Hodnoty prý vytvářejí zaměstnanci, nikoli podnikatelé*Stát nám bere peníze a nestará se o nás podle našich představ. Vyřeší to střelba?*Zemědělci chtějí dotace když prší, i když je sucho.
Valtr Komárek: Ožebračujete národ. Zdanit boháče, jejich řečičky mě nezajímají
Považoval jsem Valtra Komárka za bystrého staříka, přitom vlastně ani nevím proč. Jen si matně vzpomínám, že se kolem revoluce motal v médiích a z tehdejší perspektivy se mi zdálo, že mluví celkem rozumně. Jenže je to už více než dvacet let a za tu dobu se změnilo mnohé, včetně mých politických preferencí. Nedokáži tedy posoudit, jestli takto uvažoval pan Komárek už dříve, nebo jestli k současným názorům nějakým způsobem dospěl. Každopádně hned poté, co se odkaz na jeho názory začal šířit sociálními sítěmi, byl označen za „dementa roku“. Ač se osobně vyhýbám urážlivým výpadům, tentokrát musím souhlasit.
„To je moderní trend finančníků, kteří si myslí, že je těžké postihnout zdaněním podnikatele, aby neutekli do jiných států. Je jim také zatěžko je postihovat, protože to jsou přece ti, kteří se mají uctívat, natož ještě od nich chtít daně.“
Už zde nastává první překvapení. Komárek staví podnikatele do pozice jakýchsi zlých kapitalistů, jejichž cílem není nic jiného, než si pořádně nahrabat a pokud možno neplatit žádné daně. Stranou nechává hned několik faktů: ti zlí podnikatelé často dávají práci „obyčejným lidem“ (těm, o které Komárkovi jde) – někdy tisícům, jindy stovkám, desítkám, či alespoň jednotlivcům. Podnikatel přitom platí daně nejen ze svého zisku, ale také povinné zdravotní a sociální odvody za všechny své zaměstnance – to vše ze své kapsy. Reálně je tedy jeho daňová zátěž leckdy vyšší, než v případě zaměstnanců. Pokud podnikatelům zvýšíme daně, část z nich skutečně může přesunout svůj byznys jinam (a podle dostupných zpráv se tak děje stále častěji), další část pak omezí, či zcela ukončí své podnikání. A zkuste si tipnout, co se stane se zaměstnanci – těmi „obyčejnými lidmi“, o které panu Komárkovi přece tak jde? Ano, skončí na dlažbě.
„Ale je třeba si uvědomit, že máme už tak jednu z nejvyšších DPH v Evropě, že je řada zemí, které mají, pokud jde o potraviny, nulovou DPH,“ upozorňuje čestný předseda ČSSD.
Moc hezky to zní. Už jen ta představa: potraviny s nulovou DPH! To se musí líbit každému, nebo ne? Samozřejmě – pokud si ovšem neuvědomíme, že ČSSD byla u moci mnoho a mnoho let, a DPH u potravin rozhodně nesrazila na nulovou výši. Chtěl pan Komárek pouze informovat, že „někde to je tak“, nebo se snaží občanům podsunout, že kdyby volby vyhrála ČSSD, tak třeba možná jednou…?
Přichází hlavní perla článku: „My jsme pořád toho pro někoho zastaralého názoru, že hodnoty vytvářejí především zaměstnanci, a ne ti, co vlastní kapitál, ti podnikatelé.“ Hned se mi vybavil projev Miloše Jakeše z Hrádečku.
Uvědomuje si pan Komárek, že bez podnikatelů-zaměstnavatelů by – tedy s výjimkou státních (a většinou žádné hodnoty netvořících) – žádní zaměstnanci neexistovali? Že když prostě nebude zaměstnavatel, tak nebude zaměstnanec, a i kdyby dotyčný sebevíce chtěl, žádné hodnoty by nevytvořil? Tedy jedině, pokud by se stal podnikatelem, čímž by ale spadl do té skupiny, kterou by Komárek chtěl pořádně zdanit.
Znám poměrně mnoho podnikatelů a vesměs jsou to slušní lidé – ostatně patří k nim i moje manželka. Obdivuji je, protože se dokázali postavit na vlastní nohy, a rozhodli se o sebe postarat sami, což je přesně to, co politici typu Valtra Komárka nechtějí, ba naopak. Politici chtějí ovce, které budou co možná nejvíce závislé na státu.
Tvrzení některých politiků, že podnikatelé platí malé daně, je samo o sobě lživé. Podnikatelé pouze mají – na rozdíl od zaměstnanců – šanci do určité míry ovlivnit výši odvodů. Ale pro stát je samozřejmě výhodnější, když může vybírat desátky pěkně bez odporu, bez výhrad, bez uplatnění nákladů. Jenže oni podnikatelé nemají tuto výhodu zadarmo! Když si dovolí odjet dovolenou, nedostanou po svém návratu plat v plné výši! Když potřebují vyležet chřipku, nebo musí na operaci do nemocnice, nedostanou leckdy ani nemocenskou! Neplatí pro ně osmihodinová pracovní doba, víkendy, svátky, protože pokud si chtějí vydělat na živobytí, musí se snažit, což v případě mnoha zaměstnanců vůbec neplatí. Stejně tak nedostanou odstupné, pokud se jim v podnikání nebude dařit. Zaměstnanec nemusí podávat žádná přiznání, nemusí si hlídat, zda má zaplacené odvody, nemusí neustále úředníkům něco dokazovat, skákat podle státních kontrolorů tak vysoko, jak si písknou, čekat na to, kdy ho – třeba i neprávem – někdo udá, a bude muset napříč presumpci neviny prokazovat, že nic neprovedl.
Ale Valtr Komárek má, jako každý socialista, jasno: podnikatelé mají peněz nazbyt, a je tedy nutné je ještě více zdanit. Bez ohledu na následky, které – koneckonců – ČSSD a komunistům budou vyhovovat, protože z dnešních zaměstnanců se stanou nezaměstnaní, závislí na státu a možná i vděční za almužničku, kterou je stát z jejich vlastních odvodů obdaruje.
Čtenáři Týdnovin, pokud nechcete, aby se ke kormidlu dostali lidé ražení pana Komárka, jděte, prosím, dnes k volbám! Ideálně volte Svobodné.
Sedm kulí jako z Chrastavy
D-Fens si samozřejmě nemohl nechat ujít takovou událost, jakou byl „atentát“ na prezidenta republiky plastovou pistolkou. Myslím, že jednou z nejtrefnějších vět komentáře je hodnocení samotného „atentátníka“ – konkrétně vyjadřuje podiv na tím, že lidé „hledají pomoc od závažných problémů, které jim způsobil stát … u … státu.“ To, bohužel, není ojedinělý problém – občané jsou prostě už bezmála 70 let zvyklí na to, že nad nimi bdí instituce v podobě státu, který jim bere peníze, a za to se o ně bude starat, až to budou potřebovat. Vidím dva základní problémy této samozřejmosti:
- Kvalita „starání se“ o občany stále klesá, přitom občané platí stále stejně, nebo dokonce více. Důkazem budiž nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, poplatky u lékaře.
- Není možné zvolit si jiného poskytovatele těchto služeb, případně z nich třeba i zcela vystoupit. I když by možná soukromá pojišťovna nabídla lepší zdravotní péči, vyšší podporu při ztrátě v zaměstnání, nebo vyšší nemocenskou, nemá na našem „trhu“ prostor. Nemůžeme říci: „Milý státe, děkuji, ale už Ti nebudu odvádět zdravotní a sociální pojištění, protože se o sebe budu starat sám.“
Stranou bych nenechal ani skutečnost, že stát nám dodává služby, které jsme si u něj neobjednali, v kvalitě, kterou nechceme, a vymáhá za ně předplatné pod pohrůžkou vězení. Víte, co to je? To je socialismus v praxi!
A co říci závěrem? Tím, že někdo vystřelí na prezidenta – i kdyby ze skutečné palné zbraně – se nic v tomto směru nezmění. Ale to si lidé na úrovni „atentátníka“ neumí uvědomit.
„A kde je z toho cesta ven… zajímalo by mně, zda si pan Vondrouš někdy položil otázku, co by se v jeho životě stalo, kdyby stát nebyl. Kdyby mu nikdo nesebral padesát haléřů z každé koruny, kterou vydělá, nikdo nevyhazoval jeho peníze oknem, nikdo mu neříkal, kde smí kouřit a jak má čůrat. Nebo byl stát redukován na absolutní funkční minimum, sice existoval, ale nechal pana Vondrouše úplně být. Jak by se jeho život změnil, nakolik vlastně potřebuje stát pro svůj život a nakolik on sám jako pracující a nepříliš náročný člověk potřebuje veřejnou správu a využívá sociální služby. Patrně by mu vyšlo, že vlastně nepotřebuje ani jedno z toho, protože se vlastníma rukama uživí tak jako tak.“
Páteční glosy 5. 10. 2012
Mackovy glosy jsou trefné a úderné, takže nepotřebují další komentáře. Dovolím si tedy citovat: „Zemědělci chtějí od státu 750 milionů za sucho, zněl titulek ve včerejších Lidovkách. Samozřejmě, že zcela mylný: stát žádné peníze nikdy neměl nemá a mít nebude: jsou to naše peníze, které nám nedobrovolně vytahuje z kapes. Takže správně by ten titulek měl znít: Zemědělci po nás chtějí 750 milionů, protože zásluhou sucha budou mít menší zisky. Až ovšem bude veleúrodný rok, nevrátí nám z nich ani korunu.“
Mimochodem: dlouho přemýšlím nad tím, proč jsou zemědělci tak privilegovanou skupinou. Myslíte, že by mou ženu někdy napadlo, že když jí na hodinu zumby přijde málo lidí – třeba proto, že prší, nebo jsou unavení – aby po státu chtěla náhradu za to, že nevydělala tolik, kolik si představovala? I kdyby jí to v nějakém pomatení smyslů opravdu napadlo, jak myslíte, že by uspěla?
0 komentářů