Dnes o tom, zda nás více zadlužuje ČSSD, nebo ODS, o mafiánských praktikách současné vlády, neznalé Kateřině Jacques a dalších událostech uplynulého týdne.
Topolánek nás chtěl v roce 2007 uplatit, řekl Schwippel
Schwippel: Chtěli, abych měl cestou na hlasování o vládě nehodu
Jak se blíží volby, vyplouvá na povrch ta pravá politická špína. Naposledy to byla Kubiceho zpráva, na které prodělala ČSSD. Letos to rozjíždí Jan Schwippel, původně poslanec za ODS, aktuálně kandidát nové politické strany Libertas.cz. Ten poskytl iDnes zajímavý rozhovor, který přinesl ještě zajímavější informace. Pro toho, kdo si nedělá iluze o tom, proč se naši vládní činitelé snaží o to, aby se dostali k moci, to ale není překvapením.
To, co Schwippel tvrdí, je ukázkou skvostně prováděných mafiánských praktik, za které by se nemuseli stydět ani Italové. „Bylo to v srpnu 2007 před hlasováním o balíku (daňové úlevy, pozn. red.). Byl tam premiér, pan Tluchoř, pan Tlustý, já a Raninec. Pan premiér nám řekl, že každý z nás můžeme dostat státní fabriku, na kterou si ukážeme. Já to považoval za vtip. On řekl, ne, jakoukoli fabriku chcete, ukažte na ni a budete ji mít, pokud budete hlasovat pro balíček. To je fakt, to mohu odpřisáhnout,“ říká poslanec. Ještě zajímavější jsou pak reakce bývalých spolustraníků. Ty se liší podle toho, kdo za kterou stranu kope a jaké má obavy. Vlastimil Tlustý, lídr kandidátky Libertas.cz, který skrze aféru Morava ukázal veřejnosti, jaké praktiky se dějí v ODS, Schwippelova slova potvrdil. „Byl jsem tam a bylo to tak,“ řekl k tomu. Další z rebelů, Juraj Raninec, má rodinu, o kterou se patrně důvodně obává, takže pouze konstatoval, že nemůže nic říkat. Na druhé straně stojí Topolánek, který si patrně důvěru veřejnosti snaží získat skrze svůj typický primitivismus, když konstatoval, že „I zaschlé lejno, když na ně šlápnete, smrdí.“ V některých směrech politika vládní ODS opravdu vydatně zapáchá a je jedno, jak ji kvůli tomu nazveme. Dalším, kdo Schwippelova slova rázně popřel, je pochopitelně Ivan „Íčko“ Langer.
Nemohu se nezamyslet nad tím, jak by to dopadlo, kdybychom si k dvacátému výročí nadělili další revoluci. Podobně, jako v roce 1989 vyplavala na povrch celá řada zajímavých informací, bychom se možná – pokud by se na vedoucí místa dostali nekorumpovatelní lidé – i v tomto případě divili. Celkově vzato mám z uplynulých let velice divný pocit – jako by opravdu bylo jedno, zda tu bude vládnout ČSSD, personálně napojená na poněkud podivnou rodinku Kočkových, nebo ODS s týmiž konexemi a vnitrostranickými půtkami, ve kterých chybí už jen posílání nábojnic, uřezaných prstů, nebo mrtvá kočka přede dveřmi (TA mrtvá kočka, ne TEN 🙂 ).
O pohřešovaných dětech se lidé dozví z esemesek
Při hledání dětí mají pomoci SMSky
Ministr Langer by kromě známé přezdívky „Íčko“ měl dostat ještě další nick: Velký bratr. Z jeho ministerstva totiž vzešel návrh, se kterým zásadně nesouhlasím. Nápad je následující: někomu se ztratí dítě, dotyčný to nahlásí na policii a ta dá befel mobilnímu operátorovi. Operátor si skrze své technické prostředky zjistí, jaká čísla mobilních telefonů jsou v okolí cca. pěti kilometrů (Velký bratr, že by i Orwell záviděl!) a rozešle na ně SMS s informací, že se hledá dítě. Nesouhlasím s tímto z jednoho zásadního důvodu: nepořizoval jsem si mobil proto, aby mi na něj chodily jakékoli mnou nevyžádané zprávy. Neplatím operátorovi za to, aby mě obtěžoval SMSkami o tom, že si někdo neuhlídal svého harantíka. Chce-li se mnou ministerstvo vnitra komunikovat, nechť mě vybaví například pagerem, jehož provoz bude financovat ze svých zdrojů a já se budu moci svobodně rozhodnout, zda si to zařízení převezmu a budu participovat na nějakém pátrání. Zneužívat ale prostředky, jež si občané koupili ze svého, leckdy za nemalé peníze, je drzost, jaká nemá obdoby! Příště by pan Langer mohl přijít například s tím, že občané přistaví před nejbližší policejní služebnu své vozidlo a policisté na něj vylepí fotografie pohřešovaných osob. Pokud nebude tato „služba“ koncipována tak, že se majitel dané SIM karty bude moci rozhodnout, zda si přeje či nepřeje být obtěžován, pak se jedná zjevné o zneužití moci a narušení soukromí.
Zuzana Baudyšová z nadace Naše dítě přišla dokonce s nápadem, že by se informace o pohřešovaných dětech měly objevit na dopravních tabulích u dálnic. Jako řidiče mě opět absolutně nezajímá, že se někdo hledá a nepřeji si být obtěžován během svého soustředění na řízení podobnými žvásty. Stačí, že máme vedle dálnic reklamní billboardy, které jsou v mnoha vyspělých zemích zakázané právě proto, aby neodváděly pozornost. Tabule s dopravními informacemi má přinášet informace o tom, co nás cestou čeká – dost na tom, že i nyní otravují život zbytečnými hláškami jako „Dodržuj povolenou rychlost.“
Povinné zimní pneumatiky: již jen do konce března, ovšem ne letos
Zimní obutí bude povinné jen do konce března
Na ministerstvu dopravy konečně dostali rozum. Tedy až poté, co ministra Řebíčka vystřídal ex-hejtman středočeského kraje Bendl. Pravdou je, že za Řebíčka bylo toto ministerstvo opravdovým výkvětem. Kromě nové dopravní značky „Silniční kaple“ (velice užitečné – leckdy by se řidič na našich silnicích opravdu rád pomodlil, když musí sledovat počínání některých idiotů) také omezuje platnost kontroverzní značky „Povinná zimní výbava.“ Ta od příštího roku nebude platit do konce dubna, ale jen do konce března. Konečně někoho „tam nahoře“ napadlo, že ničit si zimní pneu v teplotách výrazně převyšujících doporučených 7C, je holý nerozum. Speciálně pak v případě kamionů, směřujících v dubnu do jižních zemí, mohla byť jen jediná cesta zimní pneumatiky celkem slušně „pocuchat.“
Na D1 se opět může bez zimních pneumatik
Na dálnici D1 na Vysočině už nejsou zimní pneumatiky povinné
Na dálnici D1 na Vysočině mohou řidiči ode dneška bez zimní výbavy
Na dálnici D1 už bez zimní výbavy
Ruku v ruce s předchozím jde další opatření ministerstva dopravy. Silničáři odstranili z dálnice D1 značky „Povinná zimní výbava,“ takže už letos se může po naší nejstarší dálnici jezdit s normálními pneumatikami. Tento krok hodnotím vysloveně pozitivně a Petr Bendl ode mne získává další bod. Na tomto postu Bendl příjemně překvapuje – v nedávné minulosti se začal zasazovat o záchranu nádraží v Ústí nad Orlicí, které mělo ustoupit výstavbě železničního koridoru, teď přišel s dalším logickým krokem. Proti jeho politice, kdy byl hejtmanem středočeského kraje, jsem vystupoval často, ale na ministerstvu ho zatím musím chválit. Aspiruje tak na pozici v mé „virtuální vládě snů,“ kde zatím „sedí“ coby ministr zdravotnictví David Rath a ministr vnitra Lubomír Zaorálek. Doufám, že mě Bendl ve svých zbývajících dnech v úřadě nezklame.
Štětina prosí o peníze na eurokampaň. Rozesílá maily
Štětina tahá z lidí peníze na kampaň
Ani jsem netušil, kdo mě považuje za kamaráda. Představte si to: chudák senátor Štětina si za pět let v Senátu vydělal pouhých 2,8 milionů korun (nejsou započítány náhrady, ani členství v různých komisích). Za tuto dobu předložil pouhých šest návrhů zákona – z toho dva se týkaly novelizace státních svátků. Vysloveně produktivní člověk, co říkáte? Nechci se vás dotknout, ale kdo z vás má tyhle peníze za takové množství práce?
Panu Štětinovi je to ale asi málo, proto se snaží dostat do Europarlamentu, kde je finanční ohodnocení podstatně zajímavější. Chudák si ale za těch pět let vydělal málo, proto nyní shání prostředky na svou předvolební kampaň, kde se dá. Použil k tomu metody, která se nazývá „spam,“ tedy rozeslal nevyžádané maily se žádostí o příspěvek ve výši cca. 300 Kč. Pomiňme nyní otázku, proč bychom měli někomu sponzorovat to, že se bude mít jako prase v žitě a zeptejme se, koho Štětina o peníze požádal. Že by své příznivce, nebo dokonce členy nějakého fan klubu? Nikoli! Prý jej rozeslal svým přátelům. Přesto jsem tuto zprávu dostal i já, ač se se Štětinou rozhodně nekamarádím a ani nechci.
Připomeňme si, kdo Jaromír Štětina vlastně je. Před revolucí pracoval jako válečný reportér v oblastech bývalého SSSR. Asi i nepříliš znalému čtenáři je jasné, že v té době nemohl podobnou pozici vykonávat člověk „se škraloupem“ u soudruhů. Měl také ten správný kádrový profil. Po revoluci tento pán charakterně převlékl kabát a stal se prakticky ze dne na den zapřísáhlým anti-komunistou. Přitom rozhodně nepatřil mezi ty, které by KSČ nějak utlačovala, nebo perzekvovala, spíše naopak.
Tenhle člověk si nyní dovoluje žádat o peníze a ještě k tomu tímto způsobem? Kdyby to bylo možné, nakopal bych mu maximálně tak do jeho ctěného, senátorskou židlí formovaného pozadí! Takto jsem mu alespoň odpověděl nevybíravým e-mailem. S lidmi, jako je Jaromír Štětina, kteří se nestydí říci si se svým královským platem o peníze obyčejným, poctivě pracujícím občanům, se jinak jednat nedá!
Kateřina Jacques (37): Ostuda! Neví, co je biomasa!
Kateřina Jacques čelem k masám. Nebo biomasám?
Zelená Jacques neví, co je biomasa
O inteligenci Kateřiny Jacques jsem nikdy nepochyboval. Přesněji řečeno: nikdy jsem o ní neměl příliš dobré mínění. Za jejím poslaneckým mandátem jsem vždy viděl její „au-au“ vystoupení, kdy neuposlechla výzvu policisty a využila toho k patřičné medializaci sebe i své strany. Její voliči se pak rekrutovali jistě i z řad podobně neposlušných „czech-tekářů,“ kteří ji patrně volili proto, že je taky zmlátil policajt. Stejně tak za jejím postem místopředsedkyně SZ jsem vidím více, než cokoli jiného, osobní vztah s Martinem Bursíkem. Následující aférka ukazuje, že tato dáma zcela jistě není na zmíněných pozicích díky svým schopnostem.
Jak je paní Kateřina „zelená,“ ukázala dokonale v pořadu Jana Krause Uvolněte se, prosím! (záznam je možné shlédnout na webu České televize). Jacques dorazila do studia s tou správnou dávkou sebevědomí a uvelebila se v Krausově červené pohovce. Velice brzy jí ale začalo být horko – to když se jí Kraus zeptal, čím si může zatopit v kamnech na biomasu. Jacques očividně tápala, ale než by přiznala, že něco neví, začala plácat nesmysly a krom dalších perel například odvětila, že prý si do nich může naložit mrkev.
Obávám se, že podobně „profesně slabých“ lidí bude v politice mnoho. Jen jejich neznalosti nejsou tak viditelné, jako v tomto případě. Někteří mají alespoň takovou sebereflexi, že do podobných pořadů, jako je Uvolněte se, prosím! raději ani nelezou. To ovšem není případ paní Kateřiny, jejíž arogance a sebevědomí by se dala krájet, jako mlha v Křemílkovi s Vochomůrkou. Doufejme, že si na její vystoupení vzpomenou ti, kdož v roce 2006 vhodili do urny hlas právě pro Stranu zelených. Toto je totiž další ukázka skutečnosti, že zeleným nejde o „kytičky a přírodu,“ jak se mnozí domnívali, ale pouze o korýtka.
Schodek rozpočtu: až 130 miliard
Magická hranice padla: Česko už dluží přes bilion korun
Tahle čísla asi neuslyší rádi voliči ODS a pravice, kteří s oblibou používají argument, že ta jejich „jediná správná strana“ nezadluží republiku, jako ta „ošklivá ČSSD.“ Letošní schodek rozpočtu má být absolutním rekordem a to i přesto, že koncem loňského roku zněla z opozičních řad varování, že Kalouskův návrh je absolutně mimo realitu, protože neodráží vliv nastupující krize. Jak ale víme my, co situaci sledujeme, ODS dlouho jakoukoli krizi popírala a připustila ji až počátkem tohoto roku. Rozpočet tedy prošel a modří se plácali po ramenou, jak pěkně je uhlazený a skoro vyrovnaný.
Připomeňme si tabulku státního dluhu:
| rok | celkový dluh | zvýšení dluhu | vláda |
|---|---|---|---|
| 1993 | 158,8 | ODS (Klaus) | |
| 1994 | 157,3 | -1,5 | ODS (Klaus) |
| 1995 | 154,4 | -2,9 | ODS (Klaus) |
| 1996 | 155,2 | 0,8 | ODS (Klaus) |
| 1997 | 173,1 | 17,9 | ODS (Klaus) |
| 1998 | 194,7 | 21,6 | ODS (Klaus), ČSSD (Zeman) |
| 1999 | 228,4 | 33,7 | ČSSD (Zeman) |
| 2000 | 289,3 | 60,9 | ČSSD (Zeman) |
| 2001 | 345 | 55,7 | ČSSD (Zeman) |
| 2002 | 395,9 | 50,9 | ČSSD (Zeman), ČSSD (Špidla) |
| 2003 | 493,2 | 97,3 | ČSSD (Špidla) |
| 2004 | 592,9 | 99,7 | ČSSD (Špidla), ČSSD (Gross) |
| 2005 | 691,2 | 98,3 | ČSSD (Gross), ČSSD (Paroubek) |
| 2006 | 802,5 | 111,3 | ČSSD (Paroubek), ODS (Topolánek) |
| 2007 | 892,3 | 89,8 | ODS (Topolánek) |
| 2008 | 999,5 | 107,2 | ODS (Topolánek) |
| 2009 | 1129,5? | 130? | ODS (Topolánek) |
Na první pohled je zřejmé, že nejvyrovnaněji hospodařila ODS za vlády Václava Klause. Připočítejme ale fakt, že toho času se rozbíhaly privatizace a státní kasa se plnila i z těchto peněz. Nicméně prvenství Klausovi upřít nelze.
Kritiku pravicových voličů si ale vysloužily vlády ČSSD, které hospodařily se schodkem od 34 do 111 miliard. Rekordmanem tedy je rozpočet, vypracovaný za Paroubkova premiérování. Nicméně podíváme-li se, kdo je na druhém místě, najdeme tam loňský rozpočet tolik pravičáky vychvalovaného Topolánka. Kde je najednou kritika nadměrného zatěžování rozpočtu? Opravdu je to jen a pouze ČSSD, která zadlužuje tento stát? Nemám ten pocit! Vyjde-li letošní odhad, stane se lídrem ve státním zadlužování ODS s Topolánkem v čele. Budou i přesto voliči ODS tvrdit, že volit ČSSD znamená zadlužit naší republiku? Ano, je tu krize, ale ekonomičtí experti i opozice na ní upozorňovali ještě předtím, než byl schválen Kalouskův přehnaně optimistický a realitu neodrážející návrh.
Takže jak to tedy je? I když jsou zde velice podobná čísla, zadlužuje republiku jen ČSSD? Nebo se snad najde někdo, kdo tuto chybu uzná i v případě „modrých ptáků?“ Škoda, že voliči ODS nemohou odejít ze sálu, jako to dělají poslanci této strany, když se ve Sněmovně probírá nepříjemná pravda o jejich předsedovi…. Strčit hlavu do písku je totiž jednodušší, než otevřít oči a přiznat realitu.
ČSSD i ODS ubývají voliči, ukázal průzkum
Není se čemu divit. Na obě hlavní parlamentní strany vyplouvá na povrch špína, která se (nejpravděpodobněji s přičiněním opozice) v posledních dnech objevuje. Vliv ale jistě mají i další faktory, jako například svrhnutí vlády, které mohlo ovlivnit nerozhodnuté voliče z obou táborů. Ti levicově orientovaní, ale ne skalní, mohou kritizovat, že vláda padla během předsednictví EU, naopak pravicově orientovaným (ale ne zcela rozhodnutým) mohlo vadit následné vystupování Mirka Topolánka, nebo video, ve kterém ODS přirovnala pád vlády k událostem, jako je Mnichov, nebo vstup vojsk Varšavské smlouvy.
Podívejme se na čísla – ČSSD klesla o 1,5% na 36,4%, ODS o 3% na 33,5%. Zelení by se do Parlamentu ani nedostali, KDU-ČSL by měli 8,6% a KSČM 10,6%. Pokud by nyní byly volby, byla by situace pravděpodobně ještě prekérnější, než posledně, neboť ani levice, ani pravice by patrně nezískala nadpoloviční většinu poslanců. Co by mě zajímalo především, je otázka které strany získaly zbývajících 20% voličů.
Od pondělka budou archivovány v EU všechny údaje o emailech a internetových telefonních rozhovorech
Nejen Langerovo ministerstvo a naše vládní garnitura se projevuje totalitními tendencemi. Velkého bratra uvede od pondělí v život Evropská unie. Poskytovatelé internetového připojení budou povinni ukládat a archivovat informace o tom, které webové stránky jste si prohlíželi, komu jste například volali přes skype, psali přes ICQ, nebo kdo s kým si psal e-mail. Občané Svazu sovětských evropských republik jsou uklidňováni alespoň tím, že nebude zaznamenáván obsah zpráv, ale jen „kdo s kým.“ EU samozřejmě, podobně jako Spojené státy, zdůvodňuje tyto špiclovací praktiky „bojem proti terorismu.“ Jedná se o další z řady omezení občanských svobod, které se schovává za tento argument, ačkoli je zřejmé, že jde pouze o jakousi zástěrku. Je jen otázkou času, kdy z nashromážděných dat vzejde „seznam nevhodných stránek“ a kdy EU po vzoru Číny zavede „velkou evropskou zeď.“ Má ještě někdo dojem, že žijeme ve společenství demokratických států? Pokud bychom ratifikovali Lisabon, bude ještě hůř!
KSČM: Vyděláváš přes 80 tisíc? Odevzdej 40 procent
Tady asi pravidelné čtenáře překvapím: s progresivním zdaněním, kdy více vydělávající odvádějí větší daně, než ti méně vydělávající, nesouhlasím. Nevidím důvod, proč by úspěšný zaměstnanec či podnikatel měl být více zatížen a dávat státu více peněz, než někdo, kdo vydělává málo. I tak, protože se daň počítá procentuálně, odvádí ten více vydělávající větší absolutní částku. Z osobní zkušenosti sice musím říci, že když jsem měl plat, který dosahoval „vyšší sazby,“ nevadilo mi to. Bral jsem to jako jakousi „nutnost.“ Z obecného pohledu ale musím konstatovat, že toto řešení postrádá logiku a vede akorát k nejrůznějším podvůdkům a tím i nižším výběrům daně. Jistě jste slyšeli o vyplácení části platu „skrze pásku“ a zbytku „na ruku,“ což mělo pro zaměstnance nezanedbatelnou nevýhodu například při výpočtu nemocenské.
0 komentářů