Páteční podvečer 15. srpna nás zastihl na cestě, unavené po dlouhém přejezdu z litevského Šiauliai. Naším cílem byla Varšava, kde jsme měli naplánované přespání před finální etapou domů do Ostravy. Po celodenní jízdě, zpestřené jen jedním nepříliš vydařeným párkem v rohlíku na dálnici, nám samozřejmě pořádně kručelo v břiše a touha po dobré večeři byla téměř hmatatelná. Nakonec nás uspokojila pizzerie Melio.
V takových chvílích nastupuje na scénu moderní technologie a moje žena. Ta, vyzbrojená chytrým telefonem, začala pátrat v okolí našeho hotelu po něčem, co by stálo za hřích. Její volba padla na podnik jménem Pizzerie Melio, který se v Mapách Google [1] pyšnil až podezřele vysokým hodnocením 4,9 hvězdičky z bezmála pěti set recenzí. To vypadalo více než slibně.
Pizzerie Melio zaslouží pochvalu
Pizzerie se nacházela jen pár stovek metrů od našeho hotelu, v moderní, novotou vonící byznysové čtvrti. Už zvenčí působil podnik velice čistým a elegantním dojmem. Žádné laciné poutače, jen vkusný design a příjemná venkovní zahrádka, kam jsme se s chutí usadili. Bylo zřejmé, že majitel si potrpí na styl a kvalitu, což byla předzvěst dobrých věcí příštích.
[2]Exteriér pizzerie Melio
Obsluha fungovala na jedničku. Sotva jsme dosedli, už jsme si mohli objednávat. K pití jsme pro osvěžení zvolili domácí limonády a nealkoholické Prosecco. Vše bylo na stole během okamžiku. Náš hlavní zájem se však soustředil na jídelní lístek, kde jsme si vybrali dvě pizzy – jednu pikantní a druhou sýrovou, abychom mohli porovnat různé chutě.
Čekání na jídlo bylo překvapivě krátké, netrvalo snad ani deset minut. Když před námi přistály talíře, bylo nám jasné, že vysoké hodnocení neklamalo. Obě pizzy měly nadýchané, lehce opečené okraje s typickými tmavými puchýřky, kterým se přezdívá „leopardí kůže“. Těsto bylo na pohled vláčné a vůně čerstvých surovin se neodolatelně linula vzduchem.
[3]Pikantní pizza byla jednoduše božská
Pikantní pizza byla jednoduše božská. Chuť rajčatového základu byla plná a autentická, salám měl ten správný říz a vše dokonale doplňovala kvalitní mozzarella. Těsto bylo přesně takové, jaké má být – uprostřed tenké a vláčné, s křupavými, ale zároveň měkkými okraji. Nebál bych se tento kousek srovnat s pizzou, kterou jsme si dali v italském Terstu.
Nečekaný neapolský poklad ve Varšavě
Ani sýrová varianta v ničem nezaostávala. Byla dokonalou ukázkou toho, jak má vypadat poctivá pizza postavená na kvalitních produktech. Harmonie různých druhů sýrů byla naprosto vyvážená a celek nepůsobil vůbec těžce. Právě na takové pizze se nejlépe pozná mistrovství pizzaře, a tady bylo zřejmé, že v kuchyni stojí skutečný profesionál.
[4]Sýrová pizza z pizzerie Melio
Tajemství takto vynikající pizzy tkví v neapolském stylu přípravy. Základem je těsto, které kyne i několik desítek hodin, díky čemuž je neuvěřitelně lehké a stravitelné. Pečení pak probíhá v peci rozpálené na téměř 500 ∘ C jen něco málo přes minutu. Majitel podniku je navíc, jak jsme se později dočetli, držitelem medaile z mistrovství světa.
Personál si zaslouží samostatnou pochvalu. Přestože bylo zjevně po celodenním shonu, obsluha byla rychlá a příjemná. Vše probíhalo v klidu a s úsměvem, což přispělo k celkově vynikající atmosféře večera. V podniku panovala profesionální pohoda, která dávala tušit, že každý přesně ví, co má dělat, a dělá to rád a dobře.
Celkově byla návštěva pizzerie Melio naprostým zjevením a jedním z nejlepších gastronomických zážitků celé naší dovolené. Byla to dokonalá tečka za dlouhým a únavným dnem na cestě. Pokud vás někdy osud zavane do Varšavy, tento podnik si rozhodně nenechte ujít. I pět hvězdiček je v tomto případě málo.
🖨 Verze pro tisk [5]