Poplatky z dílny ODS se ukázaly jako bohapustá lež. Nebudou peníze na léčbu rakoviny.*TOP 09 získává popularitu slibem zvýšení finanční zátěže voličů.*Ovzduší v Ostravě nemá obdoby.*Ve Švýcarsku zakázali minarety.
Co pacient neví: Příští rok nebudou peníze na léčbu rakoviny
To bylo slávy, když ministr Julínek z ODS zavedl placení poplatků ve zdravotnictví! On a zejména pak jeho nástupkyně Filipiová pak objížděli média jako Paroubek s Krampolem vesnice a všude ukazovali, jak jsou poplatky prospěšné pro nás všechny. Nejčastěji argumentovali tím, že po zavedení poplatků mohou pojišťovny dát více peněz na léčbu rakoviny. Komu se poplatky nelíbily, ten byl prezentován přinejmenším jako asociální necita, který nechce pomoci onkologickým pacientům.
Rok se s rokem sešel a začíná se ukazovat, že pravda je někde úplně jinde, stejně jako ony poplatky. Třicetikoruny skončily nejčastěji v kapsách lékařů a zdravotnických zařízení, zatímco peníze na léčbu rakoviny prý už příští rok nebudou stačit. Léčit se tak bude do podzimu a co bude dál, to v tuto chvíli nikdo neví. Máme možná štěstí, že u moci není ODS, která by poplatky zvedla a ony by opět zmizely v nenasytné černé díře.
iDnes například píše: „Další svízel je v tom, že pojišťovny sice centrům hradí moderní léčbu nádorů, ale už ne léčbu doprovodnou. Například léky, které stabilizují krevní obraz pacienta, nebo hadičky a aplikátory potřebné k chemoterapii. To vše spadá do paušálu nemocnic a ty na to nemají peníze.“ Protože jsem přímo u zdroje, mohu potvrdit, že problém s náklady na léčbu pacientů již dosahuje skoro až etických hranic. Personál oddělení je nucen vedením, aby šetřil a pokud tak nečiní, hrozí jim patřičnými odvetnými kroky. Když se podaří ušetřit (na pacientech), shrábne management odměny za dobrý hospodářský výsledek a malý zlomek dostanou coby „mimořádku“ i zdravotníci. Přitom se jaksi zapomíná na jednu podstatnou věc – totiž že i ty peníze, jež nemocnice dává ze svého, jsou ve skutečnosti penězi daňových poplatníků a tedy i potenciálních pacientů. Každý, kdo si alespoň jednou přečetl a pochopil výplatní pásku ví, že obrat „zdravotnictví zdarma“ je pouhá hezky znějící fikce – za své zdraví platíme my i náš zaměstnavatel. Přesto se s penězi pracujících nakládá tak, jako by patřily státu, městu, nebo třeba nemocnici.
ČLK: Pacienti by se měli připravit na omezení zdravotní péče
ČLK: Pacienty čeká od příštího roku omezení zdravotní péče
Chcete snad jasnější důkaz o tom, že zavedení poplatků coby způsobu, kterak dostat péči k více pacientům, bylo totálním nesmyslem a lží ODSáků? Už zase nejsou a nebudou peníze! Co budeme dělat teď? Zavedeme další poplatky? Třeba za to, že pacient chodí v nemocnici po linoleu, nebo za dýchání „erárního“ vzduchu? Zvýšíme stávající poplatky? Nebo konečně něco uděláme se zdravotnickým systémem, který už nekulhá na jednu nohu, dokonce ani na dvě, ale doslova leze po kolenou? Není na čase začít řešit nikoli to, kde sebrat a vybrat více peněz, ale kde ty peníze ušetřit?
Každopádně ODS by už neměli věřit ani ti nejomezenější – zde máte krásný důkaz, jak vám tato strana zase lhala. Co ještě budou muset „modří práci“ udělat, abyste pochopili, na čem stojí jejich politika?
Připlatíte si u doktora, plánuje TOP 09. Nebojí se, že říká nepopulární věc
TOP 09: Plaťte za chřipku i za plomby
Jak vidno, nejen ODS dělá politiku založenou na mottu „vytáhneme co nejvíce peněz z vaší peněženky.“ Po sjezdu TOP 09, kterou osobně vidím jako nový bordel se starými kurvami, se k takové politice hlásí i tato strana. Pacienti by prý měli platit nejen dosavadní poplatky, ale ještě navíc připlácet za některé zákroky, jako jsou například operace křečových žil či žlučníkových kamenů. Nevím, zda si toho páni politici všimli, ale léčbu pacientů neplatí stát, ani státem řízené pojišťovny – platíme si ji my sami ze svých kapes a stát do toho jen kecá.
O připlácení za nadstandard se mluví již poměrně dlouho napříč všemi stranami s výjimkou komunistů. Otázkou je, co by měl být onen „nadstandard“ – to jsem řešil v červenci ve článku Nadstandardní zdravotní péče jen pro bohaté? Říkám rezolutní NE! TOP 09 povýšila tuto myšlenku na příplatky za některé zdravotní úkony. Vezměme si například křečové žíly, nejčastěji se vyskytující u starších lidí a důchodců, jež rozhodně díky almužně nazývané „důchod“ nemají peníze nazbyt. Takový důchodce, který si nebude moci dovolit operaci, prostě časem přestane chodit, díky čemuž začne chřadnout jeho fyzická schránka i psychika. Nápad TOP 09 je tedy prostý: nechme umřít ty, kteří na to nemají a vyřešíme tím i problematiku důchodů.
Stejně tak komplikace spojené se žlučníkovými kameny mohou vyústit ve smrt pacienta. TOP 09 říká: když na to nebudete mít peníze, klidně zdechněte! Co na tom, že jste si celý život platili, nebo ještě platíte povinné zdravotní odvody? Prostě buď ty peníze někde seženete, nebo nemáte právo na život.
Tato strana se dokonce svým pojetím programu chlubí a zdůrazňuje, že je jediná, kdo takto otevřeně mluví o svých záměrech. Částečně mají pravdu: ostatní strany uvažují podobným směrem, jen to zatím schovávají za neutrálnější značky jako je již zmíněný „standard a nadstandard.“
Chceme-li, aby se pacienti finančně podíleli na své léčbě, zaveďme soukromé zdravotní pojišťovny, kde klient bude vědět, za co platí a co za to dostane. Komerčně fungující pojišťovna si pak bude moci vyjednat se zdravotnickými zařízeními podmínky a třeba i ceny za jednotlivé zákroky. Neměl by to být stát, kdo striktně určí cenu a počet bodů, protože to naprosto odporuje tržnímu hospodářství a nezohledňuje to ani vývoj ve zdravotnictví, díky čemuž se na moderní metody léčby musí čekat, dokud se neschválí jako oficiální a tedy placené pojišťovnou.
Každopádně jestli někdo po výše uvedených slibech bude volit TOP 09, pak ho opravdu nedokáži pochopit. Leda by to byl nějaký pan hrabě, kníže či uhlobaron, kterému nevadí, že z každé výplaty odsype skoro třetinu peněz a když pak potřebuje pomoc, musí sypat dál.
Vědec: Ovzduší v Ostravě nemá ve světě obdoby
„Snažil jsem se najít na světě takové místo, kde je znečištění ovzduší srovnatelné s Ostravou, abych se mohl inspirovat postupy, které používají. Žádné takové jsem však nenašel. Situace Ostravy je srovnatelná snad jen s průmyslovou Čínou,“ říká vědec Radim Šrám, sledující stav ovzduší v Ostravě. Největším znečišťovatelem je společnost ArcelorMittal, což je informace, která není žádným tajemstvím. Co dělá pro své občany stát, kraj nebo město? Vůbec nic! Místo aby milému panu Mittalovi jeho životy ohrožující podnik zavřeli a jeho osobně poslali zpátky do Indie, chodí kolem něj po špičkách, protože je to přeci největší zaměstnavatel v regionu! Takže pšt! Když pak někde Mittal zasadí jeden stromek, patřičně se to zmedializuje, aby obyvatelé viděli, jaký je to hodný pán, který právě udělal něco pro životní prostředí. Chtít po něm, aby provedl opatření, vedoucí ke snížení emisí, ale nikdo nemůže a je skoro až podivné, jak se o toto nikdo z ostravského magistrátu nesnaží.
Takže máme sice v Ostravě takový malý Peking, máme neuvěřitelné procento malých alergiků a astmatiků, ale dělat se s tím nebude vůbec nic.
Jen by mě zajímalo, zda by panu Mittalovi prošlo podobné znečišťování ovzduší v obydlené oblasti v jeho zemi. Ostatně o aroganci jeho firmy svědčí i následující: „Otázka směřovala i k zástupcům hutního kolosu AMO. Občany zajímala ekologická opatření, která společnost připravuje. Lidé se však odpovědi nedočkali. Zástupci AMO odmítli na otázku odpovědět.“ Mohou si to dovolit, protože mají za svými zády lidi z města i kraje. A co na tom, že voliči dýchají vzduch s karcinogenním prachem? Alespoň pak budou pěkně otevírat peněženku u doktora a když umřou předčasně, nebude se jim muset vyplácet důchod.
Populisté ve Švýcarsku uspěli, lidé v referendu podpořili zákaz minaretů
Chtějí minarety, ramadán a šátky. Evropa ale ztrácí chuť ustupovat
Jako první si všimněte samotného titulku: populisté uspěli. Populista je u nás zprofanované slovo – populisté jsou „oranžoví“ a tedy i špatní. Stejnou myšlenku se Novinky.cz snažily čtenářům vnuknout i v případě naprosto demokratického rozhodnutí Švýcarů.
Švýcarská demokracie je fenomén a pro mne velký vzor, jak bych chtěl, aby vypadal demokratický stát u nás. O mnoha věcech rozhodují občané a referendum je tam skoro tak běžné, jako v Česku sezení v hospodě. Právě v tom je zásadní rozdíl mezi námi a Švýcary – zatímco u nás se syčí slova plná zloby do půlitru, v zemi helvétského kříže slovo demokracie opravdu znamená vládu lidu.
Zkuste si představit, že by se vás, jako voličů, někdo zeptal na názor, zda chcete nebo nechcete ve své zemi minarety. U nás jsme se již v praxi přesvědčili, že o podobných (natož pak vážnějších) věcech občané nemají právo rozhodovat, zejména pak v případě, kdy se ty věci týkají jakékoli menšiny. K menšinám se u nás stavíme se shrbeným hřbetem jako ponížení služebníčkové, hlavně aby se na nás nezlobila Evropská unie.
Švýcaři mají rozhodovací pravomoci podstatně větší, takže když přišla na přetřes otázka týkající se muslimské komunity, byl to lid, komu bylo do ruk dáno právo na vyjádření. Celkem bez překvapení je pro mne skutečnost, že se postavili proti. Muslimské náboženství je totiž dosti agresivní – nejprve chtějí minarety, pak budou chtít uznat právo šaríja. Než se nadějeme, budou na ulici kamenovat lidi jen proto, že nežijí podle jakési jejich příručky.
Milí muslimové by si měli uvědomit jednu základní věc: jsou to oni, kdo přišli do dané země a proto se musí řídit jejími pravidly, stejně jako se jimi musí řídit každý, kdo přijede do jejich vlasti. Jestliže se jim toto nelíbí, nikdo jim nebrání, aby se vrátili domů a užívali si dosyta svých minaretů. Neustupujme přistěhovalcům, protože jsou to oni, kdo se svobodně rozhodli žít v naší zemi, nikoli my, kdo by je sem zval!
Dovolím si citovat jednoho ze čtenářů iHNedu: „Nikde na světě si nemůžou lidé dělat vše, co chtějí… A právo stavět minarety není ústavním právem… Takže muslimové nemají žádné právo si na cokoli stěžovat… I tak mají v EU řádově větší práva, než by měli ve svých původních zemích… A právech křesťanů v těchto zemích nemluvě…“
O stavu připosranosti české společnosti, kde autocenzura a cenzura funguje lépe, než v dobách netužšího komunismu, svědčí i následující konstatování čtenáře Týden.cz: „Týden opět zrušil diskusi pod článkem o referendu o minaretech ve Švýcarsku. Zatímco svobodní Švýcaři se k takovým věcem můžou nejen vyjadřovat, ale i o nich hlasovat, v Česku, kde vládnou stále lidé s totalitními kořeny (jejich geny zdědila zřejmě i nová novinářská generace), se o otázce muslimů v Evropě svobodně mluvit nemůže.“ Zkuste najít jasnější důkaz, že „demokracie“ u nás prostě není tou opravdovou demokracií, ale jen oblíbenou frází v ústech našich politiků.
Pendolino a D1 prý škodí ostravským hotelům. Lidé už tam nemusí nocovat
Tady si dovolím jen malou poznámečku: není to Pendolíno ani D1, co „škodí“ ostravským hotelům. Je to Ostrava sama. Kromě jedné ulice s hospodami totiž v tomto městě není absolutně nic, proč by tu návštěvníci museli zůstávat déle, než nezbytně potřebují. Ostatně i knížka, vyznačující „pamětihodnosti“ Ostravy, je jen útlá malá brožurka, což odráží i skutečný stav.
Druhý proces s Dělnickou stranou začne v polovině ledna
A jsme opět u stavu demokracie v Česku. Když se na politické scéně objeví strana, jejíž názory jsou v rozporu s totalitním režimem, nepřipouštějícím diskuzi o některých tématech, nenechají naši mocní rozhodovat občany o jejím osudu v demokratických volbách, ale začnou usilovat o její zrušení. Je to naprosto stejné, jako za reálného předlistopadového socialismu.
Týká se to nejen Dělnické strany, ale také KSČM. Jako by občané byli malými dětmi, které musí ti chytří a dospělí politici vodit za ručičku. Proč nechávat lidem možnost, ať si sami vyberou, jakou cestou se má ubírat jejich budoucnost? Co kdyby si zvolili něco, co stávající garnitura považuje za závadné? Proto je tu náš chrabrý stát a politici, aby zabránili takové nepěkné chybě. Jenže ne všichni v této zemi potřebují, aby někdo myslel za ně. Demokracie podle mého mínění spočívá v tom, že občan bude mít výběr z co nejvíce možností, nikoli v tom, že mu předložíme předpřipravený jídelní lístek, složený ze soudružsky propojených stran.
Po kongresu ODS konečně známe tváře kmotrů a velrybářů
Velice jsem se divil, že Česká televize přišla ve svém pořadu 168 hodin s tak odvážnou reportáží, ukazující, kdo doopravdy tahá za nitky v politice. V případě ČSSD jsou často zmiňovány podivné vazby Jiřího Paroubka na rodinu Kočkových. ODS je v tomto směru oním „druhým bez dvou za dvacet,“ protože skvadra oněch „zámožných podnikatelů“ působila velice podobně. Pravda, na Kočkových poznáte na první pohled, co si o nich máte myslet, kdežto šedé eminence ODS se schovávají v zákulisí. Ale co – voliči „modrých ptáků“ sice možná zaznamenali existenci jakýchsi „komunálních kmotrů,“ nicméně svůj hlas ODS odevzdají s přesvědčením fanouška FC Baník – tedy bez přemýšlení, bez rozumného důvodu, prostě proto, že je tam Mirek, nebo proto, že je strana modrá. Ještě by mohli u uren vykřikovat „ódées pyčo!“
DVD tip: Pařba Ve Vegas a domácí útok na bránici
Malé odlehčení: pokud jste film Pařba ve Vegas neviděli, určitě si ho sežeňte. Nepíšu to často, protože zábavnost současných komedií je – až na výjimky – bídná, ale u tohoto snímku jsme se s manželkou opravdu výtečně bavili. Jak docela výstižně napsal autor recenze: jedná se o protipól romantických komedií, jež jsou svým pojetím cíleny spíše na dámskou část publika. Pařba ve Vegas je komedií pro chlapy, kteří alespoň jednou zažili co znamená „pořádná pařba.“ Souhlasím s autorem v konstatování, že „Nejde jen o to, že Pařba ve Vegas je film vtipný. Je to film velmi vtipný, s velmi rafinovanou stavbou“
V Itálii chystají drsné pokuty za kouření za volantem
Co ještě v Evropě zakážou? Na jednu stranu se mi nové opatření, chystané v Itálii, nelíbí – auto je snad můj vlastní prostor, ve kterém si mohu dělat, co chci. Na stranu druhou si ale uvědomuji, že auto je souběžně s tím i nebezpečná zbraň a kouření je jednou z činností, jež mohou ohrozit bezpečnost řízení. Zásadní je pro mne jedna věc: zda je rozlišeno kouření například v rychlosti 130 km/h na dálnici a při poposkakování v koloně. Přeci jen ve stojícím autě při zapalování cigarety žádné riziko nehrozí. Kdyby tento zákon připravili čeští poslanci, jsem si jistý tím, že by se buzerace týkala kohokoli, kdo sedí za volantem auta s nastartovaným motorem.
Moc pěkný a přitom jednoduchý vynález, který by zvýšil propustnost křižovatek. Současný systém „červená-červená+oranžová-zelená“ bohužel řada řidičů nechápe a s řadící pákou začne „kvedlat“ teprve v momentě, kdy mají několik vteřin na semaforu „volno.“ U semaforu s odpočtem by měli přehled o tom, za jak dlouho přijde oranžová a byli by připravení.
Ostatně ze zahraničí bychom se, co se týká semaforů, mohli učit. Například na Ukrajině (a nejen tam) je používán šikovný systém i při zastavování provozu: svítí zelená a asi tři vteřiny před oranžovou se zelená rozbliká. Pro řidiče to znamená něco jako „poslední šance na průjezd,“ zatímco na oranžovou už se brzdí. Odpadají pak dohady s policisty, zda jste křižovatku projel na oranžovou, „krvavě oranžovou,“ nebo červenou. Možná by se nad podobnými vylepšeními mohli zamyslet naši politici – jistě by to bylo užitečnější, než dohady o tom, zda sebou máme vozit v kufru tužku, ořezávátko nebo rovnou rýsovací prkno.
0 komentářů