Vláda se permanentně zmítá v koaličních třenicích doplňovaných vzájemným osočováním mezi koaličními partnery. Osočováním gradujícím k označení koaličního partnera za slizskou, odpornou věc. Dva ze tří koaličních partnerů bičují méně poslušného partnera nejen nadávkami ale i vyhrocenými ultimáty a vyhrožováním přečasnými volbami. A to tak vehementně a vytrvale, až se zadaří rozbít stranu koaličního partnera, oddělit „plevy od plevele“.

Vyhrožování předčasnými volbami mají postupem času nahradit křečovité snahy o naprosto nezodpovědné prodlužování agónie, s cílem zabránit předčasným volbám. Udržet se u koryt a korýtek za jakoukoli cenu. Křečovité snahy o udržení koryt a korýtek mohou v konečných důsledcích vést k destabilizaci a rozkladu společnosti, k chaosu netušených rozměrů. Ke značným ekonomickým ztrátám. Tohle si koaliční politikové a poslanci koaličních stran, včetně všech poslanců obou véčkařských sešlostí, (VV i blíže nespecifikované platformy), nepochybně velice dobře uvědomují. Nicméně budou po „geblsovsku“ do omrzení a do zblbnutí mlít pantem a zaklínat se rozpočtovou odpovědností, a tím, jak chtějí zabránit destabilizaci. A to vzdor skutečnosti, že naprostá většina občanů si přeje ukončení vlády pemanentních vnitřních krizí a předčasné volby. Vzdor skutečnosti, že těch sto a několik poslanců je si toho všeho plně vědomo a rozhodlo se preferovat vlastní zájem jak před poslaneckým slibem, tak před vlastním svědomím. (Existuje-li u nich něco takového jako svědomí).

Ani sto tisíc demonstrantů, ani průzkumy hovořící o tom, že cca 80% občanů chce předčasné volby, ani hrozba paralyzováním tohoto státu je neodradí od krajně nezodpovědného, vrcholně sobeckého počínání. Počínání v podobě zachraňování korýtek za jakoukoli cenu. A tato skutečnost není ničím jiným než krokem od demokracie k totalitě. Aneb nikdo nemůže zodpovědně předvídat, v co všechno, v jaké konce může takové bezohledně sobecké zachraňování vlastních postů u stovky a něco poslanců vyústit. Skutečností, kterou při tom všem opomenout nikterak nelze je to, že těch sto a něco poslanců nebude jen tak nějaká anonymní skupinka kazisvětů. Ale bude to skupinka občanů, jejichž jména budeme znát a pamatovat si je.

Luděk Prokop,
22. 4. 2012.

Categories: Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *