Proč tankujeme sračky, které ničí naše auta?*Podpora kvalitních českých filmů bude!*Bárta je nevinen – neuplácel, jen půjčoval*Cesta k nesvobodě je dlážděna dobrými úmysly.
Kvalita pohonných hmot se v listopadu zhoršila, zjistila ČOI
„Listopadové kontroly České obchodní inspekce (ČOI) zjistily, že se kvalita pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic zhoršila. Nevyhovělo 3,4 procenta odebraných vzorků oproti říjnovým 1,3 procenta.“
Tato informace někoho, kdo na ani ne pět let starém autě měnil už dva ze čtyř vstřiků, obzvláště potěší. Jak je možné, že někdo prodává paliva, u kterých kontrola zjistila „závažné odchylky, které zakládají důvodné podezření na neoprávněnou manipulaci s palivem“?
Odpověď je velmi prostá: protože tresty za případné pančování pohonných hmot jsou ve srovnání s možnými zisky naprosto směšné – většinou jde o částky v řádu deseti tisíců, což i průměrná pumpa na mýtince protočí za několik málo hodin. Navíc pokud následkem špatného paliva dojde k poruše auta, není prakticky šance prokázat, že viníkem je konkrétní čerpací stanice. Vždy jste mohli mít nádrži ještě „nějaké zbytky odjinud“. Ani servisy se příliš nepředhánějí v tom, aby na podvodné pumpaře ukazovaly prstem. Horko těžko jsme se dočkali alespoň toho, že ČOI, která za naše peníze provádí kontroly, začala zveřejňovat jejich výsledky.
Jaké vidím řešení?
- Zvýšit pokuty minimálně o řád.
- Při opakování obžalovat dotyčného provozovatele z podvodu.
- Součástí trestu by mělo být i odebrání živnosti a zákaz činnosti i po vykonání trestu.
Poslanci protlačili sněmovnou zákon o podpoře kinematografie
„Sněmovna přehlasovala prezidentské veto zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie. Státní fond kinematografie tak bude na podporu výroby filmů dostávat až 300 milionů korun ročně.“
Pro mnohé je to dobrá zpráva, protože nebýt státních dotací, nemohly by vzniknout kvalitní české filmy. Jaké? Například Saxána a Lexikon kouzel (na ČSFD 57. nejhorší film s 15 %), nebo Ulovit miliardáře (22 % a 148. nejhorší film). Souhlasím se zastánci dotované kinematografie, že kdybychom tu místo dotací měli volný trh, velmi pravděpodobně by tato umělecká díla nikdy nedostala právo na život. Jsem opravdu rád, že jsem ze své kapsy mohl přispět ke vzniku takového braku, který jsem navíc ani neviděl. Mimochodem: doufám, že si zastánci dotací například kupují vstupenky do ZOO, i když tam třeba nechodí.
Pokud byste chtěli vidět názornou ukázku, k čemu slouží dotace (respektive peníze daňových poplatníků), vřele doporučuji článek Michala Kašpárka Miliony pro Trošku. Takhle státní fond podporoval český film.
Vít Bárta je nevinen, poslance neuplácel, rozhodl soud
Když v dubnu soudce Šott odsoudil poslance Škárku a Bártu za podvod a úplatky, divil jsem se. Stalo se totiž něco, co se v posledních letech věru nestávalo – spravedlnost dosáhla na naše mocné. Má naděje, že možná začneme žít v zemi, kde právo platí pro všechny stejně, neměla dlouhého trvání. Městský soud v Praze totiž projednal odvolání obou jmenovaných a rozhodl, že „Bárta poslance rozhodně neuplácel – chybí totiž důkaz, že nešlo o půjčky, jak se Bárta hájil.“
Kuriózní na celé situaci je, že soud takto rozhodl už před měsícem, ale nikdo z účastníků necítil potřebu se o výsledek podělit. Proč asi?
Zaznělo na Twitteru
Pohotově zareagoval na rozsudek Petr Honzejk, který glosoval: „Takže od teď na doporučení pražského městského soudu všichni policajtům bez bločků „půjčujem.“ Jasný?“
Obama chce co nejdříve návrhy zákonů omezující střelné zbraně
„Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly“, říká jedno pořekadlo. Nejen v našem případě je onou cestou do pekel postupné omezování svobod občanů, směřující k nesvobodě. Pokud by nám například stát řekl: „Od teď budeme odposlouchávat všechny telefonní hovory, protože chceme vědět, zda nemluvíte ošklivě o Václavu Havlovi“, občané by se pravděpodobně vzbouřili. „Co je komu do toho, jak si do telefonu povídáme o Havlovi?“ ptali by se velmi pravděpodobně. A měli by pravdu – nikomu do toho nic není. Takže je potřeba najít dobrý úmysl a umět ho prodat ve správnou chvíli.
Když policie hledala v tu chvíli již mrtvou Aničku Janotkovou, nezapomněla řada činovníků podotknout, že kdyby operátoři museli ukládat záznamy o provozu jejího telefonu (to v té době zrovna krátce nemuseli) a telefonů všech kolem se pohybujících osob, našli by dítě rychleji. Sice stále stejně mrtvé, ale rychleji. Velmi záhy dostali operátoři opět befelem, že musí veškerá data o provozu ukládat a v případě potřeby předat policii. Je to dobře? Třeba to příště pomůže při hledání nějaké Aničky číslo dvě! Ale je to dostatečně legitimní argument pro 24hodinové špehování prakticky všech občanů této země?
V Americe jsou na tom stejně – slovo „svoboda“ doslova kape z úst každému politikovi a občanovi. Přitom je to tak trochu Potěmkinova vesnice – ze svobody zůstal sice nějaký obal ze slov, ale samotný obsah byl značně vybrakován. Stačilo k tomu relativně málo – 11. září 2001. Záhy přišlo takové omezení svobody a špiclování všech, jaké ve svobodné zemi nemá obdoby. Ale občané se podvolili – omezení svobod přeci pomůže v boji s terorismem.
Na konci minulého týdne došlo ke krveprolití v Newtownu. Je samozřejmě smutné, že zemřely malé děti a jejich učitelé. Politici ale spatřili v tragédii další příležitost, jak utáhnout šrouby. Doteď bylo právo vlastnit zbraň ve Státech takřka symbolem svobody. Dnes nikomu nepřijde divné, že prezident Obama „chce mít nejpozději v lednu k dispozici návrhy zákonů, které by měly v zemi snížit násilí páchané střelnými zbraněmi.“ Vždyť je to přeci pro dobrou věc – aby už nikdy nikdo nestřílel na malé děti! Opravdu to zabrání dalším podobným masakrům?
Co bude dál? Necháme si nainstalovat kamery do svých bytů? Jistě by to zabránilo mnoha nepravostem – nevařily by se drogy, nemlátily ženy a děti, nesledovaly nevhodné pořady v televizi a rádiu. Bylo by to pro dobrou věc! Za to to přeci stojí, nebo ne?
Jeden vzkaz (nejen) pro Američany: „Víte, jaký je rozdíl mezi svobodnou a nesvobodnou zemí? Například ten, že ve svobodné zemi o tom, zda si pořídíte zbraň, rozhodujete vy, kdežto v nesvobodné o tom rozhodují politici.“
Týdnoviny mezi svátky
Mezi svátky mám dovolenou, během které sice budu online, nicméně nejsem si zcela jistý, zda budu či nebudu psát Týdnoviny. Přijďte se tedy v pátek 28. prosince podívat – buď tu budou, nebo nebudou :).
No, a kdybychom se už neviděli, přeji vám všem do roku 2013 v první řadě zdraví, dále pak štěstí a ať se vám daří v osobním i pracovním resp. studentském životě. Nezbývá než doufat, že snad jednou „bude líp“. Třeba dnes přijde ten konec světa….
0 komentářů