Když jsem zaznamenal první informace o tom, že Vodafone uvede pod svou značkou telefon s Androidem za mimořádně zajímavou cenu 3 577 Kč vč. DPH, začal jsem o tomto telefonu vážně uvažovat. Po zkušenostech se symbianovými Nokiemi N95 a E52 jsem chtěl zkusit něco jiného a jako velký fanda (ne-li přímo “závislák”) Google produktů jsem chtěl vidět, co tato společnost nabízí na poli mobilních operačních systémů. Ve hře byla samozřejmě i varianta, že si jako “starý Nokiář” nezvyknu a milý Android skončí zavřený v šuplíku v mé sbírce složené z Nokií 5110, 3310, 3410, 6610i, Samsungu SGH-D900 a Nokie N95. Za tu cenu jsem byl ochoten to risknout a čekal jsem na první recenze.

Ze zahraničí mezitím přicházely nepříliš lichotivé zprávy, hovořící například o tom, že baterie nevydrží déle než osm hodin provozu. Definitivní rozhodnutí ale padlo po přečtení patrně první recenze tohoto modelu na českém Internetu, jejímž autorem je Kamil Salajka, a následné diskuze pod článkem. Dychtivě jsem četl všechny příspěvky a v jednu hodinu v noci bylo rozhodnuto: Vodafone 845 prostě musím vyzkoušet! Asi nemusím popisovat, jak těžké bylo po takovém rozhodnutí usnout :-P.

Hned následující den – tedy ve středu 14. června – jsem se v polední pauze vydal do ostravského nákupního centra Futurum, kde sídlí jedna z místních poboček Vodafone. Ačkoli informace z různých internetových zdrojů hovořily o špatné dostupnosti, ne nepodobné shánění banánů a pomerančů za socialismu, ve skříňce na prodejně čekaly na své majitele hned dva kousky. Tímto okamžikem začaly mé první krůčky s Androidem.

První dojem

Vodafone dodává telefon v minimalistické krabičce, kde kromě samotného zařízení najdete ještě návod v češtině, záruční list, sluchátka a nabíječku. Nabíječka se skládá ze zásuvky s USB (“samice”) a USB kabelu, který lze také použít pro připojení telefonu k počítači. Nemusím chodit daleko do minulosti, abych zavzpomínal, že konkurenční Nokia k některým telefonům prodávala datové kabely i za 700 Kč.

Prvním krokem je samozřejmě montáž baterie a (máte-li) paměťové karty (podporovány jsou standardní microSDHC). K tomu je nutné demontovat zadní plastový kryt, což vyžaduje poměrně velkou dávku šikovnosti a opatrnosti. Oč je demontáž obtížnější (a byla skutečně patrně nejtěžší ze všech telefonů, které jsem kdy otvíral), o to snad bude zadní kryt lépe držet i v budoucnu. Nutno uznat, že na rozdíl například od Nokie E52 na Vodafonu 845 nikde nic nevrže a celý telefon působí dojmem kompaktního celku.

Po zapnutí a startu systému, který odhadem trvá něco přes minutu, se mě ujal průvodce, který se vyptal na všechny důležité věci, potřebné k provozu. Jednou z nich byla i e-mailová adresa na GMailu a heslo ke schránce. Jestli totiž má smysl pořizovat si telefon s Androidem (potažmo Vodafome 845) závisí do velké míry na tom, nakolik využíváte internetových služeb Google. Samozřejmě je možné telefon používat i bez této návaznosti, nicméně přišli byste tak o celou řadu užitečných funkcí a svým způsobem i o důvod, proč jít právě do Androidu a ne do jiného systému.

Telefon mě překvapil svou velikostí – na fotkách a videích totiž působil mnohem menším dojmem než ve skutečnosti je. Přesto je poměrně drobný (rozměry jsou 100 x 56 x 14 mm) a lehký (váží 110 gramů). Nemám sice “ruce jako lopaty,” ale myslím, že dobře padne jak do mužské, tak i ženské ruky, byť v případě drobnějších dlaní budou patrně uživatelky kritizovat poněkud větší šířku. Velmi pozitivně hodnotím použité materiály, což jsem v této cenové relaci vůbec nečekal (tím spíše, když předchůdkyně tj. E52 měla “záda” z hořčíkové slitiny). Zadní strana je sice z plastu, který je ale velice příjemný na omak, neklouže a ani vlhká dlaň na něm nezanechá otisky. Přední straně dominuje TFT displej s úhlopříčkou 7,3 centimetrů a 65 tisící barvami. Pod ním pak najdete čtveřici plastových tlačítek (přijetí a odmítnutí hovoru, menu a zpět) a trackpad pro navigaci palcem (ten funguje podobně, jako touchpad na notebooku). Co možná překvapí, že při intenzivnější práci telefon poměrně solidně hřeje.

Datové přenosy

Telefon nabízí hned několik možností připojení k Internetu. Aby také ne – pokud totiž chcete využívat jeho funkce naplno, bez Internetu se neobejdete. Připojit se můžete přes wifi, GPRS a 3G. V nabídce překvapivě chybí EDGE, jež by našlo využití především mimo velká města, nicméně podle dosavadních zkušeností se i s GPRS dá s 845-kou solidně pracovat. Slečna na pobočce mě navíc přesvědčila, ať si nechám na měsíc aktivovat “Připojení na stálo,” na které je zrovna akce, díky níž ho mohu používat celý měsíc zdarma. Pak patrně přejdu na tarif “Vodafone Internet v mobilu” za 177 Kč měsíčně, což by díky faktu, že většinu času jsem připojený přes wifi, mělo stačit.

Musím konstatovat, že permanentní připojení k Internetu tímto mobilem je poměrně návykové. Telefon těží hlavně z propojení s Googlem – mohu tedy spravovat své e-maily na GMailu, schůzky zapsané do telefonu se mi prakticky ihned promítají do Google Kalendáře a naopak, jakékoli úpravy v adresáři se replikují z/do kontaktů na GMailu.

Co bohužel musím Vodafonu 845 vytknout, je stabilita připojení. Ačkoli wifi router máme jen za jednou panelákovou zdí, často se stává, že telefon ztratí spojení. To by ještě nebylo tak hrozné, kdyby se tak nedělo bez jakéhokoli varování a snahy o opětovné připojení. Bohužel jsem si takové situace vždy všiml až v momentě, kdy mi bylo podezřelé, že delší dobu nepřišel žádný e-mail, nebo zpráva z Twitteru. Podobně se telefon chová i ve 3G síti – výpadky bez jakéhokoli varování či důvodu jsem během týdne zaznamenal hned dva nebo tří. Po přepnutí na GPRS, které by mělo šetřit baterii, připojení k Internetu nespadlo ani jednou, takže mimo dosah wifi jsem přepnul do režimu 2G.

Neprakticky se Vodafone 845 chová také ve chvíli, kdy hlásí nedostupnou wifi – ačkoli je síť v dosahu, nejprve se vždy připojí přes mobilní síť a teprve poté přes wifi. To je nešikovné především pro uživatele tarifu “Vodafone Internet v mobilu na den,” kde se platí 17 Kč za každý započatý den a kterým takový postup začne další účtované období. Naštěstí tento problém se dá efektivně vyřešit instalací aplikace APNdroid, jež jakékoli přenosy přes síť operátora zatrhne (ostatně mělo by to jít i systémovými prostředky telefonu zakázáním datových přenosů).

Má první výtka tedy směřuje ke stabilitě spojení přes wifi a 3G, především pak na fakt, že telefon na tuto skutečnost neupozorní žádným viditelným způsobem, ani se nesnaží poradit si sám.

Ovládání

V palubní výbavě jsou dvě klávesnice (mluvíme samozřejmě o klávesnicích na displeji – telefon je dotykový). Jsa zhýčkán opravdu doslova klávesnicí Nokie E52 a bez jakékoli předchozí zkušenosti s dotykovými displeji, jsem měl s napsáním čehokoli opravdu velký problém. Nakonec jsem skončil u propisovací tužky, kterou jsem (samozřejmě zavřenou :-D) používal jako stylus. Naštěstí Android je otevřenou platformou a je v podstatě jen na uživateli, jak si ho vyladí k obrazu svému. Na rozdíl od přístrojů s hardwarovou klávesnicí nejste nuceni se přizpůsobovat, takže nebyl problém zkusit i jiné softwarové klávesnice. Nakonec to u mne na celé čáře vyhrála ThickButtons, nabízející poměrně slušný komfort i přesto, že její tlačítka nejsou nějak výrazně větší proti té standardní. Navíc disponuje slovníkem T9 – sice jen anglickým, ale učícím se z napsaných textů, takže si jej velice rychle můžete přizpůsobit svému jazyku. Zajímavou funkcí je zvýrazňování kláves, které by se vám s ohledem na dosud napsané znaky mohly hodit – ve svislém režimu se klávesy rozšiřují na úkor ostatních, ve vodorovném se pouze zvýrazňují. Proti standardní klávesnici tato nevnucuje české znaky, jež výchozí SMS editor neumí “ořezat” a díky čemuž v konečném důsledku zaplatíte za zprávu více peněz (samozřejmě i tento problém je podle všeho řešitelný instalací aplikace třetí strany).

Klávesnice ThickButtons asi nebude sedět každému – na Internetu jsem viděl poměrně dost kritiky především právě na zmiňované měnění velikosti kláves. Mně ale padla do ruky dokonale a také zobrazování stisknutých kláves je provedeno lépe, než u standardních klávesnic, kde leckdy přes prst nevidíte, co jste vlastně zmáčkli. Pravda, odezva je především díky hledání ve slovníku T9, pomalejší a po týdnu, během kterého jsem si na “dotykáč” už docela zvykl, občas klávesnici předbíhám :).

Přístroj má v sobě indikátor polohy, takže dokáže reagovat na otočení, což využijete právě při psaní. Na klávesnici, otočené na šířku, se totiž píše opravdu citelně pohodlněji než ve standardním režimu na výšku, neboť klávesy jsou znatelně širší.

Principy ovládání obecně nemohu příliš porovnávat, co ale mohu říci s jistotou, že vše je velmi intuitivní a návykové. Hodně věcí, jež jsem začal na tomto telefonu používat, jsem dříve odpozoroval od uživatelů iPhonů, což naznačuje, že Apple – přes všechny výhrady k jeho produktům – určil směr v ovládání dotykových telefonů. Například odemykání displeje přetažením virtuálního přepínače zprava doleva vzbuzovalo na mé tváři úsměv hodně dlouho.

Proti iPhonu chybí multitouch, což je celkem pochopitelné s ohledem na použitý displej i cenu. Dotyková obrazovka je tzv. “odporová,” což na jednu stranu obnáší potřebu trochu důraznějšího kontaktu, než je třeba nutný na iPhonu, na stranu druhu ale umožňuje ovládání stylusem či nehtem, což ocení především dámy. Každopádně návykovost je opravdu značná – když jsem po pěti dnech vzal do ruk Nokii E52, přistihl jsem se, kterak se snažím zapnout bluetooth klepáním na displej.

Co mě hodně překvapilo, byla rychlost odezvy systému. Na Internetu najdete hodně článků, varujících před “levnými Androidy.” Ač je tento telefon patrně s tímto operačním systémem nejlevnější, jeho svižnost pro mne byla příjemným zjištěním. Nikde nic nevázne, animace probíhají plynule, odezva na požadavky je v rozumném čase. Jediné, co opravdu trvá dlouho, je doba od zapnutí po možnost použití. Paradoxní je, že Nokia E52 mi v porovnání s Vodafonem 845 již včera připadala pomalá. Pravda, nezkoušel jsem na telefonu asi žádné extra náročné operace, ale při běžném používání je to podle mého názoru celkem pohotový mobil.

To hlavní: synchronizace!

Jak jsem naznačil výše, hlavní devizou operačního systému Android je propojení s agendou Google. Kdo četl můj článek Google OS aneb Jak si představuji ideální systém, tomu musí být jasné, že telefon s Androidem je splněním mého snu. Buďme ale konkrétní: zatímco u Nokie či Samsungu jsem musel adresář spravovat přes nějakou aplikaci (PC Suite, …), u Vodafone 845 mám své kontakty v GMailu. Nepotřebuji tedy žádný jiný program než internetový prohlížeč. Chci-li si například přidat ke kontaktu fotografii, přihlásím se na GMail a přímo zde si vyberu buď lokálně uložený snímek, obrázek z Picasy, nebo jakýkoli snímek na Internetu, odkud si “vyříznu” požadovanou část. Během několika desítek vteřin se mi tento obrázek promítne i do telefonu a uloží se do adresáře k příslušnému kontaktu. Tato fotka se pak zobrazuje například pokud vám dotyčná osoba telefonuje, píše SMS apod.. Funguje to samozřejmě i naopak – jakékoli úpravy adresáře se vzápětí promítají do kontaktů na GMailu. Poté, co jsem si pohrál s celým svým adresářem, čítajícím asi 270 kontaktů, jsem musel konstatovat, že lepší způsob správy adresáře snad už nelze vymyslet. Co je hlavní: pokud můj další telefon bude opět Android (jako že na 100% bude), už nikdy nebudu muset řešit přenášení kontaktů – bude stačit propojit ho s mým účtem na GMailu a všechny telefony, e-maily i další údaje se mi automaticky stáhnou z Internetu.

Pravda, narazil jsem asi dvakrát na případ, kdy po editaci kontaktu v telefonu jeho obrázek jednoduše zmizel a to jak z mobilu, tak i z GMailu. Nepodařilo se mi najít příčinu tohoto chování, takže vám nepovím, jak se této nepříjemnosti případně vyhnout.

Za nevýhodu považuji skutečnost, že telefon nepodporuje skupiny (a to ani ty, jež mám definované na GMailu). Vadit mi to začalo ve chvíli, kdy jsem chtěl pro všechny své kolegy z práce nastavit jednotné zvonění, jak jsem to měl na předchozím telefonu. Určitě je jednodušší nastavit jedno zvonění skupině, než dvanácti kontaktům každému zvlášť.

Online a synchronizovaně funguje samozřejmě funguje i kalendář – nepotřebujete žádný program třetí strany, ani Microsoft Outlook – přehled schůzek můžete spravovat přes webovou aplikaci Google Calendar. Samozřejmě pokud byste si trvali na Outlooku, je možné synchronizovat jeho kalendář s Google Calendarem přes Google Calendar Sync. Někdo možná ocení, že aplikace v mobilu zvládá správu více kalendářů současně.

Práce s e-mailem na GMailu je pak doslova luxusní, čemuž napomáhá i velmi podařený integrovaný klient. Na zprávy samozřejmě můžete odpovídat, označovat je hvězdičkou, přesouvat je mezi složkami, přiřazovat jim štítky, prostě dělat vše, nač jste zvyklí z GMailu. Díky přímému propojení se samozřejmě veškeré operace ihned promítají do schránky na GMailu – tedy pokud například nějakou zprávu smažete, smaže se v GMailu, pokud na ni odpovíte, tak svou odpověď najdete i ve webovém rozhraní. Svou e-mailovou korespondenci tedy máte pod kontrolou ať jste kdekoli.

Podobně lze pracovat například s Twitterem skrze velmi povedenou aplikaci Twidroid, nebo s Facebookem (což jsem ale netestoval). Není problém nastavit si upozornění například na každý nový tweet a předpokládám, že podobné funkce nabídne Vodafone 845 i pro Facebook a pomocí doinstalovatelných aplikací i pro další sociální sítě.

Synchronizace je tedy hlavní devizou tohoto telefonu, čímž se oklikou dostávám opět k faktu, že Android má smysl především tehdy, pokud ho připojíte k Internetu a spojíte se svým účtem Google. V opačném případě se ochudíte o celou řadu funkcí a je otázkou, zda má pak Android vůbec nějaký smysl.

Telefonování, psaní SMS

Patrně nejčastější věcí, kterou s mobilním telefonem dělá většina lidí, je telefonování a psaní SMS. V tomto směru je Vodafone 845 víceméně standardním telefonem – kvalita zvuku je uspokojivá, SMSky zvládnete podle toho, jak si porozumíte s dotykovou klávesnicí. Nevýhodu ale vidím ve skutečnosti, že telefon nemá LEDku, kterou by informoval například  o přijaté SMS nebo zmeškaném hovoru. Přitom by bohatě stačil nějaký projev například pomocí podsvětlení čtyř funkčních kláves. V tomto směru máte tedy smůlu a pokud se od telefonu vzdálíte, budete muset po návratu odemknout displej a podívat se, zda jste něco nezmeškali.

Na druhou stranu provedení upozornění na události je poměrně povedené: v horní části obrazovky je lišta, ve které se zobrazují ikony (např. pro přijaté SMS, e-maily, nové tweety, zmeškané hovory, události kalendáře …). Tažením tuto lištu rozbalíte a kliknutím na tu kterou událost se přepnete přímo do aplikace, které se upozornění týká. Pravda, pro uživatele s většími prsty bude patrně vytažení lišty potřebovat trošku více času než si zvyknou.

Co se psaní textových zpráv týká, někomu možná bude vadit jejich sdružování do konverzací, což můžete znát i odjinud – třeba z iPhonů či GMailu. Je pravda, že i já jsem na tento způsob zpočátku hodně nadával, nicméně po sedmi dnech ho pomalu ale jistě začínám shledávat jako praktický. Mám totiž přehled o tom, s kým jsem si o čem psal, kdo napsal naposledy a nespletu se v odpovědi.

Další funkce stručně

GPS

GPS jsem zatím otestoval jen zběžně – bohužel na rozdíl od Nokií nenabízí Google žádnou navigaci s offline mapami zdarma. Každopádně mé zkušenosti s prvním nalezením polohy Nokie N95 byly takové, že trvalo řádově desítky minut, než se “chytila.” Pak ale fungovala bezproblémově a polohu nalézala do jedné minuty. S E52-kou jsem měl podstatně méně dobré zkušenosti – v podstatě jako navigace byla nepoužitelná, protože když už se (klidně i po desítkách minut) našla, tak velice záhy hlásila “ztráta družicového signálu.” Nepomáhalo ani povolení tzv. “asistované GPS,” takže jsem tento nedostatek musel řešit externím GPS modulem.

Vodafone 845 se mi na první pokus chytil asi do dvou minut a i když jsem byl mimo silnici a nehýbal se, určil mou polohu s přesností cca. pěti metrů a to bez A-GPS! V tomto směru tedy patří telefonu jednička s hvězdičkou.

Fotoaparát

Fotoaparát rozhodně není použitelný nijak více než jako obrázkový záznamník. Při nafocení autonehody ho možná oceníte, ale na jakékoli slušnější momentky zapomeňte. Má pevný fokus, takže další, co můžete pustit z hlavy, je focení makro snímků. Pravda, v telefonu za 3,5 tisíce asi nemůžeme čekat fotoaparát na nějaké vyšší úrovni (mou osobní špičkou mezi mobily, jež jsem kdy měl možnost otestovat, byl foťák v N95, kterým jsem bez problémů nahradil svůj dosavadní 3Mpx kompakt). Bohužel chybí i jakákoli ochrana sklíčka snímače, takže je jen otázkou času, kdy se vlastnosti již tak slabého foťáku zhorší jeho poškrábáním.

Připojení k počítači

Možnosti připojení k PC jsou dvě: přes bluetooth, nebo kabelem (který, jak jsme si řekli výše, je součástí nabíječky). Bluetooth asi nijak nepřekvapí, kabel naopak ano. Telefon můžete připojit dvěma způsoby: buď tak, abyste ho mohli spravovat přes PC Suite for Android, nebo jako standardní “USB mass storage” (přístupná je v takovém případě ovšem jen karta, nikoli samotný telefon). V čem tento telefon opět překonal konkurenci ať už z řad Nokie, nebo Samsungu, je způsob instalace ovladačů a software. Zatímco v případě prvních dvou uvedených musíte mít instalační CD (které sebou asi pořád nosit nebudete), nebo si stáhnout potřebný software z Internetu, Vodafone 845 po připojení kabelem automaticky vytvoří virtuální CD mechaniku, na níž najdete vše, co budete pro zdárné propojení potřebovat. V případě zapnutého “autorunu” dokonce nabídne menu s volbami instalace. Tohle tedy soudruzi z Číny vykoumali opravdu luxusně a konkurence by se mohla poučit!

Baterie

Baterie má sice kapacitu 1 200 mAh a podle referencí má vydržet až 270 hodin pohotovosti a/nebo 270 minut hovoru. Realita je ale poněkud jiná: pokud telefon chcete opravdu využívat, tj. budete připojení k Internetu, bude akumulátor tím nejslabším článkem celého telefonu. Při prvních pokusech, během kterých dostával telefon opravdu hodně zabrat, vydržela baterie ani ne 24 hodin, což je skutečně málo. Na druhou stranu – ostatní telefony s Androidem na tom nejsou, alespoň soudě dle diskuzí na Internetu, o moc lépe. Je pravda, že ani v běžném režimu patrně nejsem zrovna “normálním uživatelem,” neboť i Nokii E52, považovanou z hlediska výdrže za skutečný “držák,” jsem byl schopen “vytlouct” za dva dny. Mým rekordem s V845 bylo 42 hodin provozu na jedno nabití, nicméně to bylo ve dnech, kdy jsem neměl tolik času si s telefonem “hrát,” což bude patrně odpovídat zatížení “běžným uživatelem.” Naopak při celodenním využívání pouze GPRS (a vypnuté wifi) skončil telefon v nabíječce po 18 hodinách se zbývajícími 9% baterie. Reálně při vypínání nepotřebných služeb (wifi, GPRS, GPS, podsvětlení displeje) budete muset nejspíš telefon každý večer dávat do nabíječky.

Resumé

Pro tento týden bych soupis zkušeností ukončil. Pokud nasbírám do příštího týdne další, určitě se budete moci těšit na pokračování. Přemýšlím například o tom, že bych sepsal nějaké tipy a triky, případně vás seznámil s několika zajímavými aplikacemi, jež jsem si nainstaloval.

Po sedmi dnech používání musím konstatovat, že Vodafone 845 je za danou cenu vynikající mobil, nabízející především takřka nekonečnou možnost rozšíření funkcí díky tisícům doinstalovatelných programů. Propojením s Google pak dosáhnete naprosto dokonalé synchronizace webové a mobilní správy svých kontaktů, kalendáře, e-mailů a dalších podle mého názoru zcela nezbytných věcí. Jediným skutečně slabým místem tohoto telefonu je baterie, jejíž výdrž nemusí stačit každému.

Pokud tedy hledáte telefon, kterým chcete oslňovat okolí, protože má dotykový displej, patrně vám Vodafone 845 nedoporučím. Stejně tak bych asi zvážil operační systém Android v případě, kdy nechcete nebo nemůžete používat vymožeností spjatých se službami Google. Naopak jestliže patříte mezi příznivce všemožných “G-služeb,” jste ochotní věnovat nějaký čas hledání pro vás užitečných programů a chcete telefon, který nabídne za málo peněz opravdu hodně muziky, pak vám tuto “hračku” s klidným svědomím doporučím.

Další informace

Další informace a zkušenosti z provozu a používání Vodafone 845 můžete sledovat na mém Twitter kanálu, nebo přes hashtag #v845.

Další články na téma Vodafone 845

Kategorie: Android

1 komentář

MIUI 14 – tipy a triky: zkuste ovládat mobil gesty jako iPhone · 5. 9. 2023 v 7:46

[…] Androidem měly většinou mechanická tlačítka, která zajišťovala různé funkce. Například telefon Vodafone 845 z roku 2010 měl hned čtyři mechanická tlačítka: jedno pro přijetí hovoru, druhé pro […]

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *