat, kopírovat, přejmenovávat, přesouvat atd. Kopírování 3,93 GB dat ve 23 souborech přes port USB 2.0 trvalo 18 minut, což odpovídá rychlosti cca 30 Mbps.

Telefon lze přes USB připojit v režimu úložiště.

Jako ADB ovladače lze použít výchozí ovladač z Android SDK, do kterého stačí připsat cca šest řádků pro Meizu M9.

Možnosti připojení

Kromě mobilních dat je k připojení k Internetu možné využít také bezdrátové sítě. Meizu M9 podporuje aktuálně nejrychlejší standard 802.11n, poradí si ale i se starším a častějším “géčkem” a 802.11b. Testovali jsme připojení ke třem různým routerům D-Link (jeden pouze 802.11 b/g a dva 802.11 b/g/n), a to jak v hustě osídlené a silně zarušené sídlištní zástavbě, tak v klidnější oblasti bez rušivých vlivů. Ve všech případech bylo spojení stabilní a ani jednou nespadlo. Stejně tak jsme nezaznamenali problém, kdy by telefon hlásil připojení přes Wi-Fi, které by ale ve skutečnosti nefungovalo.

Kvalita příjmu signálu byla dobrá – srovnávali jsme dosah proti Samsungu Galaxy S II a LG Optimus One, Emgeton Meizu M9 udržel signál prakticky stejně daleko, jako zmínění konkurenti.

Bluetooth jsme testovali ve vozidle z produkce VW. Spárování proběhlo okamžitě, přenos kontaktů z telefonu do palubního počítače byl v pořádku. Hovory přes hlasité handsfree fungovaly dobře. Nezaznamenali jsme ani problém s opakovaným odpojováním a připojováním, takže stabilitu spojení hodnotíme jako velmi dobrou.

Jedinou bezdrátovou technologií současnosti, kterou Meizu M9 nedisponuje, je NFC. Je ale otázkou, zda je toto důvod k nějaké výtce, neboť praktické využití zatím není příliš široké a pravděpodobně se rozšíří až s implementací NFC do SIM karet.

GPS

GPS modul byl pro nás velkou hádankou. Zatímco u zavedených značek se dá předpokládat, jak na tom telefon z hlediska kvality příjmu signálu bude, zde jsme začínali testovat bez jakýchkoli předchozích zkušeností. Věděli jsme, že s určováním polohy GPS čipu pomáhá A-GPS a elektronický kompas.

Při prvním spuštění telefon bez zapnutých datových přenosů a bez A-GPS našel svou pozici za tři minuty. Další pokusy pak byly o poznání rychlejší, i bez A-GPS byla pozice nalezena do půl minuty, což lze považovat za dobrý výsledek.

Změřili jsme přesnost GPS modulu pomocí aplikace MyTracks. Při pěší chůzi se odchylka pohybovala v řádu jednotek metrů, což lze považovat za dostatečné.

Nezapomněli jsme ani na klasickou navigaci a telefon jsme otestovali s navigačním softwarem Sygic. Výsledky mile překvapily – telefon ani na okamžik neztratil signál, přepočet trasy probíhal velmi rychle, při přejetí odbočky byla tato skutečnost zaznamenána maximálně do cca pěti sekund. Ocenit musíme hlasitý reproduktor, jehož zvuk je při nastavení na maximum skutečně dobře a čistě slyšet. Nejvíce kladných bodů si Emgeton Meizu M9 zasloužil za výdrž – ačkoli Sygic patří ke “žravějším” navigacím, telefon vydržel navigovat 5 hodin a 40 minu, což je nadprůměrná hodnota.

Baterie a výdrž telefonu

Když jsme vzali v úvahu, že telefon střední třídy LG Optimus One má 3,2palcový displej, 600MHz procesor a k tomu 1500mAh baterii, nemohli jsme se ubránit pocitu, že Emgeton Meizu M9 s 1GHz procesorem, 3,54palcovou obrazovkou a baterií 1370 mAh nebude žádný “držák.” Na druhou stranu: proti dvoujádrovému Samsungu Galaxy S II s 4,3palcovým displejem a akumulátorem jen 1650 mAh působí Meizu M9 jako rovnocenný soupeř.

Výrobce uvádí pohotovostní dobu “až” 236 hodin a dobu hovoru “až” 3,5 hodiny. Kdo někdy studoval specifikace výrobců, ten ví, nakolik se liší reálná výdrž od té deklarované.

Tříhodinové testování benchmarky, v jehož průběhu celou dobu svítí displej, znamenalo zhruba poloviční vybití – přesně zbývalo 47 % kapacity, což lze považovat za velmi slušný výsledek.

Kontinuálně přehrávat film v Xvidu s podsvícením displeje na 50 % vydržel více než pět hodin, což je také velmi dobrá hodnota.

Poprvé jsme také použili test baterie, který je součástí aplikace Antutu Tester. Pro srovnání přidáváme také hodnoty naměřené na telefonech Samsung Galaxy S II, LG Optimus One a Vodafone 845.

Výsledky Antutu Tester – Battery test

• Samsung GT-i5800 – 758 bodů
• Vodafone 845 – 647 bodů
• Emgeton Meizu M9 – 566 bodů
• LG Optimus One – 527 bodů
• Emgeton Consul – 280 bodů
• Samsung Galaxy S II – 265 bodů

Výsledky testu baterie, který je součástí aplikace Antutu Tester.

Celkově se tedy dá konstatovat, že Meizu M9 patří z hlediska výdrže akumulátoru spíše k nadprůměru. Při aktivním používání telefon vydrží jeden den, pokud se budete krotit, neměl by být problém vydržet bez nabíjení i dva dny.

První spuštění

Po spuštění se nejprve zobrazí bílý nápis Meizu, následovaný logem M s animovaným ukazatelem načítání. Po dokončení startu se vás neujme průvodce, jak je obecně zvykem, ale rovnou se načte plocha s ikonami. Pokud tedy chcete telefon plnohodnotně používat, nezbude vám než projít několik položek nastavení, což zejména začínající uživatele může poněkud zmást. Pozoruhodné ale je, že i bez vložené SIM karty je hned od prvních okamžiků veškeré prostředí lokalizováno do češtiny.

Po dokončení startu se vás neujme průvodce, jak je obecně zvykem, ale rovnou se načte plocha s ikonami

Celý start telefonu od zapnutí po načtení plochy trvá něco kolem třiceti sekund.

Uživatelské prostředí

V základu je připravena trojice obrazovek se třinácti ikonami, dvěma widgety a jednou složkou. Mezi obrazovkami se přepíná vodorovným posunem. To, na které obrazovce se aktuálně nalézáte, poznáte z ukazatele nad dolní lištou. Počet obrazovek je možné měnit posunem ikon/widgetů na další plochy, a to jak zvyšovat (přidáním ikony na prázdnou plochu), tak i snižovat (odstraněním všech ikon).

Pokud jste již v ruce drželi nějaký telefon s Androidem, rychle přijdete na to, že u Emgetonu Meizu M9 je něco jinak. Jestliže máte zkušenost s alternativní ROM MIUI, patrně odtušíte, odkud vane vítr. Oficiálně jde o grafickou nadstavbu MEIZU Mobile, nicméně prvků, ze kterých přímo čiší MIUI, je celá řada.

Odlišnosti začínají již odemykací obrazovkou. Ta zobrazuje aktuální datum a čas, v dolní části pak nabízí tři ikony. Jejich vytažením směrem vzhůru se dostanete k nabídce pro telefonování, na domovskou obrazovku, nebo k přijatým SMS zprávám. Zmeškané hovory a přijaté zprávy jsou indikovány přímo na odemykací obrazovce barevným proužkem pod ukazatelem času a zvýrazněním příslušné ikony. Možnost změny těchto tří zástupců za jiné jsme v nastavení nenašli.

Odlišnosti začínají již odemykací obrazovkou. Ta zobrazuje aktuální datum a čas, v dolní části pak nabízí tři ikony.	Zmeškané hovory a přijaté zprávy jsou indikovány přímo na odemykací obrazovce barevným proužkem.

Jedním z hlavních rozdílů proti “holému” Androidu je absence sekce Aplikace. Nainstalované a systémové programy nenajdete v žádné společné nabídce – jejich ikony jsou při instalaci umísťovány přímo na domovské obrazovky, jak je zvykem u iPhonu, nebo již zmiňované MIUI. Počet obrazovek přibývá s nainstalovanými aplikacemi, což může působit poněkud chaoticky.

Radikálně se také liší způsob odinstalace aplikací – místo návštěvy menu Nastavení-Aplikace-Správa aplikací stačí ikonu již nechtěného programu stáhnout směrem k dolní liště, kde se následně zobrazí nabídka Odinstalovat (v případě systémových aplikací je místo této nabídky zobrazeno Nelze odinstalovat). Widgety a složky lze tedy odstranit z plochy, aplikace jde ale pouze odinstalovat.

Netradiční je také přidávání widgetů, složek, nebo změna tapety, kde nepochodíte s dlouhým podržením prstu na volném místě plochy. K těmto funkcím se dostanete po stisku tlačítka Menu, které vysune nabídku pro volbu tapety, přidání složky a widgetu, či rychlý přechod do nastavení. Nabídka widgetů je ale poměrně chudá – obsahuje pouze kalendář, poznámky a ovládací prvek napájení. Zajímavé je, že každý widget můžete přidat jen jednou – při druhém pokusu o vložení na tutéž či jinou plochu se widget v nabídce již nezobrazí.

Netradiční je také přidávání widgetů, složek, nebo změna tapety

Nabídka widgetů obsahuje pouze kalendář, poznámky a ovládací prvek napájení.

Modifikace se dočkala také dolní lišta, podobná té z odemykací obrazovky. Nabízí přístup k hovorům, internetovému prohlížeči a textovým zprávám. Ani zde jsme ale nenašli možnost, jak zástupce změnit na své vlastní. Nejspíše není nutné opakovat, že ani v liště nenajdete zástupce pro přístup do seznamu aplikací – ty jsou, jak jsme si již řekli, na ploše.

Dolní lišta nabízí přístup k hovorům, internetovému prohlížeči a textovým zprávám.

Notifikační lišta se dočkala jen drobných změn, ze kterých nás nejvíce potěšilo zobrazování data v levé části, včetně dne v týdnu. Po stažení roletky jsme ale byli zklamáni absencí přepínačů pro rychlé vypínání/zapínání Wi-Fi, Bluetooth, GPS a dalších funkcí. K těm se ale dá dostat dlouhým podržením tlačítka pro vypnutí/zapnutí telefonu.

Notifikační lišta se dočkala jen drobných změn.

Provedení většiny dialogů není v tradičním bílém písmu na černém pozadí, ale opačné černé na bílém, s občasnými bleděmodrými prvky. Kombinace je to sice efektní a působivá, leč občas, zejména u některých dodatečně nainstalovaných aplikací, na úkor čitelnosti.

Provedení většiny dialogů není v tradičním bílém písmu na černém pozadí, ale opačné černé na bílém, s občasnými bleděmodrými prvky.	Některým dodatečně nainstalovaným aplikacím barevné provedení nesvědčí

Pokud by vám toto provedení, pohybující se na hraně Androidu a iOS, nevyhovovalo, není problém nainstalovat si alternativní launcher, který přinese dobře známé rozhraní, včetně tradičního seznamu aplikací. Některé vlastnosti – například nabídka Nastavení – ale zůstanou ve stylu MIUI.

Zajímavostí, kterou na jiných telefonech obvykle z výroby nenajdete, je možnost změny frekvence procesoru (tuto volbu najdete v menu Nastavení-Usnadnění, kde jsou k dispozici možnosti nízká/normální/vysoká).

Velice jsme ocenili snadné pořizování snímků obrazovky pomocí kombinace tlačítek pro vypnutí+Domů. Na rozdíl od mnoha jiných telefonů tak není nutné z tohoto důvodu provádět root zařízení.

Klávesnice

Klávesnice je asi největším zklamáním testovaného telefonu – nenabízí totiž české znaky, takže se při dlouhém podržení písmenka nenabídnou jeho varianty s háčkem či čárkou. Zanořili jsme se do hlubin nastavení a ve volbě jazyka zadávání jsme našli pouze angličtinu a několik čínských rozložení. Na češtinu jako by výrobce zapomněl.

Klávesnice je asi největším zklamáním testovaného telefonu – nenabízí totiž české znaky.

Kromě toho v základním rozložení chybí čárka a tečka, což citelně komplikuje zadávání delších vět. Ani napsání smajlíku není žádným způsobem usnadněno, takže je budete muset “ťukat” znak po znaku.

Pozitivně hodnotíme usnadnění při výběru textu, nebo umísťování kurzoru mezi písmenka, které se podobá tomu, na které jsou zvyklí majitelé telefonů HTC či Samsung.

Naštěstí není problém nainstalovat si z Android Marketu jinou klávesnici, nicméně pro začínající uživatele, kterým by mohl být tento telefon sympatický, je to další klacek hozený pod jejich nohy.

Emgeton tedy musíme za klávesnici mírně pokárat. Přeci jen dodávat na český trh telefon, který neumí psát česky, je docela chyba.

Kontakty a telefonování

Obrazovka oznamující příchozí hovor se také liší od základního Androidu, nicméně je shodná bez ohledu na to, zda byl telefon před začátkem vyzvánění odemčený nebo zamčený. Tahem shora dolů hovor odmítnete, opačným přijmete. Nezachytili jsme ale možnost odmítnout hovor současně s odesláním SMS zprávy. Ocenili bychom také, kdyby ikona volajícího byla o něco větší a nekrčila se nenápadně v levém horním rohu.

Obrazovka oznamující příchozí hovor se také liší od základního Androidu.

V průběhu hovoru jsou k dispozici volby pro ztišení mikrofonu, přidržení hovoru, vyvolání adresáře, číselníku a přepnutí na hlasité handsfree. Třešničkou na dortu, kterou většina telefonů nenabízí, je nahrávání hovoru. To se nám ale nepodařilo aktivovat.

V průběhu hovoru jsou k dispozici další volby.

Aplikace pro telefonování má čtyři sekce, mezi kterými lze přepínat tlačítky v dolní části. Ve Výpisu volání najdete záznamy o provedených, odmítnutých a zmeškaných hovorech. Hovory od jednoho čísla jsou seskupeny pod jednou položkou a teprve po jejím otevření se dozvíte všechny úspěšné i neúspěšné pokusy.

Hovory od jednoho čísla jsou seskupeny pod jednou položkou a teprve po jejím otevření se dozvíte všechny úspěšné i neúspěšné pokusy.

Kontakty jsou ve výchozím nastavení seřazeny podle příjmení a zobrazovány v pořadí příjmení-jméno, což je poněkud neobvyklé a nenašli jsme, jak toto nastavení změnit. Čeština ve jménech naštěstí nečiní problémy, takže například kontakt začínající písmenem Č správně “zapadne” mezi kontakty začínající na C a D.

Nové kontakty jsou primárně ukládány do telefonu, pokud toto chcete změnit – například proto, že je chcete ukládat do adresáře GMailu – budete to muset nastavit.

Kromě jména a příjmení jsou jednotlivé položky seznamu prezentovány také ikonou/fotografií a výchozím telefonním číslem. Pro rychlejší pohyb v seznamu slouží praktická lišta, situovaná po pravé straně, skrze kterou můžete plynule přecházet mezi jednotlivými písmeny abecedy.

Adresář zvládá podporu skupin, včetně těch vytvořených v kontaktech na GMailu, dovoluje jim odeslat skupinový e-mail a skupinovou SMS, vytvářet nové skupiny a spravovat stávající. Ani v tomto telefonu jsme ale nenašli možnost nastavení společného vyzvánění pro všechny členy skupiny.

Třetí záložka Hledat v kontaktech umožňuje vyhledávat v adresáři podle zadaného textu. Hledání probíhá pouze v křestních jménech a příjmeních.

Poslední záložka Telefon není ničím jiným než číselníkem pro zadávání telefonních čísel a jejich vytáčení. Na rozdíl od zvyklostí nedovoluje vyhledávat v adresáři stylem T9.

Ke každému kontaktu lze uložit celou řadu údajů	Adresář kontaktů
Vyhledávání v kontaktech	Číselník pro zadávání telefonních čísel a jejich vytáčení.

Fotoaparát a natáčení videa

Hned na začátku si můžeme říci, že fotoaparát patří spíše k průměru. Kvůli absenci blesku ho využijete především v exteriérech, neboť ve zhoršených světelných podmínkách jsou jím pořízené snímky tak trochu sázkou do loterie – někdy se povedou, jindy nikoli.

Aplikace Kamera je sama o sobě velmi prostá – na základní obrazovce nabízí pouze přepnutí mezi natáčením videa a pořizováním fotek, tlačítko spouště a přístup do galerie.

Aplikace Kamera je sama o sobě velmi prostá

V menu pak najdete ještě volby:

• ukládání/neukládání GPS pozice pořízeného snímku,
• velikost obrázku (2592 x 1944/2048 x 1536/1600 x 1200/1280 x 960),
• režim scény (auto/noc/sport/text/na šířku/protisvětlo/na výšku)
• vyvážení bílé (auto/denní světlo/zataženo/venku/umělé světlo).

Možnosti nastavení fotoaparátu

Žádné další funkce ani možnosti aplikace pro pořizování snímků nenabízí a patří tak jednoznačně k nejchudším svého druhu. Chyběla nám tak například samospoušť, režim makro, nastavení citlivosti ISO, expozice, a dalších parametrů.

Zkušební fotografie bankovky ze vzdálenosti šesti centimetrů potvrdila, že tento model makro snímky příliš nezvládá.

Velice se nám líbila možnost ostřit tapnutím na vybrané místo na displeji, což oceníte například při fotografiích zátiší, nebo umělecky pojatých snímků, či v případech, kdy by logika fotoaparátu ostřila na jiný objekt, než ten, který je cílem vašeho zájmu.

Vtipně a prakticky využil výrobce kolébkové tlačítko hlasitosti, které v režimu fotografování funguje pro přepínání mezi natáčením videa a focením, jeho druhá část pak slouží jako hardwarová spoušť.

Poněkud nás rozhořčilo, že telefon nedovoluje spuštění aplikace Kamera v případě, že zbývá méně než 15 % baterie. Podobně blokuje uživatele například Samsung Galaxy S II, nicméně u Meizu M9 nevidíme důvod k takovému chování, neboť není vybaven bleskem, který by zásadně zvyšoval odběr energie.

Rychlost procesu vyfocení a uložení snímků je dobrá – obvykle jsme mohli další snímek pořídit sekundu po předchozím. Občas jsme se ale potýkali s malým zpožděním závěrky, kvůli čemuž jsme “prošvihli” několik zajímavých momentů.

Kvalita snímků je průměrná, což je ale v případě mobilních telefonů ještě docela slušný výsledek. Za jasného počasí jsme ocenili docela dobré prokreslení detailů, naopak se nám příliš nelíbily vybledlejší a studeně působící barvy. Fotky pořízené v interiéru se vyznačovaly načervenalým nádechem a vysokou hladinou šumu.

Pokud bychom na tento fotoaparát narazili v telefonu do 6 000 Kč, asi bychom neměli vážnější výhrady. Od zařízení z vyšší cenové třídy bychom ale čekali lepší výsledky, nicméně, abychom Emgetonu nekřivdili, ani mnozí konkurenti ze stejné cenové hladiny na tom nejsou lépe.

Ukázkové fotografie

Ukázkové fotografie můžete zhlédnout v galerii na Picase.

Kamera se chlubí natáčením HD videa, tedy v rozlišení až 1280 x 720 obrazových bodů při třiceti snímcích za sekundu. V nastavení najdete pouze tři položky:

• velikost videa (1280 x 720/1080 x 720/720 x 480),
• režim scény (auto/noc/sport/text/na šířku/protisvětlo/na výšku),
• vyvážení bílé (auto/denní světlo/zataženo/venku/umělé světlo).

Možnosti natáčení videa

Otestovali jsme natočení videa v nejvyšším rozlišení v interiéru a zhoršených světelných podmínkách. Při uvedeném nastavení a prudkých pohybech při natáčení se snímkovací frekvence pohybovala od 9,98 fps do 35 fps. Video je ukládáno do souborů MP4 ve formátu MPEG4 (H264) s monofonním zvukem 48 kbps. I v nejvyšší kvalitě zabere jedna minuta videa přibližně 20 MB, což cosi napovídá o tom, jak vypadá výsledek.

Multimédia

Při uvádění telefonu na český trh se výrobce chlubil specifikací, podle které by si telefon měl poradit s následujícími formáty:

• Audio: MP3, FLAC, APE, OGG, AMR, AAC.
• Video: AVI, MP4, 3GP, MOV, MKV, FLV.
• Grafika: JPG, PNG, BMP, GIF.

Začneme aplikací pro přehrávání hudebních souborů. Protože k telefonu nebyla dodána sluchátka, otestovali jsme pouze podání přes hlasitý reproduktor. Během testu jsme přehrávali soubory MP3 a FLAC. Přehrávač si bez problémů poradil s oběma formáty a příjemně překvapil kvalitou podání hlasitého reproduktoru, jehož zvuk je jasný a zřetelný. Pouze basové složky měly poněkud křaplavější projev, naopak středy a výšky byly – s ohledem na velikost zařízení – prokreslené poměrně dobře.

Prostředí aplikace je rozděleno do čtyř záložek. První Playlisty nabízí vytvořené seznamy skladeb. Ve výchozím nastavení jsou zde nedávno přidané a oblíbené skladby.

Záložka Playlisty nabízí vytvořené seznamy skladeb. Ve výchozím nastavení jsou zde nedávno přidané a oblíbené skladby.

Záložka Skladby zobrazuje písničky podle jejich názvu. Další záložka Alba je pak seskupuje podle interpretů a alb, ze kterých pocházejí.

Záložka Skladby zobrazuje písničky podle jejich názvu.	Záložka Alba je pak seskupuje podle interpretů a alb, ze kterých pocházejí.

Přehrávač je na poslední záložce a kromě spouštění, pozastavení a přeskakování mezi skladbami nabízí také informace o právě přehrávané písničce. Zvolit lze opakování všech, nebo pouze aktuální skladby, přehrávání v náhodném pořadí, pod tlačítkem Menu se pak skrývá možnost automatického zastavení přehrávání po zadané době (5/10/15/30 minut), nebo přístup k ekvalizéru, kde je na výběr z několika přednastavených možností, jež je možné uživatelsky upravovat.

Přehrávač kromě spouštění, pozastavení a přeskakování mezi skladbami nabízí také informace o právě přehrávané písničce.

Zajímavá je nabídka Informace o skladbě, skrze kterou můžete přímo v telefonu upravit ID3 tagy souboru, stáhnout texty, vyhledat obal alba, nebo nastavit automatickou aktualizaci těchto údajů. V mnoha směrech tento hudební přehrávač překonává nejen výchozí systémovou aplikaci, ale i mnohé z těch, kterými své telefony vybavují renomovaní výrobci.

V nabídce Informace o skladbě můžete upravit ID3 tagy souboru, stáhnout texty, či vyhledat obal alba.

Aplikace Video zobrazí po svém spuštění náhledy všech nalezených videí.

Aplikace Video zobrazí po svém spuštění náhledy všech nalezených videí.

Otestovali jsme přehrávání následujícího obsahu:

• Xvid 720 x 544 25 fps 1083 kbps
• Xvid 624 x 352 23,98 fps 989 kbps
• MPEG4 (H264) 1920 x 1080 25 fps, Dolby AC3 48 kHz stereo

Telefon si se všemi testovacími kousky poradil bez zaškobrtnutí, dokonce i poslední zmiňované 1080p video běželo naprosto plynule, díky čemuž jsme mohli ocenit jemnost displeje a kvalitu zobrazení.

Telefon si se všemi testovacími kousky poradil bez zaškobrtnutí.

Přehrávač nabízí v menu možnost aktivace otáčení obrazu v závislosti na natočení displeje, nastavení jasu, tři režimy zoomu (vyplnit na výšku/vyplnit na šířku/proporcionálně zvětšit), volbu zvukové stopy a titulků.

Co se podpory titulků týká, přehrávač je zvládá, drobný problém je s kódováním českých znaků. Stačí ale titulky uložit v kódování UTF-8 a můžete si užívat česká písmenka v jejich plné kráse.

Telefon překvapivě nedisponuje FM rádiem.

V základní “palubní výbavě” nenajdete aplikaci Youtube, nicméně pokud by vám chyběla, není problém stáhnout a doinstalovat ji z Android Marketu. Díky podpoře Flashe ale nebudete omezeni pouze na tento portál. I Flash je ale nejprve nutné doinstalovat. Pokusili jsme se takto ve výchozím prohlížeči přehrát pořad z archivu FTV Prima – v nejnižší kvalitě byl zvuk v pořádku, ale obraz trhaný – přibližně se zobrazovaly dva snímky za sekundu. Plynulejšího přehrávání jsme nedosáhli ani v Opeře Mobile.

V nejnižší kvalitě byl zvuk v pořádku, ale obraz trhaný.

Softwarová výbava

Emgeton Meizu M9 přichází s naprosto minimalistickou výbavou a poněkud překvapuje tím, že i aplikace od Google, jako je GMail, Youtube, nebo Flash od Adobe, je nutné stáhnout dodatečně. To může být mínus v očích začínajících uživatelů, vyžadujících, aby telefon hned po zakoupení uměl vše, co jim přijde na mysl. Pokročilejší majitelé naopak ocení, že výrobce nezaplnil interní paměť telefonu aplikacemi, které nikdy nevyužijí (Facebook, Twitter, …) a nejdou odinstalovat.

Bohužel jsme během testu narazili na problém: při pokusu o instalaci aplikací z Android Marketu došlo k chybě s kódem 495 a zvolená aplikace nebyla stažena a nainstalována. Nepomohl restart telefonu, stejně tak ani vymazání cache a dat aplikace Market, dokonce ani odinstalace aktualizací Marketu. Situaci nezachránil ani reset telefonu do továrního nastavení. Nakonec se telefon vzpamatoval po provedení aktualizace systému, která přišla shodou okolností ten den večer.

Během testu jsme narazili na problém: při pokusu o instalaci aplikací z Android Marketu došlo k chybě s kódem 495.

Aktualizace proběhla následujícím způsobem: nejprve byl na paměťovou kartu stažen 104MB soubor update.zip. Poté byla provedena záloha telefonu, následně došlo k restartu a spuštění zavaděče, skrze který byl nahrán update. Po dalším restartu byl telefon zcela prázdný a čistý, jako bychom ho právě rozbalili z krabice. Naštěstí zde byla záloha, ke které jsme se mohli vrátit.

Během testu jsme se dočkali systémové aktualizace.

Velkým lákadlem je přislíbená aktualizace na Android 4.0.x Ice Cream Sandwich, ke které by, podle posledních zpráv z úst generálního ředitele Jacka Wonga, mělo dojít velmi brzy.

Vraťme se ale k softwarové výbavě. S čím tedy Emgeton přichází?

Budík zvládá opakování ve zvolené dny v týdnu a odložení buzení o zadaný čas. Nadefinovat si můžete více nezávislých budíků.

Aplikace Budík

Souborový manažer, skrývající se pod ikonkou Dokumenty, se docela povedl. Kromě toho, že zvládá náhledy obrázků a rozlišuje typy souborů ikonami, nabídne patrně všechny funkce, jež byste mohli potřebovat, tedy jmenovitě kopírování, přesouvání, přejmenování, mazání, ale také odeslání e-mailem, MMSkou, nebo přes Bluetooth. Škoda jen, že neumí odesílat soubory skrze standardní systémové sdílení. Pochvalu si zaslouží především za intuitivní rozhraní, kdy v jednom okně zdatně emuluje klasického dvojokenního správce.

Souborový manažer se docela povedl.	Nabídne patrně všechny funkce, jež byste mohli potřebovat.

Poštovní klient E-Mail je uživatelům Androida dobře znám. Zde je v mírně graficky upravené podobě, která se nám poměrně líbila, neb působí odlehčeným dojmem. Poněkud paradoxně a zvláštně působí fakt, že v telefonu nenaleznete jeho brášku GMail, nicméně ten je možné doinstalovat z Android Marketu. Uvedená aplikace zvládá práci s více nezávislými účty, a umí stahovat poštu přes protokoly IMAP, POP3 a Exchange. Pozor ale na automatický podpis, kam Meizu M9 vnucuje sám sebe.

Poštovní klient E-Mail je v mírně graficky upravené podobě.	Aplikace zvládá práci s více nezávislými účty.

Tuningu se dočkala také Galerie, ve které můžete nejen prohlížet pořízené fotografie a obrázky uložené v telefonu, ale také je sdílet, mazat, otáčet, ořezávat, nastavovat jako tapetu, přejmenovávat, nebo přehrávat jako slideshow s volitelným intervalem a efektem přechodu. Na rozdíl od výchozí aplikace pro správu obrázků ale tato neprovádí synchronizaci s Picasou.

Tuningu se dočkala také Galerie.	Na rozdíl od výchozí aplikace pro správu obrázků ale tato neprovádí synchronizaci s Picasou.

Aplikace Hledat vám pomůže nejen s vyhledáváním na webu, ale také v názvech nainstalovaných programů, v textech zpráv, kontaktech a hudbě.

Aplikace Hledat vám pomůže nejen s vyhledáváním na webu.

Přehrávač Hudba jsme si blíže představili v sekci Multimédia, takže zde jen shrňme, že nabízí tři pohledy na nalezené skladby: playlisty, podle názvu písničky a alba.

Kalendář také nabízí pěkně zpracované rozhraní. Záložkami v horní liště můžete listovat mezi měsíci, dolní lišta pak slouží k přepínání pohledů, které jsou k dispozici tři: měsíční, denní a seznam. Nebyli jsme ale spokojeni s odezvou aplikace, která zamrzala tak vehementně, že jsme museli restartovat celý telefon. Kvůli tomu se nám nakonec nepodařilo pořídit snímky všech uvedených pohledů.

Kalendář také nabízí pěkně zpracované rozhraní.	Nebyli jsme ale spokojeni s odezvou aplikace, která zamrzala.

Kalkulačka jako by svým barevným provedením vypadla z oka té, na kterou jsme zvyklí z telefonů značky Samsung. Ve výchozím rozložení nabídne základní aritmetické operace, u kterých zvládá priority, k pokročilejším funkcím se tentokrát nedostanete odsunutím klávesnice do strany, ale přes tlačítko v levém dolním rohu. Nabídka pak čítá goniometrické a logaritmické funkce, mocniny a odmocniny, faktoriál, konstanty a závorky.

Kalkulačka jako by z oka vypadla kalkulačce ze Samsungu.	K pokročilejším funkcím se dostanete přes tlačítko v levém dolním rohu.

O programu Kamera jsme si povídali v sekci věnované pořizování fotek a natáčení videa. Na tomto místě tedy pouze shrňme, že se jedná o aplikaci nabízející jen ty nejzákladnější funkce, což ale, s ohledem na kvalitu fotoaparátu, bude nejspíš postačovat.

Mapy Google jsou na telefonech s Androidem osvědčenou klasikou a nejinak je tomu i v případě Meizu M9. Kromě orientace v prostoru a vyhledávání tras můžete například najít nejbližší restaurace či hotely. Místa, která navštívíte, lze také hodnotit. Překvapivě ale není součástí map Navigace, ani vrstva s informacemi o dopravě.

Mapy Google jsou na telefonech s Androidem osvědčenou klasikou.	Překvapivě ale není součástí map Navigace, ani vrstva s informacemi o dopravě.

Jak jsme již vícekrát zmínili, je možné celou řadu nedostatků vyřešit instalací či alternací aplikací z Android Marketu. Vězte tedy, že Market je v telefonu připraven k vašim službám a postará se nejen o přístup do této bezedné studnice aplikací, ale také o jejich aktualizaci.

Market je v telefonu připraven k vašim službám

Kromě Android Marketu je tu ještě alternativní MStore, nicméně, ačkoli je aplikace lokalizována do češtiny, nabízí pouze čínské programy (resp. programy s čínskými názvy). Přes dolní lištu můžete přepínat mezi nejlepšími, nejnovějšími programy, kategoriemi, vyhledáváním a nainstalovanými aplikacemi, horní lišta pak slouží k filtrování všech, placených, nebo těch, jež jsou nabízeny zdarma.

Kromě Android Marketu je tu ještě alternativní MStore, nicméně, ačkoli je aplikace lokalizována do češtiny, nabízí pouze čínské programy.

Počasí/Zprávy je velmi jednoduchý prográmek, který na jedné záložce zobrazuje aktuální meteorologickou situaci a výhled na následující týden, a na druhé nabízí výběr článků z českých zpravodajských serverů, jako je Týden.cz, Český rozhlas, iHNed, Parlamentní listy, Aktuálně.cz a další. Články jsou otevírány ve webovém prohlížeči. Programy tohoto typu patrně nejvíce ocení začínající uživatelé, kteří nepoužívají RSS čtečky.

Počasí/Zprávy na první záložce zobrazuje aktuální meteorologickou situaci.	Na druhé nabízí výběr článků z českých zpravodajských serverů.

Poznámky jsou, kromě widgetu, také samostatnou aplikací pro uchovávání jednoduchých textových zápisků. Kromě textu můžete vybrat jednu ze čtyř pastelových barev pozadí, u každé poznámky je pak uložen datum a čas její poslední editace.

Aplikace Poznámky

Nechybí webový Prohlížeč, který vlevo vedle adresního nabízí šikovnou nestandardní ikonku. Přes ni můžete odeslat adresu aktuálně otevřené stránky e-mailem, SMSkou, přidat ji k oblíbeným, nebo vytvořit zástupce na domovské obrazovce. Kromě toho nechybí možnost práce ve více oknech, prohlížení historie a stažených souborů. V HTML5Testu dosáhl prohlížeč 177 bodů, což je o 106 bodů méně než Opera Mobile. Na “takové to domácí surfování” ale prohlížeč zcela jistě postačí, případně není problém nainstalovat si jiný.

Nechybí webový Prohlížeč.	V HTML5Testu dosáhl prohlížeč 177 bodů.

K textovému chatování je připravena aplikace Talk, skrze kterou si můžete povídat s dalšími uživateli Google. Nic více než prostý textový chat ale v tuto chvíli nečekejte.

K textovému chatování je připravena aplikace Talk.

Kancelářský balík X-Office se skrývá v pozadí – nemá ikonu na ploše a ožije teprve v okamžiku, kdy se pokusíte otevřít nějaký dokument. Poradí si s textovými soubory, tabulkami i prezentacemi vytvořenými v MS Office, stejně jako se soubory PDF. V nainstalované verzi můžete soubory pouze prohlížet, pokud si ale zakoupíte plnou verzi, budete moci provádět i jednodušší úpravy.

Poradí si s textovými soubory, tabulkami i prezentacemi vytvořenými v MS Office.	V nainstalované verzi můžete soubory pouze prohlížet.

Základní diktafon dostatečně zastoupí aplikace Záznamník, která nahrává zvuky z mikrofonu a ukládá je do zvukových souborů, jež můžete následně přehrát.

Základní diktafon dostatečně zastoupí aplikace Záznamník.

Asi jediné, o čem jsme ještě v souvislosti s Meizu M9 nemluvili, je komunikace formou textových zpráv. K tomu slouží aplikace Zprávy, která nás hned na začátek překvapila tím, že po obnově SMSek ze zálohy programem SMS Backup+ oznamovala nedostatek paměti (pravda: obnovili jsme kolem pěti tisíc zpráv, což je skutečně hodně). Samotné provedení je klasika: zprávy jsou seskupeny podle kontaktu, na úvodní obrazovce jsou seřazeny od nejnovější po nejstarší. Bohužel z tohoto pohledu nevyčtete, jakým směrem šla poslední konverzace. Samotné SMSky jsou prezentovány klasickou formou bublin jedné a druhé strany, přičemž u každé je uveden datum a čas odeslání/doručení. Dlouhým podržením lze zprávu přeposlat, smazat, nebo kopírovat její text.

Zprávy jsou seskupeny podle kontaktu, seřazeny od nejnovější po nejstarší.	SMSky jsou prezentovány klasickou formou bublin jedné a druhé strany

Kdy, kde a za kolik?

Telefon Emgeton Meizu M9 je již v prodeji v síti všech obchodních partnerů Bell Technology za doporučenou koncovou cenu 8 999 Kč vč. DPH v případě verze s 8 GB kartou a 9 499 Kč se 16 GB kartou.

Resumé

Jednoznačným “tahákem” Emgetonu Meizu M9 je velmi jemný displej, který jako asi jediný může konkurovat jemnosti displejů Apple iPhone. Zařízení zaujme také tvarem a rozměry, jež ocení především ti, kdož nechtějí nosit “pádlo” se čtyř- a vícepalcovým displejem. Silnou stránkou je také výdrž baterie, která překonala papírová očekávání.

Rozporuplné dojmy máme ze softwarové výbavy – MIUI je v mnoha směrech designově propracovanější než holý Android, působí přívětivěji, ale narazili jsme na několik výše zmíněných mušek, jež celkový názor poněkud zkazily. Kladně ale hodnotíme fakt, že výrobce nenacpal mobil aplikacemi, jež uživatel leckdy nikdy nevyužije a které by tak zabíraly místo.

Celkově vzato: telefon se nám líbil, jen nás poněkud zarazila doporučená cena, pohybující se těsně pod hladinou devíti tisíc korun. V této relaci pořídíte například vlajkovou loď korejského LG – Optimus 2X se čtyřpalcovým displejem, dvoujádrovým procesorem a 8Mpx fotoaparátem. Ani další konkurence není výrazněji pozadu: HTC Desire S i Sony Ericsson Xperia arc S, které také seženete za podobnou cenu, jsou v každém případě velmi silnými konkurenty.

Z hlediska hardwarové výbavy jsou nejpodobnější telefony Samsung Galaxy S, který se již neprodává, ale dá se sehnat použitý pod 7 000 Kč, nebo Google Nexus S s cenou mezi sedmi a osmi tisíci korunami. Emgeton Meizu M9 to tedy, přinejmenším do prvního snížení ceny, nebude mít lehké.

Klady

• Jemný displej (patrně nejjemnější, jaký lze v segmentu sehnat).
• Sklo na displeji.
• Pozorovací úhly.
• Nízká hmotnost.
• Výdrž baterie.
• Graficky zdařilé prostředí ala MIUI.
• Android 2.3.5.
• Holý Android bez zbytečných aplikací.
• Příjemný do ruky.
• Jednoduché pořizování snímků obrazovky.
• Podpora 802.11n.
• Stabilita Wi-Fi připojení.
• Podpora XviD/DivX a titulků.
• Indikace zmeškaných událostí prostřednictvím blikání tlačítek.
• 8/16GB paměťová karta microSDHC jako součást balení.
• Přislíbená aktualizace na Android 4.0 ICS.

Zápory

• Cena.
• Malá interní paměť.
• Provedení nabíječky.
• Vrzající zadní kryt.
• Výchozí klávesnice a absence českých znaků.
• Absence blesku fotoaparátu.
• Občasné problémy softwarového rázu.
• Horší čitelnost displeje na přímém slunci.
• Součástí balení nejsou sluchátka.
• Výchozí launcher nereaguje na otáčení.
• Chybí možnost odmítnout hovor a současně odeslat SMS volajícímu.

Za zapůjčení k testu děkujeme společnosti Bell Technology spol. s r.o..

Foto: Valérie Kiliánová.