Levý horní roh Logo horní pravý roh
Horní levý roh
Reklama
Reklama Vyhledávání
Nejnovější články
Takto bude vypadat telefon Google Pixel! Unikl první obrázek.
Doučování matematiky Hradec Králové
Týdnoviny aneb Stát jako firma fungující z dotací
Rubriky
Aktuálně
Android
Android - tipy a triky
Čína - cestopis
Filmové recenze
Hodnocení restaurací
Komentáře
Maturitní otázky
Na čem právě dělám
Počítače
Recepty
Reklamy
Svatba
Tipy na výlet
Týdnoviny
Ukrajina
Z Internetu
Nové komentáře
Reklama
ZaRohem.cz > Komentáře > Reálné argumenty, proč řící NE školnému v ČR

Reálné argumenty, proč řící NE školnému v ČR

23.2.2009 | Vilém Mikula

Komentář Karla K.: Objevil jsem na Britských listech naprosto dokonalý článek Zavést školné v ČR? Rozhodně ne!, který plně koresponduje s mým starším textem Placení školného? To snad ne!. V něm prezentované názory nejsou jen teorií, jakou známe z úst místních politiků, ale praktickou ukázkou toho, jak tvrdým způsobem dopadne školné na studenty a kolik lží je nám na toto téma předkládáno.

Požádal jsem autora zmíněného článku, pana Viléma Mikulu, o svolení k publikaci na našem blogu. Svolení jsem dostal, takže vám celý text přinášíme v nezkrácené podobě, jako námět k zamyšlení a případné diskuzi. Jsem opravdu zvědavý, zda se po přečtení následujících řádků najde ještě někdo, kdo bude podporovat placení školného na českých vysokých školách a bude k tomu mít skutečně rozumné argumenty.

Chci upozornit na několik lží, které jsou občanům neustále podsouvány. První lež je, že prý lidé studují sami pro svůj vlastní prospěch. Pravda je, že stát potřebuje vzdělané lidi, aby od nich mohl vybírat daně, aby lidé pochopili co od nich stát vlastně požaduje, aby lidé vůbec dokázali komunikovat se státní byrokracií. Někteří vzdělaní lidé dokáží využít vzdělání ve vlastní prospěch (například právníci, politici), jiní to nedokáží (například učitelé). 

Výsledkem je, že vzdělaní lidé přináší v průměru větší prospěch státu než sobě. Otázka je, kde leží ona hranice prospěšnosti vzdělaných lidí pro stát. Představme si mezní teoretické situace. Pokud 99 % obyvatel nebude umět číst psát a počítat , státní správa se zhroutí. Státní úředníci budou sice vydávat "dokonalé" zákony, předpisy a nařízení, která ale nikdo nebude plnit, protože jim ani neporozumí. Druhý extrém je stát kde 99% obyvatelstva má vysokoškolské vzdělání. Pak nutně nastane situace, že se na práci popelářů a kopáčů najmou lidé s titulem, ale ten titul budou všichni ignorovat. Vzdělání obecně bude degradovat a spolu s ním i stát. Nebo na tu práci budou najati cizinci (leckdy také s titulem), kteří postupně vytlačí naší kulturu, tradice a morálku. Zkrátka přestaneme být během několika generací středoevropským národem. Oba extrémy státu jednoznačně neprospívají, takže ideální stav bude někde mezi. Kde? 

Druhá lež je, že chudí ale nadaní studenti dostanou půjčku nebo stipendium a budou moci bez problémů vystudovat. Znám mnoho studentů (i velmi nadaných) v USA. Žádný z nich nedostal stipendium tak, aby pokrylo veškeré školní poplatky, o životních nákladech jako nájemné ani nemluvě. (Výjimkou jsou zahraniční studenti, jimž platí poplatky různé mezinárodní nadace.) 

Pravda je taková, že chudé rodiny provádějí u svých nadaných dětí selekci, kdo bude rodinou na studiích podporovaný a kdo ne. Vím o rodině se 6 dětmi (každé by mohlo jít z fleku studovat jakkoli obtížnou školu) ale pouze druhý nejstarší syn byl rodinou vybrán ke studiu. Ostatní si museli najít různé pomocné práce, aby se co nejdříve osamostatnili a aby také trochu přispěli bratrovi na školní poplatky. 

Tento student kombinací 3 stipendií dosáhl, že má hrazeno 10 000 dolarů školních nákladů ročně, zbývajících 10 000 dolarů platí jeho rodina a sám si musí brigádami po večerech v restauracích vydělat na nájem a jídlo dalších 10 000 dolarů ročně. Samozřejmě, že je tím silně motivovaný, aby studium co nejdříve úspěšně dokončil. Stipendia obecně fungují jen jako spoluúčast. Pokryjí maximálně jen třetinu či čtvrtinu školného. 

Školné je tak vysoké, že i bohaté rodiny se snaží získat stipendium jako přilepšení. Samozřejmě ti bohatší stipendium dostanou častěji než ti chudí. Je pravidlem, že komplikované systémy jako je například systém dotací z EU dokáží využít jen ti bohatší, protože mají prostředky, které jsou ochotni riskovat. Náklady na podání žádosti o stipendium či dotaci většinu chudých lidí odradí hned na začátku. Stipendium tak zcela ztrácí sociální charakter. Půjčku student bez bankovních záznamů platební morálky buďto vůbec nedostane nebo je šíleně nevýhodná. Mohou si ale půjčit jeho rodiče a běžně se to tak dělá. (Pro představu. Studium trvá 4 až 5 let a každý rok se jen na školné musí zaplatit částka za kterou se dá koupit luxusní auto. To opravdu chcete?) 

Třetí lež je, že se zavedením stipendia zlepší přístup studentů ke vzdělání. Pravda je, že se formálně zvýší počet lidí s titulem. Hodnota titulů ale bude degradována. V USA sice mají velmi vysoké procento vysokoškoláků, drtivá většina z nich ale nemá znalosti ani našich středoškoláků. Zaměstnavatelé to vědí, a proto pro ně titul není rozhodující. 

Důležité je pro ně, jakou školu student absolvoval. Z několika tisíců vysokých škol v USA je jen pár desítek bráno vážně. Ty jsou samozřejme drahé a přijímací testy jsou na ně velmi náročné (i když si student vše platí). Student si může vybrat levnější snadno dostupnou ale jen formální školu nebo velmi drahou školu na níž ani nemusí být přijat, jejíž absolventy bere veřejnost vážně. Školní poplatky nahrávají pouze obskurním internetovým školám, kde pokud uhradíte poplatek, vám dají potvrzení, že jste absolvent MBA (Master of Business Administration) po tříměsíčním internetovém kursu. 

Samozřejmě, že v USA neberou zaměstnavatelé takové absolventy vážně na rozdíl od ČR, kde absolventi takových kursů obsazují okamžitě nejvyšší manažerské funkce. (Půjdete raději k doktorovi, který absolvoval standardních 6 let medicíny nebo k někomu s titulem MUDr, který titul dostal po jednom roce dálkového internetového studia a po uhrazení školného půl milionu korun?) 

Další lež je, že vzdělaný člověk snadno získá dobře placenou práci. Pravda je, že někteří ano (politici, právníci) a většina ne (učitelé). Představte si teoretickou situaci popsanou výše. 99% občanů má titul ale existuje jen 5% dobře placených míst (většinou ve státní správě nebo v podnicích dotovaných nebo kontrolovaných státem, skutečný soukromý podnikatel nepřeplácí zbytečně ani svoje manažery, to dělá jen stát protože z kapes daňových poplatníků krev neteče). Jakou dobře placenou práci dostane těch přebytečných 94% vysokoškoláků? 

Vzdělání je jen jeden z mnoha faktorů, které ovlivňují jakou práci budeme dělat a jak za ní dostaneme zaplaceno. Mnohem důležitější než naše vědomosti je naše sociální chování a umění komunikace. Dále pak známosti a protekce a i štěstí je důležité. Skutečné vzdělání zajímá jen málokoho a extrémní požadavky na vzdělání mají za úkol jen odradit co nejvíce potenciálních konkurenčních zájemců o místo, protože to místo je již rezervované pro kamaráda kamaráda. Povahové vlastnosti jsou nám dané od přírody v genech a vzděláním se dají jen velmi těžko změnit. Přesto se přimlouvám za to, aby se do našeho vzdělávacího systému dostaly i předměty jako diskuse, komunikace , sebeprosazení se a vyjednávání. Studenti jsou pak hodnoceni ne podle toho zda říkají bláboly nebo moudra, ale podle toho jestli se dokáží prosadit nebo ne. 

Závěrem. Problém vysokých škol s financováním se musí řešit nikoli na úkor studentů (zavedením školného) nebo na úkor učitelů (nízké platy) ale na úkor kvantity. Musí se zavést skutečně drsná selekce studentů během prvního ročníku. Přijmout ke studiu se můžou všichni třebas i bez přijímacích zkoušek. Pak ale musí 90% studentů propadnout již v prvním ročníku. Je možná i varianta s tím, že 90% studentů neudělá přijímací zkoušky. Podíl lidí s titulem tím sice poklesne, zato ale stoupne jejich průměrné vzdělání i společenská prestiž. 

Problém našeho školství je, že se investují peníze a vzdělání i do lidí, kteří je v životně ani nebudou schopni uplatnit či využít. Vzdělání k objevení něčeho nového , co posune lidstvo kupředu, dokáže bohužel využít jen méně než jedno procento lidí (bohužel nevíme kteří konkrétní lidé to jsou). Dopřejme tedy řekněme pěti procentům lidí ze všech sociálních vrstev velmi kvalitní bezplatné vzdělání a nemrhejme prostředky na průměrné vzdělání pro 20% lidí, kteří stejně většinou vzdělání ani nedokážou využít. 

Pro zavilé zastánce školného navrhuji kompromis. Ať existuje bezplatné špičkové vzdělání pro 5% obyvatel na státních školách placených státem a současné mohou existovat i průměrné a podprůměrné obskurní školy bez státních dotací placených ze školného a dotací soukromníků. Ty zajistí vzdělání pro zbývajících formálně vysokoškolsky vzdělaných 50% obyvatelstva, které ale jak víme stejně nebudou zaměstnavatelé brát vážně.


 
Dočetli jste až sem a chcete pokračovat?
Diskuze ke článku Tisk článku 

© Vilém Mikula - všechna práva vyhrazena autorovi tohoto článku. Jakékoli další šíření tohoto článku je porušením zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. Bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce článku či jeho části.

Diskuze ke článku
js Re
Karel K. To: js
Karel K. To: Lone Star
js delam carku :)
Lone Star And now about something completely different
Lone Star 2 Karel
Karel K. To: Lone Star
Lone Star zpráva OECD
js vzdelani vs. dane
js Re:
Karel K. To: Sety
Karel K. To: js
js sila :-)
Sety Polemika II.
Karel K. To: Sety
Sety Polemika
 

Oblíbenci
D-FENS
Arthur Dent
Zrcadlo
Test Osobnosti
Hansuv.net
Zumba.ZaRohem.cz
Lafiho výlevník
Elektronické cigarety
ZaRohem.cz
Úvodní stránka
RSS články
RSS diskuze
Redakce
E-mail
Ochrana osobních údajů
Výročí dne
Je 6.12.2016
Dnes má svátek Mikuláš
původ jména je řecký a znamená: vítězný v lidu
Nové komantáře
Sodastream - zkušenosti, postřehy. Koupit či nekou
Hana 25.11.2016 22:18
Dobrý den, dlouho jsem váhala zda SodaStream koupi...
Test SMART ForTwo aneb Jak jsme řídili trpaslíka
nikoš 9.11.2016 14:04
felda jako prvni auto neni spatna - az na tu bezpe...
Hromadné zmenšení obrázků/fotografií
Vlada 21.10.2016 13:16
Moc dekuji za clanek. Pomohl mi k rychlemu zmensen...
Jak zašifrovat flashdisk či přenosný disk?
George 4.8.2016 12:03
Ahoj Díky za hezky popis TC a chci se zeptat co v ...
Test osobnosti aneb Který typ je nejběžnější a kte
ava 16.7.2016 18:25
XXXJ Super takže mi to zase nic neřeklo......
TOPlist