Aha, ono je rano. 6:15, no potes koste, jsem zaparkoval smerem na vychod. Njn, v dnesni dobe internetoveho vzdelani to clovek bez google nema sanci odhadnout. Kompas uz je pomalu nadavkou, nebo se bere za zkratku Komunisticky Pasport, hvezdy pres smog nebo mestske osvetleni jsou videt zridka, a taky, kolik lidi umi dle hvezd poznat vychod? No nevim, ale ja ne. Takze par minut na naladeni se na novy den, preorientovat vnimani slunka z “maximalni svinstvo co mne nenecha spat” na “pekny slunecni den v cizi zemi” a jdeme se umyvat. Ptam se kolegyne, zda jeste stale veri 9 dentalnim specialistum. Neco zabrbla. Asi uz neveri, bo si jde cistit zuby trapnym tradicnim zpusobem.
V Dansku na rozdil od Nemecka maji system kompromis – v Nemecku se za WC plati na benzinkach a obvykle je zdarma na odpocivadlech, kde maji mj. nerezove umyvadla a cistotu jako u nas v hotelich. Zde se na nekterych benzinkach plati za WC, a na odpocivadlech krome Toi Toi budky, krovi, lavicky a parkovacich mist toho moc nebyva. Na hlavnim tahu ano, ale pak mimo ne uz ne. Bezne je ze odpocivadlo je jen cesta soubezne s hlavni, kde je jen par parkovacich mist a stromy.
Po ranni hygiene jedem poslednich 20 km, sviti slunko, dalnice celkem volna. He, uzavirka, a objezd ukazuje, ze mame jet ven z dalnice. Tak poslusnu se zaradime do male rady aut co sjizdi a vahame, kam dal. Navigacka s tim evidentne nepocitala a zoufale nas vede zpatky na dalnici, cili na konci sjezdu pokracovat rovne zpatky na dalnici. Sledujem, co dela dav. Dava jede doprava, kazdy paty doleva. Tak jedem s vetsinou. a po nejakych 200 m stojime stejne jako vsichni. 5 minut. 10 minut. Dav stoji, nekteri z davu se uz otaceji a jedou nekam doprava, jini toci o 180 a jedou zpatky. Po chvili poslusneho stani navrhuji kolegyni, ze jet zpatky nam nic neresi, bez navigacky jsme v cudu, tak navrhuju jet doprava nekam do haje a ze se navigacka v tech ulickach chytne a navede nas cca spravnym smerem a paxe uvidi. Zkousi mne odrazovat, ze to je urcite cesta do pekel, ze trham partu lidi v kolone apod, ale po minute ustupuje, bo cas v zacpe se mezi “cas v zahranici” zrejme nepocita a tak jedem. Hm, debilni cesta se nejak podezrele staci smerem zpatky na dalnici, ale navigacka uz prekalkulovala a vede nas nekam doleva za 1,4 km, tak uvidime. Podjizdime tunel, 200m, semafor. Stojime, jedem vlevo. Provoz nulovy a to je pres 8 hodin rano. Po chvili nas GPS vyvadi na dvoupruhovou silnici, a dodava optimismus, ze mame jet 8 km rovne a pak doleva, tzn. ze nas to nevede z5 na dalnici, ale jsme na alternativni ceste. Po takovych 3 km ale zase stojime u krizovatky, v poradi tak 15 aut pred nama. Neni co robit, tak prohlizime krizovatku, ze ktere mraky aut odbocuje doleva objizdejic velkou, fakt velkou kaluz, kde je vody pomalu dost na umyti podvozku i casti motoru. Nektere auta machruji ze jsou kul offroad a jedou to pres aby si zrychlili cestu. Kdyz spatrime bilou dodavku a za ni modreho sedana, dojde mi, ze to je asi ta krizovatka, ze ktere jsme pres 5 minutama odjeli nekam doprava. Wow. Policajt to ridi. Asi po1 v zivote dostal barevny obusek a pistalku. Skoda ze mu nevysvetlili, ze poustet auta z ruznych smeru ma casteji nez co 25 minut ale hlavne ze auta, ktere jedou z dalnice kvuli objizdky maji logicky mnohem vyssi sklon k tvorei kolon nez smer jako nas, kde je provoz minimalni, a on to dela presne naopak. Nas smer pousti po 5 minutach, ale nemuzu potvrdit, zda nenechal ty chudaky z dalnice zase cekat 25 minut.
Jeden, rutina, tzn. dobre cesty, maly nedelni provoz, prijizdime do Kodani. Furt maly provoz taxe domlouvame, jak blizko nastaveneho do GPS Christianhavnu budeme hledat parkovani. Urcujem si limit 1 km, ale pro jistotu uz 2,5km predem vyhlizim mozne volne mista. A je jich dost, takze se uklidnuju a kdyz uz je to 900m do cile, rikame si, ze to zkusime dojet a podivat tam. “Dojeli jste do cile” dle GPS, tak kouknem vlevo, kouknem vpravo. Vpravo slepa ulicka, typicke domy a volne misto. No neber to, zadny znak zakaz stani, a auta stoji, taxe nasackujem mezi ne, do posledniho volneho mista a vykladame veci, ve kterych pujdem. Bere si fotak. Tak ji pripominam, at vezme stativ. Ze je moc tezky. Tak proc jsme ho tahali? Pry co kdyby byla pekna obloha. Nj, u nas v CZ je uplne jina obloha prece. Ze tomu nerozumim. Tak ji to odkyvu a beru LP do ruky, ona batoh s fotakem a vodou a jdeme. 50m od auta zacina fotit kostel, ze pry je pekny. Chjo, cela Evropa je zavalena temi kostely, ktere symbolizuje mozna tak to, ze cele staleti odrbavali lidi o prijmy, vymyvali mozky a nekolik staleti vyvrazdovali vsechny nepohodlne osoby s vlastnim nazorem, kam se hrabou vsechny obeti nemoci za historii lidstva dohromady ve srovnani s tim, kolik lidi bylo umuceno nebo upaleno ve jmenu Bozim, zidovsko-krestanske viry. Arabove aspon vrazdili inoverce, zato Evropane zili ve smrtelne hruze ze spoluobcanu a z kazdeho dne az do v podstate 19. stoleti.
V dobe krestansko-zidovske genocidy bylo vybito vice nez polovina obyvatelstva Evropy. Toto bylo podporovano panovniky, kteri potrebovali spoustu ovci pod sebou, protoze se mnohem lepe strihaji nez lidi s vlastnim rozumem, etikou a ctnostmi. V teto dobe dle historiku (btw. zajimavy vyraz – pismeno H je v podstate nosovka pred “i”, vynecha-li se, dojdeme ke slovu “is-tora”, dalsim rozborem dle staroslovenstiny is=Z neceho, odnekud pramenit, zatimco Tora je soubor prikazani zidovskeho nabozenstvi. Proto udajne i se pro cenzurovane dejepisne udalosti vzil termin iz-Tory, ktery se prepsal na History a preslo to do skoro vsech evropoidnich jazyku. Napr. pro STROM ma kazdy jazyk svoje slovo, zatimco pro popis dejin maji jazyky stejne slovo? Znamena to snad, ze do pana Gutenberga se dejiny nijak nezapisovali? Proto je treba odlisovat pojmy DEJE-PIS-na a HIS-TORIcka udalost).
Da-li si clovek 1+1 s tim, ze:
za1-Gutenberguv knihtisk za prvnich 150 let fungovani technologie byl pouzit z 99% na knihy nabozenske, pro sireni “viry”
za2 -jezuiti (tzv. “cirkevni strazni psi” – fanaticti katolici, kteri ale navic byli vzdelani, coz je nejhorsi kombinace), tak cirkevni hodnostari, meli “seminare a skoleni” u jezuitu, byli dosazovani pro “konani spravedlivych soudu nad heretiky”, kdy v podstate kazde volnomyslenkarstvi znamenalo popravu. Byla to doba, kdy se udavalo navzajem a vymyslely neuveritelne veci, ktere se psali do obvineni a po muceni ohnem a jinak hrisnik radeji vsechno potvrzoval aby byl spalen rychleji a pokud to presto odmital, stejne byl popraven. Pro srovnani dnes by asi bylo zabito 95% obyvatelstva Evropy, protoze kacir by byl kazdy.
za3 – Tora je velice nemilosrdny spis 614 pokynu, jak se chovat a o svrchovanosti narodu izraelskeho (konkretne jeho 13. odstepneho kolena – toho, ktery byl pro zvracenost dle Bible vyhnan z Egypta -sama Bible toto pise, ale spise se tim chlubi) nad ostatnimi narody, kdy se bezne doporucuje napr. pri dobyti ciziho mesta “vybit vse zive i nezive vcetne domacich zvirat, ptaku, deti i starcu, aby nezustal kamen na kameni” pred prohlasenim mista prohlasit za sve. V prubehu casu vznikly Bet-ad-Diny, ktere mely za cil dohlizet na dodrzovani predpisu a placeni do spolecne pokladny + stanovovat dlouhodobe cile.
za4 – Veskere vedeni bylo paleno pokud nebylo tisteno novou technologii pana Gutenberga, a nove tistene knihy byly pochopitelne pod dozorem cenzora doby – cirkve – pochopitelne se to tykalo i popisu udalosti i zapisu dejin, proto je treba s rezervou pristupovat k “historii” doby napsane v dobe 16-18 stoleti.
pak IMO cirkev a vira ackoli meli i plusy, celkove odsunuli vyvoj lidstva o dobrych 800 let zpatky a pridali neuveritelne mnozstvi nasili a pokrytectvi do mentality celych narodu. Obdivovat tvorbu cirkve je dle meho kacirstvi receno cirkevni terminologii.
Par fotek, a zjistujeme, ze ani v Kodani neni kam jit. LP se zminuje o tom, ze mesto je plne krasnych muzei, muzei a .. muzei? WTF. Nj, v podstate neni kam jit, tak jdeme smerem nekam, co by mohlo byt centrum. Prechazime most pres kanal a pokracujem podel brehu
Kodan je plne mesto kanalu a parkuje tu hodne jacht a vyletnich lodi vsech moznych barev, typu apod., ktere zrejme musi splnovat nekolik obecnych norem jako je ponor, vyska paluby a max vyska. Hodne danu rado jezdi na lodi, maji dost pruplavu a kanalu s klidnymi vodami a zrejme jde o neco, co mistni bavi. Bohuzel nedokazu moc o systemu kanalu a plavani po nich rict, nemam to osobne vyzkousene a nezajimal jsem se o to.
Jdeme, jdeme, hledame nazvy ulic dle mapek v LP, ale holt bud jsou moc male, nebo LP je neznaci, protoze tu krome baraku a neceho jako skladu nic neni? Prechazime na zapadni stranu brehu a hledame most smerem zapad (po leve strane pro nas ze smeru odkud jdeme). Hm, slepa, dal uz bychom museli jedine plavat. Takze se potupne 15 minut vracime do vychoziho bodu, prechazime jeste jeden most smer zapad a tady uz to trochu oziva, auta, lidi. Kolegyne tlaci, ze musime najit nekde kola. Takze clovek jede pryc, aby si zajezdil na kole? Tak mi vysvetluje, ze Kodan je hodne rovinate mesto, ze proto tu je tolik cest pro cyklisty a tolik lidi jezdi na kole. Davam ji za pravdu, je tu lepsi system cyklocest, ktere jsou na kazde silnici a je jich vice, nez je v cele CR. Ze kolo z pujcovny je poplatek za 50-200 korun na den, ale pry jsou mestske kola bile barvy, ktere si lze zadarmo pronajmout, jen se musi najit stojan kde ty kola stoji.
Kolem furt ty stejne baraky, jediny rozdil je barva cihel. Prestal jsem je uz i vnimat, fakt nevim, co tu budem delat cely den. Aspon ze se ted muzeme zabavit hledanim tech kol. Do muzei fakt chodit nechceme. A do muz..mnt, to jsem uz rikal, a nic jineho tu neni.. No, uvidime, musime tu par hodin zabit, aby kolegyne byla spokojena. Nevim kde, ale po takovych 15 minutach vitezne ukazuje z dalky stojan s 2 koly, dle provedeni jde evidentne o kola “zdarma”. Beru si kolo s vyssim sedadlem, kolegyne bere modre. Pri rozjezdu ale jeji kolo dela zvuky, jakoby se vysroubovaval zrezively sroub ze zeleza.. Ptam se ji, zda je si napadem jizdy na kolech jista, ale kolegyne je chytra jak vydra, ze pry kdyz uz je mame, tak z nich slezem, az vsechno navstivime nebo jen pres jeji mrtvolu. Ne ze by druha varianta byla obtizna, ale ze soucitu ke slabsimu pohlasi pristupuju na prvni moznost i kdyz dle odporu kola behem jizdy citim, ze toho mozna budu litovat. Obavy se potvrdily i behem prvni jizdy z kopce, kdy musim slapat protoze to zastavuje. Kolegyne mne uklidnuje a ukazuje, ze jeji taky. Hlavne ma navic zvukovy doprovod, ze na ni kolemjdouci koukaji, zda nejede sanitka. Dostavam na krk fotak, ze pry se ji mlati o riditka a mohl by se rozbit. No a nekam jedem, nevim kam, ale je to podel vodniho kanalu smer sever, pry tam nekde je socha Male morske vily od Andersena. Hm, dle LP a nazoru lidi jde o nejvetsi zklamani z Danska, tak dumam, zda bude narozdil od Ariel ne tak bujne postavy, nebo zda je socha mala, anebo zda nejde jen o nejaky kanadsky zertik nad blbymi turisty.
Cestovni autobus odbocuje z uzke silnice doprava smerem k parkovisti hotelu hned u cesty, tak mu davame prednost a koukame na dav turustu pobliz hotelu. Mavani destniky, vlajeckami, sluchatka, fotaky na krku – no standartni pohled. Odbocil, chysta se odbocit dalsi, v protismeru Mercedes tridy A uz je netrpelivy a nechce cekat, nez tak bude vjizdit i druhy a ucpe cestu, tak dela mysku a.. nestiha to a musi zastavit mezi 2 auty na svoji strane a stejne cekat nez autobus odboci, bo autobus uz zapocal ukon odbocovani. Autobusak to schvalne natahuje a vychutnava si kazdy metr, se doslova plizi jak had k mysi, na parkoviste. Hura, uz to vytocil z cesty a pro jistotu levym zadnim svetlem se jemne dotyka toho mercedesu. Chlapik v nem hruzou onemel. A had se zarezava do auta svetlem + naraznikem vic a vic az promackava cele predni leve dvere, rozbiji zrcatko a pomalu se plizi smerem k zadnim dverim. Toho si uz vsimli i turisti a zacinaji na ridice neco hulakat, typek v aute se take probouzi z uzasu a zacina troubit jak o dusu. Ale ridic je za vodou, dokoncuje odbocovaci manevr behem ktereho promackava cele zadni dvere a pro jistotu nabere i kufrove dvere, rozbije zadni kolo vc. disku, ktere zacne sycet jak kocka na plizici se anakondu a s ledovym klidem vjizdi na parkoviste kde parkuje.
Vtom mi dochazi, ze mam fotak na krku a ze jsem mohl mit krasne momentky z dovolene. Ja lama. Tak delam fotky mercedesa a cekame co se bude dit dat.
Dav turistu taky ceka, nekteri si to foti taky. Z auta vyleze ridic, ktery ma uz v obliceji vyraz lhostejnosti, jako by si sel koupit rohlik s pastikou a jde za ridicem. Ridicovi jeho kolegove ukazuji urvane zadni svetlo na autobusu a pomackane narazniky, ale bud je zhuleny, nebo taky mysli na rohlik s pastikou, ale vypada, ze jeho se to netyka a nebyt tolika svedku, urcite bude tvrdit ze o nicem nevi a on tu vlastne ani nebyl. No, nevim o cem se bavili, ale bylo to klidne jako posezeni u caje, turisti se pomalu rozesli, ja si jeste sel vyfotit autobus zezadu – kolegyne mozna nekdy doda fotky spolu se svym pohledem na tento vikend jak mi slibila jeste po ceste zpatky do CZ, ale pry uz ma pulku, tak se muzete uz ted tesit. I ja, bo jsem jeji verzi necetl. No a my jedem dale k vile. Vila.. Socha velikosti tak 145 cm pokud byste ji roztahli. Ji, ne nohy, nohy nema bo ma ocas. Rybi ocas. No, ze by byla hezka, to teda vubec, mozna tak pro nemce, tem je vzhled lhostejny, jinak by ty nemky vypadaly lip, a ne ze jen imigranti pripominaji genetickou ruznorodost slovano-arijskeho typu, semtam arabac apod. Prsa akorat, vlasy delsi mikado, vzhled smutny, sedi jakoby na kameni na brehu, nad vodou. Lidi se u toho foti, jak jinak, kdyz uz se sem tahli kvuli tomu..
Mala morska vila jako pojem v lidech evokuje paradoxne Ariel od Disney – typickou barbinu zapadni provenience s silikonovymi rty, bedry a nadry a chirurgicky bilymi zuby behem kazdeho usmevu o velikosti ust od slona. Holka, ktera je vesela a stastna se zamiluje do neceho, co mit nemuze vzhledem k eh, rekneme fyziologii. Je ochotna se vzdat sveho ocasu pro ocas cizi, teda pro to se stat clovekem, za trest ale prijde o hlas, ale to ji dle kreslene verze vubec nevadi, hlavne ze je z s vyvolenym. Happy end, cele kralovstvi a deti apod, jak jinak. Andersenova vila ale s pohadkou nema nic spolecneho krome toho rybiho ocasu. Vila od Hanse je melancholicka postava, ktera premysli mj. o smysle zivota, o obetovani se pro vyssi cile a pro blizniho sveho a dopadne blbe ve srovnani s Ariel. Je opak Disneyove verze, ktera jen flamuje, utraci hmotne statky a nestara se o nic, protoze ma vysoce postaveneho tatinka. Ovsem je otazkou, ci zivot je naplnenejsi a o to slo autorovi – ukazat svuj pohled na “bit ci nebit, tot otazka”.
Tak fotim kolegyni, ktera hopsa po kamenech jak horska koza, delam ji par fotek a jedem smerem dal na sever. Sak co mame robit jineho. Projizdime pekny park, zase vidim chlapika s pivem na lavicce. Asi mistni moda, nevypadat jako bezdomovec ale pit pivo z flasky venku v parku a mit s sebou igelitku. A vsechno pochopitelne sam.
Pivo je v Dansku taky pochopitelne za ceske ceny. Nominalne, tzn. za 8-30 DKK, ale v kavarnach je zrejme o dost drazsi, protoze to by vysvetlovalo proc jsme mnohokrat potkali typy lidi jako tento, kteri sedeli a pili pivo s igelitkou kde predpokladam jsou dalsi piva, nebo popripade civilizovanejsi piti – piti na vlastni/pujcene jachte v nekterem z mnozstvi kanalu – behem prochazky bylo caste, ze na palube sedeli 1-3 lidi a davali si kavu, pivo, nekteri dokonce i neco k jidlu. Mozna jde o styl, ale taky je mozne ze “posezeni v hospode” je pro dany drahe a proto to resi jinak, protoze jsem v kavarnach a restauracich pozdeji potkaval porad same nemce a francouze a holandany, jako turisty pochopitelne. Mozna jde o stejne davy, co okupujou restaurace v Praglu u orloje, vaclavaku a ve zbytku turisticke smycky smrti (rozumej trasa historickych pamatek).
Projizdime parkem s mladymi lipami, protoze jakmile se zvetsi, nemilosrdne ji kaci, jak zrovna u jedne delaji. Asi byla vyssi nez urcena norma. To tady plati asi u vseho, nevycnivat. Trava dokonale posecena, chodniky ciste, košu dost, odpad nikde zadny. Je to takoe sterilni, vsechno stejne. Takhle jezdime cca dalsich 30 minut, dojizdime k hlavnimu nadrazi (asi, i kdyz velikostne bylo jako jsou u nas regionalni stanice ve meste do 20 000 ob. Uvnitr prazdno. Chjo. Clovek co hleda dobrodruzstvi, to aby si ho organizoval sam od zacatku do konce napr. bombou nebo samopalem. Ze bto byl tech divnych vrazd ve Skandinavii? Nuda? Nevim. Kolegyne vybrakovava automat, pta se mne, kolik ma vybrat. Tak pocitam, kolik potrebujem na Legoland a davam malou rezervu a ona to vybira. Jedem smerem JV tentokrat, nekam kde by mel byt most, pres ktery jsme vesli do teto casti mesta. Po ceste zastavujem u zeleninarstvi – no, ceny nominalni, tak berem 4 velke nektarinky, tak 600gr celkem, cena je bud 20 eur za 4 ks vetsich nebo 20 eur za 5 ks mensich, hmotnotne velke vyjdou lehci, ale zato vypadaji zralejsi a jsou chutove dobre. Umyvani ovoce je pro slabochy prohlasi kolegyne a zakousne se. Ja si ho pro jistotu otru a sedame na lavicku v parku, kde jime ty nektarinky zatimco kolem nas lozi po zemi holubi. Asi to je jejich misto, i kdyz by me zajimalo, zda je danove chodi krmit. Na jine lavicce sedi typek s pivem – na to si uz zde zvykame, zkousim trefit pecku do kose – netrefuju, ale delam rozruch mezi holuby. Chvili kolem toho chodi ale zrejme to neni to, kvuli cemu tady campujou tak to ignorujou, parchanti.
Visnery nas zatizila pozadavkem dotahnout z Kodani magnety na lednici. To jsme ale netusili, ze zde lze snaz ziskat dynamit nebo kokain nez magnet. Dalsi hodinu jsme lozili po obchudkach a pronasledovali turisticke davy doufajic, ze nas zavedou k magnetum – nezavedli. Takze jsme po ceste jeli smer nas most – ale ouha, na most je vstup jen z 1 strany a na 1 pruhove silnici je prikazany smer jizdy doprava, na opacou stranu nez je k “nasemu” mostu. Kolegyne se ale křížuje, ze tyto hereticke myslenky o poruseni pravidel nehodla poslouchat, i kdyz se jedna o prejezd 2,62m silnice abychom mohli jet spravnym smerem, “protoze je tu sipka prikazany smer jizdy doprava”. No budiz, stejne musime zabit cas, tak je jedno, zda to udelame jizdou na kole nebo jizdou na kole pozdeji. Dalsich 10 minut jen jedem k dalsimu mostu, nez priznava, ze jsme meli “asi jet doleva predtim jaxi chtel”. Jen mavnu rukou a vnasime kola po schodisti na most, prejizdime reku a drzime se vlevo, smer “nas most”, kde nekde by mela byt cast mesta, kde jakoze neplati dane a nedodrzuji oficialni zakony, ktera byla kdysi zasquatovana a mesto jim oblast prenechalo jako socialni experiment.
0 komentářů