Proč není švarcsystém špatný?*Za luxus se prý musí platit*Nadějná pozice Svobodných na Ostravsku*Majetkové rozdíly jsou spravedlivé!


Anarchokapitalismus v praxi – švarcsystém

Na D-Fensovi vycházel od června bezmála dvacetidílný seriál Anarchokapitalismus (odkazy na všechny díly zde). Jeho autor, vystupující pod přezdívkou Urza, v něm probral snad všechny segmenty běžného i politického života v anarchokapitalismu do nejmenších detailů. Do jisté míry mi to připomnělo má starší zamyšlení Jak si představuji stát pravicových blogerů (1. díl, 2. díl).

Neméně zajímavé je i volné pokračování od autora s nickem PaulMuadDib, který se zaměřil na specifickou problematiku takzvaného švarcsystému. Ten si současní politici zvolili jako nepřítele číslo jedna a postupně provádějí stále drsnější kroky k eliminaci tohoto způsobu zaměstnávání. Přitom já osobně jsem přesvědčen o tom, že práce „na živnosťák“ je v mnoha směrech svobodnější variantou klasického zaměstnání, včetně všech s tím souvisejících výhod a nevýhod. Především nevidím důvod, proč by se stát měl snažit tuto formu práce zakazovat, nebo proti ní dokonce bojovat.

PaulMuadDib srovnává parametry klasického zaměstnání a „zaměstnání na živnostenský list“. Dochází k tomu, že běžný zaměstnanecký poměr má hlavní výhodu ve své jistotě. I když vás zaměstnavatel již nebude potřebovat, snadno se vás nezbaví a vy můžete de facto devět měsíců žít, aniž by se to významněji dotklo vašeho životního standardu.

Proti tomu OSVČ má sice svobodu, ale jistota chybí. Jistě jste v posledních měsících zaznamenali rostoucí výtky politiků k tomu, jak soukromníci platí nižší odvody. Stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek dokonce živnostníky označil za parazity. Osobně vidím pravdu v následujícím konstatování: „To je sakra dost na to, aby volba tohoto rizika oproti jistotě byla kompenzována alespoň vyšším příjmem. Jednoduše řečeno, pokud zaměstnanci závidí OSVČ nižší sociální a zdravotní pojištění, možnost uplatnit náklady, případně paušály, nic jim nebrání si tento způsob práce zvolit.“ A souhlasit budu i se závěrečným odstavcem, ve kterém PaulMuadDib říká: „Skutečně nechápu, kde se v lidech bere touha zakazovat a rušit ostatním jejich svobodné jednání, jako je například domluva na organizaci práce pro zaměstnavatele, když je toto jednání nijak neomezuje a ani se jich netýká. Jen ti, co takto jednají, mají lepší výsledky, více peněz a veselejší život, takže zakázat!“


Za luxus se musí platit. Tady je rudá obhajoba, proč pořádně zdanit bohaté

Nikdy jsem se neměl nadstandardně dobře, ale na druhou stranu mohu konstatovat, že až na relativně krátké období jsem na tom nebyl ani vysloveně špatně. Přesto mě nikdy nenapadlo dívat se na „ty bohatší“ s jakoukoli závistí, nebo dokonce záští, jak je bohužel takovým českým národním zvykem. Právě proto, že závist je skoro až spojujícím rysem většiny národa, hrají na tuto strunu politici, snažící se ukousnout si co možná největší díl moci. Proto slibují věci typu „Když nás zvolíte, my těm bohatým trochu přivřeme kohoutky, aby se neměli AŽ TAK dobře.“ Zajímalo by mě, zda je obecně za „ideální stav“ považována situace, kdy se mají všichni zhruba stejně špatně.

Levicové strany chtějí po volbách zavést progresivní zdanění příjmů, což považuji za zcela nespravedlivé. Pokud bychom měli fixní daně, i tak by „bohatí“ zaplatili daleko více než „chudí“, protože například deset procent ze 100 000 Kč je prostě desetkrát víc než deset procent z 10 000 Kč.

Komunisté chtějí zajít v absurdnosti ještě o další krok dál a zavedli by „zavedení tzv. milionářské daně a daně na luxusní zboží“, zatímco kryptokomunisté v podobě SPOZ chtějí „vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH, resp. spotřební daní.“ Opět nechápu pointu. Pokud je DPH 21 %, tak přeci ze suchého rohlíku za 2 Kč odvedu státu 42 haléřů, zatímco „pracháč“ za Jaguára za tři miliony zaplatí do státní pokladny 630 000 Kč, tedy více. Z pohledu jaké logiky by měl ten „bohatý“ odvádět ještě více?

SPOZ chystá opravdová „jatka bohatých“ – posuďte sami: „strana jde ve zdanění fyzických osob nejdál, ve srovnání se 40 procenty blednou návrhy KSČM na 32 i ČSSD na 30 procent u těch nejvýše příjmových skupin.“ Levičáci se ohánějí solidaritou bohatých s chudými, ale ruku na srdce – to, že někomu ukradneme peníze a dáme je jinému, nemá se solidaritou vůbec nic společného.

Absurditu uvažování levicových politiků si ukážeme na slovech Jiřího Dolejše: „Domníváme se, že daňová spravedlnost musí mít jistou míru solidarity. Rovná daň je v podstatě nespravedlivá v tom, že nerespektuje různou sociálně-ekonomickou pozici lidí.“ Nevím, ale mám dojem, že místopředseda KSČM chyběl na základní škole, když se vysvětlovala procenta. Jinak by přeci takovou hloupost nemohl vypustit z úst.


Babiš v Moravskoslezském kraji dýchá levici na záda

Nebudu komentovat výsledky Babišovy strany ANO v předvolebních průzkumech, protože nevěřím datům, která jsem si sám nesesbíral. Mile ale překvapily výsledky tzv. „volebního potenciálu“, podle kterého mají Svobodní velice pěkná 4 %. V reále asi bude výsledek u uren o něco slabší, ale když nic jiného, byl bych rád, kdyby se má oblíbená strana dostala alespoň nad hranici jednoho procenta a získala tak státní příspěvek.

Jsem sice zásadně proti financování politických stran z našich kapes, ale když už to tady funguje, tak ať dostanou nějaké peníze i ti, které hodlám volit.


Filip: V mnoha ohledech bylo období před rokem 1989 spravedlivější

Musím konstatovat, že mě představitelé KSČM připadají čím dál tím více „mimo mísu“. Předseda KSČM Vojtěch Filip v předvolebním rozhovoru pro iDNES.cz pronesl následující hlášku: „V mnoha ohledech bylo období před 1989 spravedlivější než současný stav. Neexistovaly tak propastné majetkové rozdíly ve společnosti. Pro každého byla dostupná práce, bydlení, bezplatná zdravotní péče a kvalitní vzdělání.“

Nechápu, jak mohou menší majetkové rozdíly znamenat větší spravedlnost?! Dokonce jsem přesvědčen o opaku – totiž že společnost, kde se mají všichni „plus mínus stejně“ je nespravedlivá. Občané totiž nejsou „plus mínus stejní“ – někteří pracují více, jiný méně, část nepracuje vůbec. Jeden je odborníkem v žádaném oboru, druhý hospodský povaleč, třetí třeba hledá uplatnění po vystudování vysoké školy se zaměřením na genderové studie. Zatímco jedni střádají a před vydáním dvakrát otáčejí každou korunu, druzí utratí hned první den polovinu výplaty. Prostě lidé vydělávají jinak, zacházejí s penězi odlišně, chovají se různě, žijí rozličnými způsoby života. Je podle mne logické a především spravedlivé, že na základě těchto vstupních a výstupních dat dochází k „propastným majetkovým rozdílům“.

Bohužel snaha o rovnostářství se táhne českými dějinami jako červená niť a politici raději, než aby lidi učili, jak se lépe zajistit, srážejí ty, kteří to již umí. Máte vysoký plat? Z mého pohledu ho pravděpodobně dostáváte za to, že hodně pracujete, jste odborníkem a zaměstnavatel vás potřebuje. Z pohledu politiků jste zbohatlíkem, kterému je potřeba jeho vysoký plat pěkně ořezat progresivní daní. Který z těch dvou pohledů vám připadá spravedlivější?

Categories: Týdnoviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *