Obamovi ukážeme Potěmkinovu vesnici * Kočkovi ve spojení s ODS? OK! * Asociální politika ministryně Filipiové * Topolánek ví všechno nejlíp! * Kdo ukáže na špínu v politice, je šmejd! * Dobrý návrh z dílny KSČM
Proti radaru je 70 procent oslovených lidí
Odpor k radaru opět vzrostl, nechce ho už 70 procent Čechů
Upřímně se tomuto výsledku ani nedivím. Máme mít na našem území vojenský objekt strategického významu, který by při případném konfliktu byl, jak se říká, „první na ráně.“ Za zvýšenou míru nebezpečí, kterému bychom se vystavovali jen proto, abychom chránili Spojené státy, jsme jaksi nedostali nic zpátky (nepočítejme zrušení víz – to se týká jen několika stovek lidí). Už se těším na to, až naše tajné služby zase vyrukují s tím, že za negativní postoj občanů mohou ruští agenti. Tak dobře – mohou za to! Obcházejí domácnosti a vydírají potenciální respondenty. Zrovna včera byli u mne Ivan a Saša. Dali mi nůž pod krk, že prý když nebudu v průzkumech mínění říkat, že jsem proti radaru, tak mi uříznou hlavu a snědí psa. Pro naši (nyní už padlou) vládu je totiž neskutečný problém uznat, že někde udělala chybu, když například nevyjednala nějaké to „co z toho“ či „co za to.“ Ivan se Sašou asi byli také na zasedání ČSSD, tentokrát s „kalašema“ a místopředsedou ruské Dumy, protože ČSSD se usnesla, že v tomto volebním období výstavbu radaru v Brdech neschválí.
Praha zakázala iniciativě Ne základnám shromáždění v den Obamovy návštěvy
V termínu, kdy do Prahy přijede americký prezident Barack Obama, chtěla iniciativa NE základnám uspořádat protestní shromáždění. Magistrát hlavního města ale zareagoval typicky – budeme si hrát na Potěmkinovu vesnici a pan prezident nejvlivnější mocnosti uvidí jen to pěkné. Nesmíme mu přeci kazit náladu tím, že v tomto státě zanedbatelných 70% občanů nesouhlasí s výstavbou amerického vojenského objektu! Dovolím si zdůraznit důležitý fakt, že v čele města je ODS.
Můžeme vzpomínat na doby, kdy byly zakázané nesouhlasné demonstrace, ale alespoň bylo bezplatné zdravotnictví i vzdělání a nejvyšší místa nebyla ani zdaleka tak prolezlá korupcí a lobbingem, jako dnes. Brzy nebudeme mít ani jedno a v údajně demokratickém státě už nemůžeme ani demonstrovat svůj názor na otázku, týkající se bezpečnosti státu. Projevovat své názory během návštěvy prezidenta Obamy mohou jen ti, jež se shodují s politikou vlády. Brzy se možná opět dočkáme průvodů na Letné, kdy Pavel Bém bude stát na tribuně a bude kynout jásajícím davům. Kdo do průvodu nepůjde, zadělá si na pořádný problém.
Přírodnímu parku mezi pražskými sídlišti hrozí masivní zástavba
Když jsem se přestěhoval do Ostravy, často jsem se podivoval nad tím, na kolika místech jsou „nevyužité plochy,“ na kterých obvykle rostly stromy. Manželka se pro změnu podivovala nad tím, co že bych na těch plochách chtěl mít. Odpovídal jsem jí, že domy – v Praze jsou přeci všude! Přístup Prahy a Ostravy je v tomto směru očividně jiný – příkladem budiž rozsáhlý přírodní park mezi pražskými sídlišti Chodov, Zahradní Město, Spořilov a Košík, kde chce Praha 10 začít stavět. Pole, nebo sad uprostřed městské zástavby prý nedávají smysl. Co na tom, že tam mohou chodit rodiny s dětmi odpočívat a spočinout okem alespoň na malém kousku přírody uprostřed šedých krabic? Co si myslí občan zajímá jeho voleného zástupce jen těsně před volbami, kdy mu slíbí modré z nebe, ale jakmile usedne do pohodlného křesla, na nějakých deset milionů lidí tam venku začne kašlat.
Praha u soudu prohrála, pojistku za vyhořelý palác Incheba dostane
Požár paláce na pražském Výstavišti ukázal mnohé o tom, jak nestandardní vztah měla Incheba a město. Zkuste si představit, že byste někomu pronajali dům a kdyby ten dům vyhořel, dostal by peníze nájemník. Jestli se za obdrženou sumu bude denně opíjet v hospodě, nebo budovu opraví, by bylo jen na jeho slušnosti a dobré vůli. Přesně to se stalo v případě Veletržního paláce. Město se sice snažilo vyplacení pojistky pozastavit, ale soud prakticky neměl šanci rozhodnout jinak, neboť pojistitelem byla Incheba. Přitom stačilo málo: pojistku mělo uzavřít město a její výši promítnout Inchebě do nájmu. Teď jsem opravdu zvědavý na to, jak Incheba získané peníze využije, zda palác opraví, nebo jestli její představitelé zmizí kdesi v Karibiku.
NS: Vykopněme černou ovci z Eurosongu
Národní strana protestovala proti účasti Gipsy. cz v Eurosongu
Národní strana, se kterou v mnoha směrech sympatizuji, se opět rozhodla zviditelnit. Tentokrát si jako záminku vybrala účast skupiny Gipsy.cz v mezinárodní soutěži Eurovision Song Contest. S protestem souhlasím především proto, že se Gipsy.cz do soutěže dostali bez jakékoli účasti diváků a Česká televize je vyslala i přesto, že v uplynulých dvou letech dvakrát neuspěli. Aby diváci neměli šanci říci své „ne“ potřetí, rozhodla se ČT tentokrát vybrat reprezentanta Česka sama. Přitom v mnoha okolních státech nechaly televize rozhodnutí na divácích a ve srovnání s dosavadním vlažným přístupem ČT udělaly z celé akce pořádnou šou (příkladem budiž Slovensko, kde soupeření o účast na Eurosongu zabralo několik večerů).
Vadí mi toto protežování, které je v naší zemi stále markantnější – začíná to tím, že na Eurosong pojede cikánská kapela, pokračuje tolerancí k neplatičům, pokud mají „správnou barvu pleti,“ a končí preferováním Cikánů skrze nejrůznější kvóty a pozitivní diskriminaci. Postup „kašleme na koncesionáře, kteří nám každý měsíc poctivě platí, na Eurosong prostě pojedou Gipsy.cz“ je pro tuto dobu typický. Je dobře, že se Národní strana rozhodla tuto událost zdůraznit svým protestem!
Nemám na to, abych jezdil sockou.
Legendární D-Fens se rozhodl spočítat, zda by se mu nevyplatilo jezdit do práce prostředky hromadné dopravy. Došel k tomu, že nevyplatilo. Já jsem podobné výpočty nedávno prováděl také a musím mu dát za pravdu. Chcete-li jet z Ostravy do Prahy alespoň jakž takž pohodlně, zaplatíte za Pendolíno 638 Kč. K tomu v Praze jízdenku na MHD za 26 Kč a v Ostravě za 20 Kč, tedy celkem 684 Kč. Když jsem jel naposledy tutéž trasu autem, stálo mě to 648 Kč, tedy o bezmála 40 Kč méně i když jsem jel sám. Pohodlí vlaku a auta je přitom nesrovnatelné – s autem mohu zastavit, projít se, zakouřit si, kdežto v Pendolínu se moc neprojdete a na cigaretu můžete zapomenout úplně.
Současné ceny za hromadnou přepravu jsou opravdu nehorázné a jak jsem tak sledoval vývoj v Praze, brzy opravdu nebude mnoho cest, kde by se MHD ještě mohla vyplatit. Inu, to je ta ekologie v praxi. Když se pak lidé celkem logicky rozhodnou pro své přemísťování používat auto, magistrát jim v rámci ekologie uzavře jeden pruh na magistrále místo toho, aby nabídl cenově výhodnější alternativu.
D-Fens velice trefně komentuje: „Myslím, že by se tomu druhu dopravy nemělo říkat socka, protože tohle je jen pro bohaté, co na nějakou korunu nehledí.“
Syn Kočky z Matějské bude dál vydělávat u Gandaloviče
Ačkoli tajné služby spojují rodinu Kočkovic s organizovaným zločinem a Jiří Paroubek byl svého času za styky se „starým“ Kočkou veřejně kritizován, ODS s tím zjevně nemá problém. Kočkova firma Prostor střeží dům ministerstva zemědělství, což samozřejmě vyvolalo zájem médií. Když se ale prozkoumaly smlouvy, nepřišlo se na nic, proč by měly být zrušeny. Kočkovi mají očividně dobré kontakty, když se dostali k zajímavým zakázkám bez ohledu na to, zda byl u kormidla Topolánek, nebo Paroubek. Rozdíl je jen v tom, že na Paroubka se takové kontakty vytahovaly jako ukázka špíny a prohnilosti jeho vlády, kdežto za stávající vlády je všechno takříkajíc košér. Asi nepřekvapí, že dalším členem vlády, který je ve spojení s rodinou Kočkových, je Ivan „Íčko“ Langer. Kočkovi totiž mají poloviční podíl ve firmě, která prodává nepotřebné nemovitosti ministerstva vnitra. Ani Langer ale nevidí spojení s touto rodinou jako problém. Běda ale, kdyby byla na stejném místě ČSSD – to by zase vyplavaly na povrch nejrůznější Kubiceho zprávy, obviňující stranu ze spojení s „pražským podsvětím!“
Ministerstvo určí, na co mají pacienti nárok a za jakou léčbu si připlatí
Pacienti budou mít kontrolu, zda jsou léčeni správně
Filipiová přiblížila reformu. Řekla, jak léčit žlučník
Na návrzích reformy zdravotnictví ministryně Filipiové je zajímavá především jedna věc – totiž jak jednostranně a neobjektivně o nich informují média. Prakticky všude se dočtete, jak bude super, že doktoři budou mít dané postupy léčby některých nemocí a když je nedodrží, budou se pacienti moci soudit. Jen velice zběžně se ale píše o tom, co je skutečně v pozadí těchto návrhů.
V první řadě jde o zavedení tzv. „standardů“ – tedy zatímco v současnosti měl pacient možnost volby, v budoucnu ji mít nebude. Tedy bude, ale o tom se rozepíšu dále. Když například pacient potřeboval operaci, mohl si vybrat zařízení a při troše štěstí i doktora, který ji provede. Pokud sehnal dobrou nemocnici (resp. dobrého operatéra), byla mu operace provedena nejmodernějším možným způsobem. Je jasné, že jinak se operuje například na Homolce, v IKEMu, nebo ve vojenské nemocnici a jinak v nějaké zapadlé nemocnici „na kraji města.“ Samozřejmě byla zde i negativa – někteří lékaři podmiňovali „lepší“ přístup darem (dáte dar – dostanete lepší operaci, nedáte – nedostanete), případně úplatkem do vlastní kapsy. I tak ale existovala cesta, jak se pacient mohl dostat k nejlepší dostupné péči. V naší nemocnici se například pacient mohl dostat normální cestou (tj. bez darů a úplatků) k nejlepší chemoterapii, která je opravdu hodně drahá a kterou „konkurenční nemocnice“ nenabízely. Bude ve standardech tato léčba, která má v daném oboru nejlepší výsledky, nebo tam bude „nějaká horší“ a pacienti, kterým záleží na životě a mají na to peníze, si budou muset doplácet?
Po zavedení standardů bude existovat jedna jediná cesta – tedy když například bude uvedeno, že některý zákrok se provádí pouze „konzervativní metodou“ (tj. skalpelem, ne laparoskopií), tak se prostě bude dělat jen tímto způsobem, ačkoli oddělení bude mít nástroje na to, aby jej provedlo lépe. Připomeňme si fakt, že například laparoskopické operace, kromě toho, že jsou po nich menší jizvy, jsou také výrazně méně náročné na rekonvalescenci a přinášejí i menší pooperační komplikace. Aktuálně.cz sice prezentovalo jako ukázku standardu operaci žlučníku, která by měla být prováděna právě laparoskopicky, nicméně není to tak dávno, co Filipiová tvrdila, že preferovány budou především klasické operace, neboť se přitom také zreviduje okolí rány.
Neopominutelný je také fakt, že standardy se mají aktualizovat jednou za dva roky, což je v současné moderní medicíně dlouhá doba, během které se mohou objevit nové metody. Lékaři je ale nebudou moci použít, protože budou muset postupovat podle ministerstvem vydaných postupů. To je jedno z největších mínusů tohoto návrhu. I v Česku totiž najdeme zdravotnická zařízení, která nyní nasazují nejmodernější metody k léčbě pacientů, což by jim v budoucnu nemělo být umožněno.
Poslední, ale nejzásadnější výtka, směřuje k samé podstatě toho, proč ministryně tento návrh předkládá. Když totiž budou definovány „standardy,“ bude pak možné vše ostatní (rozuměj lepší) považovat za „nadstandard.“ A za ten si pacient bude muset zaplatit z vlastní kapsy. Co na tom, že všichni platíme zdravotní pojištění, které v této výši postačuje jak na léčbu, tak i vytváření finančních zásob v pojišťovnách?
Zatímco dnes, když si pacient najde dobrou nemocnici, má kvalitní a moderní zákrok „zdarma“ (resp. z pojištění), v budoucnu by tato možnost měla zmizet. Nechcete pooperační komplikace? Nechcete velkou jizvu? Nechcete zbytečně velké bolesti a problémy se zhojením rány? Tak si zaplaťte! Přesně tak má fungovat zdravotnictví, založené na standardech.
Filipiová tak navazuje na svého předchůdce Julínka, který zavedl poplatky, jež sice nazval jako „regulační,“ ale které ve skutečnosti prakticky nic neregulují. Přichází tak otázka, k čemu vlastně je povinné placení „zdravotní daně,“ když občan musí neustále vytahovat peněženku? Proč budeme muset platit za to, když budeme chtít kvalitněji provedený zákrok, než jaký je uveden ve dva roky staré směrnici? Navíc za dva roky se třeba ten standard změní a to, za co lidé platili, bude placené z pojištění. Jak k tomu přijdou například ti, kdož museli jít na operaci dříve?
Nápady ministryně Filipiové jsou pro mne jednou z ukázek, jak asociální politiku, založenou především na co největším pumpování peněz z občanů, předvádí ODS. Je dobře, že tato vláda v úterý padla!
BTW: zaznamenal jsem i zamyšlení vozíčkáře, který se pozastavil nad otázkou, co udělala paní ministryně pro tyto lidi, mezi něž sama patří. Odpovězte si sami – já bych byl nerad vulgární :).
Miloš Zeman bude vysílat ranní fejetony
Toto berte jako malou upoutávku: důchodce z Vysočiny Miloš Zeman opět vylézá ze své nory. Bude tak činit pravidelně na vlnách Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu. Podle zpráv by se mělo jednat o fejetony, které budou kromě Zemana střídavě předčítat Miroslav Macek, Ivan Fišera, Magdalena Vášáryová a Jan Kalvoda. Premiéra fejetonů bude příští týden a vysílat by se měly v 6:40 a v 8:40 ráno. Miloše Zemana poprvé uslyšíte ve čtvrtek 2.4.. Malou kuriozitkou je fakt, že zatímco čtyři výše jmenovaní budou své postřehy číst přímo v sídle Rozhlasu, Miloš Zeman, jak je jeho zvykem, neopustí své oblíbené křeslo a fejetony namluví přes telefon. Doufejme, že mu během toho nedojde kredit, nebo se nevybije baterka :-P.
Topolánek se kritikou USA ocitl na titulních stranách světových médií
Topolánek: Za pádem vlády stáli Klaus, Tlustý a Bém
Zrovna včera jsme se s manželkou shodli na tom, že se bývalý premiér Mirek Topolánek po pádu vlády asi zbláznil. Jak jinak si totiž můžeme vysvětlit jeho stávající chování? Nejprve se pustil do USA, jejichž způsob řešení krize označil jako „cestu do pekel.“ Patrně má Topolánek lepší recept. Nebo že by se jednalo o typickou ÓDéeSákovinu ve stylu „my víme všechno nejlíp a kdo si myslí, že ne, tak je nechápavý hňup?“ Škoda, že americký prezident Barack Obama není natolik konfliktní osobností, aby Topolánka při své návštěvě Prahy vyzval k přednesení lepšího řešení. Možná bychom se dočkali zajímavé odpovědi ve stylu Obamo, jsi jednička, doplněné patřičnou gestikulací. Nedivím se, že Obama odmítl Topolánkovo pozvání na pivo – asi, jako já, nechodí popíjet s kdekým.
Dalším výplodem, dovolím si tvrdit ne zrovna zdravého mozku, je tvrzení, že za pádem vlády stojí Tlustý, Klaus a Bém. O zásluze prvního jmenovaného pochopitelně není pochyb. Čim se ale o pád vlády zasloužil prezident a pražský primátor? Že by snad tím, že prezident nevyvěsil vlajku EU, nebo že si dovolil vrátit funkci čestného předsedy straně, s níž se již nemohl ztotožnit? Primátor Bém si pro změnu dovolil hodně, když kandidoval na předsedu ODS proti jedinému správnému vůdci? Vždyť pro vládu hlasovali všichni poslanci pražské ODS! Z podobných eskapád mám dojem, jako by Topolánek nebyl dospělým mužem, ale malým parchantem, kterému kamarád z pískoviště sebral kyblíček. Tímto chováním se Topolánek značně přiblížil Jiřímu Paroubkovi a jeho povolebnímu projevu v roce 2006. Oba pány spojuje hysterie, uražená ješitnost a neschopnost přijmout porážku. Hlavním společným jmenovatelem je ale neschopnost přiznat a uznat vlastní chyby, kterých v případě Topolánka bylo více, než dost.
Novinář nevylučuje žalobu na premiéra, za natočení Dalíka ho nazval šmejdem
Že je Mirek Topolánek králem všech hulvátů, řekl v minulosti výstižně David Rath. Topolánek jeho slova jen potvrzuje. Zatím posledním výrokem, který řadí bývalého premiéra do kategorie pravidelných návštěvníků hospod čtvrté cenové kategorie, je urážka Dalibora Bártka z ČT. Tento žurnalista se proslavil především zveřejněním kauzy Topolánkova kamaráda Dalíka, který se snažil ovlivnit natáčení reportáže o přeběhlíku Wolfovi. Když Dalík se svou korupčnickou nabídkou neuspěl a celá kauza vyplavala na povrch, Topolánek, místo aby se postavil k věci jako chlap s guľama, nebo alespoň stáhl ocas a držel ústa, označil Bártka slovem šmejd. Chápu, že ve světě, v jakém se pan Topolánek pohybuje, je šmejdem nikoli ten, kdo se nechá korumpovat, kdo bere úplatky, vydírá, nebo sbírá diskreditující materiály, ale naopak ten, kdo na tyto nepravosti poukáže. Svět lidí, jako jsou Topolánek či Dalík, je prostě jiný, stojí na jiných základech a funguje tak, že slušnému, poctivému občanovi může připadat jako špatný. Vše je ale relativní – subjektivně musím říci, že já vidím bandu šmejdů úplně někde jinde, než Mirek Topolánek.
KSČM znovu prosazuje ztrátu poslaneckého křesla za opuštění strany
Opět asi namíchnu pár čtenářů, když veřejně pochválím jeden z nápadů KSČM. Komunisté přicházejí s návrhem, který naprosto přesně odráží můj názor, že pokud se poslanec dostal do Parlamentu díky nějaké straně, měl by za tuto stranu „kopat.“ Nelíbí-li se mu její program, nechť za ní nekandiduje a pokud k nelibosti dojde až po volbách, může vystoupit a uvolnit své místo někomu jinému. Reálně jen minimum poslanců sedí ve své lavici jen díky svému jménu a osobním sympatiím u voličů. Většina z nich se tam dostala pouze proto, že kandidovali za nějakou stranu a jejich voliči celkem oprávněně očekávají, že budou plnit program, díky kterému byli zvoleni. Poslanec Stanislav Grospič k tomu říká: „Pokud poslanec opustí politický program, za který byl do Sněmovny zvolen, měl by svůj mandát ztratit, neboť v té chvíli porušuje smlouvu s voliči.“
Je zřejmé, že tento zákon, pokud by byl schválen, by pomohl vyřešit situaci, která nastala po letošních volbách, kdy se část poslanců ČSSD ukázala býti trojskými koni ODS a (možná pod nějakým nátlakem, možná kvůli vlastnímu prospěchu) začala hlasovat s vládou. Volič pak mohl pociťovat celkem oprávněnou zradu sám na sobě, neboť svůj hlas dal ČSSD a díky jeho hlasu se do Sněmovny dostali lidé, jako Melčák, Pohanka, Snítilý, nebo Wolf, kteří následně zradili vše, počínaje volebním programem strany a konče voliči samotnými.
Tipuji, že proti návrhu se postaví zejména ODS, která právě na zrádcích postavila svou vládu. Kdyby neměli šanci skrze korupční techniky dostat pod palec několik hlasů z ČSSD, nikdy by nemohli prosadit tolik špatných zákonů a především nikdy by se nedostali k moci.
Samozřejmě beru v úvahu, že by poslanci měli hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jenže žijeme v době, kdy nejeden poslanec hlasuje jen podle svého nejlepšího prospěchu. Uvědommě si, že strany do svých budoucích zákonodárců investují nemalé peníze formou volební kampaně a tito pak jednoduše mohli ukázat vztyčený prostředník a začít hrát vlastní hru. Pokud se skutečně stane, že poslanec po svém zvolení zjistí, že se jeho strana ubírá jiným směrem, než by si přál, nevidím problém v tom, aby vystoupil a příště zkusil kandidovat za stranu jinou, nebo sám za sebe. Fakt, že mu v současné době zůstane mandát, ale vidím v případě Parlamentu jako velice nelogický. Vzhledem k dosavadním negativním zkušenostem s „přeběhlíky“ předpokládám, že by tento dobrý nápad mohli podpořit poslanci KSČM, ČSSD a možná i Strany zelených. Doufejme tedy, že tím také skončí zákulisní politické šarády, plné nekalých intrik a zavánějící mafií.
Přes bankovní poplatky neznámý šprýmař tuneluje účet občanského sdružení
A dobrý fórek na závěr: Raiffeisenbank účtuje iniciativě NE základnám na jejím transparentním bankovním účtu 7 Kč za příchozí platbu. Někdo využil absurdnosti tohoto poplatku a začal posílat na účet částky ve výši jednoho haléře. Sdružení si tak sice připíše 0,01 Kč, ale následně banka odečte 7 Kč, čímž se zůstatek sníží. Na podobný nápad jsem narazil již v minulosti, kdy byly poplatky za příchozí platby vyhlášeny jako nejabsurdnější a kdosi v diskuzi se zamýšlel právě nad tímto způsobem jejich zneužití.
0 komentářů