Vylitavame z prazdneho praglu, cesty prazdne, dalnice smer slapky, pardon E55 na Berlin a Dresden. Tak to ficime az do mista, kde dalnice konci a zacinaji serpentiny a klikatiny, zde uz provozd je hustsi diky par kamionum a ridicum/ridickam s levou nohou na brzde a pravou na plynu, tak se to tahne a drazdi oci tretim brzdovym cervenym svetlem nad kufrem. Na serpentinach stoji BMW se zaplyma havarijkama a mava na nas, at zastavime. Tak pribrzduju, kolega asi v nouzi. Tmavy bucek, teda tlusty typos s tmavou pleti, s vyskou tak 150cm i s podpatkama se naklani a mele neco na mne nemecky, ja mu ze engrish e litl. On ze pry se mu pokazilo auto, nema kartu a ze potrebuje prachy na benzin a ze mi da zlaty prsten. Kolegyne na mne ze ne, nemam mu nic davat, tak ja ukazuju na ni, on se ji pta proc, ona ze ne, dekuje, ale nemuzem, tak “smutne” mu rikam, ze ona je boss a jedem dal a ona na mne hned spusti, ze jsem lama, ze to je kocici zlato a zda jsem mu fakt chtel dat prachy. Ja delam blbeho a co je kocici zlato, ona pry to je neco z medi za 5 kc. Tak jsem ji nechtel vysvetlovat dlouze, ze mi slo o zazitek, vytahnout z nej kolik chce, na co presne, a co se mu stalo apod. Chapu ze ji tlaci cas, ktery mohla byt mimo CR, zatimco mi jde o kazde dobrodruzstvi a prachy bych mu stejne nedal. Co jsem, charita? Jakmile jde o prachy, hned to zavani necim nekalym v 90% pripadu.
Dalnice zase vznika tak 15 km pred Dojclandem, i dost kvalitni. Zatimco jedem, hledame zda tu jeste nebude nejaka OMW, bo ty na D1 i u praglu jsou vzdy predrazene o 1-2kc/litr. Smula, nic neni. Tak budem tankovat v “zahranici”. Maji lepsi benzin i diesel za stejne prachy.
Z vlastni zkusenosti toto mohu potvrdit a dalsi lidi co tankovali u Shell, Aral nebo Agip v Nemecku tvrdi to stejne – nemecky diesel i benzin maji za stejnou cenu (v CZ u Prahy stoji diesel 35,20, v Nemecku 1,39-1,44 EUR) ma za1-vetsi dojezd na stejne mnozstvi, za2-tissi chod motoru a za3-lepsi tah nez stejne znacky maji v CZ.
Konkretne jel jsem po ceste zpatky na plnou nadrz nabranou u Aral v Nemecku a dojel jsem 1290 km a jeste 2 litry byly v nadrzi, takze by to bylo tak 1330 km. Na cesky diesel jsem se jeste nikdy nedostal s dojezdem na nadrz nad 1220 km. Cast rozdilu bude urcite kvalitnejsim povrchem silnice, kdy maji dalnice i silnice ve mestech hladsi asfalty, ale ja mluvim o MAX dojezdu na CZ benzin – kdyz jsem jel na cesky pres Nemecko do Francie, stejne jsem se nad 1220 km nedostal. Pro upresneni podminek – jezdim s tempomatem po dalnici na 105-110 km/hod, ve mestech 60-70 na tachometru popr. dle provozu a kamer upravuju, v Nemecku na Aral benzin jsem jeste nakroutil tak 50 km po obcich a ve meste, jet jen po dalnici, mozna se dostanu i na 1350 km.
V tomto aute mam najeto 75 000 km za 3 roky, takze urcity statisticky vzorek mam. Z praxe s ceskym dieselem nelze doporucit konkretni znacku benzinky, nybrz konkretni benzinky. Napriklad ostravsky Agip u Teska v Porube mi dal nekolikrat dojezd 1080 km, asi ho redi, zatimco Agip na Rudne mi daval v prumeru 1150. Podobne zkusenosti mam s ostatnima znackama. V praze na Barandove Lukoil je dojezd lepsi nez Lukoil u Cerneho mostu, a nejlepsi OMW mezi OVA a Prahou je u Vyskova, smer Ostrava. Kousek od nej je Agip s nizsi cenou ale uplne stejnym dieselem, jen mozna o par % hlucnejsi na provoz, ale zato o 1 az 1,20 na litr levnejsi.
Dojizdime do Potsdamu, do navigacky mame zadano Russische Kolonie 4, Potsdam. Kamoska z Israele co toto mestecko navstivila rekla, ze tato cast na ni nechala nejvetsi dojem a bo casu malo, nemame na mesto cely den. Ze zkusenosti s dojclandem uz 2 km pred cilem vyhlizime potencialni mista na frei park-platz. Je sobota, je jich tu vice, tak jedem a snazime se samozrejme zaprkovat co nejblize. “200 m doprava a jste u cile”, nu coz, zkusime, a hle, slepa, parkuje v ni 10 aut a jsou tu jeste mista a dost, tak parkujem primo v “kolonii”. Mirny destik co nas provazel celou cestu byl nam verny a nenechal nas ve stychu, zustal s nami. Tak berem bundu, destniky a jdeme do neznama.
O tomto miste se moc nevi, nebo aspon ja neznam nikoho, kdo by mi o tomto mistecku rekl, ani na netu jsem se s tim nikdy nesetkal, ale toto misto se mne jakozto cloveku co ma rad drevostavby a pozemek na jine ucely nez “gril v plechovce a 100m2 golfoveho travniku” a baraky nalepene ob 5 metru jeden na druhy, velmi libilo. Jde o pozemek velikosti do 10 Ha, ktery se na mape tvari jako park, v realu to je plocha ve forme ctyrlistku (nebo 2 osmicek), kdy osy osmicek tvori cesty s lipami, a po stranach jsou DOST stare drevostavby, typ roubenka (ale s vetsimi prumery dreva), ktere jsou oplocene zivym plotem a za domem a plotem maji pozemek o velikosti cca 0,5 Ha (50 AR aneb 5000 m2), ktere jsou dost zasazene ovocnymi stromy, keri, travnikem, kvetiamiy apod.
Fajne baraky, zadny plot hm? To tu asi nebydli nasi “neviditelni”spoluobcane – viz reklama/znelka na netu o neviditelnych a zvlast ta stavnata diskuze pod tim LMAO (tak moc jsem se dlouho nesmal jako u te diskuze o neviditelnych – bylo to nekde na zpravodajskem serveru online), anebo to je proste Dojcland, tady se hledi na svoje a soused pokud ma lepsi, tak je treba zapracovat na sobe a svojem a ne mu jen zavidet s plechovkou piva u televize a pomlouvat v hospode, zatimco on maka. Za 2 ojra zajdem do muzea, zrejme toto je vedeno oficialne jako nase skanzeny – ale muzeum za nic nestoji, vzorovy domek kde je vse dost nepresne vcetne trapne makety domu typ fachwerk. Byt to postavene dle vzoru, ktery se vystavuje, tak to vyzerou jak hlodavci, tak prvni silny vitr nebo nedejboze zemetreseni o sile do 4 stupnu (cca provoz v aute na dobre ceste) z domku udela to same co fouknuti na domek z karet.
Prochazime se kolem, ulice kolem jsou plne kamennych a/nebo cihlovych budov, ktere jsou opravdu nadherne. Kolegyne si je foti, ja sleduju prvky stavby spis a technicke reseni a myslim, ze protoze to staveli kvalitne a s rozumem, proto to stoji 300 let a je to jak nove i bez betonu a modernich technologii. I kdyz vytopit je v zime musi byt mazec, ale to drive asi neresili tak jako dnes. Vracime se do auta a vyjidame rizky. Kdo tu ma hledat neco na jidlo. Byt takovy “skanzen” u nas, tak tu je kolem mraky budek se smazenymi sajrajty z makra no, ale zde nic takoveho neni, asi zakazano coz je jen plus.
Po obedo-veceri rizky s chlebem a rajcaty vyrazime smer Kodan.
Po ceste resime ubytovani, hledame v LP hostely v Kodani nebo po ceste k ni.
0 komentářů