Módní návrhářství je opravdovým uměním. Obdivuji, když někdo navrhne unikátní oděv či módní doplněk. Mám ráda i módní výstřelky, avšak bohužel ne vždy se dílko vydaří.

To mohu říci například v případě bokových kalhot. Původní záměr účelnosti je sice hezký, ale ten se bohužel minul skutečností. Tyto kalhoty povětšinou vídáme na opravdu korpulentních lidech, stejně jako trička nad pupík, přesněji řečeno nad břicho, jaké známe z plakátu na film Pupendo. Tato trička, nošená zmíněnými ženami, sice mohou někoho znechucovat, na druhou stranu mají nespornou výhodu pro jejich nositelky – slušní uvolní ženám místo v dopravním prostředku a pustí je před sebe ve frontách, protože se domnívají, že již brzy budou rodit. Co se týká bokových kalhot, u některých žen mohou působit přitažlivě. Často lze ale nahlédnout „do soukromí.“ Upřímně říkám, že mě třeba nepřitahuje pohled na čouhající špinavé pruhované trenky, ani na chlupatou zadnici, a už vůbec mě nezajímá, zda se někdo dobře utřel po vykonání velké potřeby.

Dalším přehnaným kouskem jsou široké kalhoty, stažené dole do gumy. Když jsem je viděla poprvé v zářivě fialové barvě, nemohla jsem se ubránit pocitu, že se slečna zapomněla převléci z maškarního, kde byla za šaška. Ti nosí podobné oblečení. Stejně na mne působí i pletené čepice, jež jsou tak velké, že by je mohl nosit slon. 🙂 Velikost neprospívá ani pánským kraťasům, které mají rozkrok kdesi u kolenou, takže máte pocit, že si jejich nositel nestihl odskočit na velkou…. Legračně působí i kostkované kraťasy. Ze začátku jsem nabývala dojmu, že jejich nositel vyběhl na ulici v trenýrkách. Teď už jsem si ale zvykla.

Nemám ráda ani obrovské tenisky, které nosí především teenageři, jenž mi připomínají počítačový spořič obrazovky s tančícími animovanými makaróny (ty nosily podobné obutí). Stejné je to s čepicemi s gigantickým kšiltem. Většinou utvářejí vzhled, že má jejich nositel opravdu nízké čelo… 😀 Nemám pochopení ani pro barevné holiny, nošené ve městě. Obzvláště pak u ženy, kterou jsem potkala ve výše uvedených několikatisícových botách, doplněných kožichem. Jak „vkusné!“ Možná jsou lidé předvídaví a čekají velkou vodu. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Snad nejstupidněji na mne působí, když je zataženo a potkáte jedince v tmavých brýlích. Tito lidé si připadají hrozně „IN“, ve skutečnosti ale spíše vzbuzují soucit – snad všichni prodělali operaci očí a teď jsou nuceni nosit tmavé brýle i v tunelu metra… 😀

Na denní nošení se mi nelíbí ani třpytivé oblečení a doplňky, které působí diskotékově či večerně. Oblečení by nemělo být usedlé, ale přeci jen: čeho je moc, toho je příliš. Dodnes si pamatuji chvíli, kdy jsme s bratrem v pražském metru během dopoledne potkali slečnu v těsně přiléhající černé extrémně lesklé čepici. Váhali jsme, zda si přelakovala koupací čepici, nebo zda byla nakupovat v sexshopu.

Dalším tématem na samostatný článek je vizáž lidí. Dnes tu zmíním pouze střihy vlasů a dva účesy. Za naprostou katastrofu považuji tři moderní střihy – jeden vypadá, jako když od vás v půlce práce odběhl kadeřník a už se k vám nevrátil. Výsledkem je, že máte třeba krátké vlasy a na jedné straně vám visí dlouhý okousaný pramen. Tento střih lze vídat u žen i u mužů. Typicky chlapeckým střihem je střih z delších vlasů, vyfoukaný dopředu tak, že pohled na dotyčného nutí přemýšlet, kdy a kde byla taková vichřice, kterou prošel. Poslední je dámské tzv. mikádo – vepředu delší a vzadu „ukousnuté“ jako od koně.

Za jeden ze dvou nejabsurdnějších účesů pak považuji účes „ala Corythosaurus.“ Ten nosí slečny hlavně na taneční akce. Jedná se o vlasy vyčesané na temeni hlavy vysoko nahoru a vzadu sepnuté do ohonu. Tím druhým je naivní sponečka, spínající vlasy na temeni hlavy jako srst drahého psíka.

A jak působí tato móda na vás?

Categories: Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *