Opět, dokonce ve dvou případech, jsem narazila na „schopného“ zaměstnance za přepážkou na Hlavním nádraží v Praze. Před několika týdny jsem zakoupila zpáteční jízdenky do Domažlic. Když jsem požádala o místenky z Domažlic do Prahy na stejný den, pani pokladní mi nejdříve sdělila, že už ji to místenky nechce vydat. Po chvíli mi však předala MODRÉ 🙂 lístky se slovy že „už to jde“. O chvíli později jsem však zjistila, že mi paní omylem vydala místenky do vlaku na následující den… Štěstí bylo, že jsem si toho všimla, a místenky jsem mohla vrátit před odjezdem z Prahy.

Druhou, ještě horši zkušenost jsem udělala když jsem šla zakoupit zpáteční jízdenky (+místenky) do Českého Krumlova. U všech pokladen byly jako vždy dlouhé fronty, proto jsem využila vnitrostátní pokladny v jiné částí nádraží, i přesto, že zde nebyla fronta o moc kratší. Když jsem přišla na řadu a slušně požádala o výše uvedené jízdenky, pani pokladní se na mne obořila: „A proč jako nestojíte u pokladen tamhle? Tady akorát zdržujete průkazy.“ Zůstala jsem na pani zírat doslova s otevřenými ústy. Takové chování jsem vážně v zákaznických službách nečekala. Zahleděla jsem se znovu nad okýnko zdali jsem si nespletla frontu kde si mohu jízdenky zakoupit, a přečetla si: Vnitrostátní jízdenky + průkazy. Slušně odpovídám, že tam jsou stejně dlouhé fronty jako tady. Paní však pokračovala: „Do Českých Budějovic? Hm, to Vám nemohu prodat.“ Paní zřejmě zapomněla kam jedeme, a tak jsem zopakovala: „Prosila bych zpáteční jízdenky do Českého Krumlova, ne do Českých Budějovic.“ Odpověď zněla: „Říkám, že Vám lístky nemohu prodat.“ Ptám se proč, a to zůstalo bez odpovědi, avšak neuniklo mi, že paní pokladní nechápavě hleděla na monitor, asi tak jako kdyby před ni právě spadli UFOni… Po chvíli si své „rozhodnuti“ rozmyslela, a podala mi požadované zpáteční jízdenky. „Tak na kdy ty místenky?“, pokračovala. Odvětila jsem, že prosím z Prahy na 7:11, a zpět místenky z Budějovic na 15:54. Za okénkem se ozvalo rozzuřené: „Číslo spoje!“ S údivem jsem na ni hleděla. To po mne ještě žádná pokladní nechtěla. Slušně odpovídám, že číslo spoje opravdu nevím, ale vím, že vlak odjíždí v 7:11 z Prahy, směr České Budějovice přes Benešov. „No, to je zase další zdržení! Doufám, že budete alespoň platit v hotovosti!“, ozvalo se za okýnkem.

Chovala jsem se jako vždy velice zdvořile, a neměla žádné speciální požadavky na služby. Pouze jsem si chtěla zakoupit lístky na vlak v rámci ČR u pokladny kde je uvedeno VNITROSTÁTNÍ JÍZDENKY. Asi byla smůla, že jsem zde místo příjemné zaměstnankyně ČD, narazila na psa Baskervilského…:) A nebo, že by to byly ty lepší služby zákazníkům slíbené se zvýšením cen cestovného? Prý se opět bude zdražovat, a tak se začínám bát, co potkám na pokladně příště, a jaká budou zpoždění vlaků když zákazníci zdržují zaměstnance ČD…:)

Categories: Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *