Pátek je dnem, na který se těší asi každý pracující člověk. Nejinak je tomu i u nás v práci. Ještě ráno nikdo netušil, že nakonec ten den nebude až tak všední. Šéf byl večer předtím v hospodě, takže od začátku nadával na to, jaký je blbý den. K tomu ještě přibyly problémy s onkologickým registrem a neustále žbrblající uživatelé, kteří se stále častěji stávají obětí spamu. Šéfově náladě to rozhodně nepřidalo.

Když se situace poněkud uklidnila (i ten registr jsme nakonec rozběhali), nastal čas pro trošku relaxu. U nás se relaxuje prostřednictvím hry Counter Strike: Condition Zero, ve které jsou zejména kolegové dost zkušení (jeden hrál dokonce závodně). Já s ní začal až počátkem tohoto roku a manželka ještě o kousek později. Abych dohnal náskok svých kolegů, často jsme v této hře trénovali společně s chotí. Sice jsem se zatím nejlépe umístil před svým 51letým šéfem, nicméně ostatní ocenili, že se snažím :).

V pátek jsem navrhnul, že by manželka mohla zahrát s námi. Na mém PC je nainstalované VPN do zaměstnání, připojit se přes IP adresu umí, kolegové též nebyli proti. Patrně se těšili na snadnou oběť :))).

Hru jsem začal já, kolega, manželka a šéf. Během chvíle volal šéf, kdo že je ten čtvrtý hráč. Když se od kolegy dozvěděl, že je to moje manželka, jako by si na ní zasedl. Číhal na ní, kde se dalo a jak to bylo možné – prásk „snajperkou“ do hlavy. Vsadím se, že se královsky bavil, až se za břicho popadal :-D.

Nicméně manželka není žádné ořezávátko a nevzdává se. Díky tomu šéfa i s jeho ostřelovací puškou dvakrát sejmula. Když jsme šli společně s kolegy na oběd, šéf prohlašoval, že nechápal, jak je možné, že ho moje ženuška dostala :). Alespoň si rýpnul do mne, že Visnery skončila na lepším místě a že si mám udělat doma pořádek 😀

Ač se obvykle hraje tak jednou, maximálně dvakrát denně, tentokrát byli kolegové jako zhypnotizovaní a neustále se dožadovali dalšího a dalšího kola. Proč ne – byl celkem klídek, takže jsme pařili :). Naprosto dokonalou ukázkou oné chlapské ješitnosti je můj nejmladší kolega. Vždy nadšeně hlásil: „Právě jsem Ti sejmul manželku!“, nebo „Ták, tvoje mladá to má za sebou.“ Jakmile dostala ale Visnery jeho (a to nebylo až tak výjimečné), vždy jen tiše odložil myš a rozhodně se ani slůvkem nezmínil o tom, co se událo :-D.

Později přišel můj šéf, rozcapil se do křesla a začal, že je vidět, že má manželka natrénováno a zná mapy :). Nezapomněl si do mne rýpnout s faktem, že ve všech šesti nebo sedmi kolech, které jsme hráli, skončila lépe, než já. Na víkend jsem dostal jako úkol pořádně trénovat. Nakonec šéf pronesl, že moje manželka byla ve hře „Příjemným vzrušením“ a proti ránu mu „výrazně zlepšila náladu“, což bylo ostatně vidět i na jeho výrazu.

Jen tak přemýšlím nad tím, proč vždycky všichni chtěli hrát proti týmu, ve kterém hrála Visnery (a samozřejmě já 🙂 ). Každopádně tímhle jsem se prostě musel pochlubit, neb mi má ženuška určitě neudělala ostudu, naopak – myslím, že na první pokus získala slušný respekt, který si určitě zaslouží :).

Visnery v Counter Strike CZ
Categories: Aktuálně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *