Kdyby EU věděla, že Slováci budou zlobit, nikdy by je nepřijala*Asociální systém: hodně platíme, nic nedostáváme*BIS předvedla praktiky estébáku*Litujete, že jste národnostní většina?
Vědět, že Slováci Řecku nepomůžou, v eurozóně by nebyli
Tak a mají to! “Šéfa Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta pobouřilo slovenské odmítnutí pomoci Řecku. Uvedl, že ECB by neschválila vstup Slovenska do eurozóny, kdyby věděla, že se země zachová tímto způsobem.” Jinými slovy: kdyby EU věděla, že Slovensko nebude tupá ovce, poslouchající svého pastýře a tupě kývající hlavou, nikdy by ho nevzali do stáda. Trichet tak transparentně ukázal, jak se na náš region dívají mocní ze západu a čemu se naši politici tak ochotně a pokorně podřizují. Nedobrovolně jsme se stali členy společenství, kde neexistuje svoboda, ale jen tichá pokora vůči “velkým mocnostem.” Kdo toto odmítá akceptovat, ten do této společnosti nepatří.
Napadá mě otázka: mnozí zažili “věčné přátelství se Sovětským svazem.” Může mi někdo říci třebas jen jeden argument, v čem bylo horší než stávající zapojení naší země do EU? Upřímně přiznávám, že i ty rozdíly, které jsem ještě nedávno vnímal, každým dnem pomalu mizí.
Český paradox: Stát dává na sociální systém málo, ale hodně vybere
Sociální pojištění v ČR: občané platí velkorysé odvody, stát přispívá pomálu
Co k tomuto dodat? České odvody sociálního pojištění jsou jedny ze nejvyšších nejen v Evropě, ale i ve světě. Logicky bych očekával, že díky tomu budeme mít jeden z nejštědřejších sociálních systémů široko daleko. Ale chyba lávky: výdaje na sociální systém patří k těm nejnižším. Jednoduše řečeno: do kasy sypeme více, než z ní následně dostáváme. Výjimkou jsou samozřejmě skupiny obyvatel, které do kasy nikdy nevložily ani korunu, ale pouze z ní berou. Prostě místo sociálního systému máme systém asociální.
Proč se nikdo nad skutečností, že ve výběrech patříme na špičku, kdežto ve výdajích na chvost, nepozastavuje? Vždyť každý rok posloucháme, jak na podzim nejsou peníze na důchody, že je nutné změnit důchodový systém, protože ten stávající balancuje na hraně krize atd. atd.. Konečně někdo – v tomto případě to byl Eurostat – ukázal v plné nahotě to, co zde tvrdím již několik let: platíme státu stále více a více peněz, ale dostáváme méně a méně. Opravdu to nikomu nevadí, nebo alespoň nepřipadá divné?
Jenže dokud v této zemi budou lidé ochotní volit Miroslava Kalouska, jehož největším úspěchem je rozpočet s rekordním schodkem (ano, byla krize, vím), aby následně sestavil další rozpočet s obrovským deficitem, pak nikdy nevybředneme z tohoto věčného kolotoče. Kalousek a spol. všem rád ochotně vysvětlí, jak nedobrá je situace naší země, kde všude se bude šetřit a jaký je on pašák, když si dovolil udělat “opatření.” Jeho voliči ho oslavují jako Boha, aniž by se alespoň pozastavili nad tím, co za ty ušetřené peníze dostanou zpět.
Inu, plaťme, protože tak je to správné. Plaťme stále víc a víc, protože nejlepší ministr financí všech dob řekl, že to je ta správná cesta. Možná jednou, až budeme dostávat výplatu v řádu stokorun a odvádět státu desetitisíce, aby nám část z nich mohl blahosklonně vyplatit zpět jako podporu v hmotné nouzi, někomu dojde, že soustavným navyšováním odvodů nikdy k blahobytu nedojdeme.
Lidé z BIS tlačili na podnikatele, za prolomené šifrování nabízeli peníze
Bylo, nebylo: v jedné zemi, kde už si lidé nemohli ani svobodně povídat, aby je přitom nikdo nešpehoval, se objevila firma, nabízející ochranu hovorů před odposlechy. Samozřejmě si záhy získala zákazníky, kteří z jakéhokoli důvodu chtěli mluvit ze svého telefonu za své peníze bez pocitu, že vše, co řeknou, může být použito proti nim.
I přišli za majitelem oné firmy estébáci s nabídkou: když udělá do svého softwaru skulinku, skrze kterou budou moci dál poslouchat, co si lidé povídají, dají mu peníze, které nebude muset danit. Prostě by to byla taková hra: lidé by nakupovali šifrovací software, aby si mohli užívat pocitu, že je nikdo nešmízuje, ale estébáci by mohli šmírovat dál.
Pan podnikatel ale zřejmě nebyl z této země, neboť nabídku odmítl s tím, že “by pak jeho firma slibovala jiný výrobek, než jaký doopravdy nabízí, něco jako “neprůstřelnou vestu”, která není neprůstřelná – a to si prý CircleTech nesmí dovolit.” Asi si, chudák jeden naivní, myslel, že žije v demokratické zemi, kde může prodávat to, co lidé žádají. Racionalitu naopak projevil tím, že nabídku odmítl s poukazem na možnost následného vydírání jeho osoby, čehož by se dozajista dočkal, pokud by netančil, jak by StB pískala.
Estébáci samozřejmě dál bojovali za to, aby jejich aparát mohl strkat svůj nos do soukromí občanů, takže přešli ke kroku číslo dva: vydírání a vyhrožování, že po nich přijdou “ti zlí.” Podnikatel Šatánek ale celý příběh zveřejnil, čímž si – alespoň jsem o tom přesvědčen – zadělal na pořádný průšvih. Teď si na něm stát pěkně smlsne, když se odmítl podvolit.
Co je ale na celé věci nejsmutnější: v roce 1989 se na náměstích křičelo “Nejsme jako oni.” 21 let poté mohu konstatovat: opravdu nejsme “jako oni” – dnes si necháme líbit mnohem více a nezmůžeme se ani na elementární protest. Změnily se nálepky – například místo StB máme BIS – ale vše funguje, jako dříve. Pravda, jsou tu i rozdíly: státní chobotnice má dnes mnohem delší chapadla, než měla kdykoli za socialismu, neboť má k dispozici moderní technologie, díky kterým ví o každém pohybu, slově či přeneseném bajtu kteréhokoli občana a to vše dokonce s podporou zákonů. O takovém světě se “zlým komunistům” mohlo jen zdát. Přihlaste se, kdo si ještě myslíte, že v této zemi máme demokracii!
Jsem národnostní většina, hlásá lídr ČSSD. Je jako z NSDAP, tvrdí kritici
Mostecký kandidát za ČSSD Karel Novotný si dovolil dát na billboard nápis: “Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově národnostní většinou? Jeden stát, jedna pravidla!” Na otázku, proč bychom měli litovat, že jsme v tomto státě většinou, by se daly psát rozsáhlé elaboráty. Například fakt, že máme úřad na ochranu menšin, ale nikdo se nestará o práva většin. Nebo to, že stát nahlas podporuje tzv. “pozitivní diskriminaci,” nehledíc na to, že jakékoli upřednostňování kohokoli (tuplem je-li prováděno na základě etnické příslušnosti) je porušováním základních práv a svobod občanů.
Jenže menšiny, speciálně jedna hodně problémová, jsou v této zemi svatou krávou, kolem které se musí našlapovat po špičkách a nesmí se o ní psát ani pravda, natož jakkoli kriticky pohlížet. Novotný tedy svou drzost schytal na všech frontách – nejvíce pochopitelně ze stran dotčených menšin, které už si zvykly na své výsadní postavení. Z Romey se hned ozvalo, že se jedná o “krajní pravičáctví,” protože jakákoli snaha o rovnost všech občanů před státem a před zákonem je přeci rasýzmus.
“Vím, že je to na hraně. Sociální systém je ale bohužel nastavený tak, že jsou lidé naštvaní, protože vidí, jak platí na poště nájmy a kolik si před nimi vybírá rodina žijící ze sociálních dávek,” hájí svou kampaň Novotný. Má pravdu, jenže jaksi zapomíná na mentalitu těch pobíračů dávek, žijících v přesvědčení, že na tento způsob vysávání většinové společnosti mají Bohem dané právo.
Osobně mi nejvíce vadí fakt, že ještě za socialismu jsme na některá témata mohli mluvit otevřeně a bez obav z následné kritiky či trestu. Vzpomeňme například na scénu z Dietlova seriálu Sanitka, kde Pavel Zedníček vytahuje pobodané Cikány z hromady sena. Takových momentů bylo v české filmové tvorbě víc. Nikdo se nad tím nepozastavoval ani nerozčiloval, protože takový byl obraz cikánské komunity a jistě nevznikl náhodou. Dnes se o těchto věcech nesmí vůbec mluvit, aby se to náhodou někoho nedotklo, což ale platí jen pro pečlivě vybrané menšiny. Například trilogie “Slunce, seno, …” kde je na mnoha místech zesměšňováno typické chování většinové společnosti, je samozřejmě v pořádku.
Kdo nezaplatí pokutu na místě, možná dočasně přijde o řidičák
Toto opatření jsme tu už měli za socialismu. Nyní se o jeho zavedení uvažuje znovu. Pokud sebou řidič nebude permanentně vozit alespoň pět tisíc na pokutu, bude smět po přestupku dojet maximálně do svého bydliště a pak hurá na MHD. Vidíte, jak se nám ty komunistické manýry, proti kterým jsme před léty bojovali, zase pěkně vracejí zpět? Kdyby alespoň vytáhli zpátky na scénu Milouše Jakeše, abychom si v té bobtnající totalitě užili trochu té socialistické legrace…!
Věci fašistické
Nad stále vyšší mocí státu, zejména prosazovanou nově zvolenými politiky ze strany Věci veřejné, se pozastavuje i js. Ten navrhuje přejmenovat toto politické uskupení na Věci fašistické. Osobně se spíše domnívám, že dění, jež v české zemi můžeme sledovat, není ani tak fašistického ražení, jako spíše navracením se do doby nedávno minulé – tedy k socialismu potažmo komunismu. Proto bych doporučoval spojit VV, TOP09 a další velké strany do jedné koalice s názvem Věci totalitní. Stačil by tak jeden volební lístek, občané by tak měli jednodušší volbu a to by přece bylo dobré pro jejich blaho, nebo ne?
Exposlanec Tlustý pomohl rodinnému hotelu tučnou dotací
Pro mne osobně velké překvapení: Vlastimil Tlustý, někdejší poslanec za ODS, který si podřezal větev tím, že poukázal na mafiánské praktiky ve své straně, má sám máslo na hlavě. “…pomohl v nejlepších letech své politické kariéry získat státní dotaci, z níž má dnes prospěch hotel patřící jeho rodině.” Potvrdil tak pravidlo, že i ten původně zdánlivě nejslušnější a nejférovější člověk se v politice promění v prospěcháře, zneužívajícího své postavení k vlastnímu profitu. Potvrdilo se mi to už několikrát a Vlastimil Tlustý se stal poslední kapkou, jež definitivně smazala mou důvěru ve slušnost alespoň některých politiků. Škoda.
Vláda odvolala Kocába. Chybí vám respekt k lidským právům, vzkázal
Michael Kocáb, svého času velký kamarád Václava Havla a později ikona odchodu sovětských vojsk z našeho území, se nakonec sám zachoval jako ona vojska Varšavské smlouvy. Dostat ho z pohodlného a dobře placeného křesla, ve kterém nedokázal nic lepšího než ojet tiskovou mluvčí, byl doslova nadlidský výkon. Tlak zvedl i patrně největšímu kliďasovi naší politické scény Pavlovi Nečasovi, když rezignoval-nerezignoval a lhal-nelhal. Svého postu se držel se sveřepostí vši, jsa přesvědčen o své nezbytnosti a jedinečnosti. Nakonec to rozsekla vláda a Kocába odvolala. Ten samozřejmě neodešel v tichosti, jak by se vzhledem k jím vytvořené ostudě slušelo, takže můžeme jen čekat, kudy se do veřejného života vecpe příště.
Právě jste dočetli Týdnoviny s číslem 100 🙂
0 komentářů