Levý horní roh Logo horní pravý roh
Horní levý roh
Reklama
Reklama Vyhledávání
Nejnovější články
Takto bude vypadat telefon Google Pixel! Unikl první obrázek.
Doučování matematiky Hradec Králové
Týdnoviny aneb Stát jako firma fungující z dotací
Rubriky
Aktuálně
Android
Android - tipy a triky
Čína - cestopis
Filmové recenze
Hodnocení restaurací
Komentáře
Maturitní otázky
Na čem právě dělám
Počítače
Recepty
Reklamy
Svatba
Tipy na výlet
Týdnoviny
Ukrajina
Z Internetu
Nové komentáře
Reklama
ZaRohem.cz > Tipy na výlet > Rusko 2007

Rusko 2007

10.8.2007 | Pavel Horna

RUSKO 2007

 

Česky národ si zvykl být vždy s „jednou světovou stranou“ ve stavu ignorace a jisté nenávisti. Za vlády KSČ byly státy na východ v mnoha směrech náš vzor. Státy západní byly jednoznačně ty špatné (za všech okolnosti). V dnešní době je to přesně opačně. Sebelepší vymoženost nebo vylepšený výrobek z východu je automaticky označen za špatný a v žádném případě není realizován. Zato západní vynálezy jsou okamžitě realizovány a chváleny jako dokonalé.

Na následujících řádcích nebudu přesvědčovat k změně Vašeho osobního názoru na východní státy, ale jen poukážu Z VLASTNÍCH ZKUŠENOSTÍ (nebo zkušeností spolucestovatelů), že zde není vše tak černé jak je nám to mnohými předhazováno, že zde člověk zažije spoustu  dobrodružství a že se je i zde každopádně na co podívat.

 

- DOPRAVA: silniční: Pokud jste zvyklí na prvotřídní asfaltové cesty, tak na ty v Rusku narazíte jen na dálnicích rychlostních silnicích a v okolí velkých měst (a v nich). Ostatní cesty jsou již jen hliněné s uježděným povrchem (od širokých až po polňačky). Místní řidiči tzv. maršrutek po asfaltu jezdí až 110 km/hod. Na hliněných cestách za suchých podmínek až 80 km/hod a za mokra (při dešti/po dešti) - i když jím auto „bruslí“ z jedné strany na druhou až 60 km/hod. Český běžný řidič by měl asi z řízení těžkou hlavu, protože plná čára na vozovce pro Rusy znamená asi jen bezvýznamnou součást vozovky. Předjíždí se prostě podle dané situace.  Červená na semaforech se respektuje mnohem víc, ale průjezd plnou křižovatkou je také jistá zábava. Ve velkoměstech jsou ve špičkách kolony dlouhé a mačkanice jsou ve větší míře, než třeba v ČR. Přechody přes cestu (alespoň v Irkutsku) jsou umístěné na lehce vyvýšené cestě tak, že chodci mají bezbariérový přesun na druhou stranu cesty a řidičům toto nahrazuje naše příčné prahy a zpomalí. Kvalita aut je na úrovni našim západním zemím, protože Japonsko a Čína jsou blíž, než by jsme předpokládali, takže novinky jsou na místním trhu hned. Řadu našich řidičů může rozhodit, že některé (možná až polovina aut) má volant vpravo. Je to právě výrobou v Japonsku.

-železniční:vlaky jedoucí na dlouhou vzdálenost (lůžka/lehátka) jsou obvykle vyprodané již dva měsíce dopředu. V každém dálkovém voze je u děžurné v provozu samovar (výborná věc, lepší než rychlovazná konvice), kde si můžete ZDARMA nalít do vlastního hrnečku nebo sklínky vařící vodu. Nejste-li na tuto vymoženost připraveni, dostanete čaj nebo kávu za přijatelných 8 rublů (1 rubl = cca 98 haléřů).

V dálkových vlacích se minimálně jednou denně vysává celý vůz, několikrát denně se myje WC a často (cca každé 2 hodiny) se vynáší koš (jeden velký společný pro celý vůz). Při nástupu do lehátka/lůžka dostanete povlečení a ručník zalitý do igelitového sáčku (společně s lístkem potvrzujícím vyprání).

Dlouho jedoucí rychlíky (např. Transsibiřská magistrála měří 9298 km!) mají ve stanicích pauzy okolo 20 minut na technickou prohlídku a doplnění vody. Cestující si mohou nakoupit od nástupištních prodejkyň od chleba, přes ryby, teplé pirožky všech příchutí, balené vody, opravdu zmražené zmrzliny, instanční polívky, studeného piva, zeleniny až po plyšové hračky nebo boty. Do lehátkových vagonu se nastupuje pouze jedněmi dveřmi u kterých stojí děžurné a kontrolují jízdenky a místenky. Nikdo nepovolaný se do vozu (vlaku) nedostane. Navíc je zajištění kupé z vnitřní strany řešeno mnohem lépe než u nás, protože háček proti otevření posuvných dveří je na vzdálenější straně od otevřené „škvíry“ a navíc má ještě pojistku. Dálkové rychlíky prochází děžurné s minibarem, kde dostanete studené pivo, chipsy, nebo podobný klasický sortiment, ale někde nabízí i teplé pirohy (12 rublů) a něco jako párek v rohlíku (22 rublů). Důležité je doplnit, že přirážka je téměř minimální (na pivo Baltiku cca +5rublů). Jídelní vozy jsou velice pohodlné a designem velice pěkně vybavené. Na každém stole je čistý ubrus, květina ve váze, záclonky na oknech, televize s hudebním programem, minibar s nabídkou mnoha nápojů (ovocné džusy, několik druhů piva a nejkvalitnější ruské vodky). Pro cestující  1.třídy jsou v domluvený čas na rezervovaném stole vzorně připraveny příbory a skleničky, další dostávají jídlo přímo do kupé. Pro lepší orientaci při přejezdech časovými pásmy se zde používá moskevský čas (např. Irkutsk má oproti Moskvě +5 hodin, oproti času v ČR +7 hodin). Bezpečnost na přejezdech je zajištěna (na větších cestách) kromě blikadel+závor ještě zvednutou částí vozovky (plechový kryt o rozměrech cca 1x5 metr se vysune proti vozidlům čekajícím před závorou do výšky cca 50 cm), čímž se dokonale zabrání vjezdu na přejezd před vlakem, ale je možnost z přejezdu odjet. Tento doplněk je na obou stranách vozovky i přejezdu. U takto vybavených přejezdů je ještě strážní budka. Pro případ, že by jste byli opravdu hodně věřící (zde pravoslavně), je například na běloruském nádraží v Moskvě v prostoru čekárny (1. patro) postavená malá kaplička. Ve většině stanic jsou téměř po celý den v provozu stánky s pravoslavnou literaturou a malými soškami a obrázky. Nutno dodat, že nádražní budovy jsou zdobené jako u nás divadla – obrovské lustry, mramorové sloupy, obrazy a další.

Vlak

-letecká: tuto dopravu jsem nevyužil, jen obecně vím, že je nejdražší z veřejné (jízda Moskva – Vladivostok je levnější vlakem).

-městská: ve velkoměstech potkáte autobusy, trolejbusy („tyčky“ nejsou od skříně drženy na drátech jako u nás, ale tahají se za hrubé provazy), tramvaje (i české), ale i malé maršrutky, kde je cena většinou trochu dražší (MHD v Irkutsku 7 rublů, maršrutka 10 rublů). Ve špičkách je jízda mnohem zdlouhavější než mimo, protože zácpy jsou mnohonásobně větší než u nás. Byl jsem svědkem 15minutového čekání tramvaje na křižovatce (bez semaforu), než se jí podařilo projet do další kolony na hlavní cestě.

-lodní: nákladní je jen na veletocích. Osobní-turistická téměř všude, kde je něco k vidění. Cena je obecně dražší. Na turistických lodích je k dispozici bar s prodejem alkoholu i nealko, chipsů, slaných tyčinek a podobně.

-metro: moskevské i petrohradské je neustále přeplněné-obecně velké riziko okradení. Interval ve špičku je co minuta vlak. Charakteristická pro tyto metra je (a obzvláště pro to moskevské) výzdoba stanic. Lustrové osvětlení, mramorové obložení, sochy, malby a mozaiky (téměř vždy s postavou Lenina, či jiných slavných a nebo vojáků a podobně) – všude ale zásadně doplněné klasickou rudou hvězdou. Že to vše ještě nikdo nezničil je kromě jisté a očekávané úcty také díky přítomnosti policistů/vojáků prakticky všude (s nadsázkou někoho z nich potkáte každých 5 metrů).

-NAKUPOVÁNÍ: Ve velkoměstech není problém nakoupit – obchodů je dost. Pro našince je v dnešní době pultový prodej jednoznačně zastaralá záležitost, ale v Rusku jsou stále jen pultové prodejny (samoobsluhu jsem našel jen jednu v Moskvě). Dokonce i nově postavený obchodní dům měl krámky rozdělené na pečivo, maso, zeleninu, alko+nealko nápoje, noviny, drogerii a papírnictví zvlášť – vše s pultovým prodejem. Prodavači rozumí cizím jazykům jen výjimečně, ale s použitím rukou se domluvíte vždy, obzvláště když azbuka není vaše silná oblast. Ve větších ulicích potkáte dost často stánky (ala naše unimobuňky), kde si můžete vybrat ze všech druhů potravin, ale samozřejmě v omezeném množství. Vesnice mají prodejnu třeba jen jednu (malé osady i žádnou). Ceny základních potravin se moc neliší od našich (chleba okolo 11 rublů, 2 litry vody 15-25 rublů, limonády 15-35 rublů, pivo v plechu-podle stupňů- od 30 rublů, krabička cigaret od 8 rublů!). Zelenina se prodává jak tradičně na váhu, nebo v sadě (např. 1 okurka + 1 rajče + 1 paprika za 15 rublů). Ovoce je mírně dražší (1 kg třešní 70-90 rublů, 1 kg jahod od 115rublů, 1 kg rajčat 40 rublů). Ale nejdražší je zde maso – od 200 rublů za kg. Proto se hodně používají ryby (v okolí Bajkalu snad ani nic jiného neznají). Pro ty, kteří bez 100% českého piva nevydrží jsou téměř v každém stánku (někde i v hospodách) k dispozici piva Krušovice, Zlatý bažant, Velkopopovický Kozel, České. Plzeňský Prazdroj se čepuje v restauraci U Švejka v Irkutsku (třída Karla Marxe, denně 12-24 hod, letos slaví 10 let od otevření)!

Pokud by jste chtěli poslat pohled do ČR, tak si připravte 20 rublů (cena na poště v Irkutsku, ale ve stánku se suvenýry na ostrově Olchon na Bajkale stačilo 18 rublů a došly taky, ale osobně víc věřím poště). Důležité je ještě dodat, že dodací lhůta je zhruba 3 (kalendářní) týdny. Velice levně lze v Rusku nakoupit originální CD a DVD. Ruská muzika se na CD prodává za 80-160 rublů! Zahraniční CD (světoznámých interpretů) dostanete do 180 rublů. DVD se prodávají do 250 rublů. Komplet CD a DVD skupiny ABBA Best of s historií skupiny ve speciálním vydání formátu malé knížečky byl v nabídce za 250 rublů. A celkový výběr je všestranný. Velká nabídka byla i MP3 kompletů (počet skladeb na 1 CD nosiči byl vždy málo pod 100). Ceny do 200 rublů.

-TELEFONOVÁNÍ: Pro někoho nečekané, ale mobilní telefony mají pokrytí stejné jako u nás. Ve městech absolutně bez problémů, ve větších vesnicích vysílač také uvidíte, v malých podle místního významu (také podle našeho a místního názoru na velkou a malou vesnici) a na dlouhých širých plochách signál také často chytnete – často tam, kde by jste ho vůbec nečekali. Mobilní telefony tedy doma nenechávejte, ale ověřte si, že máte zapnutý celosvětový roaming. Stalo se totiž také, že mobil ho měl zapnutý, ale telefonovat nešlo! Při využívání místních telefonních budek budete mít také smůlu, protože jsou na karty. I když už si ji koupíte (za výhodnou cenu – více jednotek než cena), z automatu se dovoláte jen meziměsto a místní tel.č.! Do ČR jen z pošty (říkali místní). Na mobilní telefony také nic-jen z mobilu (ale z českého ne (zkoušeno z Oskara).

-LIDÉ: Rusové se snaží pomoci, když je někdo v nesnázích-od rady při nějakém hledání cesty až po půjčení vlastního mobilu k telefonování (nechtěli žádné „hovorné“!!! ani za cca 5minutový hovor na místní mobil). Když jsme se s některými bavili a snažili se zjistit nějaké informace ze života v Rusku, vždy se rozpovídali a sdělili bez zábran vše co jsme chtěli. Tradiční narážka „pije jak Rus“ prý na místní neplatí. Vodky se samozřejmě napijí, ale ne moc (ani v zimě). Navíc je konzumace alkoholu na ulici zakázána, tak se ohnivá voda buď přelévá do lahví od nealko, nebo se schová do papírového sáčku. Projíždějící policie to opravdu sleduje a upozorňuje na porušování zákazu!

-PLATY: Podle reklamy v moskevském metru je plat řidiče metra 33000 rublů (což je asi vrchol normálních smrtelníků), nástupní plat učitele je 4000 rublů, důchodce dostává 5000 rublů měsíčně (+ občas nějaké stroje od státu).

-BYDLENÍ: V Rusku už nenajdete zemljanky a elektřina je ve všech místech, které jsem projížděl (a byly to často opravdové díry) . To na úplný začátek. Ve velkoměstech není problém cítit se jako doma. Jsou zde klasické zděné domy, paneláky i moderní výškové budovy. Jedinou vadou na kráse je svod okapu nikoliv do kanálu, ale přímo na chodník (ať je nejbližší kanál vzdálen 1 nebo 100 metrů.  V okrajových částech ale již převládají typické dřevěné domy. Menší města a všechny vesnice jsou jen dřevěné. Domečky jsou téměř vždy normální rodinné domky s jedním vchodem, jednopodlažní, s několika malými světničkami. V domku je jedna malá místnůstka bez okna používaná jako spižírna. Přes léto mají okna jenom jedno sklo, na zimu se přidává druhé. Střechy jsou plechové. Okolí oken je vždy ozdobeno vyřezávanými ornamenty a pod střechou jsou nosné trámy také vyřezávané do zajímavých tvarů. Tyto výzdoby mají i nově postavené domy a chatky. I do Ruska už dorazily plastové okna, která se dávají nejen na nové stavby ve velkoměstech, ale také na staré dřevěnice, kde vypadají opravdu zajímavě. Když si každý představí, jak jsou domky pěkně zdobené, určitě si také řekne, že to potřebuje hodně úsilí na údržbu, ale zde je jedna z nečekaných záporných vlastností místních – o domky se po postavení už skoro vůbec nestarají! Viditelně se totiž domky nenatírají, vypadlé trámy se zajistí jen provizorně-aby se konstrukce zcela nerozpadla, ploty mají díry, vrátka drží za drát. Při průjezdu kolem vesnic každého musí zaujmout vysoké televizní antény tyčící se nad každým domkem. Často to vypadá, jako by chtěli pochytat všechny kanály světa, protože nad každou vesnicí se jich tyčí obrovské množství. Majetnější si pořizují satelity. K smíchu ale je jejich umísťování doslova na cokoliv – od čistě země přes střechy šop (kůlen) až přímo před okno v 1. patře (přímo pod střechu). Méně majetní používají k naladění i domácí kutilské zlepšováky všeho dostupného druhu (typu večerníčku A je to), jako třeba 2 plechovky spojené vzájemně s televizí drátem. Kvalita obrazu tomu také odpovídá. Hotely ve městech jsou luxusní přesně podle stavu, jak velkou částku jste ochotni zaplatit za jednu noc a požadované služby. Jedna noc v jednom hotelu v Irkutsku se snídaní ve 2lůžkových pokojích (1 vchod z chodby, 1 WC a 1 sprcha na 2 dvoulůžkové pokoje) přijde na 600 rublů. Restaurace byla součástí hotelu, typy lůžek různé (měkké, tvrdé, vrzající). Na vesnicích funguje čistě domácí ubytování – v chatkách postavených majiteli čistě k nabídce rekreace. Podle dalších místních jsou některé trvale obývané domky na letní sezonu pronajaty místním cestovním agenturám a majitelé odcházejí bydlet do paneláků ve městech, nebo k příbuzným.

-ADMINISTRATIVA: Pokud se rozhodnete do Ruska jet a potřebujete něco vyřídit na úřadě (což budete potřebovat minimálně při potvrzení pobytu do víza), obrňte se pořádnou dávko trpělivosti a pořád si říkejte to se vyřeší rychle a bez komplikací, nebo si výlet/dovolenou zkazíte dřív než pořádně začne. Vše zde jde, ale trvá to pro nás nepředstavitelnou dobu. Několik hodin ve frontě pro potvrzení že můžete jít čekat k dalšímu okénku je klasika. Když vám  u posledního okénka sdělí, že „to“ nejde, že chybí jedno razítko od prvního okénka, můžete si vše zopakovat třeba druhý den. Nutné je dodat, že i když máte služby ZAPLACENÉ A POTVRZENÉ, NEZNAMENÁ TO, ŽE JE DOSTANETE! V našem případě jídlo v ceně místenky Ex 9 Bajkal z Irkutska do Moskvy. Zaplacené a vypsané all inklusive na místence (vydané reservačním terminálem německých drah-asi nejspolehlivější v Evropě), ale děžurné (ani vedoucí vlaku) německy neumí (říkaly přímo), tak máme hold smůlu. Dále je důležité vědět, že je zde na všechny západní turisty pohlíženo jako na bohaté, tak se vás budou snažit ošidit jak pouliční prodejci (vrací míň než by měli), tak úředníci za nějaký ten přátelský dáreček (čti úplatek) povolí to, co by místním povolili bez dárečku (nebo třeba taky nepovolili vůbec).

 

-HIGIENA: Jak si mnoho lidí myslí, že si do Ruska musí vzít litry desinfekce (teď nemyslím tu vnitřní-typicky českou Slivovici), protože tam neznají vodu a základní hygienické návyky, tak moje zkušenost je poněkud jiná. Ve vlaku tekla voda na WC vždy (neznám zimní období). Možnost osprchování je dokonce i ve vlaku zajištěna. Na kohoutek děžurná namontuje hadici s klasickým sprchovým zakončením a na WC se v klidu umyjete. V jednom z použitých vlaků tekla dokonce teplá voda. Odtok vody je zajištěn otvorem v podlaze. Že budete stát na zemi se také bát nemusíte – jsou zde umělohmotné „rošty“. Mýdlo a toaletní papír k dispozici vždy. O úklidu jsem psal už v části železniční doprava. Děžurné se opravdu o pořádek a komfort starají. V hotelech jsem se setkal vždy s klasickým (evropským) typem WC a tekoucí horkou a studenou vodou. V domácnostech (beru-li rodinné domky a chaty) jsou WC vždy (pro nás zastaralé) „šlapky“. Pro čest místních byly vždy čisté. Pro neznalé je to naše kadibudka, ale bez sedátka – jen s dírou v podlaze. Někde (jsou-li podlahy dřevěné) jsou vyznačeny-a zpevněny místa pro nohy. Vidím jak se někteří chytají za hlavu – co čistota, ale pokud je člověk alespoň trochu šikovný, nemusí se vůbec ničeho dotknout. Jen si musíte dávat pozor, aby vám něco nevypadlo z kapsy a aby jste měli dostatečně stažené kalhoty ☺☺☺. Takové toalety jsou i na všech odpočívadlech, u benzínek a u motorestů. Pokud jde o tekoucí vodu, vodovod je jen ve velkých městech. Zbytek používá vodu studniční nebo z potůčků, na pití převařenou nebo balenou. Na mytí slouží zásobárny vody všeho druhu (plechové nádobky) s výtokem jen na nezbytně potřebnou dobu. Na sprchu nebo vanu zapomeňte, barel dešťové vody s kohoutkem venku nebo pod provizorní budkou. Všude platí, že voda je čistá a šetří se s ní. Balená voda je v prodeji mimo jiné i Bonaqua. S odpadem si zde těžkou hlavu nedělají. Určí se místo za vesnicí a tam se odváží (organizovaně i soukromě) vše nepotřebné. Likvidace se provádí třeba zasypáním, nebo se to nechá na pospas osudu. Viděl jsem výkop – v něm naskládané za sebou vraky aut a další odpady. Vše už jen čekalo na zasypání. Na turisticky atraktivních místech ale na žádný pořádný bordel nenarazíte (maximálně obaly od oplatku, PETku a tak). Očkování proti žloutence a dalším nemocem není v Rusku povinné a z osobních zkušeností se nedivím (i když jsem se očkovat nechal, pokud je člověk vycvičen z domu na mytí – ale nic se nesmí přehánět – neměl by mít se špínou problém).

-SUVENÝRY: Sběratelé všech možných tretek si i zde přijdou na své. Suvenýrů je dost, ale pokud se vám bude někde něco líbit, s koupí neváhejte. Sortiment je v každém místě rozdílný a co jste viděli v jednom městě už v sousedním vidět nemusíte! Ceny souborů pohlednic se liší podle počtu v sérii a formátu. 16 klasických pohlednic v sérii nakoupíte od 80 do 150 rublů. Výběr suvenýrů je velký-od pohledů, přes knihy, samolepky, drahé (i obyčejné ale s místním nápisem) kameny, jantar (v Rusku těžený), trika a čepice s místními názvy nebo památkami, až po koberce, obrazy, soupravy hrnečků a velké vázy. Ceny suvenýrů jsou obecně trochu dražší než u nás, ale není to nijak extrémní. Dobrou zprávou může být pro každého, že částka na cenovce nemusí bát vždy konečná. Pokud máte chuť a dovednosti, ale hlavně obchodník chce skutečně výrobek prodat, můžete cenu usmlouvat výrazně dolů (hlavně kupujete-li víc věcí najednou).

-SKUPINY TURISTŮ: Pro našince zvyklého cestovat ve skupinách je zcela nepochopitelný přístup Rusů na „grupu“. Náš obchodník když uvidí skupinu mířící k jeho obchůdku se zaraduje a nabídne vše o co by mohl být zájem. Rusové by nejraději zavřeli krám! Nabídnu pár případů: přijeli jsme před půlnocí lodí do Irkutska a potřebovali jsme se dostat doslova na druhou stranu města do hotelu (vzdálenost cca 7 km, skupina 33 dospělých osob, MHD už nejezdilo). Došli jsme na hlavní cestu. Taxíků jezdilo nečekaně hodně, tak jsme je chtěli stopnout na odvoz, ale ouha - doslova nás objížděli obloukem a dělali že nás nevidí. Tak to až na 3 osoby všichni vzdali a šli jsme pěšky. Byli jsme asi 200 metrů od nich a už je odvážel taxík. Za cca 7 km chtěl 100 rublů na osobu. Další případ byl v restauraci. Došlo nás 30, uvnitř že tolik míst nemají (bylo), že musíme na zahrádku. Tam přišla jedna servírka k jednomu stolu,objednala (boršč a 3 kávy) a  odešla. To, že jsme ji museli půjčit propisku aby si tak velkou objednávku zapsala (papír kupodivu měla) jsme brali jako dobré zpestření. Vrátila se po 5 minutách, že boršč není, že mají jinou polévku. Přinesla kávy (s části i na talířku) a „už“ šla ke druhému stolu pro další objednávku. Když opět přišla po 5 minutách, dalších 6 stolů ji nahlásilo objednávku najednou, z čehož byla dost nešťastná, tak si přivolala posilu (další kolegyni). Po 10 minutách přinesly objednané kávy. Polívka ale stále chyběla. Po cca 25 minutách ji ale slavnostně donesla. Když si někdo objednal pivo (u jednoho stolu 3x) donesla „pro jistotu“ každé jiné-jedno dokonce lahvové. Otvírák samozřejmě po dalších 5 minutách. Placení byl taky zážitek. Jelikož objednávkový lístek někde ztratila, ptala se u každého stolu kdo co a kolik měl (i když šálky a flašky stály všechny na stole). U mojeho stolu si nezapočítala polívku. Ani doslova vnucované peníze (skoro mávání bankovkami pod nosem s neustálým sdělováním za polívku) nechtěla. Při našem společném odchodu vyběhla z restaurace a že není jedna polévka zaplacená (asi lísteček už našla) a že zavolá policii. Samozřejmě jsme ji tu polívku zaplatili. V žádném případě jí ale peníze nebyly při společném placení dávány (její neotřesitelná verze). A další případ. K jednomu „okennímu“ obchůdku s teplými marmeládovými pirožkami (výbornými) nás přišlo 7 za sebou, jeden si vybral+dostal+zaplatil+uchopil sáček+otočil se a odešel. Druhý už musel znova klepat na okno a paní prodavačka vstávala z pohodlného křesla a opět stejně. Jak se ji asi musely namáhat zbytečně klouby? Jednoduše řečeno je pro Rusy grupa pohroma. Na obranu musím ale dodat, že organizovaný zájezd pro naší grupu byl dopředu do detailů vyjednaný a vše zajištěno. Vedoucí agentury si vše osobně ohlídala (průvodkyně v muzeu, lodě na Bajkale, odvoz do a z přístavu, kontakt s průvodci přes mobil).

 

Každopádně cestu do Ruska DOPORUČUJU! Tolik nedotčené a krásné přírody, dobrodružství, pro „starší“ známý jazyk a místa (alespoň z literatury), ceny jako u nás přátelský lid určitě za shlédnutí stojí. A pokud vás nepřesvědčí nic, tak si věřte jen svojí pravdomluvné televizi a chytrolínům, kteří to tam znají jen z báchorek přechytralé tetky a „imperialistických“ časopisů.

 

Návštěva Ruska letos červen/červenec, oblast okolo jezera Bajkal a Moskva.

Pavel Horna

 


 
Dočetli jste až sem a chcete pokračovat?
Diskuze ke článku Tisk článku 

© Pavel Horna - všechna práva vyhrazena autorovi tohoto článku. Jakékoli další šíření tohoto článku je porušením zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. Bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce článku či jeho části.

Diskuze ke článku
mika Dobře napsané
Almad Norsko 2007
 

Oblíbenci
D-FENS
Arthur Dent
Zrcadlo
Test Osobnosti
Hansuv.net
Zumba.ZaRohem.cz
Lafiho výlevník
Elektronické cigarety
ZaRohem.cz
Úvodní stránka
RSS články
RSS diskuze
Redakce
E-mail
Ochrana osobních údajů
Výročí dne
Je 27.6.2017
Dnes má svátek Ladislav
původ jména je slovanský a znamená: slavný
Nové komantáře
Svatba v Řecku, tak trochu jiná záležitost
Kamča 10.4.2017 14:43
řecko je krásná destinace na svatby. :-) my jsme t...
Sodastream - zkušenosti, postřehy. Koupit či nekou
Martin 24.3.2017 17:19
V souvislosti s kauzou v USA, kde stahují z prodej...
Užitečné příslušenství k elektronickým cigaretám
Petra 18.3.2017 15:11
No abych pravdu řekla o Vánocích jsem dostala jako...
Android tipy: Co dělat, když GPS není schopna nají
Mates 3.3.2017 18:00
Po aktualizaci z android 6 na android 7 mě přestal...
Češi musí mít vízum na Ukrajinu a k tomu ještě růz
Auriel 26.2.2017 23:24
Potvrzení, že nemají AIDS? A co ti, kteří to AIDS ...
TOPlist