Dnes mě náramně pobavil článek Petra Bidzinského Kdo oběsil panenky?, který podle všeho vyšel i v tištěném bulvárním deníku Šíp. Oč jde: v ostravské čtvrti Přívoz kdosi pověsil na strom několik panenek a plyšového medvídka. Pověsil je tak, že hračky vypadají jako malí oběšenci. No uznejte, že to je téma na článek do novin – ideálně na titulní stránku!

Autor označuje člověka, který panenky na strom pověsil, za psychicky narušeného člověka a na základě jakéhosi vlastního úsudku (založeném na slovech „je poměrně jasné…“) soudí, že tento člověk může být nebezpečný nejen pro dětské hračky, ale pro celé okolí. Styl, jakým je článek podán, je vskutku extrémní – řekněme, že podobným způsobem se v diskuzích na tomto blogu projevují osobnostně labilní jedinci. Skoro se až divím, že pověšení panenek na strom nebylo označeno za rasově motivovaný čin, neboť všechny panenky měly bílou barvu pleti. No, kdyby byly vyrobeny z hnědé umělé hmoty, určitě by to autor nezapomněl zdůraznit, to je taky poměrně jasné.

Kromě přehnaných výrazových prostředků, jako je „hororový strom,“ hanebné dílo a citace jakési paní, která má strach vycházet ven, se mě – ač jsem křtěný Vltavou – dotkla především závěrečná věta: „Ostraváci si zřejmě na různé projevy násilí a agresivity již zvykli.“ Co má sakra společného pověšení panenek na strom s tím, na co jsou či nejsou Ostraváci zvyklí? Tu považuji za skutečnou ukázku autorovy úrovně a ani bych se nedivil, kdyby to byla slova takového toho typického Pražáka, kterého nemají na Moravě rádi.

Categories: Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *