Babybox nejde otevřít, nemocnice to řeší zrušením směrnice aneb Sekretářka a ajťák – můžeme si rozumět?


Součástí mé práce je i správa webových a intranetových stránek. Uživatelé zadávají své požadavky nejčastěji e-mailem, což je výhodné pro obě strany především proto, že je doložitelné, co žadatel vlastně chtěl. Ve středu mi přišel požadavek s velice zajímavým zdůvodněním.


Sekretářka náměstkyně pro ošetřovatelskou péči v něm psala:


Prosím o odstranění standardu č. 21/2009 „Zajištění dítěte odloženého do babyboxu.“

[Enter]
Babybox nejde otevřít
[Tečka][Enter]

Děkuji
[Tečka][Enter][Odeslat]


Propukl jsem v hurónský smích. Představa, že se v prakticky nepoužívaném babyboxu zablokovaly dveře a management patrně místo jeho opravy rozhodl o zrušení příslušné směrnice, mi připadala tragikomická.


Okamžitě jsem všem známým poslal pobavenou SMSku s tím, že jsem právě dostal požadavek na zrušení směrnice z důvodu, že nám nejde otevřít babybox. Souběžně s tím jsem historkou pobavil i část našeho oddělení. E-mailová zpráva od slečny, která se v běžné teplotě, světelných podmínkách a tlaku rozhodně neprojevuje jako vtipálek, byla důkazem, že si nevymýšlím.


Přesto jsem se iniciativně snažil zjistit si podrobnosti. Milou sekretářku jsem potkal na chodbě. Respektive potkala ji kolegyně a zadržela ji slovy, že s ní potřebuji neodkladně mluvit.


Vyřítil jsem se na chodbu s pobaveným výrazem a neméně rozjařeně zahlaholil: „Vyhrála jste cenu o nejvtipnější e-mail roku. Překonala jste všechny rozesílatele hromadných hrozně-vtipných-mailů.“


Dotyčná očividně nechápala, tedy soudil jsem tak z jejího výrazu. Doplnil jsem tedy informace: „Zrušit směrnici jen proto, že nejde otevřít babybox, to je to nejlepší, co se dalo udělat!“


Odpověď zjevně nebyla pochopena. Tedy soudě z ještě překvapenějšího výrazu a tázací věty „Cože?“


Aha. Sice se nejednalo o blondýnu, ale usoudil jsem, že bude vhodné podrobněji připomenout obsah zprávy: „No, napsala jste, že mám zrušit směrnici a že babybox nejde otevřít.“


V tu chvíli se konečně objevil záblesk pochopení: „Aha! Já to myslela tak, že jako nejde otevřít ta směrnice o babyboxu!“ Ona už samotná formulace „já to myslela tak,“ pronesená kýmkoli z něžnější poloviny lidstva, je jasným náznakem průšvihu a následného nepochopení protistranou.


Kolegyně se samozřejmě začala smát na celé kolo a kompletní historkou o babyboxu, který nelze otevřít, jsme pak bavili každého, koho jsme potkali.


Tak co myslíte: může si ajťák a sekretářka rozumět? 🙂

Categories: Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *