ČSSD chce změny v povinném ručení, zavedla by superbonus
S moc pěkným nápadem přišel (opět) poslanec ČSSD Milan Urban. Jde v něm o to, že řidiči by neměli být jen trestáni za případné přestupky na silnici, ale také motivováni za to, že jezdí slušně. Stávající stav je takový, že se z dvanáctibodového konta podle přestupku odečítá 1 až 7 bodů a následně se každý rok přičítají zpět čtyři body, dokud řidič nedosáhne původních 12 bodů. To vše samozřejmě za předpokladu, že po celý rok neudělal žádný bodovaný přestupek. Návrh, se kterým přišel Urban do Parlamentu, navrhuje přičítat slušným řidičům (tedy těm, kteří mají „plné konto“ a nespáchali žádný přestupek) ročně jeden bod až do celkové výše 15 bodů. Ten, kdo by dosáhl tohoto limitu, by měl dostat od pojišťovny výraznou slevu na povinném ručení – tzv. „superbonus.“
Z výchovného hlediska považuji tento nápad za vysoce motivační. Odečtení bodů samozřejmě působí výchovně (což vidím sám na sobě), nicméně položme si otázku, co kromě strachu ze ztráty, motivuje řidiče s plným počtem bodů, aby jezdili „jak nejlépe dovedou?“ Ano, kromě toho strachu nic. Právě přičítání bodů s perspektivou snížení povinného ručení by mohlo být výrazným motivujícím prvkem, protože peníze přeci jen pocítí každý řidič lépe, než poněkud abstraktní riziko odečtení bodů. Jde o hezkou ukázku metody „cukru a biče.“
Pojišťovny se samozřejmě škubou – jejich zástupce v pořadu na ČT24 se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že pokud by měly snižovat povinné ručení pro ty „slušné,“ musely by zvýšit sazby pro ty „normální.“ Z ekonomického hlediska by přitom motivace tohoto typu mohla pojišťovnám sice o něco snížit příjmy, ale stejně tak i výdaje: přeci řidič, který jezdí slušně a nebourá, znamená pro pojišťovnu ušetřené výplaty náhrady škod?!
Obávám se ale, že přes veškeré klady, které zmíněný návrh nesporně má, zůstane ke škodě nás všech vše při starém, neboť stávající právní systém je postaven na heslu „buzerovat a trestat,“ nikoli na spravedlivějším „trestat, ale i odměnit.“
Udržování souborového systému na Linuxu
Zatímco pro Windows existuje celá řada užitečných programů a „utilitek“ na údržbu systému, Linux je v tomto směru poněkud ochuzen. Na Linux.com vyšel článek o programu fslint, který dokáže udržovat pořádek na disku. Fslint najde na disku vícenásobné kopie souborů, neplatné odkazy a zbytečné dočasné soubory, čímž může uvolnit místo na pevném disku. Určitě se jedná o užitečný nástroj, který se chystám otestovat na svém pracovním stroji s Ubuntu :).
Rath nutí podepsat kandidáty ČSSD „závazek věrnosti“
Středočeští kandidáti ČSSD musí podepsat „závazek věrnosti“
ČSSD chce po svých kandidátech do krajských voleb podepsat dokument, ve kterém se zavazují uhradit pokutu ve výši čtyř milionů, pokud by nehlasovali podle stranických usnesení, nebo byli bezdůvodně nepřítomni při hlasování. Snaží se tak zamezit případnému „přeběhlictví,“ jehož jsme byli svědky v Poslanecké sněmovně. Média se k tomuto počínání staví spíše kriticky, některá i zmiňují domnělou neústavnost tohoto kroku. Jako volič ale jednoznačně hlasuji pro! Opravdu mě velice štve, když kandidáti typu Melčák, Pohanka a další, využijí stranu (v tomto případě ČSSD) k tomu, aby se dostali do Parlamentu a následně se na ní vykašlou a hlasují si podle sebe, nebo přesněji s opozicí. Nejen tito pánové by si měli uvědomit, že se do zákonodárného sboru nedostali díky svému jménu (takových je v poslaneckých lavicích opravdu jen minimum), ale pouze a výhradně díky své politické straně. Bez ní by mohli kandidovat leda tak jako nezávislí, přičemž šance na jejich zvolení by se rovnala nule.
Neberu poslancům právo na vlastní názor, ale tento názor by neměl být přednější, než politika strany, za kterou mají kopat! Pokud se jejich názory od představ strany liší, nikdo milým poslancům nebrání, aby ze strany vystoupili a v příštích volbách to zkusili za jinou, která je jejich přesvědčení blíže. Byla to právě ČSSD, kdo je postavil na volitelná místa kandidátek, byla to právě tato strana, která investovala do své (a tím pádem i jejich) propagace a přivedla jim tak k volbám voliče, jež je zvolili do Parlamentu. Tito voliči, včetně mne, pak předpokládají, že pokud volili například ČSSD, bude se „jejich“ poslanec držet volebního programu a především bude hlasovat za tuto stranu a ne za opozici.
„Závazek věrnosti,“ se kterým přišel David Rath (můj nejoblíbenější činný politik) tedy vidím jako velice rozumné opatření. Chtějí-li poslanci, kterým se nelíbí, hlasovat „nezávisle,“ nechť laskavě kandidují jako nezávislí a nezneužívají tak šance, kterou jim ČSSD poskytla.
Gmail zabrání opilcům posílat maily, kterých by později mohli litovat
Gmail má další novinku. Brání v odesílání e-mailů
Už se vám někdy stalo, že jste dorazili domů „nametení“ a následně poslali mail, kterého jste druhý den po probuzení litovali? Tak právě tomu má údajně zabránit nová funkce e-mailu od Googlu. Samozřejmě jsem si kladl otázku, jak GMail pozná opilého uživatele od střízlivého. Po zjištění, že se jedná pouze o počítání celkem jednoduchých rovnic před samotným odesláním, ale musím konstatovat, že jsem čekal něco víc…. Například kdyby Google přišel s nějakým USB alkohol-testerem, kam by uživatel musel nejprve dýchnout a při nějakém množství alkoholu by zprávu neodeslal, ale jen uložil do konceptů. Obecně vzato by mě opravdu zajímalo, jak závažné procento tvoří odesílání elektronické pošty pod vlivem alkoholu, když se tím zabývá i Google.
Myslím si, že kdyby nějaká firma přišla se zařízením typu „alkohol-tester,“ jež by se připojovalo např. přes USB, nebo Bluetooth a umožňovalo by notorikům evidovat, ukládat a například i statisticky vyhodnocovat naměřené hodnoty, udělala by tím díru do trhu. Vsadím se, že by se tento vynález stal častým vánočním dárkem ať už z recese, nebo z naprosto reálných důvodů.
Neméně zajímavé by bylo – když už máme biometrické prvky, zajišťující přístup do PC či sítě na základě otisků prstů – kdyby třeba ve firmě musel zaměstnanec před přihlášením do sítě ještě „dýchnout“ a teprve pokud by byl střízlivý, by byl autentizován. Už teď ale vidím ty hovory na podporu, že „ten krám zase nefunguje, nemohu se přihlásit.“ 🙂
GP Kanady vypadla z kalendáře na příští rok
Zcela výjimečně něco ze sportu, konkrétně z jediného sportu, který aktivně sleduji – totiž formule 1. Bohužel se v této královně motorismu stále více závodů pořádá v Asii, což by samo o sobě ani nevadilo, kdyby se nejezdilo na naprosto bezduchých okruzích, zpravidla z dílny Hermana Tilke. Ať se FIA klidně snaží argumentovat tím, že nové okruhy jsou bezpečnější a že se na nich dá lépe předjíždět, skutečnost je jiná: nové okruhy rozhodně více předjíždění nepřinesly! Spíše naopak. Ty staré, jako jsou belgické Spa, italská Monza, monacký okruh v Monte Carlu, nebo právě kanadská trať, jsou mi mnohem bližší, jezdí se na nich hezčí závody, „voní“ určitou legendárností a mají duši. Bohužel FIA rozhodla, že další z těchto okruhů z kalendáře vyřadí, což mne osobně mrzí o to více, že na něm letos po dramatických zvratech vyhrál můj oblíbenec Robert Kubica.
Jak tak formuli 1 sleduji, bude to asi čím dál větší nuda. V kalendáři je stále více nudných okruhů, ve startovním poli naopak čím dál méně závodníků (kde jsou devadesátá léta, kdy v tréninku jezdilo třeba 32 formulí a jen 26 se kvalifikovalo do závodu? To byly nervy!!) a díky finanční náročnosti je stále méně stájí i sponzorů, jež se tohoto podniku chtějí účastnit. Je to velká škoda, protože formule 1 v dobách Ayrtona Senny, Alaina Prosta a Nigela Mansella byla prostě lahůdkou od prvního do posledního závodu.
Smrt pod koly vlaku? Příbuzní budou platit škody
České dráhy prý budou po dědicích případných sebevrahů vymáhat náhrady škod. Sám tento krok velice chválím – ostatně před dvěma lety jsem na toto téma psal článek Milí sebevrazi, neotravujte a vražděte se doma!, který ve své době vyvolal bouřlivé reakce. Ačkoli samozřejmě chápu fakt, že pro pozůstalé je takový způsob odchodu jejich příbuzného zpravidla těžkou ranou (leckdy ale „ranou z milosti“), jsem skutečně přesvědčen o tom, že by se takové skutky měly nějak řešit. Bohužel náhradu škody vymáhají pouze České dráhy za zpoždění vlaku a nikdo tak cestujícím, kteří díky psychopatovi zůstali stát několik hodin kdesi v polích, nenahradí například taxi, kterým se v nočních hodinách museli dostávat domů.
Naštěstí poslední dobou jezdím především autem, ale pamatuji se, jak má manželka dvakrát během dvou týdnů dojela domů se zpožděním – v jednom případě tříhodinovým, ve druhém případě dokonce místo příjezdu v devět večer dorazila (díky sebevrahovi a souhře dalších nešťastných náhod) ve tři ráno. Je mi jasné, že současná doba, stejně jako život v tomto nepovedeném Banánistánu má negativní vliv na psychiku mnoha lidí, ale trvám si na tom, že sebevrah=psychopat=někdo, kdo má být zavřený v blázinci a stejně tak si stojím i za tím, že když už se někdo rozhodne tímto způsobem skoncovat se životem, měl by to udělat tak, aby neotravoval život ostatním lidem.
Škoda, že se se sebevrahy nenakládá stejně, jako kdysi ve středověku, kdy jimi bylo pohrdáno a byli pohřbíváni za zdmi hřbitovů.
Romové napadli žáky podbořanského učiliště
Na iDnes velice překvapivě otevřený a nepokrytecký článek o tom, jak bandička Cikánů vyrazila na učňák a rozmlátila ciferníky nic netušícím dětem. Překvapivý je především tím, že přímo pojmenovává útočníky, což je v našich cenzurovaných médiích věcí přímo nevídanou! Bohužel jsem se ale nedočetl známou větičku, která se s oblibou objevuje v opačných případech: totiž že se pravděpodobně jednalo o rasově motivovaný útok. Ještě větším překvapením pro mne je, že nezmizela ani diskuze pod článkem, což se obvykle dělá, když vyjde nějaký článek o tom, co zase Cikáni kde provedli nebo ukradli, jako opatření proti tomu, aby si čtenáři nemohli ani upřímně povzdechnout nad tím, co si tato menšina ještě dovolí.
Myslím, že by měly skončit snahy o jakousi „pozitivní diskriminaci,“ která se postupem času proměnila v diskriminaci všech etnik, s výjimkou Cikánů. Docela mě zaujal nápad, našetřit ministryni Džamile Stehlíkové na jednosměrnou letenku do Kazachstánu. Škoda, že se tuhle akci asi nepovede dotáhnout do konce, protože na finále v podobě rozlučkového průvodu k letišti bych se určitě přijel podívat :-D.
Diváci z Prahy a středních Čech mají problém s příjmem digitální Primy
Tohle už asi nemá smysl nějak komentovat. Státem násilně vnucená digitalizace televize, jež by údajně měla přinést vyšší kvalitu obrazu, přináší stále více problémů. Samozřejmě jsem si po skoro dvou letech života v Ostravě všiml, že pupkem světa je Praha, respektive středočeský kraj, takže se nikde nedočtete o tom, jaké problémy se signálem jsou třeba v našem regionu (stručně: jsou velice bídné).
Na vodě plave také tvrzení o lepší kvalitě, které se dokonce ČT snažila podtrhnout ukázkou televizorů s analogovým a digitálním příjmem, kde analog byl zašumělý a digitál měl obraz, skoro jako z DVD. Skutečnost je ale taková, že analog při slabém signálu ještě můžete chytat, byť třeba s „duchy,“ nebo jemným „zrněním,“ kdežto digitál při té samé síle signálu už chytit nemusíte – v nejlepším případě bude vypadávat obraz a zvuk, v horším uvidíte pouze kostičky a v nejhorším vaše televize oznámí jen „no signal“ a konec…. Deklarovaný kvalitnější obraz bude mít jen několik tisíc šťastlivců, nacházejících se v takové blízkosti a poloze proti vysílači, že chytnou signál „na plný kotel.“
Každopádně celá akce přechodu na digitální vysílání je vynikajícím korytem pro prodejce elektroniky, neboť diváci, pokud se chtějí dívat na televizi, si musí zakoupit set-top box či lepší TV s digitálním tunerem, případně anténu a nechtějí-li přijít o možnost automatického nahrávaní pořadů s veškerým komfortem, pak přichází na řadu i koupě nového rekordéru. Prostě nám ta digitalizace přináší jen samé výhody!
Nalít peníze a postátňovat, nebo nechat padnout?
Pokud se neorientujete v současné krizi na bankovních trzích, opravdu vřele doporučuji pročíst tento článek Jirky Hlavenky. Celý problém v něm výborně analyzuje a hledá řešení, přičemž například mne nalomil v mém přesvědčení, že by se neměly pumpovat do bank státní peníze, jak se tomu stalo v USA a dalších zemích, což jsem předtím viděl jako naprosto chybný krok, popírající principy volného trhu.
Jak moc si mají být lidé ve vztahu blízko? Mají být „jedním tělem, jednou duší,“ nebo naopak fungovat jako dvě „nezávislé jednotky?“ Je dobře, když se jeden stane pro druhého celým jeho životem a jaká jsou rizika takového pojetí vztahu? Tak nejen tyto otázky si klade, ale také na ně odpovídá moje dlouholetá kamarádka Bluie v odkazovaném článku. Myslím, že takto příjemně pojaté a přitom analytické čtení na českém Internetu dlouho chybělo. Pokud blog Zrcadlo ještě neznáte, opravdu jej doporučuji ke sledování!
Čunkem vystěhovaní Romové nesplácejí půjčky a mohou skončit na ulici
Znáte aktuální televizní reklamní spoty GE Money, kde se například mladík ptá, zda by banka uhradila jednu splátku za něj, načež bankéř na druhé straně upadá do záchvatu smíchu? Teď si představte reakci banky, kdybyste přišli s tím, že chcete půjčku bez úroků. Že by se vám také vysmáli? Asi proto, že máte bílou barvu pleti…! Cikánům, jež Čunek vystěhoval ze Vsetína, byly takové (tj. bezúročné) půjčky poskytnuty na nové bydlení. Splácet měli mezi 1 500 a 2 300 Kč měsíčně, nad čímž se asi pozastaví každý, kdo splácí hypotéku. Jak by jistě nezapomněli podotknout ochránci lidských práv, cikánská komunita má jinou mentalitu, než většinová společnost. Bohužel se to ukazuje i v tomto případě: Cikáni, místo aby byli rádi, jak výhodnou půjčku dostali, prostě neplatí. Tedy až na jednu rodinu. Na každého jiného by už bušil exekutor a nálepkami „exekuce“ oblepoval vše, co najde. Ne tak ale u vsetínských Cikánů – tam se bude hledat nějaké řešení. Naprosto souhlasím s názory v diskuzi pod článkem (kterou kupodivu cenzor nezablokoval), že by dlužné částky mohli zaplatit zastánci této menšiny, jmenovitě pan Uhde a paní Džamila. Obávám se ale, že oba sice mají plná ústa humanismu, rovnosti a nevím, čeho ještě, ale v tomto směru se zcela jistě angažovat nebudou. Ani bych se nedivil, kdyby milému cikánstvu, místo aby je vystěhovali na ulici, jak se patří, nakonec dluh odpustili. Ale o tom se asi v novinách nedočteme. Uznejte sami: není to rasismus? Dávat jedné skupině obyvatelstva půjčky bez úroku jen na základě barvy jejich pleti, kdežto druhé skupině s jinou barvou narazit nehorázné úroky a poplatky? No je to rasismus! Ci jiného by to bylo…?
0 komentářů