Počet bezradných dlužníků, kteří už nevědí kudy kam a obávají se, že jim již zítra bydliště vybílí exekuce, narůstá. Tonoucí se i stébla chytá. A tak často tito lidé ještě naletí podvodníkům nebo lichvářům schovaným za různé agentury a organizace, které jim jakoby nezištně nabízejí svou pomoc. Krachuje stále více firem a stále více zaměstnanců nedostane za odvedenou práci plat. Pravicové myšlení podsouvá chytrolínům pravice, že lidé nemají být tak hloupí a zadlužovat se. Ve své pravicové zaslepenosti dumají a demagogicky argumentují, vymýšlejí tisíce knížecích rad. Co a jak má takový zaměstnanec nedostávající plat za odvedenou práci činit, aby nepropadl jeho majetek lichvářům a zároveň aby nějak uživil rodinu. S inteligencí jim vlastní dumají, proč ten zaměstnanec vůbec pracuje, když nedostal plat. Proč prý se neodstěhuje za prací. Dlužno dodat, že nikde není přebytek pracovních míst a stěhování za prací je jenom dalším hazardem. Hazardem vynuceným daným systémem. Tonoucí se chytá stébla a zaměstnanec bez platu zoufale doufá, čeká, že situace zaměstnavatele se snad přeci jen zlepší a zadržené výplaty obdrží. Do té doby si musí půjčit na jídlo a bydlení pro rodinu, ber kde ber. Tyto věci zaslepeným pravičákům, (do doby než sami se dostanou do bezvýchodné situace), zcela unikají. Stejně, jako jim uniká tisíce jiných proradností, dlouhodobě neúnosných špatností a zla, tohoto nechutně odporného režimu s krajně nechutnou, odpornou a slizkou vládou. Podvodníkům a lichvářům schovaným za různé agentury a organizace, které jakoby nezištně nabízejí svou pomoc, těm je hej. Stát, režim a pravicová vláda si je hýčká, vytváří pro ně schůdná pravidla. Stejně tak pro vlastníky firem dlužících výplaty, kterým nijak moc neublíží ani neuškodí. Konec konců, to všechno přeci firma, nikdo jiný, žádný člověk za to nemůže. A firma ať si kliďánko zkrachuje, šikulové založí jinou. No není to paráda?

Byla by, nebýt říjnových a únorových revolucí. A že v dohledné době desíti let nějaká taková přijde, na to lze vzít jed. Hybridní režim, s anarchií a libovůlí pro úzkou skupinu nemravných a becitných indiviuí na jedné straně a takřka s totalitním vymáháním různých všemožných povinností, na většině ostatních na straně druhé, takový zrůdný režim nemůže mít trvání na věčné časy. A to ani v případě, kdy je mu do názvu implantováno slovo demokracie.

Luděk Prokop,
2. 4. 2113.

Categories: Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *