A tak jsem se v Johnovi a v celé té straně VC, pardon VV, přeci jen nezmýlil. Pravda, málem k tomu dojít mohlo. Přiznávám, že jsem zapochyboval. Po odhalení aféry „Drobil“ jsem byl mírně zaskočen. Že by to ta strana VV s tou korupcí myslela alespoň jen jako vážně, pro vybudování silné politické pozice do nedalekého budoucna příštích voleb, vzdor těžce předraženým kuchařkám?

Ale ne. Takové úvahy mne přeci jen přepadat v tom našem konzervativním, stabilním a korupcí skrz naskrz prolezlém prostředí, neměly ani náhodou. Jak mě jen mohlo napadnout, že by situace po „Drobilovi“ mohla mít přeci jen nějaký jiný vývoj, než ten, který byl pro normálně uvažujícího člověka předem tak snadňoučce a jasně předvídatelný? Zariskovat a jít od žlabu hned, byť s vidinou podstatně většího žlabu, byť s vidinou hodně opodstatněnou, tak na to by museli být politikové jiného kalibru, než jsou tihle manažeři z VV s novinářskou loutkou na čele. To se jim musí uznat, sehrávat divadla na občany voliče, v tom jsou mistři. Otázkou je, zda to trochu nepřehánějí. Zda výmluv nepřeberného množství všelikých, nebude i pro tu naši voličskou veřejnost, tolik pestrou a utrženou ze řetězu soudného myšlení, přeci jen příliš moc.

Nepochybuji o zlatých slovech oživovatele mrtvých sponzorů, o slovech prezidenta zachránce, ohledně závažnosti hospodářské a politické situace. Nepochybuji o tom, že potřebujeme především klid na práci, klid pro tvůrčí budování kapitalistické vlasti. Není nám zapotřebí rozvratníků destabilizujících naše pořádky. Slušných lidí je nám třeba, takových, jaké nám doporučí pan premiér. Tohle si měl uvědomit dinosaurobijec, protikorupční partyzán a detektiv přes kostlivce, jinak politický začátečník Radek John. Natropil toho věru dost, a buď se srovná, nebo půjde. O to nic. Teď jde jen o to, zklidnit hormony. Nastolit bezvětří.

Nelze pokořovat Johna odepřením nějaké té úlitby jeho zásadově zásadovým postojům. Pro navýsost osvědčeného policejního ředitele se snad snadno vymyslí lukrativní východisko. A neohroženě nesmlouvavý boj Johna a strany VV se zákeřnou korupcí nutno dovést do zdárného konce. Vytvořením, schválením a přijetím protikorupční strategie. Ale tak, aby to olbřímí vítězství nebylo jen vítězstvím strany VV, ale vítězstvím celé koalice. Konec konců, nesmiřitelný boj s korupcí není vynálezem jen Johna a strany VV. Konec konců, kdo jiný by měl umět lépe zatočit s korupcí než sami korupčníci? Není-liž pravda?

Jenom my, obyčejní občané abychom se začali bát, co z té proti-protikorupční strategie nakonec vyleze. Představa, že by měla plnit proklamovaný účel a byla tudíž tvořena v tichosti, bez humbuku, bez okázalosti, bez natřásání peří, prostě bez halasného divadla, je příliš absurdní. Ale tohle halasné divadlo, tenhle humbuk kolem, to bude vyžadovat nějaké ty obětní beránky. Zkusme hádat, kdo mezi ně bude asi tak patřit.

Luděk Prokop
21. 12. 2010.

Categories: Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *