Výjimečně nebudou Týdnoviny jen negativní 🙂 *Státní maturity mají pohřeb. Kdo zaplatí nový model?*40 Kč za litr benzínu? A co kdyby nebyla vláda nenažraná?


Hematoonkolog Koza: Největší radost? Kravata od zachráněné Karličky

Rád čtu rozhovory s lidmi, ze kterých plyne moudrost a životní zkušenosti. Bohužel jich není mnoho – ani těch rozhovorů, ani lidí. Přiznám se, že hematoonkologa Vladimíra Kozu jsem donedávna neznal – přeci jen mezi oblíbence médií (nutno dodat, že právem) patří především páni doktoři kardiochirurg Jan Pirk a neurochirurg Vladimír Beneš.

Z rozhovoru s Vladimírem Kozou místy běhá mráz po zádech – chvílemi kvůli tomu, jak trefně komentuje některá témata, na něž je tázán, chvílemi kvůli přirozenému respektu, jež takový zaslouženě budí. Mráz ale běhá i z reality dnešních dnů – když se redaktor zeptal: „Před jedenadvaceti lety jste založil Národní registr dárců kostní dřeně jediným podpisem,“ pan primář odpověděl: Dnes by to nešlo. Kvůli byrokracii, předpisům a hlídání kvality a bezpečnosti.“

Sám pracuji jako správce IT ve zdravotnictví s přestávkou nějakých deset let. Mohu spolehlivě říci, že tolik byrokracie snad nikdy v tomto segmentu nebylo. Všichni zaměstnanci se musí řídit desítkami směrnic, řádů, pokynů a příkazů, zdravotní sestry pak mají ošetřovatelskou dokumentaci, ošetřovatelské standardy, popisy, standardní pracovní postupy, a nevím, co ještě. Mám z toho dojem, že nebude trvat dlouho, a sestry dostanou závazný pokyn i na to, jakým směrem si mají utírat pozadí na záchodě.

Ale vraťme se k MUDr. Kozovi. V uplynulém týdnu koloval po webu citát Ladislava Jakla, který na besedě se Svobodným řekl: „Pro mne je politika sama, a vůbec celá historie politiky, historií souboje Dobra a Svobody.“ Shodou okolností to pan primář vidí velmi podobně – rozdíl je v podstatě jen v jednom slově: „Víte, v životě si vždycky vybíráme mezi dvěma koncepty: mezi svobodou a opečováváním. A když si člověk přeje, aby nebyl zodpovědný a někdo jiný se o něj staral, tak za to opečovávání platí nesvobodou. Dokonce otroctvím. Že s vámi ti, kdo se o vás starají, manipulují. … Oni nepracují pro vaše blaho, to je nesmysl. Neříkám to ve zlém, tak je homo sapiens založen.“

Doporučuji, pokud máte pár minut času, pročíst celý rozhovor – jistě v něm najdete těch chytrých myšlenek a mouder ještě více.


Nečas pohřbil současný model státních maturit

Víte, proč je nutné zvyšovat daně a povinné odvody? Aby mohli politici více utrácet! Příkladem mohou být státní maturity, jež se připravovaly šestnáct let, spolykaly více než miliardu korun, a podle aktuálního vyjádření premiéra Petra Nečase je jejich model po dvou letech nasazení v praxi mrtvý. Dokonce se objevila tak převratná myšlenka, že „nebylo správné založit v 21. století projekt na tunách převážených papírů namísto toho, aby se využilo elektronické podoby.“ No, na to přišli opravdu brzy! Zajímalo by mě, kterého politika to byl syn či dcera, kdo letos rupnul u maturity, protože jinak si tuto náhlou aktivitu a snahu o změnu neumím představit.

Nečas sice „Nechtěl předjímat, zda bude stačit současný model pouze zreformovat, nebo zda se bude hledat model zcela nový,“ nicméně to je v podstatě jedno – první i druhá varianta bude stát další peníze, které ministerstvo školství vezme kde? Ano, z kapes daňových poplatníků. Vždyť je to tak prosté, milý Watsone!


Čtyřicet korun za litr benzínu? Vláda nejspíš nezasáhne

Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob se vyjádřil k možnosti, zda by stát mohl nějakým způsobem reagovat na rostoucí ceny pohonných hmot. Vězte, že ministerstvo dopravy má již vypracovanou analýzu, která „v současné době se nenavrhuje přijímat žádné opatření mající vliv na ceny pohonných hmot.“

Ne, nepožaduji regulaci cen, protože jsem zastáncem volného trhu, kde má cenu produktu stanovovat poptávka zákazníků, nikoli stát. Jenže ceny pohonných hmot ani zdaleka nejsou odrazem nabídky a poptávky – velmi významné procento ze zaplacené částky se povinně odvádí státu ve dvou daních – část jako DPH a další část jako tzv. „spotřební daň.“ Dejme tomu, že by se cena vyšplhala až na oněch 40 Kč/litr naturalu 95. Pak by:

  • 12,84 Kč vybral stát na spotřební dani,
  • 6,67 Kč vybral stát jako DPH,
  • cena ropy činí asi 35 % z finální ceny, tj. 14 Kč/litr,
  • 6,49 Kč z každého litru dostávají do kapsy distributoři a prodejci.

Kolik bychom tedy v případě naplnění prozatím nejhoršího scénáře platili za benzín, kdybychom neměli nenažraný stát? Vážení přátelé – asi 20,50 Kč! A teď nám páni ministři a jejich mluvčí mohou tvrdit, že s případným zvýšením pohonných hmot opravdu nejde nic dělat. Jde, ale politici by museli začít uvažovat trošku jiným stylem – místo otázky „Kde sebrat více peněz?“ by se měli ptát sami sebe, kde se dá ušetřit.

Categories: Týdnoviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *