I když jsem před rokem popisoval, jak to se šukalkou neumím, nakonec jsem si jednu pořídil i domů. Pro neznalé slangu: šukalka rovná se elektrická listová pila.

Její potřeba vyvstala v okamžiku, kdy jsme začali zvelebovat náš obývák, tedy poslední nezrekonstruovanou a rozumným způsobem neobyvatelnou místnost našeho bytečku. Předchozí majitel obložil jednu stěnu polystyrenem a dřevěnými prkny. Prkna byla situována šikmo (diagonálně), takže některá měřila i přes tři metry. Hned po jejich odmontování jsme část zkusili vynést do popelnice, ale podle předpokladů je (asi hodně a právem rozčílení) popeláři vyházeli, takže nyní tvoří dekoraci u blízké trafostanice.

Samozřejmě vyvstala otázka, jak se hromady dřeva zbavit. Spálit je, je v panelovém domě jaksi nemyslitelné (alespoň tedy pro nás), dělat bordel kolem popelnic mi je proti srsti. Takže jsem nakonec zvolil jako nejvhodnější variantu prkna rozřezat a vynést v pytlích.

Řezat ručně hromadu prken, která pokrývala stěnu o rozměrech 2,6 x 5,1 metrů, by byl běh na hodně dlouhou trať. Po zvážení všech pro a proti a s ohledem na blížící se pokládání plovoucí podlahy bylo jednoznačné, že bez listové pily v domácnosti se prostě neobejdeme.

Sám razím názor, že kupovat počítače v Tescu je holý nerozum, hodný amatérů. Je mi jasné, že kutilové a znalí práce se dřevem by podobně nekoupili v tomto obchoďáku nářadí. Ovšem já jsem v manuálních pracech amatérem, takže mně takové nářadí v pohodě postačuje.

Manželka v katalogu objevila listovou pilu v akci. Parametry, jako výkon 650W, laserové navádění a možnost připojení vysavače na odsávání pilin, zněly docela slibně. V obchodě jsem při zběžné obhlídce zjistil, že součástí vybavení je i jeden list. Varující je země původu: Čína. Ale co, na takové to moje domácí řezání čínský výrobek stačí. Od včerejšího odpoledne jsem tedy majitelem šukalky :).

Dnes ráno jsem nastupoval na brigádu později, takže jsem využil čas a rozhodl se pilku otestovat. Chvilku jsem experimentoval s rychlostí (samozřejmě mi nejvíce sedí ta nejvyšší) a výkyvem (vyhrál druhý nejvyšší). Následně jsem udělal první testovací řezy na zmíněných prknech. A nějak jsem testoval a testoval, celkem mě to i začalo bavit, takže jsem si málem ani nevšiml, že jsem během půlhodinky rozřezal úplně všechna prkna. Teď si pohrávám s myšlenkou, že bych je během zítřka rozřezal ještě na poloviny, aby se lépe skládaly do odpadkových pytlů.

Až dokončíme tuhle vyklízecí etapu, čeká nás tapetování. To bude po předchozím neúspěšném pokusu dělat tapetář, který tapetuje manželčině rodině už roky. Dělá svou práci poctivě a výsledek vypadá vždy dobře. Tchýně už přivezla i tapety, které sama vybírala (má tradičně dobrý vkus na tyhle věci) a protože je to import z Ukrajiny, budeme mít na zdech něco, co tady nemá každý druhý. Jen doufám, že se mi povede prosadit, aby zdi od omítky škrábal tapetář a ne my. Je to totiž jedna z mých nejneoblíbenějších činností.

Po tapetování bude následovat položení plovoucí podlahy. Asi to zkusíme sami. Zatím jsme ve fázi, kdy hledáme na Internetu různé návody, podle kterých je položení podlahy úplná maličkost na jedno odpoledne. Hahaha :).

Každopádně v brzké době se můžete těšit na fotky jak mojí nové pily, tak i z průběhu rekonstrukce obývacího pokoje.

Categories: Aktuálně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *