Vždy to byla Visnery, kdo u nás fungoval jako paměť rodiny a „živý úkolníček.“ Tentokrát ale měla podobně špatný den, jaký já mívám pořád. Poslyšte, jak to díky tomu dopadlo.


Musíme sehnat olej do auta, projasňovač vody do bazénu, vzít benzín do sekačky a koupit cigarety a prostředek na nádobí. Jako první musíme ale vyhodit odpadky (popelnice je 200 metrů od baráku, tak je vozíme autem).


K: „Zavolej do servisu, jaký olej tam posledně nalili, ať koupíme stejný.“

V: „Hm, hlásí mi to, že tam už dneska nejsou.“


OK, olej škrtáme, koupíme ho v pondělí.


Vyrážíme do města. Lámanou angličtinou se Visnery dohodla s prodavačem, co přesně chce. Večer se slovníkem zjišťujeme, že to není úplně přesně ono. To ale nevadí – do bazénu to nalejeme stejně.


Otáčíme se směrem domů.


V: „Teď vezmeme benzín do sekačky.“

K: „Vzala jsi kanystr?“

V: „A sakra! Nevzala!“


OK, benzín také dneska škrtáme, necháme to na pondělí. Jedeme tedy domů.


Po příjezdu mám chuť na jednu „kouřovou.“ A jéje, zapomněli jsme na cigára. A na JAR, ale bez toho ještě dnešek přežijeme. Nákup prostředku na nádobí necháváme na pondělí. Sedám do auta a mířím k nejbližší benzínce pro vytouženou krabičku.


Po příjezdu řešíme, co jsme to ještě jenom chtěli udělat…. JAR, benzín do sekačky i olej do auta jsme nechali na pondělí. Ale bylo tam skoro určitě ještě něco…


Když jdeme večer do garáže, nacházíme v kufru auta plný pytel odpadků….

Categories: Aktuálně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *