Sbaleni, plni elanu a radosti
v 10 s pomoci budiku se probouzime. Bez nej v nasi plne uzavrene mistnosti
nemame sanci poznat cas dne, je totiz konstantni tma. V 10.30 si dalime
batohy, kolegyne ten notasovsky, do nej nepromokavou bundu, destnik,
mikinu, kalhoty a nahradni spodni pradlo, tablety. Ja beru na sebe byvale
kapsace, nyni 3/5 kratasy, bo jsem udelal na nich v kvetnu takovou diru
na kolenou, ze to uz neslo zasit. Takhle to dopada, kdyz se clovek ve
vyssim veku necha prekecat k inline brusleni. Ale gate byly me oblibene,
taxem chtel zachovat kapsy a udelat z toho kratasy 🙂 A osvedcily se.
Pojmuly vsechno dulezite a uz si slapem smer autobusak. Po ceste obligatni
navsteva “nasego” supermarketu a mista se zavitky za 1Y, kde berem
6 zavitku, nejake ala pecene placky, 6 litru caje a 12.20 jsme na autobusaku.
Fronta, bus 12.24. No, nestihame a predbihat frontu nema cenu, stejne
baba na prepazce nejspis anglicky ee. Do 10 minut uz ji vysvetlujem
a ukazujem znak Bao Guo. Dle LP tam ma jezdit primy bus, je to vesnicka
dole pod Emei Shan. Baba ze ee a rika Emei. Hm, Emei je dalsi vesnica,
co je 5 km od Baoguo. No, dle LP tam jezdi aj nejaky lokalni bus, tak
ze ok, 45Y listek a hned vedle je cekaci hala. Na tablo sviti, ze dalsi
bus je 12:55, takze pohoda. Bus uz stoji pristaveny, ukazujem listky,
borec ze ee a ukazuje na sedadla v cekaci hale. Ok, no, asi vi lip.
Cas mame, sedame, cekame. 12:45, do toho busu nastupujou lidi, tak to
zkousime s listky znova a uz nas berou. Kura, bus plny, zase bez mista
na nohy. Strachame se 2 a pul hodiny pres ruzne prdelovice a zadkovicky,
az dojizdime do toho Emei. Po ceste se seznamuju s holkou a starsi zenou.
Heh, kamosky nebo matka a dcera? Ale nijak se nemaji ke konverzaci,
tak nic, ale tesne pred emei navrhuji, zda nechceme se slozit a vzit
do Baoguo taxika nezli hledat ty lokalni spoje s 2 prestupy do Baoguo.
Zni to logicky, navic to neni nase iniciativa a usetri to asi dost casu
hledanim, tak porusujem princip nepouzivat taxiky a jedeme spolu. Babska
logika, plnostihlou matku a me s kolegyni dozadu, holka se nasere na
predni sedadlo hned co zastavil taxik. Takze se tam vzadu mackame, ty
2 mluvi madarsko-finstinou, ale jemnejsi vyslovnost. Asi budou nejake
pobalti. No aby ne, rikam jedine slovo, co jsem kdysi pochytil od znameho
z lotysska – “whiskas”, ale vubec nevim, co znamena. Vim ze ho
rikal synatorovi, kdyz uz zacinal byt na nej nasr@ny. Tak z prdele ho
rikam 2x po sobe a sleduju reakci familie v taxiku. No jasan, hned reaguji
a pry zda vim, co to znamena. Ja ze ne, tak ony ze to je bud zradlo
pro kocky, nebo “konec”, jako “prestan” pokud se rekne vickrat.
Takze lotysky baby, ha. No, dle hadru vypadaji, ze nejspis vic nez 100
schodu nedaji. Jedna v sukni, sandalkach, druha v kratasech a zabkach.
Jedine co nesou je kosmetika v kabelce a Nikon fotak. Aha. Takze ty
maji v planu jako duchodci zaplatit majland a nechat se vyvezt az na
vrchol, aby nemusely jit cestou poutniku, mnichu apod “haveti”.
Ale kazdemu, co jeho jest. To nemusely ani se namahat jezdit, si mohly
sosnout fotky z netu.

No,
jasne ze prijeli do Bao Guo a vzaly si bus az na vrchol (40Y) a nahore
jeste kabinku (40Y), jelikoz nejeli ve stejnem busu jako my. My si koupili
listek na bus do mezistanice po ceste vzhuru, v nadmorske vysce nejak
800m, ale nemusime slapat 17.5 km od nadrazi Baoguo do toho Wannianu.
Od Wannian parking (parkoviste pro auta a busy, kteri zde vyhazuji turisty)
vedou schody do Wannian Temple, 1070m n.m., taky do WT jezdi kabinka
za 40Y, ktera dle mapky, kterou prodavaji stankari za 5Y ma byt docela
kus. No co, sme snad poutnici/mnisi. Kabinka je horsi nez vzit taxika.
To si vyslapeme pekne. Je nejak 16:45, kdy prijizdime na tento Wannian
parking. Kdyz jsem cetl na netu cestopisy o Cine, jedno z tech malo
pouzitelnych info bylo, ze borec to nejak obesel, aby neplatil nehorazne
vstupne 80 student, 150Y nestudent jen za VSTUP?? To jako za pravo si
to vyslapat nejaky chytrak postavil plot a turnikety a prodava listky??
Co kdyby nejaky chytrak takhle oplotil Snezku, Praded nebo Lysou. A
za vstupne chtel 300-500kc? No tak to ne, vychc@nci sikmooci. Za Zed
nebo terrakoty jsem ochoten zaplatit, ale za drinu ne. Byt to poplatek
za lanovku zespodu az nahoru, ok. Ale vyvalim 45Y do Emei, 5Y za taxika
do Baoguo, 20Y na toto parkoviste a jeste jednou az dvakrat tolik za
drinu? Ja si tu cestu okolo najdu.

     Dle
jeho slov ma byt 200m od parkoviste. Kolegyne z toho samozrejme vystrasena,
podlevam olej do ohne, ze jestli nas chytnou, bude z toho aspon 1000Y
pokuta a pujdem do basy, ale ze ji nebudu branit, at jde zpatky na parkoviste
a vezme si rovnou listek i kabinku a pocka na me u toho templu. Ze nepujde
sama, a at projdu tou lesni cestou a napisu ji sms, jestli me to vyvede
opravdu na tu schodovou stezku smerem nahoru. Ja ze vubec, co ja vim,
jak slozita bude ta cesta, kolik hadu se me lekne, ale pockaji si az
pujde ona sama a hryznou ji. Malem slzy v ocich, ja dabelsky smich a
uz jdeme nekam z lesni cesty smerem kolem potoka po vyslapane cesticce.
No logicky, schody maji byt nekam na NE od nasi pozice, reka obvykle
tece z vrchu dolu a domorodci nejsou prece tak blbi, aby si jen tak
furt slapali tou cestickou, ne? Po ceste kolegyne jeci pri kazdem zvuku.
Jednou to je motyl, ale sakra velky, podruhe to je tez vypaseny cmelak
nebo co, pak je to pavoucek, no furt neco. Na prvni doleva, na druhe
doprava, vyhodi nas to u nejakych baraku. Kolegyne se furt boji jit
do cinskeho lochu, tak me pousti prvniho, at zjistim, co je za tim barakem
a sama se zasiva dole mezi stromy na cesticce. Suverenne vyslapu, no
toz kurv@drat, aby v posr@ne Cine nebyl vsude aspon 1 Cinan. I dole
na te lesni ceste byla baba, i tu u baraku baba a cumi na me. Ja kouzelny
usmev, mavam rukou pozdrav, ta zmatena, nevi jak reagovat, tak taky
usmev, taky mava. Ja na kolegyni mavam at jde tez nahoru, na zenu jeste
vetsi usmev, skoro jak modelky s tema tlamama, ze by mohly do ust strcim
minimalne flasku sampusu a trajdam smerem k vice barakum a kde nejspis
uz budou schody nahoru. Kolegyne dohani postupne, na schodech delame
blbce a ptame se, kterym smerem na ten Emei Shan. No, jelikoz je cesta
nahoru jen jedna, zni to asi pekne debilne, ale z obou stran kolem nas
vedou schody nahoru, co ja vim, kterym smerem nahoru a kterym dolu?
Tak nas prvni turistky odkazuji smerem doleva, tak uz si to trajdame.
Zatim pohodicka, 3-10m rovinka, 2-3 schody a znova. Semtam treba aj
5 schodu po sobe a zase rovinka. Takhle jdeme cca 500m a uz je tu prvni
ukazatel, prvni nosici a prvni schodiste s vice nez 5 schody po sobe.

     Emei
Shan je jedna ze 4 “svatych” hor budhismu. Poutnici, verici a mnisi
se snazily behem zivota vyjit vsechny 4 a pomodlit se na vrcholech i
behem cesty. Po ceste co 2-5km cesty se nachazi klastery a mensi chramy,
ktere poutnikum poskytovali misto k prespani a zakladni vegetarianskou
stravu. Cesta vzhuru udajne trva 2 dny opravdu zdatnym trekerum a 3
dny stredne zdatnym. Pro ostatni byla udelana trasa bus az nahoru a
pak lanovka, ktera vyveze 20 nadmorskych metru pod vrchol, kde stoji
stary budisticky chram. Cesta od Baoguo cita
pres 20 000 schodu. Zni to ok, ale pro predstavu, jedna se o ekvivalent
poctu schodu do 1000. az 1200. patra panelaku, tak si zkuste vyjit treba
jen 20 pater 2x po sobe. Pocet je trochu zradny, protoze cca 10% schodu 
pri ceste vzhuru vedou dolu. Celkove prekonana nadmorska vyska tudiz
neni 3079m, ale IMO se blizi 4000-4500m, zapocitam-li nekonecne cesty
dolu po schodech nebo z kopecka. Taktez velikost schodu neni
stejna, tudiz je treba byt stale v pozoru a ani svaly si nemuzou zvyknout
na stejnou namahu a to ve vysledku komplikuje cestu. Nektere useky jsou
dokonce stoupani opravdu jako zebrik, jine naopak pozvolne, nizke a
roztazene na delku. Toto pisu po projiti az nahoru a kus dolu, kdy uz
muzu srovnat.

     No
co, jsme prece drsni trekeri, musime dnes vyslapat aspon do Old Elephant
Bath (stare misto pro koupani slonu), kde drive udajne se chodili myt
sloni (asi nez je vsechny cinani snedli). Dle LP ma byt v 2090 n.m.,
ale 17km cesty. 1000m prevyseni oproti Wannian T. na 17 km, to bude
lazo plazo, to dame za par hodin rychlochuzi a pak se v klastere vyspime
a dojdem to do poledne. Anebo pokud nebude moc tma, doslapeme to az
na vrchol jeste dnes. S elanem zaciname spalat, schody schody, potkavame
parek frantiku, chlapci to nejak nedavaji, co chvili pod zaminkou foceni
si davaji pauzu a vydychavaji. Na chvili nas dojdou behem nasi pauzy,
kdy odlehcujeme batoh kolegyne, kam jsme dali 2l caje (4 a jidlo mam
ve svojem ja) aby to mela lehci, a vyjidam palacinku ze svojeho, at
to mam lehci i ja. No, tezko rict, kde jsme. Slapali jsme hodinu po
tom WT, teoreticky by mel byt prvni mezi klaster, jako zachytny bod,
at vime, kde jsme vubec. Urcite uz bude, tak slapem. Je tu nejak dusno
na Emmei. V Chengdu nebyla takova vlhkost. Tady je sice o par stupnu
mene, ale je 100% vlhkost, takze z nas tece jak v saune. Po napiti to
mame vypocene do 10 minut, triko mam durch ala mister mokre triko. No,
to bude Mr. mokre trenky za chvili s takovym. No, tak za dalsi hodku
konecne templ. Ale na ty my uz ser3m, mame tech budhistu v CN dost,
takze jen kontrolujem, zda to je ten mezibod. Neni. Takze dle LP nejsme
ani v tretine cesty. Jej. Moralne posouvam hranici pro prichod do sloniho
septiku z 19. hod na 20. Je 17:30 a my jsme v 1300n.m. A jsme vzmydleni
jak hrebci. A ty kila na zadech uz jsou citit, bo ten batoh ma nula
systemu pro distribuci hmotnosti a uzke popruhy, takze tlaci furt do
stejneho mista. No, zkousime fotku, kolem hory nejaky opar, ani prd
videt, jdeme dal. Ale uz si musime do 20-30 minut davat na 1-2 minuty
pauzu na vytreni potu, ktery tece jak voda. Soustavne odhanime hawkery,
co nabizeji odneseni nahoru me kolegyni. Me to ale nenabizeji, sr@cky.
Sak si zkuste tahat 90kg. Za ty prachy, ktere za to chcete, odnesu vas
nahoru ja, bo tez nic nevazite a me nest nechcete, zato 45 kg kolegyni
jo. Vazi jen 3x vic nez batoh co taham, a vy tu hmotnost jeste rozdelite
na 2 a nosite jen po 30 minutovych usecich, kde se stridate s dalsima.

     Zacina
byt sero, je kolem 19:15, kolegyne se raduje, ze neco pred nama. Vysvetluju
ji, ze to nemuze byt Slon (Xi Chi Qing ? Dle horske obrazkove mapy=
Old Elephant Bathing Pool Temple dle LP). Ona ze se aspon zeptame, za
kolik je ubytovani. Ja ze ok, ale ze si dame limit do 100 za oba. Ona
ze ok, a mezitim co tak mluvime, ze dveri vyleze “mnich”, ale spis
chodici pupek. Ukazuje dlane pod hlavu, ala spat, my mu znak “mony”,
ze kolik, on ze pojdte dovnitr, pise na papir 56 kazdy. Rozhlizime se
kolem, na zemich polstare na sezeni, vedle nejaky pokoj, tma. Tady bude
zachod pod stromem, voda v potoku 3 km odsud a spani na podlaze. A 56Y
za kazdeho? Dedek se snad posr@l. Za ty prachy v Chengdu mame cinsky
i evropsky typ zachodu, sprchu 24 hod denne, klimu, wi-fi a dumplingy
s pivem vedle hostelu. A jsem unaveny, abych smlouval, navic jsme nic
neusli, takze jdeme dal. Se setmelo mezitim, schody vidime tak nejak
dle odrazu mlhy na mokru, bo mezitim pokapava, nastesti zatim neprsi.
Ale uz moc nevidim, vytahuju a svitim si mobilem na schody. Ha, dalsi
“klaster”. Ze by on? Nejaky maly ale. Klepem, zevnitr kroky, otvira
arabac. Toz kurvadr@t toto. Kde se ten tu vzal. Lezem dovntr, uvnitr
beloch, dle vyrazu v xichtu frantik nebo nemec. No, s docela veelkym
usilim je rozkecavam, oba retardi jen reaguji v max 2 slabicnych slovech,
takze to z nich leze jak z kolegyne pochvala nebo omluva. Zjistuju,
ze jsou to Kanadane (tot ten arabac), z francouzske casti (tot ten vyraz
v obliceji a neochota mluvit jako lidi), ze si vyjeli kabinkou z parkoviste
do Wanian temple, pak sli sem a zabalili to tady, bo jsou unaveni (3
hodiny chuze a unaveni? Ste chlapci cekali eskalatory a  KFC po
ceste nebo co?). Vytrestene oci, ze jsme nejeli kabinkou, ale pesky
(jsem jim radsi nerikal, ze jsme neplatili vstupne) a ze hodlame jit
dal. Mu chvalim LEDkovou baterku, on ze jich ma 2, si koupil dole ve
vesnici. Tak ze to od nej odkoupim, jestli neni proti. Ze ok, 20Y. Baterka
se bude hodit, bo tady maji jen dvouluzak za 160. Se tez posr@li snad,
za takovy Sheraton takove prachy…Slapem dal. Kolegyne po 30 minutach
zda se nemuzeme vratit, ze se boji, je unavena a urcite za rohem ve
tme na ni cekaji mraky jedovatych hadu (to nerekla, ale mela takove
ustrasene oci, ze  si to urcite celou dobu mysli), tak ji pripominam,
ze ja jsem ten, kdo taha tezky batoh (kdyz jsme si je vymenili, po 10
minutach velmi rada menila zpatky), ja toto planoval a jestli chce se
vracet, at jde. Ja si do Slonika dojdu i s mobilem. Hned je zticha a
uz slape. Ja svitim na cestu, LEDka fakt k nezaplaceni, bo zacalo prset,
je mlha a tma jak u negra v prdeli. My navleceni v plastenkach koupenych
dole v Baoguo, batohy pod plastenkama tez, doklady, mobil a prachy v
igelitkach, at nezmoknou. Romantika, pout’ jak ma byt. Je 21 a neco.
Muj odhad byl uplne vedle, stejne jako ocekavani, ze to muzem dat dnes
vecer az nahoru.. Heh. Mokri od potu a deste na kost, nastesti v botach
ne, teplo a sucho, si slapeme. Tady to schodiste je uz opravdu za trest.
Jednu dobu je to 200 schodu prudkych bez pauzy vzhuru, pak treba po
50 a takhle 10 minut, pak slapeme zase schody 10 minut, pak ale dolu,
obcas cesticka dolu a pak znova do kopce. 21:20, zacinam vahat, zda
se prece jen nevratit dolu, ale tuto myslenku vyhanim z hlavy. Neni
moje, ale od kolegyne, co zase knuci na nasich 10-20 sekundovych intervalech,
ze uz nemuze a at se vratime. Tak kratke pauzy, bo v desti a morkych
hadrech v tak 1700m n.m. po delsim stani zacina byt fakt kosa.. Slapeme
dal, dest zesilil, ledvinku/minibatoh na pase mam durch mokry, jeste
ze je vse v igelitkach. Mokry a nastvany ani nechcu cigo, chcu konecne
toho slona. 21:50, neco pred nama. Silene schodiste, ktere ale nema
sanci prebit radost a nadeji, ze to je snad konecne slonik. Baterkou
hledam jedine slovo v latince. Ani prd, same paznaky. Lezem branou dovnitr,
hura, “accomodation”. Vyleze cinanka v kozichu, botach a gatich.
Neco rika, my ji ukazujem slozene dlane ala SPAT a ukazujem na cenu
30Y. Ona mava rukama a ukazuje na cenu 160Y. Ja to zkousim s 30 jeste
jednou, ta si stoji na svem. Rikam kolegyni, ze jdeme dale, ta ze nee,
prosi tu zustat, ja ze za ty prachy tu nebudu, t si tu zustane, potkame
se zitra nahore. Kolegyne vypada, ze jeste chvili a ma slzy v ocich,
ja jako spravny tyran slabsich nevypadam, ze ustoupim. Zenske z meho
xichtu a tonu asi dochazi, ze hodlame jit dal, nebo mozna lituje kolegyni.
Z nas ja jsem vzdycky ten zly policajt, ona ta nevinna obet, andel,
atp., tak ukazuje na cenu nad temi 30Y, na 40Y. Kolegyne oci plne prosby
na me, ja na ni, pak na zenskou a ze ok. Stejne i me z toho batohu uz
bolelo na ramenou. Sice bych mozna dostal infarkt, ale z principu bych
nahoru tu noc vylezl, nezli platit nehorazne prachy za nic, aby si nekdo
pestoval pupek a nic nedelal pri tom. Takze jdeme na pokoj, dostavame
5-mistny, s sitkama proti komarum misto skel, venku tak 13 stupnu, no,
to se bude spat. Diky bohu, na posteli maji elektricky vyhrivane prosteradla/deky.
Tak na jedne posteli rozvalujem morke, vyzdimane trika, na druhou mokre
kratasy a mikinu, na treti sedime kdyz jime nudlovku z meho oceloveho
termohrnku. Termosku s horkou vodou jsme dostali spolu s klicem od pokoje,
takze super pohodicka. Tepla polivka kazdy, pak otrit hrnek papirovymi
kapesniky, ty s sebou tahame vzdy a vsude a uz pijem zeleny caj. Nekolik
hrnku caje delame navic a dolivame jim druhou dvoulitrovku, ktera je
v ¼ objemu. Treti jsme dopili po ceste a vyhodili. Zajidam to zavitkem
a palacinkou, chroustam sezamove testo, kolegyne tez neco vyhrabala
sladkeho. No proste hlavne sedime a nic nedelame.

     No,
kolegyne me posila hledat sprchu. Ze pry nasla akorat zensky zachod.
Na po-1 nachazim muzsky zachod, vedle nej umyvadla a za nima sprchy,
rozdelene. Akorat ze zkousim jeden kohoutek, druhy, horka nikde. Asi
uz je pozde, horka uz neni. Je 23. hodina, klaster spi, asi nema kdo
prihodit bambus pod kotel. A voda v kohoutku je ledova jak z ledovce.
Timto si nehodlam cistit zuby. To mi znici sklovinu vice nez 10 let
bez cisteni zubu. Nahore se plizim kolem pokoje, odkud vychazi muzsky
a zenske hlasy a plizim se najit tiche tmave misto na cigo, bo je tu
vsude zakaz koureni. Na konci jedne chodby je slepa, rozumej nejake
dvere a zavrene okno. Jak nekdo vyleze, hned uciti dym. Tak jdu opatrne
zpatky k pokojum, odkud sly ty hlasy. Ne, nesoulozi, fakt jen zvani,
hnupi. Proplizim se za jejich pokoj, kousek od rimsy, je tu stin a muzu
hazet popel dolu, takze zadny corpus delicti. Zapaluji, po 2 vdechach
neco proleti metr ode mne. Kura, ze by taka mega mura? Po tom pulkilovem
motylovi pri ceste nahoru bych se ani nedivil. Za chvilku v prostoru
mezi stinem, osvetlenim a strechou proleti 2 takove vetsi potvory. Scheize,
to budou netopyri. Snad ne upiri. Co ja vim, co delat, kdyz mi jeden
pristane omylem na hlave? Dle obcasnych zvuku soudim, ze jich tu kolem
me lita fakt hafo, tak radsi hasim nedokoureny vajgl v 1/3, hazu ho
daleko dolu a plizim se kolem pokoje smerem nas pokoj. Ti vesele zvani
furt, neslysi nic. Tim lip pro me, pridavam na chuzi, umyvam ruce a
jdu na pokoj. Kolegyne mezitim prevlecena do spaciho, kdo vi, jak casto
tady meni povleceni a provokativne se me pta, zda budu psat nez pujdu
spat, ze jsem puvodne planoval, ze vyslapem nahoru, ja neco napisu a
rano do obeda stihame dojit az uplne dolu. Ji pripominam, ze to byl
jeji napad zakempit tady, ale ze uznavam, ze na psani nemam nejmensi
chut a chcu jen lehnout a spat. Dodelavam par hrnku caje pro naliti
do lahvi, prevlikam mokre spodary, davam je susit a leham. Cekal bych
vetsi zimu, ale vyhrivane prosteradla jsou uzasna vec. Kolegyne strasi,
ze muzou zpusobit popaleniny druheho stupne behem spanku, pokud se neco
poroucha a clovek to pry az do probuzeni nepozna, ale co, mel-li jsem
dnes shoret, stejne tak mne mohl zasahnout jeden z blesku, co byly nekde
za vedlejsi horou behem toho deste. Takze se toho nebojim, leham a zkousim,
zda nezmrznu. Nezmrznu a dokonce si sundam ponozky, bo je teplo. A dokonce
se priotkryju, bo je teplo i bez ponozek. A dam program na prostredni
z vysokeho. No, uz nic vic sundat nehodlam, bo neni jiste, zda je povleceni
ciste. Takze se zcasti priotkryvam a konecne usinam.

     P.S.
kolegyne usnula davno prede mnou, vzdycky usne hned. Ale i probouzi
se hned. Me v noci vzbudi jen shozeni z postele, nekdy, nebo dlouhe
mluveni a kopani do me. To ji staci rict nekolikrat jeji jmeno, zavrzat
dverma apod.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *