Rusové zatápí OPECu.*Lidé by raději u moci komunisty, než velkou koalici.*Sčítání lidu pohledem předsedy SSO.*Paroubek otočil a ztratil i zbytky mé důvěry.*Vrátí se Miloš?
Tyto Týdnoviny měly díky mé cestě do Prahy uzávěrku ve čtvrtek v 8:00, tudíž nereagují na události po tomto termínu.
Když jsem 19. září 2008 napsal první Týdnoviny, nebyl jsem si jistý, zda je vydržím periodicky psát týden co týden. Přeci jen věci, jež bych měl dělat pravidelně, mě časem přestanou bavit. U Týdnovin to neplatí – dnes si čtete 51. a musím konstatovat, že mě to zatím stále baví :). Vynechal jsem pouze dvakrát a to v období Vánoc a Silvestra loňského roku. Začínal jsem několikařádkovými komentáři, ale protože jsem člověk nadprůměrně ukecaný a ještě k tomu grafoman, postupně jsem se dostal až na pět A4-ek. Skoro se až divím, že je někdo ochoten číst tak dlouhé texty, neboť názorové a v mém případě subjektivní články příliš nefrčí. Proto chci na tomto místě poděkovat všem, kdož Týdnoviny čtou a ještě o něco více pak těm, kteří se slušně zapojili do diskuzí. Doufám, že to se mnou ještě nějaký ten pátek vydržíte :).
V Týdnovinách, které vás čekají, se budu vracet vždy k jedné události, kterou jsem komentoval před rokem. Bude zajímavé sledovat, jak se posunul můj názor, ale také jaká změna se odehrála v tom či onom směru. Přeci jen když se otočím vzad, vidím poměrně dynamický názorový vývoj, který je i důsledkem diskuzí s vámi, čtenáři.
Těžba ropy v Rusku je na rekordu, OPEC z toho není nadšený
Oligipolně se chovající kartel zemí vyvážejících ropu asi Rusové pěkně naštvali. Zatímco OPEC reguluje těžbu tak, aby získal za barel co nejvíce dolarů, Rusové na především arabské země z výšky kašlou. Každopádně konstatování že „OPEC si postěžoval, že když s ním Rusko nebude při snížení těžby spolupracovat, kartel nebude příliš úspěšný,“ ukazuje, že volný trh nefunguje ani v celosvětovém měřítku.
Každopádně protiváha a konkurence OPECu je rozhodně prospěšná a potvrzuje status Ruska jako velmoci. Škoda, že patrně nenastane situace, aby se alespoň slovanské země spojily a odebíraly ropu pouze z tohoto zdroje.
Ľubomír Huďo o 11. septemberi v STV
Minulý týden byl ve znamení výročí (úmyslně nepíšu „teroristického“) útoku na Světové obchodní centrum. Zatímco na iDnesu vyšel přizdisráčský článek o tom, kterak je totálně mimo věřit jiné, než oficiální teorii, na Slovensku si Ľubomír Hudo dovolil ve vysílání veřejnoprávní televize prezentovat názor opačný, tzv. „konspirační.“ Moderátor se sice v rámci korektní propagandy neubránil několika úšklebkům, leč i tak se jedná o počin, který hodnotím na výsost pozitivně.
Zvládáte pravopis na jedničku? Vyplňte si Svěrákův diktát na iDNES.cz
iDnes opět po dlouhé době udělal něco užitečného: vystavil na svém webu tzv. „Svěrákův diktát.“ Neskromně se pochlubím, že ze 28 možných chyb jsem jich udělal nula :).
Nebylo by možná marné, kdyby podobné testy dělali i redaktoři a to nejen iDnesu, ale zejména ČT24, kde nejrůznější hrubky komentuji opravdu často. Skoro mám pocit, že některá média v rámci snahy o nejrychlejší publikování zprávy ani nemají korektora, což je smutné. Ostatně co tak sleduji, zejména mladší generace je s pravopisem poměrně na štíru. Není divu – díky Internetu se dnes zdaleka nečte tak, jako dříve a patrně ani učitelé češtiny už nejsou to, co bývali. Když vidím některé texty na Internetu, vždy si vzpomenu na svou paní učitelku češtiny Sojkovou a říkám si, že by z toho patrně zešedivěla.
Lidé by měli raději u moci komunisty než koalici ČSSD a ODS
Skutečnost uvedenou v nadpisu tohoto článku potvrzuji. Přeci jen když někdo volí ČSSD, ve většině případů tak činí proto, aby se k moci nedostala ODS. Ze strany voličů ODS tomu nebude jinak. Spojení ODS a ČSSD by tak bylo podrazem na voliče z obou táborů, protože asi jen minimum z nich je schopno tolerovat u moci stranu z opačné části politického spektra (ačkoli příklon ODS k „modrému socanství“ výrazně přiblížil modré ptáky k oranžovým).
Teď jsem zvědav, jak na tuto informaci zareaguje předseda ČSSD Jiří Paroubek, známý svým populismem a jistou formou závislosti na průzkumech veřejného mínění. Dosud měl plná ústa hlášek, že s komunisty do vlády nepůjde, aniž by si ale uvědomoval, že pro jeho voliče je to jedna z mála schůdných cest. Přitom v krajích ČSSD s KSČM vládne, jako by se nechumelilo a panu Paroubkovi se to nikterak nepříčí. Ani ze strany voličů této strany jsem nezaznamenal nějaké vysloveně negativní odezvy. Jsem zvědav, zda Paroubek překoná svůj krátkozraký pohled a pochopí, že vláda s komunisty bude i z hlediska politického programu jeho strany výrazně přínosnější, než kolaborace se stranou, s níž si zatím před médii hrají na nesmiřitelné rivaly.
Předseda SSO Petr Mach poměrně přesně vystihl názor na sčítání lidu. Musím konstatovat, že s následujícím se ztotožňuji. Škoda, že nenacházím více shod v pro mne klíčových oblastech.
„Považuji sčítání lidu, domů a bytů jen za další buzeraci státu. Chtějí-li úřady, podnikatelé či charitativní spolky znát detailně, jak lidé bydlí, ať si zaplatí výběrový průzkum, který je bude stát pár desítek tisíc. Není nutné se ptát všech deseti milionů lidí za 2500 milionů korun. Navrhuji, aby se v rámci úsporného balíčku Zákon o sčítání lidu zrušil a stát nás nesečetl. Co je koneckonců státu a Bruselu do toho, jestli mám doma internet a záchod?“
ČSSD otočila, volby chce až v červnu
Přiznám se bez mučení, že po tomto názorovém veletoči ztratil předseda ČSSD Jiří Paroubek i ty zbytky důvěry, které u mne ještě měl. Přeci jen dokud prováděl tanečky v rytmu „já nechci ze Sněmovny“ přeběhlík Melčák, dalo se to ještě pochopit. Když se ale k němu přidala ČSSD, nestačil jsem se divit. Je sice pěkné, že Paroubek hájí krok své strany tím, že by předčasné volby mohl kdokoli zpochybnit u Ústavního soudu, leč předpokládám, že pokud poslanci schválili zákon o rozpuštění Parlamentu, tak je tento zákon korektní. Na co by jinak páni poslanci měli ty stovky poradců, kterým vyplácejí peníze ze státní kasy? Poradci jsou snad od toho, aby procházeli materiály a v oborech, kterým poslanec nerozumí, pomohli najít nějaké stanovisko. Chce mi snad předseda ČSSD tvrdit, že jeho strana hlasovala pro zákon, který odborníci ani neviděli a díky tomu je možné, že je neústavní? Ano, nasvědčoval by tomu fakt, že se Paroubek odvolává na vyjádření Ústavního soudu v kauze poslance Melčáka. Jako by teprve poté někomu došlo, že stávající postup může být v nesouladu s nejvyššími právními normami této země.
Pak se ale musím zeptat: jakou práci dělají naši zastupitelé, když v podstatě bez připomínek hlasují pro zákon, jež je pravděpodobně velice snadno zpochybnitelný a napadnutelný? Má-li Paroubek pravdu, pak tím vlastně i říká, že on, jeho spolustraníci i další dělají svou práci špatně.
Ostatně podívejte se sami, co nejprve napsal předseda oranžových na Facebook:
„Doufám, že volby do Poslanecké sněmovny bude možné uskutečnit počátkem listopadu. Tipnul bych si, že ODS a TOP 09, a samozřejmě také zelení a lidovci, udělají vše pro to, aby došlo k odkladu voleb na jaro. A ještě to budou chtít svést na sociální demokraty.“
No a pět dnů poté komentoval předčasné volby následovně:
„Rizika zrušení aktu rozpuštění sněmovny jsou příliš velká, což ČSSD, jako odpovědná politická strana, nemůže připustit. Nechceme znevažovat institut svobodných voleb. Prioritou je pro nás schválení rozpočtu, k čemuž potřebujeme fungující Poslaneckou sněmovnu“
To je prostě změna názoru o 180 stupňů a tedy věc, která by se u tak významné osobnosti politické scény stávat neměla. Z mého pohledu to poukazuje na nekompetentnost předsedy ČSSD a myslím, že je čas, aby byl na svém postu vystřídán. Právě díky jeho osobě mnoho voličů ČSSD odmítalo. Teď budou mít další důvod a nedivil bych se, kdyby díky Paroubkově veletoči ČSSD nakonec volby prohrála.
Nechápu jednu věc: proč ČSSD svrhla vládu Mirka Topolánka, když nyní tatáž Sněmovna bude u moci až do řádných voleb? Ano, máme tady „dočasnou“ vládu, Topolánek se dokonce vzdal mandátu, ale jaký mělo smysl vyslovení nedůvěry, když poté nenásledovalo prakticky nic radikálního?
Něco málo k poplatkům ve zdravotnictví napsala stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková. Potvrdila mi, že v této otázce jsou komunisté patrně jediní, se kterými mohu souhlasit.
„Zavedením zdravotnických poplatků prokazatelně významně stouply výdaje na domácnost a spoluúčast pacientů dosáhla již 16 procent!“ začíná Marková svůj článek. 16%, to není málo, když si uvědomíte, že například z platu 30 tisíc hrubého platíte do pokladny zdravotní pojišťovny 1350 Kč a zaměstnavatel 2700 Kč, tj. celkem 4050 Kč.
„Více než 60 procent občanů České republiky poplatky dlouhodobě odmítá.“ Bohužel na to, co občané odmítají, politici z výšky kašlou. Dokonce i média spolupracují s režimem tak srdnatě, že na názor někoho, kdo nesouhlasí, prakticky nenarazíte. Opět připomenu bezkoncepčnost poplatků v podobě, v jaké je zavedl ministr Julínek. Například novorozenci, kteří se jak známo krmí mateřským mlékem, nebo pacienti v bezvědomí, jež stravu jaksi nepřijímají, musí platit 60 Kč za nemocniční jídlo. Na oplátku většinou nedostávají nic – ani výběr z více jídel, ani kvalitu. Stejně tak se jakýmsi kouzelným proutkem změnil třicetikorunový poplatek za recept na 30 Kč za položku na receptu. Ve finále tak nejvíce zaplatí chronicky nemocní pacienti, kteří za svou nemoc leckdy ani nemohou. Jsou-li poplatky označovány jako „regulační,“ musím se ptát: co ve výše uvedených případech regulují?
A ještě ukázka toho, jak fungují středo-pravicová média. Následující fakt jsem v nich totiž vůbec nezaznamenal. Jako by fungovala stylem „nesmíme nasrat voliče.“ Ostatně podívejte se sami, co navrhli páni senátoři: „Další návrh Senátu je mnohem nebezpečnější. Přechodná ustanovení, snižující ceny a úhrady plošně o pět procent, budou v konečném důsledku znamenat skokové navýšení doplatků pro pacienty o pět procent celkové ceny léčivého přípravku!“ No jistě, z jejich platů je nějakých 5% legrace, ale co důchodci, nebo rodiny s dětmi, na které tento stát už dlouhé roky kašle?
Zeman uvažuje o návratu – se „Stranou práv občanů“
Možná je to opět tradiční novinářské „kachnění,“ kterých už jsme ohledně návratu Miloše Zemana zažili nespočet, možná se ale tento svérázný člověk do politiky opravdu vrátí. Přesto, že Zemanovi asi nikdy nezapomenu zradu na voličích, které se dopustil podepsáním tzv. „opoziční smlouvy,“ patří stále mezi mé nejoblíbenější persony české politiky. Ostatně jeho knížku Jak jsem se mýlil v politice mám přečtenou i pozpátku :).
Zeman sice původně podmínil svůj návrat několika podmínkami, z nichž jednou bylo vytvoření tzv. „velké koalice“ ČSSD a ODS, k níž to jednu chvíli docela evidentně směřovalo, nicméně možná se vrátí i bez toho. A myslím, že by to bylo dobře. Pokud by Zeman vytvořil levicovou stranu, dostali by voliči další možnost volby. Pravicovým teď přibyla TOP09, levicoví musí vybírat mezi stále horší ČSSD v čele s nedůvěryhodným předsedou a komunisty, kteří sice permanentně získávají nad 10% hlasů, ale nikdo je nechce pustit k moci. Alternativa v podobě Zemana by mohla přihrát hlasy z obou dosavadních táborů, největší odliv by ale podle mne způsobila oranžovým, protože pro řadu jejich voličů je vysočinský důchodce symbolem „staré dobré sociální demokracie.“
Miloš Zeman sice není takový „buldozer,“ jako Jiří Paroubek a mnoho věcí by – alespoň dle toho, jak se vyjadřuje v médiích – řešil spíše smírnější a pokornější cestou. Je ale nesporné, že má své názory, za kterými si stojí a veřejně je prezentuje. Je tedy například více než pravděpodobné, že v otázce Lisabonské smlouvy by tento politik prosazoval její přijetí, což mi dost silně nevyhovuje.
Má také dobré nápady, jako je změna volebního systému, jejímž smyslem by bylo, aby volič mohl více promluvit do složení Sněmovny udělením tzv. „preferenčních hlasů.“ Ostatně se Zemanovými návrhy na změnu volebního systému jste se mohli setkat již v lednu tohoto roku, kdy jsme zde prezentovali jeho přednášku na půdě ostravské VŠB. Tehdy jsme citovali toto:
- rozdělení republiky do více krajů (ze současných 14 například na 35).
- méně zastupitelů v jednotlivých krajích (místo současných 50 snížit například na 15).
- nutnost menšího procenta preferenčních hlasů (snížit na 3%).
- panašování, tj. možnost volby jednotlivých kandidátů napříč všemi stranami (tedy ne nutnost volby jediné strany).
Smyslem těchto opatření by mělo být, aby se do zastupitelstev dostali schopní lidé a ne šedé myši, které na čela kandidátek v současnosti nasazují stranické sekretariáty.
Těšit bychom se také mohli na nesmrtelné bonmoty – viz například aktuální vyjádření ke šrotovnému: „Šrotovné je podle něj stejný nesmysl, jako kdyby on požadoval klozetovné, protože mu právě montují nový rozhodně ekologičtější záchod.“
Celkově vzato jsem přesvědčen o tom, že návrat Miloše Zemana by byl pro český politický gulášek vítaným kořením a především pak alternativou pro ty, jež na levici volí mezi menším a větším zlem.
Otočka zpět
Dnes tedy poprvé o tom, co jsem psal před rokem v tehdy prvních Týdnovinách.
Exministr Šimonovský vyrazil na túru, kvůli sázce jde 82 km podél dálnice
Tehdy jsem napsal: „Pana Spejbla, tedy ex-ministra dopravy Šimonovského, jsem nikdy moc nemusel, ale tímto počinem si získal alespoň část mých sympatií. Spejbl vyrazil na více než 80 kilometrů dlouhý pochod, neboť se vsadil, že dálnice z Lipníku nad Bečvou k polským hranicím bude dokončena do konce tohoto roku. Konec roku 2008 sice ještě nepřišel, nicméně vzhledem k tomu, že mohu situaci na místě celkem podrobně monitorovat, mohu říci, že pochybuji o tom, že by bylo dílo dokončeno alespoň ke konci roku příštího. Každopádně pan ex-ministr si rozhodně nevybral pěkné počasí a když jsem ho tak viděl v televizi, v bundě s kapucí, skoro mi ho snad i bylo líto… :). Každopádně malé plus patří mistru Spejblovi za to, že jako jeden z mála politiků drží slovo!“
Máme tu rok 2009 a dostavba dálnice do Polska stále nevypadá dobře. Jednu chvíli se dokonce mluvilo o tom, že kvůli nedostatku peněz se ji nedočkáme ani na konci tohoto roku, což jsem ostatně předpovídal. Nakonec to dopadlo tak, že zprovozněn nejspíš bude úsek do Ostravy, ale kvůli financím nebudou otevřené některé nájezdy, jako například ten patrně nejklíčovější ve Studénce. Do Polska ale dálnice letos nebude určitě.
Napadá mě také porovnání pana Šimonovského a Topolánka: zatímco ex-ministr dopravy se skutečně vydal na pěší tůru po dálnici, Topolánek v rámci své akce „léto s Topolem“ fungoval tak, že kilometr před vesnicí přesedl ze Superbu na kolo a voličům to prezentoval, jako by celou cestu šlapal do pedálů. V případě ODS je ale lhaní voličům takřka synonymem této strany. Stejně tak porovnání s nástupcem v ministerském křesle Řebíčkem je tristní – přeci jen na politika z KDU-ČSL tolik oprávněné špíny, jako na Topolánkova kamaráda, při nejlepší vůli hodit nelze.
0 komentářů