Šestým dílem se dostáváme do finále mého rozboru programu Strany svobodných občanů. Proč je tedy chci volit? Dnes to bude o zemědělství.


Proč chci volit Svobodné?


XIII. Zemědělství


„Zemědělství je podnikání jako každé jiné. Je třeba zajistit rovný přístup státu a Evropské unie ke všem zemědělským podnikatelům.“


Naprosto souhlasím, nejrůznější dotace zcela pokřivily trh, což je logickým následkem investic ze strany států. Jen díky tomu je možné, že například španělská zelenina vyjde v naší zemi levněji, než naše vlastní a to i přesto, že se musí vézt stovky kilometrů.


Nevidím jediný důvod, proč ve kterékoli zemi EU zemědělství dotovat. Stalo se jakýmsi zvykem, že zemědělci požadují dotace, když je sucho, protože se neurodilo, stejně jako když je mokro, protože jim plodiny zaplavila voda. Patrně neexistuje žádný jiný podnikatelský obor, kde by případná rizika pokrýval stát.


Východiskem je podle mne uvolnění trhu a jeho přechod na standardní tržní mechanismy. Pokud Španělé i bez dotací vypěstují levnější rajčata, nechť je dodávají na pulty českých prodejen! Ať klidně dodávají i dražší – budou-li kvalitnější, jistě si najdou své zákazníky. Je tomu tak například s auty, nevidím důvod, proč by stejný přístup neměl být k zemědělským produktům.


Stát by také neměl vyhazovat peníze za propagaci jakýchkoli potravin, ať už se jedná o českého kapra, nebo kuře. Marketing je věcí podnikatele, nikoli státu a jím zřízených či placených institucí. Navíc mnohem silnějším argumentem, než spoty v televizi a inzeráty v tisku, jsou kvalita a dobrá cena. To se naši zemědělci musí naučit.


„Strana svobodných občanů bude usilovat o navrácení rozhodovacích pravomocí občanům České republiky tak, že bude prosazovat zrušení Společné zemědělské politiky Evropské unie.“


Nelze nesouhlasit! Stávající zemědělská politika EU notně připomíná hospodářskou politiku RVHP. Několik mocných od stolu rozhoduje o tom, kolik smíme pěstovat cukrové řepy, nebo vinné révy. Důvody jsou zřejmé: takto vzniklý nedostatek zaplnit produkcí ze západních států. Neřeší se, zda je ta která produkce levnější či kvalitnější, ani se nikdo z bruselských úředníčků nepozastavuje nad tím, zda nepřipraví zemědělce o živobytí. Je velice pravděpodobné, že podobná nařízení a kvóty vznikají jako reakce na lobbistické skupiny.


Evropská unie by měla být pouze společenstvím států s otevřeným obchodním a ekonomickým prostorem. Nevidím jediný důvod, proč by měla jakkoli zasahovat do národních hospodářství svými regulacemi. Považuji takové jednání za vměšování jak do integrity státu, tak i do soukromých životů občanů-zemědělců.


O tom, co se kde bude pěstovat, by měl rozhodovat zemědělec nebo zemědělské družstvo samo. Případně vidím jako schůdné plánování skrze národní zemědělské komory. Chceme-li mít trh s co možná největší konkurencí a s tím spojenou širokou nabídku za dobré ceny, musíme se vydat jinou cestou, než po jaké nás dnes vláčí EU.


Tolik tedy k  programu Strany svobodných občanů. Pokud jste nečetli předchozí díly, zde jsou odkazy:


Categories: Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *