Komentář k volebnímu poselství SSO.*Komunisté kritizují ACTA.*Elektronické viněty jako dokonalý tunel.*Magoři na D1.*Další komentář k programu VV.
Dnes začnu poněkud netradičně nikoli komentováním aktuální události, nýbrž pohledem na volební program Strany svobodných občanů (SSO), která je v tuto chvíli mým favoritem pro nadcházející volby. Už jsem zde komentoval některé volební teze ČSSD, ODS, podrobně jsem se zabýval programem KSČM, TOP 09 (včetně jejího diskriminačního nápadu) a Věcí veřejných (jež jsou mi z vyjmenované sestavy nejsympatičtější). Myslím, že je na čase podívat se na program strany, která podle mého mínění nabízí nejrozumnější program pro myslící a přemýšlející občany, kteří by rádi více svobody i za cenu vyšší míry osobní zodpovědnosti.
Přiznám se, že celý politický program jsem ještě nečetl a na jeho probrání se chystám později. Výrazně větší pozornost ale míním věnovat volebnímu poselství.
- „Čím větší jsou daně a přerozdělování a čím více máme úřadů, tím více je korupce.“ – Jedna z věcí, které jsem zpočátku nechtěl příliš věřit. Přeci jen jsem měl jaksi zafixované spojení podstatného jména „stát“ se souslovím „dobrý hospodář.“ Pracuji, jak někteří z vás možná vědí, v de facto státní instituci a protože pozorně sleduji veškeré dění nejen v ní, ale i kolem ostravského Magistrátu, postupně jsem došel k závěru, že ono slovní spojení je v naší zemi nesmyslné. Na prvním místě u státních úředníků, kteří mají nějakou rozhodovací pravomoc (tedy včetně politiků) totiž byl, je a nejspíše i bude vlastní prospěch. Těžko lze jinak vysvětlit nehorázně přemrštěné ceny některých (spíše většiny) státních zakázek, které jsou podpořeny mlhavými podmínkami výběrových řízení a pečlivě utajovanými smlouvami. Kdo jiný než občan, který podobné zakázky platí ze svých daní, by přitom měl mít právo kontrolovat, zda jsou jeho peníze investovány když už ne správně, tak alespoň v rámci zákonů? Bohužel – na to si pod taktovkou ODS i ČSSD můžeme nechat zajít chuť. Především díky takovým případům jsem došel k závěru, že stát neumí hospodařit s našimi penězi a bude jedině dobře, pokud jeho moc omezíme i za cenu, že necháme volné pole pro zprofanovanou neviditelnou ruku trhu.
- „Tam, kde je rozhodování státu nezastupitelné, trvají Svobodní na průhlednosti veřejných zakázek. Není možné, aby smlouvy z veřejných zakázek byly tajné s odkazem na obchodní tajemství. Veřejné zakázky musí být pod kontrolou veřejnosti!“ – viz výše. V tomto směru bych podporoval zavedení procesu, který se nyní v určitých mezích provozuje jako tzv. „aukce.“ Základní podmínkou veřejné zakázky by tedy mělo být zpřístupnění těchto aukcí online všem občanům i v jejich průběhu a přístup k veškeré dokumentaci (s jedinou výjimkou, kterou by bylo možné ohrožení bezpečnosti státu).
- „Na zadlužování nebo zvyšování daní bude potřeba po vzoru Švýcarska kvalifikovaná většina v parlamentu.“ – velice dobrý nápad. Dosavadní vlády – a je lhostejné, zda byly oranžové, modré, nebo v nich byl nejlepší ministr financí všech dob Kalousek – zadlužovaly občany a zvyšovaly schodek státního rozpočtu. Samozřejmě můžeme polemizovat o tom, zda se dala předvídat krize, nebo jestli se mělo využít období ekonomického růstu k vytvoření rezerv. Na čem se ale patrně shodneme s kritiky z jedné i ze druhé strany, bude skutečnost, že prosadit schodkový rozpočet je v tuto chvíli až příliš jednoduché. Bude jedině dobře, pokud k odhlasování bude nezbytná nějaká vyšší hranice – klidně nechť je to i 66% všech poslanců a senátorů. Třeba pak bude větší šance, že následující ministři financí nebudou řešit nedostatek peněz prostým „čerpáním do mínusu,“ ale tolik potřebnými úsporami.
- „Svobodní prosazují zrušení daně z příjmu zaměstnanců a živnostníků, silniční daně, dědické daně, daně darovací a daně z převodu nemovitostí.“ – Zde se SSO dotýká podle mne jednoho z nejcitlivějších ekonomických témat. Bohužel se za posledních dvacet let stalo zvykem, že pokud stát nevystačí s vybranými penězi, zvýší daně. Zpravidla to nejvíce na svých peněženkách pocítili pracující občané, kteří nemají moc možností, jak se vysokým odvodům vyhnout. Daně z příjmu jsou navíc vysloveně demotivační a v praxi opět postihují jen ty, kteří pracují, kdežto úmyslně nepracující daně neplatí a naopak čerpají ze společné kasy dávky. Další zmíněné daně – dědická, darovací a z převodu nemovitosti – jsou pak nehorázností nejvyššího stupně. Nejedná se totiž o nic jiného, než opakované danění něčeho, z čeho již byla daň zaplacena. Příklad: dostanete plat, odvedete z něj daň. Za zbylé peníze si postavíte dům. Zaplatíte DPH z materiálu a za služby. Platíte přitom z peněz, které byly zdaněny ještě před výplatou. Pak každý rok budete platit daň z nemovitosti. Proč a za co? Až zemřete, zaplatí vaše děti další daň – dědickou. Jakým právem si stát uzurpuje nějaký podíl na tom, co jste ze svých peněz postavili a co chcete logicky přenechat svým potomkům? Takových příkladů bychom našli desítky, možná stovky. Přitom nejde o nic jiného, než sprosté „odrbávání občanů,“ za které ale tito nedostanou zpět vůbec nic (to dostanou jiní, kteří daně neplatí). Snaha státu zdanit všechno, nač se podíváte, nabírá obludných rozměrů a bylo by opravdu dobře, kdyby se celý systém nejen seškrtal, ale také výrazně zjednodušil.
- „Svobodní zruší zbytečné regulace podnikání a navrhnou zrušení desítek zbytečných zákonů a úřadů.“ – Tady jsme, myslím, už na hranici reality, nicméně stačilo by, kdyby SSO prosazovala alespoň následující:
- Zjednodušené daňové přiznání – tedy jeden list A4, bez zbytečných údajů, v ideálním případě pouze kolonky: vydělal jsem X, mám zaplatit daň Y, zaplatil jsem Z, doplácím Z-Y. V souvislosti s datovými schránkami nejlépe podávané elektronicky s tím, že papírová varianta by byla pouze pro ty, jež neumí či nechtějí pracovat s počítačem. Ti by ale museli zaplatit poplatek za ruční zpracování.
- Zjednodušené daně – nejlépe fixní procento, maximálně dvě daňové sazby a to vše tak jednoduše, aby si své daně zvládl vypočítat i žák základní školy.
- Vedlejší podnikání/aktivity provozované zaměstnancem v HPP, který pracuje 8 hodin denně pro zaměstnavatele, by mělo být od daně osvobozeno, protože nyní vlastně takový člověk platí více jen proto, že více pracuje.
- Zdravotní a sociální odvádět pouze z jednoho pracovního poměru či podnikání a to z toho, ve kterém občan vydělává nejvíce.
- „Bodový systém v silniční dopravě se neosvědčil. Je založen na principu dvojího trestu za tentýž čin a v praxi vytváří korupční prostředí, proto jej Svobodní chtějí zrušit.“ – Já bych jako hlavní argument pro zrušení uvedl především korupci spojenou s bodovým systémem. Kdo má konexe, ten body nedostává ani kdyby byl největším pirátem v Česku. Naopak na tom bohatnou úředníci, kteří o přidělování bodů rozhodují.
- „Svobodní jsou pro zvýšení rychlostních limitů tam, kde je to bezpečné.“ – Jsem proti, protože čeští řidiči nejsou v průměru ani tak dobří a disciplinovaní, aby dokázali bezpečně jezdit 130 km/h. Zvýšení rychlosti nad 130 km/h by znamenalo horší následky případných kolizí. Samozřejmě pro zvyšování rychlostí na komunikacích ve městě, kde se může jezdit 70-90 km/h, ale povolená je pouze „padesátka,“ bych schvaloval.
- „Svobodní jsou pro ukončení politiky ředění benzínu a nafty biopalivy, která zvyšují spotřebu a zdražují paliva i potraviny.“ – Stoprocentně podporuji! Přimíchávání směsí do paliv ničí podle některých zdrojů motory i palivovou soustavu. Pokud se majiteli něco takového vinou zředěného paliva poškodí, nemá šanci na jakékoli dovolání.
- „Svobodní jsou pro zrušení městské a obecní policie.“ – I zde jsem pro. Obecní resp. městská policie byla zřizována s argumentem, že to bude obdoba anglických „bobíků.“ Tedy že půjde o uniformované policisty, jejichž hlavní činností bude dohlížení na pořádek a pomoc občanům. Bohužel z městských policií se následkem zvýšených pravomocí stala de facto policie dopravní, v čemž je navíc podporována obcemi, jež mají z pokut přímý zisk. Původní poslání se tak zcela vytratilo a „měšťáka“ potkáte nejčastěji s pokutovým bločkem či botičkou v ruce. Tyto funkce má ale zastávat republiková policie.
Jak jsem psal výše, jedná se pouze o hlavní teze Svobodných. Kompletní volební program si teprve přečtu a samozřejmě se zaměřím nejen na to, v čem se s touto stranou shoduji, ale také na případné rozkoly v názorech. Pak bych se o své názory podělil i zde. V tuto chvíli ale musím konstatovat, že ze všech dosavadních stran, jež jsem na blogu rozebíral, mi SSO připadá nejstravitelnější a nejlépe odpovídá mým názorům.
Komu ku prospěchu?
Poslanec KSČM Vladimír Koníček v Haló novinách upozorňuje na mezinárodní smlouvu ACTA, která se projednává o nás bez nás v Evropské unii (my jsme o ní psali na začátku března). Díky této smlouvě by například nemělo být možné pořizovat si kopie některých děl – a to ani pro vlastní potřebu. Větších buzerací bychom se také mohli dočkat na hranicích, kde by celníci mohli zabavovat hardware jen při pouhém podezření, že se v jeho paměti nacházejí nelegální materiály.
Bohužel ACTA je klasickou ukázkou unijní politiky, kdy řadový občan nejen nemá právo mluvit do probíraných témat, ale leckdy se o nich ani nedozví. Je totiž tím nejposlednějším, komu vládci ze západu věnují svou pozornost.
Nový Kalouskův plán: za porod až 20 tisíc, ale jen sociálně potřebným
TOP 09 typicky Kalouskovsky otočila a porodné, které původně chtěla zcela zrušit, nakonec slibuje jen „sociálně potřebným.“ Roli v tom, zda rodina porodné dostane či nikoli, bude hrát její finanční situace. Jinými slovy: ti, co platí nejvyšší daně, nedostanou od státu při narození potomka nic. Naopak ti, jež do státní kasy nepřispívají vůbec, dostanou pěkných 20 tisíc. Přesně takto funguje „sociální stát“ v českém podání a právě proto jsem se této myšlenky zřekl, ač jsem byl původně jejím velkým zastáncem. Oněch „sociálně potřebných,“ kterým odvádím bezmála polovinu svého platu, mám totiž už plné zuby.
Podrobněji jsem se tomuto tématu věnoval v samostatném článku TOP 09 může volit jen příživník, nebo ten, kdo nečetl její program!.
Elektronické viněty: Tunel na státní kasu?
Opravdu brilantní názorový článek na téma elektronických dálničních známek napsal Radovan Novotný pro server Investujeme.cz. V kostce v něm upozorňuje, že na první pohled výhodná nabídka pro motoristy v podobě přenositelné dálniční „známky“ skrývá pod povrchem celou řadu problémů a v konečném důsledku možná bude stát více, než současný systém.
Autor se zabývá nejen ekonomickým pohledem, podle kterého plánovaný způsob placení za používání dálnic přinese méně peněz, než ten stávající, ale odkazuje také na historické souvislosti, včetně faktu, že již v roce 2008 bylo elektronické mýtné zamítnuto právě s odkazem na jeho nevýhodnost.
„Systém elektronických vinět bude v porovnání se stávajícími dálničními známkami mnohonásobně dražší. Náklady na výběr dálničních poplatků by měly za použití elektronických vinět činit 1,6 mld. Kč ročně. Je-li ročně vybráno cca 2,5 mld. Kč, pak náklady na výběr činí 64 % inkasovaných peněz,“ upozorňuje Novotný.
Konstatuji, že tak věcně podaný článek, který je doslova nabitý fakty a přesto zůstává čtivý a pochopitelný i pro laika, jsem už dlouho nečetl. Škoda, že podobně kvalitního čtiva není na českém internetu více.
Na dálnici D1 útočil další řidič, lahví rozbil pomalejší dodávce přední sklo
Blesk testoval šoféry: Slušný řidič na D1? Ne, lovná zvěř!
Džungle na našich silnicích dosahuje čím dál tím šílenějších rozměrů. Už jsme dokonce díky kamerovému systému byli svědky toho, jak manažer v superbu vyděsil svým zastrašujícím manévrem řidičku tak, že doslova vyletěla z dálnice. Dotyčný samozřejmě následně upravil svou výpověď tak, aby se ze svého činu vyvlékl – konkrétně tvrdil, že nešlo o zastrašování, ale pouhou nepozornost při zařazování se do pravého pruhu. Dejte tomu gaunerovi korunu, ať se nerozbrečím….
Krátce na to se objevil další řidič, který si pravidla silničního provozu vyložil po svém. Když mu dodávka včas neuvolnila cestu, stáhl okénko a mrštil jakýsi předmět do jejího čelního skla. Holt kdo nemá kamarády na ostravském Magistrátě a nemůže si přednost vynucovat modrým majákem, používá tento způsob….
Novináři Blesku následně uspořádali „akci,“ za níž od některých řidičů sklidili tvrdou kritiku. Vydali se po tankodromu D1 z Prahy do Brna s tím, že celou cestu dodržovali nejvyšší povolenou rychlost. Dočkali se několika předjetí zprava a někteří spěchající řidiči dokonce obětovali svůj drahocenný čas, aby je vytrestali následným probržděním. Jak vážné dopravní nehody mohou následkem takového jednání vyvolat, patrně nemusím těm, jež mají a používají mozek, nijak sáhodlouze vysvětlovat.
Čtenářská obec se ale pustila do kritiky reportáže. Konkrétně některým vadilo, že redaktoři jeli v levém pruhu, ačkoli pravý byl volný a tudíž měli spěchajícím závodníkům uhnout. Znovu podotýkám fakt, že redakční auto se pohybovalo rychlostí 130 km/h – tedy nejvyšší, jaká je na D1čce povolená. Zařadit se do pravého pruhu znamená – při neochotě českých řidičů komukoli jinému usnadnit život – odsoudit se do role statisty, který se potáhne 200 km za kamionem. V Česku to opravdu nefunguje jako v Německu, kde pokud vozidlo v pravém pruhu dojíždí pomaleji jedoucí auto (typicky náklaďák), řidiči v levém automaticky sundají nohu z plynu, aby se mohlo zařadit a pomalejšího předjet. Proto u nás nezbývá, než se sveřepě držet v levém pruhu i za cenu problikávajících, troubících a posléze se i mstících hysteriků, přilepených na zadním nárazníku.
Kdo by měl tyto problémy řešit? Pochopitelně dopravní policie, jejíž šéf byl zrovna nedávno mediálně vychvalován, jak pěkně zatočil s nehodovostí. Patrně za tuhou zimu, ve které se mnoho řidičů neodvážilo vyjet, může Leoš Tržil. Jenže dopravní policisty uvidíte venku jedině při nějaké bezpečnostní akci, během níž postihují tak závažné a život ohrožující přečiny, jakými je obvaz v lékárničce s prošlým datem použití, či chybějící pojistky. Na opravdové nebezpečí – tedy psychopaty za volantem – se česká dopravní policie nezaměřuje. Musela by totiž vyvinout aktivní činnost a to není zrovna její obor. Jistě je jednodušší sednout si do křoví s radarem metr před značkou ukončující obec, kde řidiči ohrozí maximálně tak přebíhajícího zajíce.
Jak by řekl Vladimír Mečiar: „Víte co? Pojďme si zazpívat!“
Zkoušeli jsme tvář Věcí veřejných z programu. Výsledek?
Musíme zrušit poplatky, přidat učitelům a zeštíhlit stát, hlásají Věci veřejné
Zatímco velká média vysloveně propagují TOP 09, přesto že zdravě uvažující člověk s fungující pamětí by na tuto stranu především díky Mirkovi Kalouskovi neměl ani pomyslet, já věnuji poměrně velkou pozornost Věcem veřejným (ostatně zrovna minulý týden jsem tu probíral některé teze z jejich programu). Sice nejspíš dám svůj hlas SSO, nicméně ze stran, jež mají potenciální šanci na parlamentní křesla, jsou mi VV názorově nejblíž. Proto jsem s povděkem kvitoval rozhovor s Radkem Johnem, který je ikonou této strany. Komentovat budu víceméně zavedeným způsobem:
- Odpověď na otázku, týkající se hesla „klikni a sám rozhodneš, co budu prosazovat“ – „v rámci programu se vlastně ptáme na mandát, co si můžeme dovolit prosazovat, na co máme podporu.“ – To v každém případě zní sympaticky a rozumně. Na druhou stranu se jen těžko bráním srovnání s ČSSD a ODS a jejich dřívějšími prohlášeními, nesoucími se v duchu „řekněte nám co chcete a my vám to slíbíme.“ V každém případě je přístup VV přívětivý a pokud nic jiného, dá alespoň voličům pocit, že se mohou podílet na politice i jinak, než pouhým vhozením „nejmenšího zla“ do volební urny.
- „chceme štíhlý stát a chceme plošně snížit o 10 % počet státních úředníků“ – to je jistě rozumnější krok, než nápad TOP 09, která chce snižovat o 10% platy státních zaměstnanců. Zatímco redukcí přebujelé administrativy získáme v konečném důsledku my všichni, snižování platů není ničím jiným, než trestáním lidí, jejichž jediným prohřeškem je, že pracují pro tento stát.
- K důchodové reformě John dodává: „My navrhujeme tři pilíře: jeden je jistota minimálního důchodu, státem garantovaná na základě sociálního pojištění. Druhý pilíř: každý občan bude mít právo vyvádět si 4 %, které by jinak dával na sociální pojištění. Vzniknou fondy, jejichž hospodaření bude garantováno státem, aby se to nerozkradlo. A třetí pilíř je: spořte si milí lidé do soukromých fondů, jako spoříte dnes. Dnes na to máte podporu 150 korun, my ji zvyšujeme na 300 korun, abychom vás motivovali.“ Musím říci, že se mi tento systém líbí a to hned v mnoha směrech. Již nyní máme s manželkou uzavřená penzijní připojištění, abychom v důchodu nemuseli obracet každou korunu. O tom je, podle mne, osobní zodpovědnost. V současné situaci skutečně není možné spoléhat jen na stát. Chválím Johna také za to, že důchodový systém „postavil na tři nohy.“ I z pohledu rizika je dobré mít své finance rozložené právě minimálně do třech různých segmentů – pokud se jeden položí, nepřijdete o všechno.
- „K hlavním pilířům volebního programu politického uskupení Věci veřejné patří zrušení poplatků ve zdravotnictví“ – s tím opět souhlasím. Prakticky již od zavedení Julínkových „regulačních poplatků“ jsem jejich velkým odpůrcem. Považuji je za bezkoncepční, nic neregulující dodatečné vytahování peněz z kapes občanů. Bohužel stát pod taktovkami ODS i ČSSD funguje na prostém principu: obrat občana o co nejvíce peněz, které pak buď rozkrade, nebo rozdá těm, kteří do státní pokladny nepřispívají. Pokud tedy VV deklarují snahu o zrušení poplatků, já jim za to tleskám.
- „Chce, aby nemocnice byly schopny poskytovat nejen kvalitní standardní péči, ale i nadstandardní těm, kteří si ji mohou dovolit.“ Opět budu souhlasit. Jen dodám, že za součástí „nadstandardu“ by v žádném případě neměla být samotná lékařská péče, ale pouze služby. Nevidím důvod, proč – pokud by po takové nabídce byla poptávka – za příplatek nenabídnout například pokoje na úrovni hotelových apartmánů, volbu jídel z minutkového menu atd..
- „Sociální nepřizpůsobiví občané by neměli mít nárok „na plný servis od státu““ – jenže nedat „sociálně nepřizpůsobivým“ dávky, na které mají podle svého mínění automatický nárok, znamená vykoledovat si nálepku diskriminující země. Již nyní, kdy problémovým skupinám doslova podstrojujeme a z nebe jim házíme do otevřených chřtánů pečené holuby, je Česko kritizováno za nedostatečně vstřícný postoj. Všem, kdo se přesto chtějí pustit do boje s nenasytnými příživníky, žijícími z našich daní, tedy v každém případě fandím.
Tajná zpráva o alkoholu. Každá druhá láhev je falešná
Celá polovina alkoholu na našem trhu jsou padělky. To samo o sobě svědčí o špatné práci policie, což ovšem není nic překvapivého. Co je horší: stát díky tomu přišel o deset miliard. Očividně s tím nemá problém – jinak by přeci už dávno zasáhl, nebo ne? Máme tedy další důkaz, že stát není dobrým hospodářem.
Je zvláštní, že na jednu stranu jsou z občanů vytahovány poplatky v rámci desetikorun, finanční úřady buzerují podnikatele kvůli každé položce v účetnictví, ale na stranu druhou jsou utíkající miliardy ponechávány bez povšimnutí Má to snad být potvrzení českého pravidla, že na malé ryby se vždycky přijde, zatímco ty velké mohou být v klidu?
„Neschopnost státu dokumentuje oficiální statistika: ačkoli spotřební daň na lihovinách neustále roste (od letošního ledna je to 285 korun na litr), vybrané částky se snižují. Podle údajů ministerstva financí a celníků stát loni vybral na spotřební dani za alkohol 6,9 miliardy korun, o rok dříve to bylo 7,1 miliardy a v roce 2007 rovněž přes 7,1 miliardy,“ konstatuje Aktuálně.cz. Mimo jiné je to i důkazem tvrzení, že zvyšování daní není v žádném případě zárukou vyšších příjmů do státní kasy. Bohužel tento fakt zejména sociální demokracie odmítá uznat.
U domu lékaře, který upozornil na podvodné jednání kolegy, vybuchla bomba
O MUDr. Veselském jsme již na našem blogu psali v lednu [1] a květnu [2] loňského roku. Jde o lékaře, který nejprve vyoperoval pacientovi špatnou ledvinu (pacient později zemřel) a poté si přivydělával tak, že své pacienty léčil „speciálním přípravkem“ na rakovinu, kterou ve skutečnosti neměli. Ukázal tak chybu zdravotnického systému, kde pacient platí v ordinaci lékaře. Pokud by zdravotnictví bylo „bezplatné“ (tj. plně hrazené z pojištění), nebo kdyby pacienti platili skrze zdravotní pojišťovnu, měli by podobní vykukové utrum.
Přiznám se, že když jsem MUDr. Veselského viděl v televizi, prakticky ihned jsem věděl, kam si ho mám zařadit. Přeci jen u některých lidí je na první pohled vidět, že se jedná o podrazáky. Proto mě ani nepřekvapilo, když minulý týden u domu lékaře, který na praktiky MUDr. Veselského upozornil, vybuchla bomba. Jistě se ale jednalo o náhodu a pan doktor Veselský s tím nemá nic společného….
Jsou cikáni problém?
Vojtěch Mráz publikoval poměrně zajímavou statistiku, která, ač neobsahuje žádná polemická tvrzení či rasistické výpady, celkem zřetelně odpovídá na otázku, zda je cikánská minorita v naší zemi problémem. Bohužel díky Kocábovi, Stehlíkové a dalším „ochráncům lidských práv“ se o tomto problému nesmí hovořit nahlas. Nezbývá nám, než smutně přikyvovat či kroutit hlavou nad uvedenými čísly. Zcela jistě ale nemůžeme doufat, že by se alespoň s jedním z vyjmenovaných problémů začalo něco dělat.
🖨 Verze pro tisk [3]