[1]Tento víkend byl pro naše hlavní město netypický: od pátečního večera do nedělního dopoledne probíhal nácvik stavění (a následně i rozebírání) povodňových bariér, které by měly Prahu ochránit před velkou vodou.
Média se o tuto událost pochopitelně zajímala a spot, týkající se cvičení, označeného jako Voda 2005, se objevil ve zpravodajských relacích všech celostátních televizí. Televize Prima dokonce uvedla, že skoro všichni, kdož žijí v dotčených oblastech, odcestovali mimo Prahu.
Sám si myslím, že realita byla maličko jiná, neb jsem se v sobotních odpoledních hodinách pohyboval společně se svou Drahou polovičkou poblíž Vltavy. Celkem bez skrupulí mohu říci, že situace v Praze rozhodně nebyla až tak dramatická, jak líčila některá média.
[2]Naší cestu jsme započali na Nádraží Braník, kde na konečné autobusových linek postávalo několik náklaďáků společnosti Kroupa, které podle všeho přivážely a odvážely díly na stavbu bariér. Na povodňové cvičení pak řidiče upozorňovala tabule nad ulicí Modřanská, doporučující vyhnout se nábřeží a centru města. Odtud jsme bez problémů pokračovali tramvají č. 16 směrem do centra. Až na Výtoň jsme nezachytili ani kousek povodňových bariér. Na Výtoni pak byl kus povodňové bariéry, umístěný u sestupu k nábřeží. První pikantností bylo policejní auto, které stálo ZA touto bariérou (netuším, jak by se dostalo na druhou stranu bez rozebrání bariéry). Druhou pikantností pak byla samotná instalace – mobilní hráz byla nasazena mezi dvěma kusy plůtku. Nic proti – kdyby tento plůtek nebyl propustný a voda by skrze něj kdykoli bez problémů protekla kolem bariéry.
Z Palackého náměstí jsme dále pokračovali pěšky po Rašínově nábřeží. Ani zde jsme prakticky nikde nenarazili na povodňové zábrany. Je ale pravda, že hladina Vltavy je v těchto místech relativně „hluboko“ pod úrovní komunikace, takže zaplavení je málo pravděpodobné. Jediné, co mě překvapilo, byla absence hrazení na Podolském nábřeží, kde se přitom v roce 2002 Vltava vylila z koryta.
[3]Teprve na Masarykově nábřeží poblíž Slovanského ostrova potkáváme další protipovodňové hráze. Vjezd na můstek k ostrovu je ale volný. Budiž – přeci jen šlo jen o cvičení a bylo by zbytečné uzavřít tuto atraktivní lokalitu.
[4]
[5]Pokračujeme dál po Masarykově nábřeží. Na křižovatce Masarykovo nábřeží-Smetanovo nábřeží-Národní-Most legií narážíme na první dopravní uzavírku: na Smetanovo nábřeží se autem bez povolení nedostanete. Naštěstí chodci mají vstup povolen :). Paradoxní je, že ačkoli Národní divadlo (resp. jeho sklepy) bylo při povodních v roce 2002 zatopeno, nejsou zde ani sebemenší zábrany proti vodě.
[6]
[7]Směrem ke Karlovu mostu protipovodňové hrazení vyrůstá do úctyhodných výšek (u Karlových Lázní má odhadem výšku přes tři metry). Na druhé straně Vltavy – na Kampě – právě nastupuje primátor Pavel Bém na loď Hamburg (typické jméno pro naší metropoli, že? :)) ). Kampa samotná je pak doslova zabarikádovaná a výše zábran přesahuje hladinu, kam dosahovala voda při ničivých povodních. Pohled na hliníkové zábrany a na dle mých dojmů nepříliš silnou ocelovou konstrukci, zasazenou do země jen několik centimetrů dlouhými šrouby, ve mně ale nevzbuzuje příliš velkou důvěru a sám sobě kladu otázku: „opravdu má tohle udržet ohromnou sílu valící se vody?“ Odpověď se možná dozvíme při příštích záplavách….
[8]
[9]Primátor Bém mezitím odplouvá na lodi a na horní palubě poskytuje interview novinářům. V dolním patře je pak připraveno pohoštění (aby náhodou při hodinové projížďce někomu nevyhládlo :))) ).
[10]
[11]Pokračujeme dále po pravém břehu Vltavy. O pár metrů dále – na křižovatce Platnéřská-Křižovnická, končí dopravní uzávěra. Další protipovodňové hrazení potkáváme až na Dvořákově nábřeží. Chodník je zde ohraničen páskou „Městská police – vstup zakázán,“ nicméně ač je na blízku hlídka strážníků, chodci pásku ignorují. K vidění je i další vozidlo městské policie, stojící ZA protipovodňovými zábranami. Policisté si dávají šlofíka a svačinu. Doufám, že podobně hloupě nebudou stát při případných povodních – kdyby toho Renaultíka odnesla voda, byla by ho škoda :).
[12]
[13]Na nábřeží Ludvíka Svobody pak čekala motoristy další dopravní uzavírka. V těchto místech bylo protipovodňové hrazení opravdu více, než dostatečné a proplést se skrze něj vcelku obtížné. Naštěstí na místě hlídkovalo hned několik strážníků a policistů, kteří ochotně poskytovali informace zbloudilým chodcům i motoristům. Naší cestu jsme pak ukončili na Florenci.
[14]Celkově vzato si myslím, že takové cvičení má smysl. Podle dostupných informací se podařilo veškeré povodňové zábrany postavit rychleji, než bylo stanoveno a podle všeho by se tak mělo dít i v případě opravdové povodně. Ostatně ne nadarmo se říká „těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“
[15]Subjektivně mohu říci, že dopravní omezení byla v rámci této akce zcela minimální a nijak zásadně nenarušila pohyb po naší metropoli. Velké plus má u mně informační server pražské radnice Praha-Město.cz [16], kde se pravidelně objevovaly aktuální informace o průběhu celého cvičení Voda 2005.
Malinko ve mně hlodá červíček pochybností, zda byly zábrany instalovány všude, kde by měly být (např. u zmiňovaného Národního divadla, na Podolském nábřeží, …) a jestli byly instalovány v takovém rozsahu, jako by byly u povodních (třeba na Výtoni byla jejich instalace zcela zbytečná).
Odkazy na zdroje, týkající se cvičení voda 2005:
- Požáry.cz [17] – harmonogram, podrobnosti o průběhu akce a téměř padesátka fotografií od pražských hasičů.
- iDnes: V Praze vypukly protipovodňové manévry [18]
- Blesk: Povodeň: Praha se jí už nebojí! [19]
🖨 Verze pro tisk [20]