Levý horní roh Logo horní pravý roh
Horní levý roh
Reklama
Reklama Vyhledávání
Nejnovější články
Takto bude vypadat telefon Google Pixel! Unikl první obrázek.
Doučování matematiky Hradec Králové
Týdnoviny aneb Stát jako firma fungující z dotací
Rubriky
Aktuálně
Android
Android - tipy a triky
Čína - cestopis
Filmové recenze
Hodnocení restaurací
Komentáře
Maturitní otázky
Na čem právě dělám
Počítače
Recepty
Reklamy
Svatba
Tipy na výlet
Týdnoviny
Ukrajina
Z Internetu
Nové komentáře
Reklama
ZaRohem.cz > Komentáře > Závist? Ano, je všude kolem!

Závist? Ano, je všude kolem!

18.7.2008 | Karel Kilián
Se závistí jsem se poprvé setkal v předškolním věku. Sám u sebe. Záviděl jsem, coby capart, sousedovic klukovi, že jeho tatínek-řidič jezdí do zahraničí a vozí mu pomeranče i v době, kdy v Československu nebyly. Záviděl jsem mu i plnou vitrínu angličáků, přičmž většina z nich byla "original Matchbox." Na základní škole jsem pak záviděl spolužákům, kteří měli tehdejší vymoženost: video. Dokonce jsem kvůli tomu tropil rodičům scény :).
Později, když jsem začal pracovat, jsem narazil na závist znovu, tentokrát ale z druhé strany: záviděno bylo mně. Pracoval jsem v té době ve svém třetím zaměstnání - v pražské nemocnici jako informatik. Můj nástupní plat byl skutečně směšný: 7 500 Kč hrubého. Tehdy jsem začal s internetovými stránkami, kde jsem psal novinky ze světa počítačů (toho času běžely stránky ještě pod freehostingovou službou MujWeb.cz). Poměrně rychle mě objevilo hned několik firem: Zoner nabídl hosting a doménu (1pcrevue.cz), Computer Press možnost psaní pro Živě.cz a Computer a pár článků jsem napsal i pro slovenskou PC Revue (ze které mě našli právě díky podobnosti názvů jejich papírového a mého webového periodika). Krátce nato přišla i nabídka na mé dosud největší ucelené dílo: učebnici pro korespondenční kursy PC.
Můj den pak vypadal tak, že jsem od cca. 8 do cca. 16 hodin pracoval (přesnější by byl obrat "lítal") v nemocnici, když zbyl čas, stáhnul jsem si na disketu nějaké články ze zahraničních webů, nebo programy a od 17 do 24 hodin jsem doma psal (Internet byl tehdy ještě pro vyvolené, proto jsem si nosil materiály z práce). Na rozdíl od ostatních tak měl můj pracovní den 16 hodin. Články tak vycházely každou půlnoc na 1pcrevue.cz (zvádal jsem jich kolem šesti, sedmi za odpoledne a večer), část z nich pak vydávalo i Živě, případně další zmíněná média. Musím uznat, že tehdejší honoráře nebyly vůbec špatné a byly více, než milým přilepšením k mému tehdejšímu chudému rozpočtu.
Vrátím se ale k závisti: díky mé aktivitě se našly peníze na to, abych si udělal řidičák. Krátce po něm přišla otázka vlastního auta. Šel jsem si tehdy do AAA Auto Praha pro Fiestu za 18 000 Kč, jež jsem měl našetřené, nicméně při osobní prohlídce bylo i takovému laikovi, jakým jsem byl a stále jsem, jasné, že auto není úplně v pořádku. Minimálně ohořelý kryt motoru o čemsi vypovídal. Nechal jsem se tehdy uvrtat prodejcem do leasingu na mé vysněné vozítko, po kterém jsem  toužil od svých deseti let, kdy vyjelo z továrny: Škodu Favorit. Auto bylo "z Áček" samozřejmě pečlivě naleštěné, takže v nemocnici vyvolalo patřičný rozruch, když jsem v něm poprvé přijel. Velice brzy jsem zachytil "zaručené zvěsti" o tom, že jsem si ho pořídil ze svého platu vedoucího (kterým jsem se krátce předtím stal - opět díky své enormní aktivitě v práci). Zkuste si obejít ty stovky zaměstnanců nemocnice a vysvětlit jim, že plat vedoucího byl jen o asi 1 500 Kč vyšší, než můj předchozí a že na pořízení auta to opravdu nestačí! Myslíte, že se někdo ptal, jestli na to auto nemám vysloveně nevýhodný leasing (přeplatil bych ho tehdy více, než dvojnásobně) a zda si na něj nevydělávám po večerech psaním článků do úmoru? Nikoli! Každý měl hned jasno: Karel se stal vedoucím a za svůj královský plat si koupil auto!
Právě tehdy jsem pochopil, jak hnusnou vlastností je závist a jak hluboko je v českém (a nejen českém) národě zakořeněna. Nikoho nezajímalo, že na rozdíl od něj/od ní nesedím po večerech v hospodě, před televizí, s půlitrem piva a pytlem chipsů, ale že čtu, zkouším, překládám a píšu, koriguji, konzultuji - prostě makám. Nikdo si nepřipustil, že auto mám proto, že pracuji dvakrát tolik, než on a že tudíž je celkem logické, že bych se za to měl mít lépe. Právě tehdy jsem přestal závidět. Protože jsem pochopil, že závist je slepá, neobjektivní a především hnusná.
V současné době se ze závistí setkávám a už nejsem až tak překvapený, že existuje. Sám ale nezávidím. Z mého pracoviště si dva spolupracovníci pořídili nové auto, třetí ho má na cestě. Za všechny jsem rád, protože budou jezdit pohodlněji a bezpečněji. Navíc vím, že dělají nelehkou práci za ne zrovna odpovídající mzdu a mám radost, že si mohli udělat lepší život, nebo alespoň cestu z/do práce a na dovolenou. Ještě bych přál lepší auto jednomu mému bývalému kolegovi a kamarádovi, který má rodinu a určitě by se mu na výlety s dětmi sešlo něco komfortnějšího a bezpečnějšího. Zmíněný už u nás nepracuje, tak pevně doufám, že se mu toto podaří.
Na stranu druhou ale narážím na to, že je ze všech možných směrů záviděno jak nám (tedy mně a mé manželce), tak i manželčině rodině, včetně vzdálenějšího příbuzenstva (což dotyční projektují - zcela nepochopitelně - směrem ke mně). Nebudu uvádět žádné konkrétní příklady, ale shrnul bych to celé do věty "úspěch se neodpouští." Lidé si jaksi neuvědomují, že není nikomu nic do toho, kdo k čemu a jak přišel. Konkrétně: Stanislav Gross disponoval penězi, které zcela zjevně nemohl vydělat normální prací. Můj postoj je takový, že dokud mu nebude prokázán podvod, nebo trestný čin, není mi do jeho stamilionů vůbec nic. A médiím také ne. Až mu prokáží trestný čin, můžeme si na něj společně zaplivat....
Proč o tom celém píšu? Dnes jsem mluvil s kolegyní, která byla nadšená ze svého nového autíčka a kuchyně, kterou pojede vybírat příští týden. Sdílel jsem její radost a byl jsem opravdu rád jednak proto, že jí přeji, aby se měla dobře, protože je to hodná holka, ale i proto, že to v manželství nemá nejjednodušší. Zkusil jsem se jí svěřit s věcí, která by určitě vyvolala závistivé reakce a musím říci, že mě mile překvapila: reagovala vysloveně přejícně, bez jakéhokoli náznaku šťourání, popichování, negativismu, nebo dokonce závisti.
Po tomto rozhovoru jsem se zamýšlel nad tím, čím se liší lidi, jež závidí od těch, kteří nezávidí. Neříkám, že následující text je dogma - je to jen moje myšlenka a názor.
Kdo závidí:
  • typicky ten, kdo není schopen vést domácí ekonomiku k nějakým smysluplným úsporám (tedy ten, kdo všechno tzv. "prožere," vyhází za "značkové" hadry od německých Vietnamců).
  • ten, kdo není ochoten (podnikatelsky) riskovat, nebo obětovat část svého volného času další práci (typicky ten, kdo přijde domu, pustí bednu a otevře si pivo).
  • ten, kdo má pocit vlastního nenaplnění a současně vnímá, že ostatní jsou schopni dosáhnout více, než on.
  • ten, kdo se, s prominutím, rád sere do cizích věcí, do kterých mu nic není.
  • ten, kdo raději věnuje volný čas rozebírání toho, co si který soused pořídil, než aby se v tom volném čase sám nějak snažil vydělat peníze.

Jistě by se našly i další spojitosti - ostatně můžete se vyjádřit v diskuzi pod článkem. Jak jsem řekl výše: já sám nezávidím. Naopak: přeji a především - snažím se. Dnes jsem chtěl najít termín, kterým bych počastoval všechny, jež svírá závist a jako nejvýstižnější mi přišel obrat socky - přesněji duševní socky. Úvahu zakončím v tomto bodě, protože bych se nerad dostal do rozboru toho, jak tyto duševní socky přejí úspěšnějším jen to nejhorší a jakou mají radost z toho, když se jim něco nepodaří.


 
Karel Kilián, autor tohoto článku, volí Svobodné!
Svobodni.cz

Dočetli jste až sem a chcete pokračovat?
Diskuze ke článku Tisk článku 

© Karel Kilián - všechna práva vyhrazena autorovi tohoto článku. Jakékoli další šíření tohoto článku je porušením zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. Bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce článku či jeho části.

Diskuze ke článku
Karel K. To: Gaucman
Gaucman jo jo, je to tak
 

Oblíbenci
D-FENS
Arthur Dent
Zrcadlo
Test Osobnosti
Hansuv.net
Zumba.ZaRohem.cz
Lafiho výlevník
Elektronické cigarety
ZaRohem.cz
Úvodní stránka
RSS články
RSS diskuze
Redakce
E-mail
Ochrana osobních údajů
Výročí dne
Je 19.8.2017
Dnes má svátek Ludvík
původ jména je staroněmecký a znamená: proslavený v boji
Nové komantáře
Svatba v Řecku, tak trochu jiná záležitost
Kamča 10.4.2017 14:43
řecko je krásná destinace na svatby. :-) my jsme t...
Sodastream - zkušenosti, postřehy. Koupit či nekou
Martin 24.3.2017 17:19
V souvislosti s kauzou v USA, kde stahují z prodej...
Užitečné příslušenství k elektronickým cigaretám
Petra 18.3.2017 15:11
No abych pravdu řekla o Vánocích jsem dostala jako...
Android tipy: Co dělat, když GPS není schopna nají
Mates 3.3.2017 18:00
Po aktualizaci z android 6 na android 7 mě přestal...
Češi musí mít vízum na Ukrajinu a k tomu ještě růz
Auriel 26.2.2017 23:24
Potvrzení, že nemají AIDS? A co ti, kteří to AIDS ...
TOPlist