Bavím se nad stále se opakujícími zprávami o teroristických útocích v Iráku. Irák je daleko, nicméně přesto je již roky jedním z hlavních témat světové politiky. Neustále totiž někde otravuje – například v Kuvajtu. Následně vždy USA se svými nohsledy udělají „akci,“ během které vyhodí několik bomb, vystřílí spoustu munice, aby americký zbrojní průmysl mohl fungovat a mastit si kapsy. Irák se tak vlastně stal jakýmsi cvičištěm (nejen) amerických vojáků.

Nepopírám, že Irák je pro mne jednou z nejvzdálenějších zemí – a to nejen podle zeměpisu. Mají tam jinou víru, zcela odlišný způsob života, mentalitu, žije tam jakési podivné a soudě dle zpravodajství z oblasti ne zrovna přizpůsobivé etnikum. Proto mě baví, když vidím, jak se tam vzájemně vraždí různými bombovými útoky. Možná by nebylo marné nechat odjet všechny vojenské jednotky a ponechat Iráčany vlastnímu osudu. Třeba se tam vzájemně povraždí a světu zbude kus místa, kde se dá pěstovat exotické ovoce a těžit ropa. Pro nás, pro všechny, kdož máme rozum a nepácháme teroristické bojůvky ve vlastní zemi proti vlastním lidem.

Categories: Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *